Edukuje lékař seniora dostatečně o ovlivnitelných rizicích kardiovaskulárních onemocnění?


Do doctors educate seniors sufficiently about influenceable risk factors for cardiovascular diseases?

An extensive research project was focused on preventive interventions in cardiology. The goal of this paper is to present partial data from extensive surveys which were focused on cardiac prevention from the seniors’ point of view. Quantitative research was used to perform the surveys. The study sample was composed of 1992 respondents and it is representative for the various groups of Czech citizens over the age of 40. The questionnaire focused on the patients’ knowledge about influenceable risk factors. This paper is focused on evaluating the educational influence, motivation and influence of the physician on the lifestyle of the respondent. If we want to improve preventive activities and lower the incidence of cardiovascular diseases or lower the risk of complications, suitable education is necessary. Medical staff, doctors and nurses as well should be at the forefront of such efforts and to pass proper information to the patients.

Keywords:

preventive cardiology – prevention – education efforts – cardiovascular disease


Autoři: H. Michálková ;  L. Šedová ;  V. Olišarová ;  R. Prokešová
Působiště autorů: Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Jihočeská univerzita ;  Zdravotně sociální fakulta, České Budějovice ;  Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2018, 7, č. 4: 147-151
Kategorie: Původní články/studie

Souhrn

Rozsáhlý výzkumný projekt byl zaměřen na preventivní intervence v kardiologii. Cílem příspěvku je prezentace dílčích dat z rozsáhlého šetření, která jsou zacílena na kardioprevenci z pohledu seniorů. K realizaci výzkumného šetření byl využit kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor tvořilo 1992 respondentů a je reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR ve věku nad 40 let. Dotazník se zaměřil na znalosti pacientů v oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů. Tento příspěvek je zaměřen na hodnocení edukace, motivace a vlivu lékaře na životní styl respondenta. Pokud chceme zlepšit preventivní aktivity, snížit výskyt kardiovaskulárních onemocnění či snížit riziko vzniku komplikací, je vhodná edukace nezbytná. Právě zdravotnický personál, lékaři a také sestry by měli stát v popředí a pacientům předávat náležité informace.

Klíčová slova:

preventivní kardiologie – prevence – edukační činnost – kardiovaskulární onemocnění

Úvod

Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti v České republice i ve všech dalších ekonomicky vyspělých zemích [1]. V porovnání se západoevropskými zeměmi je výskyt těchto onemocnění v České republice stále vyšší. Vznik kardiovaskulárních onemocnění lze ovlivnit. Mezi ovlivnitelné faktory patří zdravý životní styl, kam v případě prevence kardiovaskulárních chorob nejčastěji řadíme zanechání kouření, pití alkoholu, zdravá (racionální) strava s omezením živočišných tuků, dostatek fyzické aktivity, vyvarování se nadměrné psychické zátěže [2, 3].

Úlohou lékaře v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, je edukovat pacienta o jeho vlastním potenciálně rizikovém chování, motivovat ho ke spolupráci na změně životního stylu a poskytnout mu informace, které napomohou ke zlepšení jeho životního stylu. Edukační činnost zdravotnického personálu přispívá k úspěšné prevenci kardiovaskulárních onemocnění [4].

Cíl

Cílem tohoto příspěvku je prezentovat dílčí data, která jsou zaměřena na kardioprevenci z pohledu seniorů. Data byla získaná v rámci řešení grantového projektu zaměřeného na realizaci preventivních intervencí v kardiologii. V příspěvku jsme se zaměřili na edukaci seniora v oblasti životního stylu (výživy, pohybové aktivity, stresu a zanechání kouření). Zajímalo nás, kdo pacienta edukuje a jak tyto hovory hodnotí samotní respondenti.

Metodika a výzkumný soubor

K realizaci výzkumného šetření byl využit kvantitativní výzkum pomocí nestandardizovaných dotazníků. Sběr dat byl uskutečněn v dubnu 2016. Velikost výběrového souboru občanů (1992) byla stanovena na základě údajů Českého statistického úřadu, které byly platné k 31. 12. 2014. Respondenti byli voleni kvótním výběrem. Výběrový soubor občanů (N = 1992) byl tvořen 47 % (937) mužů a 53 % (1055) žen starších 40 let. Z hlediska věkového členění základního souboru lze říci, že získaná data jsou reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR ve věku 40 let a více (tab. 1). Data byla analyzována souhrnně a následně byla identifikována statisticky významná souvislost s ohledem na věk respondenta. Soubor tvořilo 1992 respondentů: ve věku 40–49 let bylo 559 respondentů (28,1 %), ve věku 50–59 let 487 dotazovaných (24,4 %), ve věku 60–69 let 507 respondentů (25,2 %), 70–79 let bylo 293 respondentům a nad 80 let bylo 146 dotazovaných (7,3 %).

Tab. 1. Složení výzkumného souboru podle věku a pohlaví N = 1992 (v %)
Složení výzkumného souboru podle věku a pohlaví N = 1992 (v %)
(A – absolutní četnost, % – relativní četnost)

Data byla zpracována v programu SARD 1. 4. 12 (Statistical Analysis of Social Data). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2, t-testu a testu nezávislosti. Data byla analyzována souhrnně a následně byla identifikována statisticky významná souvislost s ohledem na věkové skupiny respondentů.

Výsledky

V rámci výzkumu bylo zjišťováno, kdo občany edukoval o preventivních opatřeních. Ve většině případů (71,4 %) dotazovaní uváděli, že je edukoval lékař, 20,8 % občanů uvedlo, že nebylo lékařem vůbec edukováno. Respondentů jsme se dále dotazovali, zda je edukuje všeobecná sestra. Sestru uvedla necelá čtvrtina (24,5 %) občanů.

Celkem 54,7 % respondentů uvedlo, že je o nutnosti změny životního stylu v oblasti výživy edukoval lékař, naopak s 22,6 % občanů lékař o této problematice nikdy nehovoří. Frekvence takto zaměřených hovorů se s přibývajícím věkem zvyšuje a významně vyšší je ve věkových skupinách (60–79 let), mladší respondenti (40–49 let) ve významně větší míře (p < 0,001) uvádějí, že o této oblasti s lékařem nikdy nehovořili. O nutnosti změny životního stylu v oblasti úpravy pohybových aktivit hovoří s občany lékař v 51,2 % případů, naopak na skutečnost, že s nimi o této problematice lékař nikdy nehovoří, poukazuje 24,7 % občanů. Občané ve věkové skupině (60–79 let) ve významně větší míře (p < 0,001) uvádějí, že s lékařem o této problematice hovořili. Občané uvádějí, že o zanechání kouření s nimi lékař hovoří v 35,5 % případů, 53,1 % občanů odpovědělo záporně. Občané z věkové skupiny (60–69 let) ve významně větší míře (p < 0,01) uvádějí, že o této oblasti s lékařem hovoří, v nejvyšší věkové skupině (80 a více let) je frekvence takto zaměřených hovorů významně nižší. Respondenti uvádějí, že o problematice omezení stresu s nimi lékař hovoří v 49,7 % případů, 29,8 % respondentů s lékařem o tématu stresu nikdy nehovoří. Lidé ve věku 60 – 69 let ve významně větší míře (p < 0,001) uvádějí, že o této oblasti s lékařem více hovoří. Tato souvislost by mohla být dána odchodem do důchodu (tab. 2).

Tab. 2. Hovory o nutnosti změny životního stylu N = 1992 (v %)
Hovory o nutnosti změny životního stylu N = 1992 (v %)

Z porovnání míry středních hodnot vyplývá, že občané ČR ve věku od 40 let výše nejčastěji hovoří s lékařem o úpravě životního stylu v oblasti výživy, nejméně časté jsou hovory týkající se zanechání kouření, což je dáno zřejmě mírou podílu kuřáků v populaci.

V této části jsou analyzovány odpovědi občanů, týkající se jejich zkušeností s tím, jak často je lékař motivuje ke změně životního stylu v oblasti úpravy výživy, pohybových aktivit, zanechání kouření a omezení stresu. Respondenti uvádějí, že ke změnám v oblasti výživy je lékař motivuje v 51,8 % případů, naopak na skutečnost, že ke změnám v oblasti výživy je lékař nikdy nemotivuje, pokazuje 26,4 % občanů. Motivace lékařem ke změně životního stylu v oblasti výživy je významně vyšší (p < 0,001) ve věkových skupinách 60–79 let. Ke změně životního stylu v oblasti pohybových aktivit motivuje lékař v 48,2 % případů, zatímco v této oblasti lékař nikdy nemotivuje 28,6 % občanů. I zde se míra motivace v této oblasti s přibývajícím věkem zvyšuje a významně vyšší (p < 0,001) je ve vyšších věkových skupinách (60–79 let). K omezení nebo zanechání kouření motivuje občany lékař v 32,8 %. Lékař nikdy nemotivuje 54,6 % občanů. Významně více (p < 0,01) jsou lékařem v této oblasti motivování občané ve věku 60–69 let. Občané uvádějí, že v oblasti omezení stresu je lékař motivuje v 45,6 % případů, zatímco 33,0 % občanů lékař nikdy nemotivuje. Míra motivace v této oblasti se s přibývajícím věkem zvyšuje a významně vyšší (p < 0,001) je ve věkových skupinách 50–79 let (tab. 3).

Tab. 3. Motivace ke změně životního stylu N = 1992 (v %)
Motivace ke změně životního stylu N = 1992 (v %)

Respondenti hodnotili vliv lékaře na změnu životního stylu, změnu stravování, změnu cvičení, změnu spotřeby alkoholu a zanechání kouření. Jako velmi dobrý nebo dobrý hodnotí vliv lékařů na životní styl 45,2 % dotázaných, naopak jako špatný nebo velmi špatný hodnotí v této oblasti vliv lékařů 10,7 % občanů. Nejhůře hodnotí vliv lékaře v této oblasti respondenti z nejmladší věkové skupiny (40–49 let), s přibývajícím věkem je hodnocení vlivu lékaře pozitivnější. Z hlediska působení na změnu stravování hodnotí lékaře pozitivně 44,1 % občanů, průměrně 44,5 % dotázaných a negativně 11,4 % respondentů. I v této oblasti pozitivněji hodnotí lékaře starší respondenti. V oblasti působení na změnu fyzické aktivity hodnotí lékaře pozitivně 36,5 % občanů, průměrně 46,2 % dotázaných a negativně 17,3 % respondentů. Toto hodnocení není významně ovlivňováno věkem respondentů. Lze konstatovat, že z hlediska působení na změnu spotřeby alkoholu hodnotí lékaře pozitivně 40,2 % občanů, průměrně 44,3 % dotázaných a negativně 15,5 % respondentů. Toto hodnocení je významně ovlivňováno věkem dotazovaného. Nejlépe hodnotí vliv lékaře v této oblasti respondenti z věkové skupiny 60–69 let. V oblast působení na zanechání kouření hodnotí lékaře pozitivně 38,1 % občanů, průměrně 43,0 % dotázaných a negativně 16,9 % respondentů. Toto hodnocení není významně ovlivňováno věkem respondenta (tab. 4). Z porovnání míry středních hodnot vyplývá, že občané udávají jako nejméně pozitivní vliv lékaře na změnu fyzické aktivity.

Tab. 4. Vliv lékaře ke změně životního stylu N = 1992 (v %)
Vliv lékaře ke změně životního stylu N = 1992 (v %)

Znalosti o prevenci získávají občané nejčastěji od lékaře (76,3 %). Poměrně výrazně je zastoupena též rodina (40,8 %) a internet (38,6 %). Méně často občané označují jako zdroj všeobecnou sestru (31,7 %), masmédia (30,1 %) a přátele (24,9 %). Občané ve věku nad 60 let ve významně větší míře označují za hlavní zdroj znalostí lékaře, sestru, případně ve vyšším věku rodinu. Pokud by si občané mohli vybrat zdroj, ze kterého by nejraději získávali informace o zdravotním stavu, jednoznačně nejvíce (80,9 %) označují lékaře. Z jiných zdrojů je ještě významněji zastoupená všeobecná sestra (23, 3). S přibývajícím věkem roste preferování sestry a klesá preferování internetu jako zdroje informací o zdravotním stavu.

V další části výzkumného šetření jsme odděleně zjišťovali, zda dostávají respondenti písemné materiály o prevenci různých onemocnění od lékařů a od sester. Celkem 43,7 % dotázaných občanů souhlasilo s tvrzením, že dostává od lékaře a od sestry písemné materiály o prevenci. Dalších 39,5 % dotázaných s touto tezí nesouhlasilo, zbývajících 16,8 % zvolilo odpověď „nevím“. Písemné materiály o prevenci různých onemocnění dostávají od lékaře více než 2/5 občanů, téměř stejně velká část však uvádí, že takové materiály nedostává. Občané ve věku nad 60 let oproti tomu ve významně větší míře tyto materiály dostávají. V porovnání odpovědí občanů, týkajících se nabídky písemných materiálů o prevenci od lékařů na straně jedné a sester na straně druhé, existuje vysoká míra shody (p = 0). To znamená, že občané, kteří uváděli, že dostávají písemné materiály od lékařů, zároveň uváděli, že je dostávají i od sester a naopak. Toto zjištění signalizuje, že zde rozhoduje spíše nabídka ordinací. V jedněch písemné materiály pacientům nabízejí, v jiných nikoliv.

Další část výzkumu zjišťovala hodnocení respondentů, zda se domnívají, že jsou pro ně podávané informace užitečné. Sledovali jsme oblast výživy, hubnutí, pohybové aktivity, zanechání kouření a omezení stresu. Občané považují informace v naprosté většině za užitečné (tab. 5).

Tab. 5. Užitečnost podávaných informací N = 1992 (v %)
Užitečnost podávaných informací N = 1992 (v %)

Diskuse

Vědecké studie v prevenci kardiovaskulárních onemocnění prokázaly, že intervence v oblasti životního stylu snižují rizikové faktory a mohou snížit mortalitu i morbiditu onemocnění způsobeného aterosklerózou [5]. Aby pacient mohl převzít aktivní roli v péči o své zdraví, měl by mít dostatek kvalitních informací. Je pozitivní, že respondenti nejčastěji informace získávají od lékaře (76,3 %), od sester dostává informace pouze třetina dotázaných. Často je zastoupena též rodina, internet a masmédia. Zde informace nemusejí být přesné, a proto je zásadní využívat odborné zdroje, kde je zaručena kvalita informací. Úprava rizikových faktorů je stejná jak u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, tak u osob s vysokým rizikem rozvoje těchto onemocnění, ale změna rizikového chování (nezdravé stravování, kouření, málo pohybu), kterému se jedinec vystavoval po dlouhé roky, vyžaduje především profesionální přístup [6].

Statisticky nejvíce edukovanou skupinou jsou právě senioři, a to ve většině preventivních opatření ve věku 60–69 let, postupně po 70. roce a ještě vice po 80. roce věku se procento edukovaných osob opět snižuje. Senioři také patří mezi nejspokojenější věkovou skupinu s úrovní a obsahem edukace. Lékaři primární péče tak mají nepochybně významnou roli v nastartování preventivních opatření KVO a je třeba, aby tuto možnost cíleně posilovali. Přestože v 5. a 6. decenniu jsou u značné části populace aterosklerotické změny přítomné, bylo prokázáno, že změna životního stylu i v seniorském věku (po 60. roce života) může nejen omezit výskyt komplikujících a často i život ohrožujících kardiovaskulárních událostí (infarkt myokardu, cévní onemocnění mozku), ale i prodloužit očekávanou střední délku života, oddálit rozvoj disability a omezit i výskyt Alzheimerovy choroby.

Mladší respondenti nad 40 let hledají informace častěji na internetu než občané ve věku nad 60, kteří označují jako zdroj informací především lékaře. Využití internetu je pro mladší generace přirozenější a dostupnější. Starší občané navštěvují lékaře častěji a mají tedy možnost častěji konzultovat své potíže než mladší občané. Studie ukázaly, že preventivní opatření (např. odvykání kouření) jsou přínosné až do pokročilého věku [7, 8]. Kvalitní péče o chronické nemoci je charakterizována produktivními interakcemi mezi zdravotníky a pacienty, které důsledně poskytují informace a podporu self-managementu. Wagner [9] uvádí, že tyto interakce nemusí nutně vyžadovat osobní návštěvy, ale mohou využít počítače nebo telefonu. 94 osob (5 %) uvedlo, že informace o zdravém životním stylu a o prevenci vůbec nehledají. Pokud by si respondenti mohli vybrat zdroj, ze kterého by nejraději získávali informace o prevenci kardiovaskulárních onemocnění, jednoznačně nejvíce označují lékaře a jako další respondenti udávali všeobecnou sestru. Mladší občané, kteří uváděli, že často hledají zdroje informací na internetu, významně více preferují jako žádoucí zdroj informací lékaře. Dle doporučení „Prevence KVO“ novelizovaného v roce 2009 [10] si má lékař vytvořit dostatečný čas pro konzultaci s pacientem a vytvořit s ním návrh změn životního stylu. V rámci této studie bylo zjišťováno, kdo občany edukoval. Ve většině případů respondenti uvádí, že byli v ordinaci lékaře poučeni o tom, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Bohužel 28,5 % dotázaných lékař needukoval. Nejčastěji uváděli, že nebyli lékařem poučeni o tom, jak zlepšit svůj zdravotní stav, mladší respondenti a s přibývajícím věkem občané ve významně větší míře uvádějí, že byli edukováni. Je možné se domnívat, že o změně životního stylu jsou především poučeni starší pacienti, kteří již vykazují známky kardiovaskulárního onemocnění. Lze předpokládat, že v tomto případě zprostředkovaně působí věk a onemocnění, kterými občan trpí. Vos [11] uvádí, že se zvýšené kardiovaskulární riziko začíná vyvíjet ve velmi mladém věku, a proto je zdravý životní styl i u mladých zcela zásadní. Edukovaní respondenti považují informace v naprosté většině za užitečné. Naprostá většina dotazovaných občanů považuje podávané informace, týkající se úprav ve výživě, v oblasti hubnutí, úpravy pohybových aktivit, zanechání kouření, omezení stresu a nežádoucích účinků léků, za užitečné.

Mezi rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění patří kouření. V ČR kouří téměř 30 % populace [12]. Vzhledem k rozšířenosti kouření v populaci je zarážející, že 54,6 % občanů poukázalo na fakt, že je lékař nikdy nemotivoval k zanechání kouření. Obdobné hodnoty byly zjištěny i u sester. Pokud zdravotníci motivaci v této oblasti využívají, mělo to dobrý vliv vedoucí k zanechání kouření u 40,1 % občanů [13].

Všeobecná sestra má v oblasti kardiovaskulární prevence řadu velmi důležitých úloh [14]. A v rámci výzkumu bylo rovněž zjišťováno, zda pacienty edukuje všeobecná sestra. Sestru uvedla necelá čtvrtina občanů. Úlohou sestry v prevenci je edukovat pacienta o jeho vlastním rizikovém chování, motivovat ho ke spolupráci a poskytnout informace, které povedou ke zlepšení jeho životního stylu [4]. Při edukaci klienta může zdravotnický personál využít i doplňující písemné materiály. V další části výzkumného šetření jsme proto zjišťovali, zda dostávají respondenti písemné materiály o prevenci různých onemocnění od lékařů a od sester. Písemné materiály o prevenci dostávají od lékaře více než 2/5 občanů, bohužel téměř stejně velká část respondentů uvádí, že písemné materiály nedostává. V porovnání odpovědí občanů, týkajících se nabídky písemných materiálů o prevenci od lékařů na straně jedné a sester na straně druhé, existuje vysoká míra shody. To znamená, že ti občané, kteří uváděli, že dostávají písemné materiály od lékařů, zároveň uváděli, že je dostávají i od sester a naopak. Toto zjištění signalizuje, že zde rozhoduje spíše nabídka ordinací. V jedněch písemné materiály pacientům nabízejí, v jiných nikoliv.

Závěr

Rozsáhlý výzkumný projekt byl zaměřen na intervence v preventivní kardiologii. Tato část studie byla zaměřena na kardioprevenci z pohledu seniorů. Pokud chceme, aby pacient převzal aktivní úlohu v péči o své zdraví, je zásadní, aby měl kvalitní informace o zdravém životním stylu. V této části studie jsme zjišťovali, jaké informace respondenti mají a kdo jim je podává. Většina dotazovaných občanů má informace o prevenci kardiovaskulárních onemocnění od lékaře. Dále respondenti uváděli jako zdroj rodinu, přátele a internet. Přesto většina dotazovaných chce získat informace především od lékaře. Respondenti upřednostňují komunikaci se zdravotníky. Polovina respondentů obdržela písemné preventivní materiály. Většina občanů považuje informace o prevenci za užitečné. Prevence KVO by měla být celoživotním úsilím [15;,16]. Aby občan mohl dodržovat zásady, je nezbytné, aby měl náležité informace, které mu předá odborný personál.

Příspěvek se vztahuje k výzkumnému grantovému projektu, který je podpořen z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. 15-31000A. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena.

Mgr. Helena Michálková, Ph.D.

e-mail: Helena.Michalkova@lf1.cuni.cz

Pracovala jako sestra specialistka v oboru intenzivní péče. V roce 2006 ukončila magisterské studium ošetřovatelství v klinických oborech a v roce 2010 doktorské studium na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. V současnosti pracuje jako odborná asistentka Geriatrické kliniky 1. LF UK v Praze se zaměřením na geriatrické ošetřovatelství a výuku v nelékařských oborech. Dále působí na ZSF JU v Českých Budějovicích.


Zdroje

1. ÚZIS ČR. Zemřelí 2016. (2017).

2. Býma S, Hradec J, Herber O, Karen I. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Společnost všeobecného lékařství 2004.

3. Kotseva K, Wood D, De Bacquer D, et al. EUROASPIRE IV: A European Society of Cardiology survey on the lifestyle, risk factor and therapeutic management of coronary patients from 24 European countries. Eur J Prev Cardiol 2016; 23(6): 636–48.

4. Vilánková A, Prusíková M, Vrablík M, Češka R. Úloha sestry v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Med Pro Praxi 2010; 7(12): 501–503.

5. Wood DA, Kotseva K, Connolly S, et al. Nurse-coordinated multidisciplinary, family-based cardiovascular disease prevention programme EUROACTION for patients with coronary heart disease and asymptomatic individuals at high risk of cardiovascular disease a paired, cluster – randomised controlled trial. The Lancet 2008; 371(9629): 1999–2012.

6. Cífková R, Býma S, Češka R, Horký K, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Klinická biochemie a metabolismus, 2005; 212–224.

7. Bejan-Angoulvant T, Saadatian-Elahi M, Wright JM, Schron EB, et al. Treatment of hypertension in patients 80 years and older: the lower the better? A meta-analysis of randomized controlled trials. J Hypertens 2010; 28: 1366–1372.

8. Doolan DM, Froelicher ES. Smoking cessation interventions and older adults. Prog Cardiovasc Nurs 2008; 23: 119–127.

9. Wagner EH, Austin BT, Davis C, Hindmarsh M, et al. Improving chronic illness care: translating evidence into action. Health Affairs, 2001; 20(6): 64–78.

10. Býma S, Hradec J. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. ČLS JEP. 2009.

11. Vos LE, Oren A, Uiterwaal C, et al. Adolescent blood pressure and blood pressure tracking into young adulthood are related to subclinical atherosclerosis: the Atherosclerosis Risk in Young Adults (ARYA) study. Am J Hypertens 2003; 16: 549–555.

12. Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. Státní zdravotní ústav. Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2014.

13. Olišarová V, Tóthová V, Chloubová I, Adámková V. Motivation as part of prevention of cardiovascular diseases as seen by Citizen of the Czech Republic, International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Sciences and Arts / SGEM Vienna 2017

14. Olišarová V, Tóthová V, Šedová L, et al. Areas of health-education of physicians and nurses in care for cardiac patients from the perspective of citizens of the Czech Republic. Neuro-endocrinology letters 2016; 37(suppl 2): 5–10.

15. Perk J, Backer GD, Gohlke H, Graham I, et al. European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012) Eur J Prev Cardiol 2012; 19(4): 585–667.

16. Michálková H, Šedová L, Tóthová V, Olišarová V. The role of nurses in the prevention of cardiovascular diseases. J Nurs Soc Studies, Public Health and Rehabilitation. 2016; 7 (3/4): 134–140.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 4

2018 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se