Institucionalizované řízení péče o rány v souvislosti s kompetencemi sester– podle teorie


Institutionalised management of wound treatment in connection with nurses‘ competences – according to Patricia Benner‘s theory

International scientific know-ledge and practical experience clearly shows that the topic of treatment and care for patients with chronic or badly healing wounds represents a very difficult situation in day to day practice. The goal of this article is to present the current situation regarding wound treatment in Austria, from the point of view of people with practical experience and to deal with P. Benner‘s theory.

Keywords:
management - wound healing - competences - expert


Autoři: Zita Kis Dadara, MSc.
Působiště autorů: Nemocnice Milosrdných bratří, Vídeň
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2014, 3, č. 3: 130-132
Kategorie: Hojení ran

Souhrn

Mezinárodní vědecké znalosti a praktické zkušenosti jasně ukazují, že téma léčby a péče o osoby s chronickými nebo špatně se hojícími ranami představuje v běžné praxi velmi složitou situaci. Cílem tohoto příspěvku je představit současnou situaci v péči o rány v Rakousku z pohledu lidí z praxe a v této souvislosti se vypořádat s teorií P. Bennerové. .

Klíčová slova:
management - hojení ran - kompetence - expert

Právní rámec

Každodenně v praxi používaná definice „woundmanagement“ – management ošetřování ran nebo též péče o rány - není omezena pouze na místní léčebné lékařské a ošetřovatelské intervence, nýbrž zahrnuje celostní léčbu a péči o pacienta založenou na důkazech po celou dobu léčby. Lokální léčebné a ošetřovatelské intervence při léčbě ran jsou definovány jako součást spoluodpovědnosti v oblasti činnosti kvalifikovaného zdravotnického a ošetřovatelského personálu v § 15 v rakouském zákoně o zdraví a ošetřovatelství (Gesundheits und Krankenpflegegesetze – GuKG).

V případě poškození platí odpovědnost za plnění v souladu s § 15 odst. 2 v GuKG. Pokud si však zdravotníci v procesu léčby v důsledku neformálního rozdělení úkolů v léčbě ran počínají samostatně, případ může být definován jako svévolná léčba. Neformální dělbu práce v praxi lze nalézt na mnoha místech v rakouském systému zdravotní péče. Tento vývoj je strukturální, protože bylo v posledních letech vybudováno pouze několik pracovišť – poskytovatelů služeb, kteří poskytují nepřetržitou péči v souladu s formálním rozdělením odpovědností.

Management hojení ran

Absence systému řízení multioborových znalostí může být identifikována jako příčina těchto dynamických změn v praxi. Motivace zvyšování kvalifikace a účasti na dalším vzdělávání, jako je absolvování univerzitního kurzu na téma hojení ran, zůstala do značné míry jednostranná. Absolventi se skládají převážně z kvalifikovaného zdravotnického a ošetřujícího personálu. To znamená, že pokračování průběžné aktualizace znalostí je specifické pro určitou skupinu, a to nepřímo podporuje již zmíněnou neformální dělbu práce v každodenní praxi.

Z všeobecně známých prognóz v posledních letech týkajících se změn ve struktuře obyvatelstva lze jednoznačně poukázat na rychle rostoucí potřebu managementu hojení ran v primární, sekundární a terciární prevenci. Mezinárodní znalosti a praktické poznatky potvrzují, že řešení institucionalizovaného systému managementu hojení ran ve zdravotnictví v jeho komplexnosti by nemělo být opomíjeno.

Obrázek 1 ukazuje, že systémové řízení péče o hojení ran zahrnuje komplexní a ucelenou multiprofesní péči o postižené osoby. Experty doporučené postupy pro sekundární a ter-ciární prevenci zahrnují terapeutický a ošetřovatelský proces, správu dat, logistiku převazového materiálu a pomůcek. V rámci optimalizace zdrojů a analýzy nákladů na úrovni institucí musí být rovněž začleněny tyto známé prvky pro management péče o rány.

Tato analýza (obr. 1) je také používána pro přesné vymezení odpovědností příslušné položky a poskytuje nákladovou analýzu celého procesu péče. Sníží posouzení jednotlivých prvků z důvodu vzájemné souvislosti a interakcí pro vybrané analýzy. Aby byla realizace managementu péče o rány s podrobným vytyčením pravomocí v systému péče udržitelná, vyžaduje nepostradatelné transparentní procesy a analýzu příčiny a účinku.

Prvky ovlivňující management ran
Obr. 1. Prvky ovlivňující management ran

Diagram příčiny a účinku (obr. 2) ukazuje řadu vlivů a přehled všech prvků v managementu ran, které mohou být považovány za základ pro řízení nákladů a zdrojů v ošetřování ran. Tento složitý proces jako součást multioborového ošetření jasně poukazuje na potřebu vysoké úrovně odbornosti kvalifikovaného zdravotnického a ošetřovatelského personálu na toto téma. To vede k potřebě podrobného zpracování odborných kompetencí.

Diagram příčiny a účinku
Obr. 2. Diagram příčiny a účinku

Kompetenční model je popsán v odborné literatuře (P. Benner 2012), kde rozlišuje pět úrovní klinických ošetřovatelských kompetencí (tab. 1).

Tab. 1. Stupně kompetencí
Stupně kompetencí

Získání a udržení kompetencí v systému celoživotního vzdělávání je dynamický proces, kontinuální zvyšování vzdělávání nelékařských pracovníků je cílem managementu řízení lidských zdrojů.

Otázky kolem kompetencí

Model úrovní kompetencí podle Patricie Bennerové v tématu managementu hojení ran vyvolává otázky pro praxi.

  • Jaké dovednosti a kompetence získají nelékařští pracovníci v rámci svého základního vzdělání v oblasti managementu hojení ran?
  • Jak definujeme kompetence dovedností nelékařských pracovníků v rámci výše uvedených prvků řízení managementu ran (obr. 3)?
  • Jak jsou požadované dovednosti a kompetence udržovány pro zajištění kontinuity péče?

Rozvoj ošetřovatelských kompetencí
Obr. 3. Rozvoj ošetřovatelských kompetencí

Model Patricie Bennerové

V současné době nejsou vytvořeny dovednosti a kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků s orientací podle modelu Patricie Bennerové. Názvosloví kritérií pro zařazení na jednotlivé úrovně kompetencí ošetřovatelské péče o osoby s chronickými ranami je vytvořeno s ohledem na pregraduální a postgraduální vzdělávání včetně expertů v oblasti managementu hojení ran.

Aktuální informace ze školicích míst potvrzují, že rakouský dvojí model otevřených osnov pro vzdělávání zdravotnického a ošetřovatelského personálu umožňuje získat úroveň kompetencí II podle modelu Bennerové.

Pohled praxe na popsaný model jednotlivých stupňů ošetřovatelských kompetencí v managementu hojení ran jasně ukazuje, že sestry po ukončení základního odborného vzdělání dosáhnou úrovně kompetencí I – začátečník, v optimálním případě kompetence úrovně II – pokročilý začátečník. V procesu vzdělávání si osvojí základní teoretické znalosti a klinické zkušenosti a splňují tak minimální podmínky pro poskytování základní ošetřovatelské péče o rány.

Bezpečná péče o rány v ošetřovatelském procesu léčby znamená, že aplikovaná lokální léčba je prováděna řádně a odborně, poskytované služby jsou během procesu hojení zaznamenávány a aktualizovány. Úroveň kompetence II může být v rámci vzdělávání prodloužena, pokud se student v průběhu praxe nesetká s různým typem chronických ran.

Odborná úroveň III pokrývá plně činnosti a úkoly v rámci léčebného a ošetřovatelského procesu v modelu managementu hojení ran. Pokud chceme důkladně proniknout do anamnézy onemocnění a individuálně analyzovat a realizovat péči související s aktuálními problémy, je nezbytně nutná tato pravomoc.

Podle Kompetenčního modelu Bennerové může být této úrovně způsobilosti dosaženo v průběhu 2 až 3 let praxe. Nicméně odpracovaná praxe automaticky nenárokuje postup do vyššího kompetenčního stupně. Proto je nástrojem řízení znalostního managementu provádění kontroly v prohloubení teoretických poznatků a reflexi klinických zkušeností v reálných situacích pro dosažení vyššího kompetenčního stupně. Pravidelná praktická výměna zkušeností expertů v managementu hojení ran v rámci případových studií podporuje analytické pojetí dané problematiky. Otázkou je, zda může být toto období zkráceno a která opatření umožní efektivní zkrácení období pro získání úrovně ošetřovatelské kompetence III.

Investice v oblasti pro snížení tohoto období jsou z vlastní zkušenosti autorky smysluplné, následování tohoto aspektu má z pohledu autorky článku význam.

Sestry s úrovní kompetence IV a získanými dovednostmi kompetence V mají mít přehled o tématu a celé problematice managementu hojení ran. Tyto expertky mohou být aktivními účastnicemi multioborových týmů a partnersky přispívají k neustálému rozvoji a výzkumu dané problematiky.

Připojení modelu managementu hojení ran podle Bennerové podporuje management v kritickém myšlení pro získání kompetenčního stupně V – „experti“. Cílené požadavky k získání stupně IV a V u zkušených sester a ošetřovatelských expertů vyžadují dílčí vytyčení cíle, zpracování naplánovaných úkolů, které vycházejí ze strategie instituce.

Strukturované a multioborové konfrontace na téma management hojení ran s přihlédnutím ke složitosti problému znamenají masivní snížení nákladů z ekonomického hlediska. To se týká například spotřeby materiálu, změny v aktuální délce pobytu v akutní péči a v měřitelné oblasti rozvoje lidských zdrojů. V neposlední řadě má i pozitivní dopad na kvalitu života postižených osob.

Stručně řečeno, na realizaci zde popsaného modelu v rámci ošetřovatelských kompetencí podle P. Bennerové by mělo být pohlíženo jako na naléhavou potřebu dalšího rozvoje ošetřovatelství.

Se souhlasem autorky přeložila Mgr. Markéta Pížová.

Zita Kis Dadara, MSc.

Nemocnice Milosrdných bratří, Vídeň


Mgr. Zita Kis Dadara


e-mail: zita.kisdadara@apupa.at

V roce 1986 ukončila zdravotnickou školu v Subotici, v bývalé Jugoslávii. Po přesídlení do Rakouska se věnovala studiu v oblasti hojení ran a absolvovala řadu kurzů, např. Management ošetřování ran v německém Heidenheimu či Evropskou letní školu pro hojení ran v Anglii. V roce 2003 dokončila magisterské stadium v oboru Management kvality na Danubské universitě v Kremsu. Od roku 2011 působí jako vedoucí Odboru rozvoje a kvality řízení ošetřovatelská péče v nemocnici Milosrdných bratří ve Vídni. Je členkou Rakouské asociace pro rány (AWA), Evropské asociace management ran (EWMA) a v Evropské poradním panelu pro dekubity (EPUAP), dále členkou představenstva a předsedkyní výboru pro vztahy s veřejností. Za svoji práci v oblasti rozvoje kvality v ošetřovatelské péči byla opakovaně v Rakousku oceněna.


Zdroje

1. Benner P: Stufen der Pflegekompetenz, From Novice to Expert. Hans Huber Verlag. 2. vyd. 2012.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2014 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se