Tenektepláza v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody – do Česka přichází nové trombolytikum
Autoři:
Daniel Šaňák
Působiště autorů:
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc
Vyšlo v časopise:
CMP jour., 7, 2025, č. 1, s. 16-21
Kategorie:
Aktualita
Úvod
Do Česka (jako jedné z několika málo prvních zemí EU) aktuálně přichází po více než 20 letech další trombolytikum pro léčbu akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) – tenektepláza (MetalyseÒ), což je pádný důvod pro její bližší představení ve formě stručného přehledu zahrnujícího jak její farmakologický profil, tak výsledky vybraných klinických studií, dále praktické informace týkající se jejího podání a v neposlední řadě také aktuální odborná doporučení.
Vybrané farmakologické vlastnosti tenekteplázy
Tenektepláza (TNK) patří mezi tzv. trombolytika 3. generace a začala být testována v 90. letech 20. století. Jedná se (podobně jako v případě dosud používané alteplázy /TPA/) o modifikovanou formu rekombinantně připraveného tkáňového aktivátoru plazminogenu (tPA). TNK se liší od přirozeného tPA nahrazením aminokyselin na 3 místech své struktury: T, N a K. Tyto strukturální modifikace vedou k 15× vyšší specificitě TNK k molekule fibrinu, výrazně vyšší rezistenci vůči inhibitoru aktivátoru plazminogenu (PAI-1) a také delšímu poločasu působení (22 min) oproti TPA [1, 2].
Ve studiích na animálních modelech byla v minulosti opakovaně prokázána několikanásobně vyšší trombolytická potence TNK oproti TPA [1, 3, 4]. Navíc TNK, na rozdíl od TPA, nezvyšuje kolagenem a kyselinou arachidonovou indukovanou agregaci trombocytů, která může být příčinou časné reokluze rekanalizované tepny [5, 6]. Zmiňovaná výrazně (až 80×) vyšší rezistence TNK vůči PAI-1 pak způsobuje, že k rozpuštění (lýze) 50 % objemu destičkového trombu in vivo je třeba jen 13,5× menší dávka TNK ve srovnání s TPA [5, 6].
Pro tyto vlastnosti pak také TNK ve srovnání s TPA pomohla dosahovat rychlejší a významně častější kompletní rekanalizace trombotického uzávěru karotidy u animálního modelu [5, 6].
Přehled relevantních klinických studií a metaanalýz
V roce 2005 byla publikována vůbec první klinická studie s TNK u pacientů s akutní iCMP léčených do prvních 3 hodin od vzniku symptomů [7]. Jednalo se o pilotní soubor 88 nemocných, u nichž byly testovány celkem 3 různé dávky TNK (0,1 mg/kg; 0,25 mg/kg; 0,4 mg/kg). Primárním hodnoticím kritériem byla přítomnost symptomatického intracerebrálního hematomu (SICH) po podání TNK. Výsledky však nebyly jednoznačné, a proto následovala další studie, jež prokázala, že dávka TNK 0,4 mg/kg je spojená s vysokým rizikem vzniku SICH, a výzkum tak musel být z těchto důvodů předčasně ukončen [8]. Následovala australská studie, jež prokázala superioritu dávky TNK 0,25 mg/kg oproti 0,1 mg/kg v parametru klinického zlepšení po trombolýze (72 vs. 40 % pacientů s mRS 0–2 po 90 dnech), přičemž nebyl pozorován rozdíl ve výskytu ICH mezi oběma dávkami TNK [9].
První randomizovaná studie, jež srovnávala efektivitu a bezpečnost TNK a TPA, byla ATTEST (Alteplase-Tenecteplase Trial Evaluation for Stroke Thrombolysis) [10]. V ní byli pacienti léčeni TNK nebo TPA do 4,5 hodiny od vzniku iktu a výsledky neukázaly významný rozdíl mezi oběma látkami jak v klinických, tak v hodnocených radiologických parametrech. Nicméně následná metaanalýza citovaných 3 studií [8–10] ukázala vyšší šanci na časné neurologické zlepšení a výborný klinický výsledek se sníženým rizikem vzniku ICH u pacientů léčených TNK ve srovnání s TPA [11].
Randomizovaná studie EXTEND-IA (Tenecteplase versus Alteplase before Thrombectomy for Ischemic Stroke) srovnávala efektivitu TNK v dávce 0,25 mg/kg oproti TPA podanou do 4,5 hodiny u pacientů indikovaných k mechanické trombektomii (MT) pro intrakraniální uzávěr a. carotis interna (ACI), a. basilaris (AB) nebo a. cerebri media (ACM) [12]. Výsledky ukázaly významně častější dosažení rekanalizace (TICI 2b–3) na iniciálním angiogramu před zahájením MT u pacientů léčených TNK (22 vs. 10 %; p = 0,002) při stejném počtu SICH (1 vs. 1 %) a lepším mediánu mRS po 3 měsících ve prospěch TNK (medián mRS: 2 vs. 3; p = 0,04) [12]. Na základě těchto výsledků již proto bylo v doporučeních American Heart Association a American Stroke Association (AHA/ASA) z roku 2019 uvedeno, že preference TNK v dávce 0,25 mg/kg před TPA u pacientů indikovaných k MT může být prospěšná [13].
Po těchto prvních randomizovaných studiích fáze II následovaly další randomizované klinické studie fáze III. První z nich byla studie AcT, která prokázala noninferioritu TNK vůči TPA v dosažení výborného klinického výsledku (mRS 0–1: 18,9 vs. 16,6 %) a počtu SICH (3,4 vs. 3,2 %) [14].
Následovala čínská randomizovaná studie TRACE (Tenecteplase Reperfusion therapy in Acute ischemic Cerebrovascular Events), do níž bylo zařazeno celkem 236 pacientů léčených TNK nebo TPA do 3 hodin, přičemž nebyl zjištěn významný rozdíl v počtu účastníků s mRS 0–1 a SICH, ačkoliv numericky dosáhlo mRS 0–1 více nemocných léčených TNK oproti TPA a současně méně pacientů léčených TNK utrpělo SICH [15]. Navazující studie TRACE-2 zařadila celkem 1430 pacientů, kteří byli léčeni TNK nebo TPA do 4,5 hodiny od vzniku iktu. Výsledky opět neprokázaly významné rozdíly v počtu těch, kteří dosáhli vynikající klinický výsledek po 3 měsících (62 vs. 58 %) nebo dobrý výsledek (mRS 0–2: 73 vs. 72 %) a současně v počtu SICH (2 vs. 2 %) [16]. U pacientů léčených TNK, kteří byli indikovaní k mechanické trombektomii, však bylo častěji dosaženo mRS 0–1 ve srovnání s TPA (38,5 vs. 30 %; poměr šancí [OR] 1,49).
Do randomizované studie ATTEST-2, jíž se účastnilo 39 center ve Velké Británii, bylo zařazeno celkem 885 pacientů léčených TNK a 892 dostávajících TPA do 4,5 hodiny od vzniku iktu [17]. Výsledky studie, které byly prezentovány na World Stroke Congress v Torontu v říjnu 2023, opět prokázaly noninferioritu TNK vůči TPA v klinické efektivitě a bezpečnosti (počet pacientů s mRS 0–1: 44 vs. 42 %; mRS 0–2: 68 vs. 65 %; počet pacientů se SICH: 2 vs. 2 %) [17]. Ačkoli v této studii nebyla prokázána superiorita TNK, její výsledky ukázaly výhodnost použití TNK s ohledem na jednodušší způsob aplikace a současně přispěly k evidenci pro preferenci použití TNK ve standardní klinické praxi [17].
V listopadu loňského roku byla uveřejněna zatím poslední, dosud největší metaanalýza celkem 11 randomizovaných studií, jež srovnávaly účinnost a bezpečnost TNK a TPA u 7545 pacientů s akutní iCMP léčených do prvních 4,5 hodiny od vzniku iktu [18]. Průměrný věk se pohyboval v rozmezí 65–73 let a průměrné skóre NIHSS před podáním i.v. trombolýzy v rozmezí 7–15 bodů. Výsledky této metaanalýzy ukázaly, že podání TNK bylo významně asociováno s vyšší šancí na výborný klinický výsledek (mRS 0–1) po 3 měsících oproti podání TPA (relativní riziko [RR] 1,05; p = 0,012) a pacienti léčení TNK častěji dosáhli mRS 0–1 po 3 měsících (50,9 vs. 48,4 %; p = 0,044). Současně bylo podání TNK sdruženo s vyšší šancí na nižší disabilitu po 3 měsících oproti TPA (OR 1,10; p = 0,034) [18]. Počet pacientů s mRS 0–2 po 3 měsících (68 vs. 65,8 %) se významně nelišil stejně jako výskyt SICH (2,3 vs. 2,0 %) a mortalita po 3 měsících (9,2 vs. 9,7 %) [18]. Tato metaanalýza tedy poprvé prokázala významně větší klinický benefit TNK oproti TPA v léčbě akutní iCMP.
Vybrané specifické klinické situace
V roce 2024 byla publikována metaanalýza, která srovnala celkem 1266 pacientů léčených TNK a 2456 dostávajících TPA, kteří byli současně indikováni k provedení MT. V této práci byla hodnocena přítomnost tzv. časné rekanalizace (TICI 2b–3) na iniciálním angiogramu před zahájením MT. U pacientů léčených TNK byla časná rekanalizace přítomná významně častěji ve srovnání s nemocnými léčenými TPA (20,2 vs. 13,1 %; OR 2,02; p = 0,02). Klinické výsledky včetně výskytu SICH a 3měsíční mortality se však mezi oběma skupinami nelišily [19].
Pacienti s diabetem mellitem (DM) a hyperglykémií představují velmi rizikovou skupinu z pohledu výskytu SICH a špatného klinického výsledku po i.v. trombolýze. Post hoc analýza výsledků čínské randomizované studie TRACE-2 srovnala 369 pacientů s DM, kteří byli léčeni TNK a TPA. Nemocní s TNK sice dosáhli častěji výborného klinického výsledku (mRS 0–1) po 3 měsících ve srovnání s pacienty dostávajícími TPA, rozdíl však nebyl signifikantní (57,8 vs. 48,1 %; p = 0,08) z důvodu malého počtu analyzovaných. Počty ICH a SICH se mezi oběma skupinami nelišily, stejně jako 3měsíční mortalita. Autoři také analyzovali 476 pacientů s hyperglykémií, jež byla v této studii definována jako glykémie > 7,8 mmol/l před podáním i.v. trombolýzy, přičemž medián hyperglykémie činil 10,8 mmol/l (8,2–14,5 mmol/l). Z analýzy vyplývá, že nebyl zjištěn žádný rozdíl v počtu pacientů s mRS 0–1 a mRS 0–2 po 3 měsících a rovněž počty ICH, SICH a úmrtí do 3 měsíců se mezi oběma skupinami nelišily [20].
Dosavadní evidence srovnání pacientů léčených TNK a TPA pro akutní iCMP s neznámou dobou vzniku iktu nebo po uplynutí 4,5 hodiny od vzniku iktu, je velmi limitovaná. Recentně byla uveřejněna metaanalýza, jež hodnotila dostupná data ze 3 randomizovaných studií (ROSE-TNK, TIMELESS a TWIST). Zahrnuto do ní bylo celkem 1106 pacientů a výsledky ukázaly vyšší pravděpodobnost výborného klinického výsledku (mRS 0–1) u jedinců léčených TNK (RR 1,17; p = 0,04), zatímco rozdíl v dosažení mRS 0–2 a snížení disability nebyl patrný. Výskyt SICH a 3měsíční mortalita se v obou skupinách nelišily [21].
Praktické poznámky k podání TNK u pacientů s akutní iCMP
Aplikace TNK je, na rozdíl od TPA, realizována formou intravenózní bolusové injekce v dávce 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti (maximální dávka 25 mg) [22], což zásadně zjednodušuje provedení i.v. trombolýzy. Podání TNK vedlo ve srovnání s TPA k významnému zkrácení intervalu door-to-needle a zlepšení logistiky pacientů transportovaných do center provádějících MT [17, 23]. Dávkování TNK podle hmotnosti pacienta je uvedeno v tab. 1 [22]. LP MetalyseÒ obsahující TNK má také od 1. 12. 2024 stanovenu úhradu zdravotními pojišťovnami a vykazuje se jako tzv. ZULP (zvláště účtovaný lékový přípravek) pod kódem 0272170, a to vždy 1×.
Tab. 1 Dávkování TNK pro i.v. trombolýzu
Hmotnost pacienta (kg) |
TNK (jednotky) |
TNK (mg) |
Objem roztoku k přípravě (ml) |
< 60 |
3000 |
15,0 |
3,0 |
³ 60 a < 70 |
3500 |
17,5 |
3,5 |
³ 70 a < 80 |
4000 |
20,0 |
4,0 |
³ 80 a < 90 |
4500 |
22,5 |
4,5 |
³ 90 |
5000 |
25,0 |
5,0 |
V případě výskytu krvácivých komplikací v souvislosti s podáním TNK se postupuje shodně jako v případě TPA. U klinicky nezávažného krvácení se doporučuje vyčkat jeho spontánního ústupu, provést lokální kompresi místa krvácení, je-li to možné, a kontrolní odběr koagulace v individuálních případech a s odstupem (TNK má poločas účinku 22 min). Při klinicky závažném krvácení lze dle doporučení SPC zvážit transfuzi kryoprecipitátu, čerstvě zmražené plazmy a krevních destiček. Další možnost představuje podání kyseliny tranexamové (TXA).
Aktuální doporučení odborných společností
Doporučení AHA/ASA pro léčbu akutní ischemické CMP z roku 2019 uvádí, že u pacientů indikovaných k MT pro uzávěr mozkové tepny by pro i.v. trombolýzu měla být preferována TNK před TPA [13].
Aktuální doporučení European Stroke Organisation (ESO) z roku 2023 konstatují, že TNK je bezpečná a efektivní alternativa k TPA, a doporučují preferovat TNK v léčbě akutní iCMP před TPA pro její jednodušší podání, zejména u pacientů s uzávěrem mozkové tepny, kteří jsou indikovaní k MT [24].
Na nedávno uveřejněné výsledky posledních metaanalýz reagoval také výbor cerebovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP, který v lednu 2025 vydal odborné stanovisko, v němž jednoznačně podporuje preferenci TNK v léčbě akutní iCMP [25].
Shrnutí a závěr
Po více než 20 letech přichází do Česka nové trombolytikum pro léčbu akutní iCMP – tenektepláza (MetalyseÒ). Dosud publikované výsledky ze studií a metaanalýz srovnávajících účinnost a bezpečnost TNK a TPA konzistentně ukazují vyšší šanci na výborný klinický výsledek po i.v. trombolýze a častější rekanalizaci uzávěru mozkové tepny před zahájením MT v případě použití TNK, a to bez zvýšeného rizika ICH/SICH a mortality.
Tato zjištění dobře odpovídají známému vyššímu trombolytickému potenciálu TNK a lepšímu farmakologickému profilu TNK ve srovnání s TPA. Zavedení standardního použití TNK v běžné klinické praxi tak bude jednoznačným přínosem pro pacienty s akutní iCMP. Proto by měla všechna centra začít co nejdříve používat TNK místo TPA.
Zdroje
1. Davydov L, Cheng J. Tenecteplase: a review. Clin Ther 2001; 23 (7): 982–997.
2. Kliche W, Krech I, Michel M et al. Comparison of clot lysis activity and biochemical properties of originator tenecteplase (Metalyse®) with those of an alleged biosimilar. Front Pharmacol 2014; 5 (7): 7.
3. Keyt BA, Paoni NF, Refmo CJ et al. A faster-acting and more potent form of tissue plasminogen activator. Proc Nat Acad Sci USA 1994; 91: 3670–3674.
4. Collen D, Stassen JM, Yasuda T et al. Comparative thrombolytic properties of tissue-type plasminogen activator and of a plasminogen activator inhibitor-l-resistant glycosylation variant, in a combined arterial and venous thrombosis model in the dog. Thromb Haemost 1994; 72: 98–104.
5. Benedict CR, Refino CJ, Keyt BA et al. New variant of human tissue plasminogen activator (TPA) with enhanced efficacy and lower incidence of bleeding compared with recombinant human TPA. Circulation 1995; 92: 3032–3040.
6. Fitzgerald DJ, Wright F, FitzGerald GA. Increased thromboxane biosynthesis during coronary thrombolysis. Evidence that platelet activation and thromboxane A2 modulate the response to tissue-type plasminogen activator in vivo. Circ Res 1989; 65: 83–94.
7. Haley EC, Lyden PD, Johnston KC et al. A pilot dose-escalation safety study of tenecteplase in acute ischemic stroke. Stroke 2005; 36: 607–612.
8. Haley EC, Thompson JLP, Grotta JC et al. Phase IIB/III trial of tenecteplase in acute ischemic stroke: results of a prematurely terminated randomized clinical trial. Stroke 2010; 41: 707–711.
9. Parsons M, Spratt N, Bivard A et al. A randomized trial of tenecteplase versus alteplase for acute ischemic stroke. N Engl J Med 2012; 366:1099–1107.
10. Huang X, Cheripelli BK, Lloyd SM et al. Alteplase versus tenecteplase for thrombolysis after ischaemic stroke (ATTEST): a phase 2, randomised, open-label, blinded endpoint study. Lancet Neurol 2015; 14: 368–376.
11. Huang X, MacIsaac R, Thompson JL et al. Tenecteplase versus alteplase in stroke thrombolysis: an individual patient data meta-analysis of randomized controlled trials. Int J Stroke 2016; 11: 534–543.
12. Campbell BCV, Mitchell PJ, Churilov L et al. Tenecteplase versus alteplase before thrombectomy for ischemic stroke. N Engl J Med 2018; 378: 1573–1582.
13. Powers WJ, Rabinstein AA, Ackerson T et al. Guidelines for the early management of patients with acute ischemic stroke: 2019 update to the 2018 guidelines for the early management of acute ischemic stroke: a guideline for healthcare professionals from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke 2019; 50: e344–e418.
14. Menon BK, Buck BH, Singh N et al; AcT Trial Investigators. Intravenous tenecteplase compared with alteplase for acute ischaemic stroke in Canada (AcT): a pragmatic, multicentre, open-label, registry-linked, randomised, controlled, non-inferiority trial. Lancet 2022; 400: 161–169.
15. Li S, Pan Y, Wang Z et al. Safety and efficacy of tenecteplase versus alteplase in patients
with acute ischaemic stroke (TRACE): a multicentre, randomised, open label, blinded-endpoint (PROBE) controlled phase II study. Stroke Vasc Neurol 2022; 7: 47–53.
16. Wang Y, Li S, Pan Y et al; TRACE-2 Investigators. Tenecteplase versus alteplase in acute ischaemic cerebrovascular events (TRACE-2): a phase 3, multicentre, open-label, randomised controlled, non-inferiority trial. Lancet 2023; 401: 645–654.
17. Muir K, Ford GA, Ford I et al. Tenecteplase versus alteplase for acute stroke within 4.5 h of onset (ATTEST-2): a randomised, parallel group, open-label trial. Lancet Neurol 2024; 23 (11): 1087–1096.
18. Palaiodimou L, Katsanos AH, Turc G et al. Tenecteplase vs alteplase in acute ischemic stroke within 4.5 hours: a systematic review and meta-analysis of randomized trials. Neurology 2024; 103(9): e209903.
19. Wu N, Doeppner T, Hermann D et al. Efficacy and safety of intravenous tenecteplase compared to alteplase before mechanical thrombectomy in acute ischemic stroke: a meta‑analysis. J Neurol 2024; 271; 3928–3941.
20. Liu H, Jin A, Pan Y et al. Efficacy and safety of intravenous tenecteplase versus alteplase in treating acute ischemic stroke with diabetes and admission hyperglycemia. J Am Heart Assoc 2024; 13: e036393.
21. Palaiodimou L, Katsanos AH, Turc G et al. Tenecteplase for the treatment of acute ischemic stroke in the extended time window: a systematic review and meta-analysis. Ther Adv Neurol Disord 2024; 17: 17562864231221324.
22. SPC Metalyse 5000 j. (25 mg) prášek pro injekční roztok, 01/2024.
23. Warach SJ, Dula AN, Milling TJ et al. Prospective observational cohort study of tenecteplase versus alteplase in routine clinical practice. Stroke 2022; 53 (12): 3583–3593.
24. Alamowitch S, Turc G, Palaiodimou L et al. European Stroke Organisation (ESO) expedited recommendation on tenecteplase for acute ischaemic stroke. Eur Stroke J 2023; 8 (1): 8–54.
25. Šaňák D, Neumann J, Tomek A a kol. Stanovisko výboru cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP k léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody léčivým přípravkem tenektepláza (Metalyse®). Česká neurologická společnost ČLS JEP, leden 2025.
Štítky
Interní lékařství Kardiologie Neurochirurgie Neurologie Radiodiagnostika Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
CMP journal

- Tirzepatid – nová éra v léčbě nadváhy a obezity
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- MINISERIÁL: Když ženám stoupá tlak...
Nejčtenější v tomto čísle
- Editorial
- Antidiabetika v prevenci CMP
- Telemedicína a monitorování srdečního rytmu
- Využití MRI sekvence black blood pro zobrazení cévní stěny u pacientů s CMP – současné možnosti a klinický význam