Editorial

Cévní mozková příhoda (CMP) je jednou z hlavních příčin morbidity a mortality v Česku. V posledních letech ovšem došlo k významnému pokroku v organizaci iktové péče a zejména v dostupnosti detailních dat o kvalitě péče. Monitorování kvality péče se stalo běžně používaným nástrojem k jejímu zlepšení ve všech iktových centrech. V tomto uvodníku bych čtenářům rád představil aktuální výsledky týkající se péče o ischemické CMP (iCMP); výsledky stran hemoragické CMP budou představeny v dalším čísle CMP Journalu.

První indikátory kvality byly definovány Věstníkem MZ ČR 10/2012. Od roku 2013 jsme sbírali celkem 12 indikátorů. Podkladem byla vyplněná data v databázi SITS a dále vlastní nemocniční informační systémy. Data byla sbírána jednou ročně a odeslána naší cerebrovaskulární sekci, která je pak předávala na Ministerstvo zdravotnictví ČR a zveřejňovala na svých výročních kongresech. Zprvu jsme vůbec neměli představu, do jaké míry naše síť pokrývá populaci – necentrové nemocnice žádná data neposílaly a neexistovalo propojení s Kanceláří zdravotního pojištění (KZP).

Pro zajímavost vybírám některé z indikátorů za rok 2013:

• 54 % pacientů bylo hospitalizováno v iktovém centru (IC) nebo komplexním cerebrovaskulárním centru (KCC) na jednotce intenzivní péče (JIP). Nevěděli jsme však, kolik pacientů je zcela mimo systém centrové péče.
• 10,6 % pacientů hospitalizovaných v IC či KCC s iCMP bylo trombolyzováno (celkem 2391 trombolyzovaných).
• 6,5 % pacientů hospitalizovaných v IC či KCC s iCMP bylo léčeno trombektomií (celkem 414 zákroků).

V roce 2024 je situace diametrálně odlišná. Od poslední reakreditace center v roce 2021 bylo zavedeno celkem 24 indikátorů. Zdrojem dat už nejsou nemocniční informační systémy, nýbrž data pojišťoven doplněná o údaje z registru kvality iktové péče RES-Q. Vlastní indikátory za každou nemocnici připravují analytici KZP a vedoucí center už reporty jen kontrolují a potvrzují. Vedle zjednodušení procesu je klíčovým přínosem zahrnutí všech pacientů s CMP, včetně těch, kteří nejsou hospitalizovaní v iktových centrech. Jedinou nevýhodou je opoždění definitivních výsledků oproti staršímu systému. Dříve byly výsledky známé většinou v červnu, v současnosti je známe až po uzavření dat pojišťovnami na přelomu září a října.

Dalším klíčovým přínosem pro monitorování kvality byly určitě měsíční reporty centrům od června 2016 a zavedení povinné triáže pro CMP v roce 2013. V roce 2024 pak Česko podpisem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka přistoupilo k Evropském akčnímu plánu pro CMP pro roky 2018 až 2030 (Stroke Action Plan Europe). Akční plán definuje klíčové ukazatele kvality a také jejich cílové hodnoty, kterých by každá země měla dosáhnout do roku 2030.

Jaké tedy jsou tedy nejnovější výsledky péče za rok 2023?

• 80,1 % pacientů s CMP bylo hospitalizováno v akreditovaných centrech – akční plán má cíl > 90 %.
• 34,7 % pacientů hospitalizovaných v IC či KCC s iCMP bylo trombolyzováno (celkem 5475 trombolyzovaných) – akční plán má cíl > 20 %.
• 10,5 % pacientů hospitalizovaných v IC či KCC s iCMP bylo léčeno trombektomií (celkem 1652 zákroků) – akční plán má cíl > 7,5 %.

Národní medián času k zahájení trombolýzy (DNT – door-to-needle time) sice byl 20 minut, ale podstatnější je čas od vzniku CMP do zahájení léčby (OTT – onset-to-treatement time). Evropským cílem je 120 minut, data z registru RES-Q za rok 2023 udávají 131 minut. Cílový čas k zahájení trombektomie je podle akčního plánu 180 minut – ten plníme již nyní, národní medián je 169 minut.

Evropská data z roku 2023 budou představena teprve v květnu 2025 na kongresu ESOC, ale Česko zřejmě potvrdí prvenství v procentu trombolyzovaných. V ostatních parametrech sice nejsme na prvním místě, ale vždy se řadíme mezi státy s nejlepšími výsledky.

Analýzy dat z posledního roku nicméně i přes skvělé výsledky v celonárodním součtu stále ukazují regionální rozdíly. V některých regionech existuje významný prostor ke zlepšení v dostupnosti péče v akreditovaném centru a dostupnosti rekanalizační léčby. Za naši odbornou společnost věřím, že se do letošní reakreditace center přihlásí neurologická oddělení z regionů, kde péče není optimální. Zahuštění sítě o 3–5 center by potom mohlo dále významně zlepšit dostupnost péče pro naše pacienty.