Vývoj antropometrických parametrů moravských dětí v předškolním věku


The development of anthropometric parameters of Moravian preschool children

Aim of the study: Analysis of basic anthropometric parameters of children of preschool age, assessment of the development of these parameters with respect to gender, age and values from the sixth Czech Nationwide Anthropological Survey (NAS).

Methods: The research group consisted of 602 probands (309 boys and 293 girls) aged 3–6 years. These were individuals without health problems. The measured parameters were body height (BH), body mass (BM) and body mass index (BMI) was calculated from them. The normalization index (Ni) was used to compare the mean values with the values of the 6th NAS.

Results: During the ontogenetic development of BH and BM, significant increases were found in both boys and girls between each year. For girls, the largest increase in BH (7.55 cm) and BM (2.84 kg) was between the fourth and fifth years, for boys BH (7.96 cm) and BM (3.56 kg) between the fifth and sixth year. No significant differences in the development of BH, BM and BMI between boys and girls were found. The mean BH, BM and BMI values of girls were 97.98 ± 4.56 cm, 15.30 ±2.17 kg and 15.88 ±1.43 kg/m2 at the age of 3; 104.58 ±5, 06 cm, 17.08 ±2.56 kg and 15.57 ±1.62 kg/m2 at the age of 4; 112.13 ±5.27 cm, 19.92 ±2.99 kg and 15.78 ±1.52 kg/m2 at the age of 5, and 118.84 ±5.98 cm, 22.41 ±5.02 kg and 15.76 ±2.42 kg/m2 at the age of 6. The mean BH, BM and BMI values of boys were 98.41 ±4.15 cm, 15.73 ±1.76 kg and 16.22 ±1.20 kg/m2 at the age of 3; 104.75 ±4.49 cm, 17.11 ±1.82 kg and 15.58 ±1.07 kg/m2 at the age of 4; 111.95 ±4.96 cm, 19.57 ±3.23 kg and 15.55 ±1, 62 kg/m2 at the age of 5, and 119.91 ±4.80 cm, 23.13 ±3.99 kg and 16.03 ±2.01 kg/m2 at the age of 6. The obtained average values of the monitored anthropometric parameters did not differ in comparison with the average values of the 6th NAS. Ni values were within ±0.75 SD, indicating average feature development.

Keywords:

Body height – body mass – body mass index – preschool age – national anthropological study


Autoři: P. Kutáč;  M. Rygelová;  J. Plešek;  K. Lundová
Působiště autorů: Katedra studií lidského pohybu, Centrum diagnostiky lidského pohybu, Ostravská univerzita, Ostrava
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2021; 76 (2): 91-98.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie: Analyzovat základní antropometrické parametry dětí předškolního věku, posoudit vývoj těchto parametrů vzhledem k pohlaví, věku a hodnotám z 6. celostátního antropologického výzkumu (CAV).

Metody: Výzkumný soubor tvořilo 602 probandů (309 chlapců a 293 dívek) ve věku 3–6 let. Jednalo se o jedince bez zdravotních obtíží. Měřenými parametry byly tělesná výška (BH), tělesná hmotnost (BM) a z nich byl vypočten body mass index (BMI). Pro porovnání průměrných hodnot s hodnotami 6. CAV byl použit normalizační index (Ni).

Výsledky: V průběhu ontogenetického vývoje BH a BM byly u chlapců i dívek zjištěny signifikantní přírůstky mezi každým rokem. U dívek byl největší přírůstek BH (7,55 cm) a BM (2,84 kg) mezi čtvrtým a pátým rokem, u chlapců BH (7,96 cm) a BM (3,56 kg) mezi pátým a šestým rokem. Signifikantní rozdíly mezi vývojem BH, BM a BMI mezi chlapci a dívkami zjištěny nebyly. Průměrné hodnoty BH, BM a BMI dívek byly ve 3 letech 97,98 ±4,56 cm, 15,30 ±2,17 kg a 15,88 ±1,43 kg/m2; ve 4 letech 104,58 ±5,06 cm, 17,08 ±2,56 kg a 15,57 ±1,62 kg/m2; v 5 letech 112,13 ±5,27 cm, 19,92 ±2,99 kg a 15,78 ±1,52 kg/m2; v 6 letech 118,84 ±5,98 cm, 22,41 ±5,02 kg a 15,76 ±2,42 kg/m2. Průměrné hodnoty BH, BM a BMI chlapců byly ve 3 letech 98,41 ±4,15 cm, 15,73 ±1,76 kg a 16,22 ±1,20 kg/m2; ve 4 letech 104,75 ±4,49 cm, 17,11 ±1,82 kg a 15,58 ±1,07 kg/m2; v 5 letech 111,95 ±4,96 cm, 19,57 ±3,23 kg a 15,55 ±1,62 kg/m2; v 6 letech 119,91 ±4,80 cm, 23,13 ±3,99 kg a 16,03 ±2,01 kg/m2. Zjištěné průměrné hodnoty sledovaných antropometrických parametrů se ve srovnání s průměrnými hodnotami 6. CAV nelišily. Hodnoty Ni se pohybovaly v rozmezí ±0,75 SD, což značí průměrný rozvoj sledovaných znaků.

Závěry: Výsledky ukázaly, že se chlapci a dívky ve vývoji neliší. Bylo prokázáno, že i u této věkové skupiny již došlo k zastavení sekulárního trendu.

Klíčová slova:

tělesná výška – tělesná hmotnost – Body Mass Index – předškolní věk – celostátní antropologický výzkum

ÚVOD

Diagnostika základních antropometrických parametrů je součástí preventivních lékařských prohlídek dětí, které jsou zakotveny ve Zdravotním řádu a jsou uzákoněny ve Sbírce zákonů č. 216/1992 [1]. Na základě analýzy tělesné výšky a hmotnosti můžeme hodnotit nejen somatický vývoj jedince, ale tyto hodnoty mohou vypovídat i o jeho zdravotním stavu [2, 3]. Zejména přiměřená tělesná hmotnost je velmi důležitým ukazatelem zdravotního stavu jedince, jeho výživy a životního stylu rodiny [4]. Velmi často používaným způsobem zhodnocení přiměřenosti tělesné hmotnosti je body mass index (BMI). Tento index je na základě výsledků rozsáhlých populačních studií prováděných v USA doporučován od roku 1985 pro stanovení přiměřené tělesné hmotnosti [5] a využívá se i pro definování nadváhy nebo obezity [6]. Rovněž Světová zdravotnická organizace (WHO) používá BMI pro posouzení přiměřené tělesné hmotnosti, a tedy pro hodnocení zdravotního stavu jedince [7], vytváří také u tohoto indexu vývojové křivky. Současně formuluje standardy pro posouzení vývoje hmotnosti dětí [8]. Vzhledem k tomu, že hmotnostně-výškové indexy, a tedy ani BMI, nedokážou posoudit frakcionaci tělesné hmotnosti, je podle některých autorů jejich průkaznost zejména pro posouzení nadváhy a obezity nedostatečná [9, 10].

Pro hodnocení hmotnosti je možné využít mnoho jiných metod, jejichž použití závisí na jejich dostupnosti a na dovednostech měřící osoby. Nejpřesnější jsou metody laboratorní. Mezi ně patří duální rentgenová absorpciometrie (DXA), pletysmografie, magnetická resonance (MRI) a počítačová tomografie (CT). Jejich nevýhodou jsou nejen vysoké náklady, ale také nutnost udržet dítě delší dobu v nehybné poloze. U metod DXA a CT také dochází k ozáření dítěte. Z terénních metod se využívá antropometrie, kdy se jedná o měření obvodových rozměrů, mezi které patří především obvod pasu, obvod boků, obvod břicha, paže a stehna nebo kaliperace (měření kožních řas). Výsledky naměřených obvodových rozměrů a kaliperace jsou však závislé na dovednostech měřící osoby [11, 12]. Hojně využívanou terénní metodou je v současnosti bioelektrická impedance (BIA). Jedná se o metodu, pomocí které můžeme predikovat celkovou tělesnou vodu (TBW), tělesný tuk (BF) a tukuprostou hmotu (FFM). Její nespornou výhodou je jednoduchá obsluha BIA analyzátorů. Přehledová studie autorů Talma et al. [13] ve svých výsledcích však uvádí, že validita a chyba měření nejsou u dětí a dospívajících uspokojivé. Dalším problémem jsou konstrukční rozdíly v těchto analyzátorech a rozdílné predikční rovnice v jejich softwarech. Proto neexistují u BIA metody obecné platné normy pro podíl tělesného tuku v populacích. Výše uvedené omezení jednotlivých metod je zřejmě důvodem rozšířeného používání BMI pro hodnocení přiměřenosti tělesné hmotnosti.

Pro správné posouzení antropometrických parametrů dítěte je nutná znalost vývojových zákonitostí populace a etnika, do kterých se promítají i vnější změny (např. socioekonomické) [14, 15]. K posouzení a vyhodnocení antropometrických parametrů dětí se využívají růstové percentilové grafy, které jsou konstruovány na základě národních nebo nadnárodních studií u reprezentativních vzorků populace [16]. Z tohoto důvodu byly rozsáhlé antropologické studie prováděny v Evropě i u nás již v předválečném období, k výraznému nárůstu těchto studií došlo po druhé světové válce [15]. V Československu bylo realizováno po druhé světové válce šest celostátních antropologických výzkumů (CAV) v desetiletých intervalech. První byl realizován v roce 1951 a poslední v roce 2001 [16]. Poslední ucelená data populace předškolního věku jsou téměř 20 let stará. I když i v následujících letech probíhala antropologická měření, jednalo se vždy o dílčí měření, která zahrnovala jen určitý region nebo část dětské populace [17–19]. Problematikou předškolních dětí se dlouhodobě v České republice zabývali Pařízková a Sedlák. Jednalo se především o sledování vztahu morfologické charakteristiky nebo sekulárních změn adipozity k motorické výkonnosti u této věkové skupiny [20–25].

Vyvstávají nám tedy otázky, zda došlo za uplynulé dvě dekády ke změnám v základních antropometrických parametrech u předškolních dětí, zda u nich pokračuje sekulární trend nebo u těchto věkových kategorií došlo k jeho zastavení, tak jak je to popisováno u starších věkových skupin [26, 27].

Cílem studie je analyzovat základní antropometrické parametry dětí předškolního věku, posoudit vývoj těchto parametrů vzhledem k pohlaví, věku a hodnotám z 6. CAV.

METODY

Charakteristika souboru

Výzkumný soubor tvořilo 602 probandů (309 chlapců a 293 dívek). Jednalo se o děti bílé (europoidní) rasy ve věku 3 až 6 let. Do výzkumu byly zařazeny děti z mateřských škol Moravskoslezského kraje. Zařazení do příslušné věkové kategorie bylo provedeno podle klasifikace WHO. Jedinec je do věkové kategorie zařazen po překročení chronologického věku v ročním rozpětí (např. 6 let = 6,00–6,99 let) [28]. Podrobné rozdělení četností do jednotlivých věkových kategorií prezentuje tabulka 1. Jednalo se o zdravé jedince bez akutních nebo chronických zdravotních obtíží. Výzkumu se všichni účastnili dobrovolně, byli předem informováni o postupu výzkumu a jejich zákonní zástupci podepsali informovaný souhlas s jejich účastí na celém průběhu výzkumu. Výzkum byl schválen etickou komisí Pedagogické fakulty Ostravské univerzity (OU-54483/45-2019) a je v souladu s Helsinskou deklarací.

Tab. 1. Četnosti dětí ve věkových kategoriích.
Četnosti dětí ve věkových kategoriích.
n – četnost, Σ – suma

Realizace výzkumu

Měření probíhalo vždy v dopoledních hodinách ve spolupracujících mateřských školách. Při všech měřeních byli probandi ve sportovním oblečení (sportovní kraťasy a tričko s krátkým rukávem). Měření bylo realizováno stále stejným výzkumným týmem, který se neměnil pod vedením prvního autora. Měřenými parametry byly tělesná výška (BH), celková tělesná hmotnost (BM). Tělesná výška byla měřena antropometrem Tanita HR 001 (Tanita, Japonsko) s přesností 0,1 cm a tělesná hmotnost digitální váhou Salter 9106 BK3R (Salter, Velká Británie) s přesností 0,1 kg. Přiměřenost tělesné hmotnosti byla posouzena pomocí body mass indexu (BMI).

Statistické zpracování

U všech sledovaných parametrů byl vypočítán průměr a směrodatná odchylka. Pro posouzení vývoje antropometrických parametrů v závislosti na věku a pohlaví byl použit dvouvýběrový t-test s různými rozptyly (independent t-test). Hladina statistické významnosti byla u všech použitých testů zvolena na hladině p <0,05. U hodnot, kde byla zjištěna statistická významnost, byla posouzena také věcná významnost. Pro posouzení věcné významnosti byl použit effect of size (ES) podle Cohena [29]. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu IBM SPSS Statistics (Version 24 for Windows; IBM, Armonk, NY, USA). Pro srovnání průměrných hodnot námi sledovaných jedinců vzhledem k hodnotám 6. CAV [14] byl použit normalizační index (Ni), který umožňuje posoudit vývoj sledovaného znaku vzhledem k referenční populaci. Pro hodnocení body mass indexu byly použity růstové percentilové grafy 6. CAV [16]. Jedinec má přiměřenou tělesnou hmotnost, pokud se nachází v růstovém grafu mezi 25. a 75. percentilem. Pokud se nachází pod 25. percentilem (p <25) považujeme jeho hmotnost za sníženou a pokud se nachází nad 75. percentilem (p >75) za hmotnost zvýšenou až obezitu (nad 97. percentilem). Děti ve věkové kategorii 3 roky byly s ohledem na průměrný věk skupin (dívky 3,43 ±0,29 let a chlapci 3,43 ±0,24 let) porovnávány s věkovou skupinou 6. CAV 3,00–3,49 let.

Doporučení pro Cohenovo d:

0,2 = malá změna, 0,5 = střední změna, 0,8 = velká změna. Za věcně významný rozdíl považujeme hodnotu d ≥ 0,5.

Výpočet Ni:


Mi = průměrná hodnota sledovaného souboru, M = průměrná hodnota 6. CAV, SD = směrodatná odchylka 6. CAV.

Hodnocení Ni:

 ±0,75 = průměrný rozvoj znaku, ±076 až ±1,5 SD = nadprůměrný/podprůměrný rozvoj znaku, nad ±1,5 SD = vysoce nadprůměrný/podprůměrný rozvoj znaku.

VÝSLEDKY

Ve výsledkové části jsou prezentovány naměřené průměrné hodnoty tělesné výšky, hmotnosti a BMI, jejich vývoj s ohledem na věk i pohlaví a srovnání s hodnotami 6. CAV.

Vývoj antropometrických parametrů chlapců a dívek v závislosti na věku

Průměrné hodnoty naměřené u námi sledovaných chlapců a dívek v jednotlivých věkových kategoriích jsou prezentovány v tabulce 2, grafické znázornění jejich vývoje prezentuje graf 1.

Tab. 2. Průměrné hodnoty základních antropometrických parametrů.
Průměrné hodnoty základních antropometrických parametrů.
BH – tělesná výška, BM – tělesná hmotnost, BMI – body mass index, M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka

Vývoj průměrných hodnot sledovaných antropometrických parametrů.
Graf 1. Vývoj průměrných hodnot sledovaných antropometrických parametrů.

Výsledky hodnocení vývoje průměrných hodnot sledovaných antropometrických parametrů v závislosti na věku jsou prezentovány v tabulce 3.

Tab. 3. Rozdíly v antropometrických parametrech v závislosti na věku.
Rozdíly v antropometrických parametrech v závislosti na věku.
BH – tělesná výška, BM – tělesná hmotnost, BMI – body mass index, Dif – rozdíl, d – effect of size (Cohenovo d), **p <0,001, ***p <0,0001, NS – statisticky nevýznamný

U chlapců i dívek došlo ke statisticky významnému nárůstu BH i BM se stoupajícím věkem ve všech věkových kategoriích. Rovněž byla potvrzena i věcná významnost. U BH byla zjištěna vždy velká změna (d >0,8). U BM byla velká změna zjištěna u dívek mezi 4. a 5. rokem a u chlapců mezi 4. a 5. a mezi 5. a 6. rokem. V ostatních případech byla změna střední (d >0,5). U hodnot BMI došlo ke statisticky i věcně významné změně pouze u chlapců mezi 3. a 4. rokem.

Vývoj antropometrických parametrů chlapců a dívek v závislosti na pohlaví

Srovnání vývoje průměrných hodnot antropometrických parametrů mezi chlapci a dívkami je patrné z grafu 1. Z grafického vyjádření je zřejmé, že mezi chlapci a dívkami v jednotlivých věkových kategoriích jsou zanedbatelné rozdíly. Tuto skutečnost potvrzují výsledky statistické analýzy, které jsou prezentované v tabulce 4.

Tab. 4. Rozdíly v antropometrických parametrech v závislosti na pohlaví.
Rozdíly v antropometrických parametrech v závislosti na pohlaví.
BH – tělesná výška, BM – tělesná hmotnost, BMI – body mass index, Dif – rozdíl, NS – statisticky nevýznamný

Zjištěné rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou v žádném sledovaném antropometrickém parametru statisticky významné.

Srovnání antropometrických parametrů s hodnotami 6. CAV

Grafické znázornění srovnání námi sledovaných chlapců a dívek s hodnotami 6. CAV jsou prezentovány v grafech 2 a 3. Výsledky výpočtů normalizačních indexů (Ni) jsou prezentovány v tabulce 5.

Srovnání antropometrických parametrů s hodnotami 6. CAV – dívky.
Graf 2. Srovnání antropometrických parametrů s hodnotami 6. CAV – dívky.

Srovnání antropometrických parametrů s hodnotami 6. CAV – chlapci.
Graf 3. Srovnání antropometrických parametrů s hodnotami 6. CAV – chlapci.

Tab. 5. Srovnání antropometrických parametrů dětí s 6. CAV.
Srovnání antropometrických parametrů dětí s 6. CAV.
BH – tělesná výška, BM – tělesná hmotnost, BMI – body mass index, Ni – normalizační index, SD – směrodatná odchylka

Z grafického vyjádření vývoje sledovaných antropometrických parametrů je patrné, že mezi průměrnými hodnotami námi sledovaných chlapců a dívek a hodnotami 6. CAV jsou zanedbatelné rozdíly. To potvrzují i výsledky v tabulce 5.

Hodnoty sledovaných antropometrických parametrů ve všech věkových kategoriích chlapců i dívek můžeme považovat za průměrné. Hodnoty Ni se pohybují v rozmezí ±0,75 SD. Jedinou výjimkou je BH našich čtyřletých chlapců, kterou můžeme označit za podprůměrnou (Ni = -0,89 SD).

DISKUSE

Vývoj tělesné výšky (BH) se u chlapců a dívek téměř nelišil. Mezi každým rokem došlo k signifikantnímu nárůstu. Jediný rozdíl ve vývoji jsme zaznamenali v období, kdy dochází k největším přírůstkům. U dívek se jednalo o změnu mezi čtvrtým a pátým rokem, kdy došlo k největšímu přírůstku BH, který se projevil i v nejvyšší hodnotě Cohenova d. U chlapců byl tento největší přírůstek zjištěn o rok později, mezi pátým a šestým rokem (tab. 3). Při popisu vývoje BH u dětí autoři uvádějí, že vývoj probíhá ve vlnách. Popisují čtyři období spurtu: předškolní spurt (ve 4,6 až 4,8 letech), mid spurt (6,7–7 let), pozdní dětský spurt (8,6–9,2 let) a prepubertální spurt (10,0–10,8 let) [2]. Je tedy zřejmé, že námi sledované věkové období spadá do předškolního spurtu. Nástupy těchto vln probíhají dříve u dívek než u chlapců [30], což se v naší studii potvrdilo. S vývojem BH úzce koresponduje i vývoj tělesné hmotnosti (BM). U dívek byl zjištěn největší nárůst mezi čtvrtým a pátým rokem a u chlapců mezi pátým a šestým rokem. Přírůstky BM odpovídaly přírůstkům BMI, což se odrazilo na nesignifikantních změnách. Jedinou výjimkou byla signifikantně nižší hodnota BMI čtyřletých chlapců ve srovnání s chlapci tříletými. Zde se odráží vyšší výskyt tříletých chlapců v percentilových pásmech p <75 růstového grafu pro BMI. Výsledky tak potvrdily přirozený vývoj BM námi sledovaných jedinců [31–33]. Pro přesnější zhodnocení přiměřenosti tělesné hmotnosti námi sledovaných chlapců a dívek je nutná podrobná analýza BMI každého jedince, protože zvýšené nebo snížené hodnoty BMI mohou upozornit na případné disproporce v biologickém vývoji dítěte. U každého jedince jsme analyzovali jeho pozici v percentilovém pásmu růstového grafu. U dívek se snížená hmotnost (p <25) vyskytovala u 11,4–23,9 % a zvýšená hmotnost (p >75) u 14,5–24,3 %. Četnost výskytu v pásmu p >90, které signalizuje nadměrnou hmotnost až obezitu, byla u dívek 5,8–16,2 %. U chlapců se snížená hmotnost vyskytovala u 10,9–19,0 % a zvýšená hmotnost u 12,3–23,4 %. Četnost výskytu v pásmu p >90 byla u chlapců 4,1–18,2 %. Četnost výskytu v percentilových pásmech p <25 a p >90 v jednotlivých věkových kategoriích prezentuje tabulka 6. Příčinami zvýšené hmotnosti jsou vedle vlivu rodiny či metabolických poruch také behaviorální faktory. U těchto malých dětí však bude velmi zásadní vliv rodiny, která v tomto věkovém období behaviorální faktory ovlivňuje. Mezi behaviorální faktory můžeme zařadit především pohybový režim a stravování. V případě stravování se jedná nejen o nevhodnou skladbu stravy, ale i o energetickou nerovnováhu [34, 35]. Z hlediska energetické bilance je zásadní snížený výdej energie, tedy nedostatečná pohybová aktivita [35]. V současnosti má stále méně dětí pohybový režim, který splňuje minimální úroveň pohybové aktivity, jež má ještě zdravotní benefity [36]. Naopak nedostatečný příjem energie nebo její zvýšený výdej může vést k výskytu snížené hmotnosti.

Tab. 6. Výskyt dětí s podváhou a nadměrnou hmotností až obezitou.
Výskyt dětí s podváhou a nadměrnou hmotností až obezitou.
n – četnost, p <25 – podváha, p >90 – nadměrná hmotnost až obezita

Hodnocení a posouzení sekulárního trendu u dětí předškolního věku je problematické. Ve většině českých studií se vychází z prvního rozsáhlého antropometrického měření populace českých zemí v roce 1895 [14, 16, 37]. V tomto měření však byly nejmladší věkovou skupinou děti od šesti let. Mladší děti jsou do celonárodního měření zahrnuty až v roce 1951 [16]. Jedná se tedy o období, kdy je již u starších věkových kategorií dětí popisováno ukončení zrychleného růstu [16]. To dokládají také srovnání hodnot z 6. CAV s hodnotami 5. CAV a studie Kopeckého et al. [14] s hodnotami z roku 1895. Kopecký et al. [14] uvádí při srovnání průměrných hodnot šestiletých dětí z roku 1895 a 2015 nárůst BH u chlapců o 0,98 cm a u dívek o 1,15 cm na každých deset let, u BM o 0,44 kg u chlapců a 0,40 u dívek na každých deset let. Při srovnání průměrných hodnot šestiletých dětí z 6. CAV a 5. CAV je nárůst BH u chlapců pouze 0,4 cm a u dívek 0,3 cm na deset let. Pouze u BM zůstal nárůst zachován, u chlapců i dívek byl 0,5 kg. Průměrné hodnoty u námi sledovaných dětí se od hodnot 6. CAV neliší, hodnoty Ni udávají průměrný rozvoj všech měřených parametrů (tab. 5). Rovněž při srovnání námi zjištěných průměrných hodnot základních antropometrických parametrů s průměrnými hodnotami předškolních českých dětí z let 1990 a 2014 až 2016 [25] můžeme naše hodnoty označit za průměrné. Hodnoty Ni se u dívek pohybovaly v rozmezí -0,61 až +0,02 SD (BH), -0,23 až +0,34 SD (BM) a +0,05 až +0,71 SD (BMI). U chlapců se hodnoty Ni pohybovaly v rozmezí -0,74 až +0,04 SD (BH), -0,40 až +0,44 SD (BM) a -0,01 až +0,56 SD (BMI). Výjimkou byla nižší hmotnost našich čtyřletých chlapců ve srovnání s chlapci z let 2014–2016 (Ni = -0,91 SD) a vyšší BMI u našich tříletých a šestiletých chlapců ve srovnání s chlapci z let 2014–2016 (Ni = +1,04 SD a +1,17 SD). Námi zjištěné průměrné hodnoty se neliší ani od průměrných hodnot, které jsou uváděny v okolních evropských zemích. Při srovnání s průměrnými hodnotami polských dětí [38] se hodnoty Ni pohybovaly v rozmezí -0,59 SD až +0,20 SD, při srovnání s litevskými dětmi [39] se hodnoty Ni pohybovaly v rozmezí -0,75 SD až +0,28 SD, výjimkou byla pouze vyšší BM litevských šestiletých dívek. Rovněž u německých dětí [40] byly zjištěny obdobné průměrné hodnoty. Výsledný Ni se pohyboval v rozmezí -0,72 SD až -0,49 SD, výjimkou byla vyšší BH pětiletých německých chlapců.

Je otázka, zda je aktuální realizovat 7. CAV s ohledem na řadu studií, které prokázaly zastavení sekulárního trendu. Realizace 7. CAV by byla přínosná, pokud by vedle základních antropometrických parametrů bylo měřeno i množství tuku a obvodové rozměry, pomocí kterých můžeme hodnotit adipozitu. Výsledky studií, které se zabývaly sekulárními změnami adipozity u českých předškolních dětí, ukazují, že i když se BMI významně nezměnilo, došlo ke zvýšení adipozity, která byla charakterizována kožními řasami. Jednalo se zejména o kožní řasy na trupu, což je považováno za marker největšího zdravotního rizika. Tento nárůst adipozity byl zaznamenán jak při srovnání tříletých až šestiletých dětí z let 1990 a 2014–2016 [25], tak při srovnání pětiletých a šestiletých dětí v letech 1957, 1977, 1980, 1985, 1990 a 2012 [24]. Problémem jsou však požadavky GDPR a informované souhlasy rodičů (zákonných zástupců). V důsledku nesouhlasu s účastí dítěte na měření se tak v mnoha případech nemusí do výzkumu dostat nejen jedinci s vyšší tělesnou hmotností (p >90), ale ani jedinci s podváhou (p <25). To pak vede ke zkresleným výsledným hodnotám.

Limitace studie

Jsme si vědomi toho, že výsledky studie mohou být ovlivněny počtem testovaných jedinců a jejich výběrem.

S ohledem na výsledky, které jsou srovnatelné se zahraničními studiemi, v nichž byl měřen výrazně větší počet jedinců (Polsko: 2437 chlapců a 2504 dívek, Německo: 1925 chlapců a 1894 dívek, Litva: 532 chlapců a 555 dívek) [38–40], však můžeme předpokládat, že zařazení většího počtu jedinců do naší studie by výsledky nemělo signifikantně změnit.

Zařazení jedince do výzkumu bylo podmíněno souhlasem jeho rodiče (zákonného zástupce). Tyto souhlasy nemůžeme zásadním způsobem ovlivnit.

ZÁVĚRY

Studie prezentuje vývoj základních antropometrických parametrů současných dětí předškolního věku. Výsledky ukázaly, že se průměrné hodnoty základních antropometrických parametrů chlapců a dívek neliší.

Bylo prokázáno, že u této věkové skupiny již došlo k zastavení sekulárního trendu.

Výsledky naznačují, že ke zvyšování hmotnosti v moravské populaci nedochází, nemusí to však odrážet reá­l­nou skutečnost.

Došlo 10. 6. 2020

Přijato 20. 11. 2020

Korespondující autor:

Doc. PhDr. Petr Kutáč, Ph.D.

Katedra studií lidského pohybu

Centrum diagnostiky lidského pohybu

Ostravská univerzita

Varenská 40a

702 00 Ostrava 1

e-mail: petr.kutac@osu.cz


Zdroje

1.     Zdravotní řád, Sbírka zákonů č. 216/1992, § 4 Prevence. https://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/archiv/sb043-92.pdf.

  2.   Riegerová J, Přidalová M, Ulbrichová M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu. 3. vyd. Olomouc: Hanex, 2006: 1–262.

  3.    Malina RM, Bouchard C, Bar-O O. Growth, maturation, and physical activity. 2. vyd. Champaign, IL: Human Kinetics, 2004: 1–712.

  4.    King DE, Mainous AG, Geesey ME. Turning back the clock: Adopting a healthy lifestyle in middle age. Am J Med 2007; 120 (7): 598–603.

  5.    Block G, Dresser CM, Hartman AM, et al. Nutrient sources in the American diet: quantitative data from the NHANES II survey. I. Vitamins and minerals. Am J Epidemiol 1985; 122 (1): 13–26.

  6.    Tremmel M, Gerdtham UG, Nilsson M, et al. Economic burden of obesity: A systematic literature review. Int J Environ Res Public Health 2017; 14(4): 1–18.

  7.    Word Health Organization (WHO). Obesity: Preventing and managing the global epidemic. Report of a WHO Consultation (WHO Technical Report Series 894). https://www.who.int/nutrition/publications/obesity/WHO_TRS_894/en/.

  8.    Word Health Organization (WHO). Child growht standards. BMI-for-age. https://www.who.int/ childgrowth/ standards/ bmi_for_age/en/.

  9.    Baumgartner RN. Body composition in healthy aging. Ann N Y Acad Sci 2000; 904: 437–448.

10.    Gába A, Přidalová M. Age-related changes in body composition in a sample of Czech women aged 18–89 years: a cross-sectional study. Eur J Nutr 2014; 53(1): 167–176.

11.     Heymsfeld SB, Lohman TG, Wang Z, et al. Human body composition. 2. vyd. Champaign, IL: Human Kinetics, 2005: 1–523.

12.    Horan M, Gibney E, Molloy E, McAuliffe F. Methodologies to assess paediatric adipozity. Ir J Med Sci 2015; 184: 53–68.

13.    Talma H, Chinapaw M, Bakker B, et al. Bioelectrical impedance analysis to estimate body composition in children and adolescents: a systematic review and evidence appraisal of validity, responsiveness, reliability and measurement error. Obes Rev 2013; 14 (11): 895–905.

14.    Kopecký M, Cymek L, Roźnowski J, et al. Manual of physical anthropology. 1. vyd. Olomouc: Palacký University Olomouc, Faculty of health Sciences, 2019: 1–225.

15.    Hermanussen M, Scheffler C. Stature signals status: The Association of Stature, status and perceived dominance – A thought experiment. Anthropol Anz 2016; 73 (4): 265–274.

16.    Vignerová J, Riedlová P, Bláha P, et al. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001 Česká republika. 1. vyd. Praha: PřF UK a SZÚ, 2006: 1–235.

17.    Bláha P, Krejčovský L, Jiroutová L, et al. Somatický vývoj současných českých dětí. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2006: 1–345.

18.    Kopecký M. Somatotyp a motorická výkonnost 7–15letých chlapců a dívek. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011: 1–221.

19.    Kutáč P. Základní antropometrické parametry dětské a adolescentní populace moravskoslezského kraje. Česká antropologie 2013; 63(1): 20–25.

20.    Pařízková J, Adamec A. Longitudinal study of anthropo-metric, skinfold, work, and motor characteristics of boys and girls, three to six years of age. Am J Phys Anthropol 1980; 52(3): 387–396.

21.    Parizkova J, Kabele, J. Longitudinal study of somatic, motor and psychological development in preschool boys and girls. Collegium Anthropologicum 1988; 12, 67–73.

22.    Pařízková J, Dvořáková H, Baboulková V. Development of morphological and motor characteristics during preschool age. Biom Hum Anthropol 2012; 29 (1): 1–6.

23.    Pařizková J, Sedlak P, Dvořáková H, Lisá L, Bláha P. Secular trends of adiposity and motor abilities in preschool children. J Obesity Weight Loss Ther 2012; 2 (9): 1–4.

24.    Sedlak P, Parizkova J, Danis, R, et al. Secular changes of adiposity and motor development in Czech preschool children: lifestyle changes in fifty-five year retrospective study. BioMed Research Internat 2015; 2015: 1–9.

25.    Sedlak P, Parizkova J, Prochazkova L, et al. Secular changes of adiposity in Czech children aged from 3 to 6 years: latent obesity in preschool age. BioMed Res Internat 2017; 2017: 1–9.

26.    Vignerová J, Bláha P, Brabec M, et al. Dlouhodobé změny růstu české dětské populace. Čes-slov Pediat 2005; 60 (5): 274–280.

27.    Kopecký M, Kikalová K, Charamza J. Sekulární trend v tělesné výšce a hmotnosti dospělé populace v České republice. Čas Lék čes 2016; 155 (7): 357–364.

28.    Vignerová J, Lhotská L, Bláha P, et al. Porovnání růstu české dětské populace s růstovými referenčními údaji WHO (2–18 let). Čes-slov Pediat 1996; 51 (1): 24–30.

29.    Cohen J. Statistical power analysis for the behavioral sciences. 2. vyd. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 1988: 1–567.

30.  Dong Y, Jan C, Ma Y, Dong B, et al. Economic development and the nutritional status of Chinese school-aged children and adolescents from 1995 to 2014: an analysis of five successive national surveys. Lancet Diabet Endocrinol 2019; 7 (4):288–299.

31.    Kutáč P, Jurková S, Farana R. Morphological characteristics of young female artistic gymnasts from the Czech Republic. Sci Gym J 2019; 11(1): 57–66.

32.    Skår A, Meza TJ, Fredriksen PM. Development of weight and height in Norwegian children: The Health Oriented Pedagogical Project (HOPP). Scand J Public Health 2018; 46 (suppl 21): 3–11.

33.    Swinburn BA, Caterson I, Seidell JC, et al. Diet, nutrition and the prevention of excess weight gain and obesity. Public Health Nutr 2004; 7 (1A): 123–146.

34.    Vadiveloo M, Zhu L, Quatromoni PA. Diet and physical activity patterns of school-aged children. J Am Diet Assoc 2009; 109 (1):145–151.

35.    Weiler R, Allardyce S, Whyte GP, et al. Is the lack of physical activity strategy for children complicit mass child neglect? Br J Sports Med 2014; 48 (13): 1010–1013.

36.    Sigmund E, Sigmundová D, Badura P, et al. Temporal trends in overweight and obesity, physical activity and screen time among Czech adolescents from 2002 to 2014: A National Health Behaviour in School-Aged Children Study. Int J Environ Res Public Health 2015; 12 (9): 11848–11868.

37.    Matiegka J. Somatologie školní mládeže. (Somatology of schoolchildren). Praha: Nakladatelství české akademie věd a umění, 1927: 1–303.

38.    Kułaga Z, Grajda A, Gurzkowska B, et al. Polish 2012 growth references for preschool children. Eur J Pediatr 2013; 172 (6), 753–761.

39.    Jakimaviciene EM, Tutkuviene J. Trends in body mass index, prevalence of overweight and obesity in preschool lithuanian children, 1986–2006. Collegium Antropologicum 2007; 31 (1): 79–88.

40.    Rosario AS, Schienkiewitz A, Neuhauser H. German height references for children aged 0 to under 18 years compared to WHO and CDC growth charts. Ann Hum Biol 2011; 38 (2): 121–130.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 2

2021 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se