Novorozenci matek s nemocí COVID-19 v České republice v průběhu první vlny pandemie (1. 3.–31. 8. 2020)


Newborns of COVID-19 positive mothers during the first wave of pandemic in the Czech Republic (1.3.–31.8.2020)

Object of the study: Object of the study was to obtain information about clinical state of COVID-19 positive mothers and their newborns during the first wave of COVID-19 pandemic in the Czech Republic (1.3.–31.8.2020).

Design of the study: Retrospective epidemiological study.

Groups: Group of patients consisted of 18 SARS-CoV-2 positive pregnant women and the same amount of newborns.

Data collection: Data was collected from previously designated gynaecology and obstetrics and neonatology departments in the Czech Republic (n=90) through set of questions sent via e-mail and when necessary completed through phone call.  

Outcomes: Out of 18 women with SARS-CoV-2 positive nasopharyngeal swab, 15 were asymptomatic, 
2 women had mild symptoms and only 1 had severe clinical symptoms.  All newborns were born between the 36th and 41st gestational week, 12 of them (67.7%) were born by spontaneous vaginal birth, 6 newborns (32.3%) were born via cesarean section. Average birth weight was 3275 g, no newborn was diagnosed with intrauterine growth restriction. Postnatal adaptation was uncomplicated except for one case of mild RDS (respiratory distress syndrome). 13 newborns underwent nasopharyngeal swab. Only 1 was positive in an asymptomatic newborn on the 14th day of life. RDS developed only in 1 newborn, there it was not able to rule out amniotic fluid aspiration, other newborns (94.4%) were clinically with no symptoms.

Conclusion: Collected data from the Czech Republic during the first wave of pandemic confirms conclusions of up-to-date studies. SARS-CoV-2 infection in pregnant women has in majority of cases no adverse effect on their newborns. Majority of mothers overcame mild or moderate symptoms and prognosis of their newborns is good as reported in literature and also in unity with conclusion of our study. At the same time no vertical transmission of infection was reported.

Keywords:

COVID-19 – SARS-CoV-2 – pregnant woman – newborn – vertical transmission


Autoři: G. Mlčochová 1;  P. Hubáček 2;  J. Janota 1
Působiště autorů: Novorozenecké oddělení s JIRP, Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha 1;  Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, Praha 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2020; 75 (8): 451-457.
Kategorie: Aktuální téma

Souhrn

Cíl studie: Cílem bylo získat informace o klinickém průběhu matek pozitivních na virus SARS-CoV-2 a jejich novorozenců v období první vlny pandemie nemoci COVID-19 v České republice (1. 3.–31. 8. 2020).

Design studie:  Retrospektivní epidemiologická studie.

Soubory: Soubor tvořilo 18 žen pozitivních na SARS-CoV-2 a stejný počet novorozenců.

Sběr dat: Sběr dat probíhal formou otázek zaslaných e-mailem, případně doplněných telefonicky, na předem zvolená gynekologicko-porodnická a neonatologická pracoviště v České republice (n = 90).

Výsledky: Z celkového počtu 18 žen s pozitivitou SARS-CoV-2 v nazofaryngeálním stěru bylo 15 rodiček asymptomatických, 2 ženy měly mírné příznaky a pouze 1 měla závažné klinické projevy. Všichni novorozenci se narodili v rozmezí od 36. do 41. gestačního týdne, ve 12 případech (67,7 %) se jednalo o spontánní vaginální porod, 6 novorozenců (32,3 %) se narodilo císařským řezem. Průměrná porodní hmotnost byla 3275 g, u žádného novorozence nebyla stanovena diagnóza intrauterinní růstové restrikce. Poporodní adaptace probíhala bez komplikací, pouze v jednom případě se rozvinul lehký RDS (syndrom dechové tísně). U 13 novorozenců byl proveden výtěr z nazofaryngu. Pozitivní nález byl pouze v 1 případě, a to u asymp-tomatického novorozence 14. den života. K rozvoji RDS došlo pouze u 1 novorozence v situaci, kdy nebylo možné vyloučit ev. podíl aspirace plodové vody, ostatní novorozenci (94,4 %) byli klinicky zcela v pořádku.

Závěr: Shromážděná data z České republiky v průběhu první vlny pandemie potvrzují závěry současných studií ukazujících, že infekce SARS-CoV-2 u těhotných žen ve většině případů nezpůsobuje nepříznivé následky u novorozenců. Z literatury vyplývá, že naprostá většina matek prodělá mírné až středně závažné příznaky a prognóza novorozenců je dobrá, což je v souladu s výsledky naší studie. Současně u sledovaných žen nedošlo k vertikálnímu přenosu infekce. 

Klíčová slova:

COVID-19 – SARS-CoV-2 – těhotná žena – novorozenec – vertikální přenos

ÚVOD

První případ nákaz nemocí COVID-19 způsobené virem SARS-CoV-2 byl zaznamenán v čínském Wuhanu v prosinci 2019. Od té doby se tento virus velmi rychle rozšířil prakticky po celém světě, což vedlo v březnu WHO k vyhlášení pandemie. SARS-CoV-2 je opouzdřený RNA virus, který pochází z čeledi koronavirů, podčeledi orthokoronavirů, který má celkem 4 rody (Alfacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus, Deltacoronavirus). Mezi lidské patří pouze typ Alfa- a Betacoronavirus, přičemž SARS-CoV-2 patří mezi betakoronaviry [1]. Dosud je popsaných celkem 7 koronavirů způsobujících infekce u člověka. Z toho čtyři způsobují mírné respirační příznaky (HKU-1, OC43, 229E, NL63), zbylé tři pak mohou vést k závažným akutním respiračním syndromům s vysokou mortalitou (SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2) [1–3].

Výskyt SARS-CoV-2 v pediatrické populaci je relativně nízký; děti tvoří přibližně 2 % všech nakažených [4]. V důsledku nižší virulence a incidence infekce u dětí pak mohou být děti důležitým zdrojem viru a rizikem přenosu na vulnerabilnější část populace [3, 4]. Závažnost klinických projevů lze u dětí rozdělit do 5 stupňů: 1. asymptomatický průběh; 2. mírný průběh (rýma, bolest v krku, horečka, slabost, gastrointestinální příznaky); 3. středně závažný průběh (kašel, pneumonie); 4. těžký průběh (časné respirační příznaky s horečkou a kašlem, gastrointestinální příznaky, dušnost a centrální cyanóza, hypoxie); 5. kriticky závažný průběh (rozvoj ARDS až respiračního selhání, šok, encefalopatie, poškození myokardu a srdeční selhání, poruchy koagulace, renální selhání) [4]. Asymptomatický, mírný či středně závažný průběh onemocnění je pozorován u přibližně 90 % dětí. Zajímavostí pediatrické populace je také zjištění, že u dětí se může virus replikovat ve střevě a být vylučován stolicí i několik týdnů po stanovené diagnóze, což může vést i k fekálně-orálnímu přenosu (především u kojenců a batolat) a přispívat ke komunitnímu přenosu a šíření virové infekce [1, 3, 4].

Těhotné ženy jsou z mnoha důvodů rizikovou skupinou a pro pochopení nemoci COVID-19 je zcela zásadní získat více dat o průběhu nemoci a ovlivnění vývoje plodu během gravidity [1]. Vertikální přenos z matky na dítě v průběhu těhotenství byl zatím prokázán pouze v jednom případě, i tak se však jedná o zásadní zjištění, které je třeba podložit dalšími kazuistikami a studiemi [1, 5–7].

MATERIÁL A METODIKA

Retrospektivně jsme shromáždili data o nemocných těhotných ženách v průběhu první vlny pandemie COVID-19 v České republice (období od 1. 3. do 31. 8. 2020). E-mailem a telefonicky jsme v období od května do srpna 2020 získali data týkající se žen, které porodily v době infekce SARS-CoV-2 nebo krátce po ní. Získali jsme data o klinickém stavu matky, způsobu porodu, současném osídlení streptokokem typu B, gestačním stáří, porodní hmotnosti a klinickém stavu novorozence, skóre dle Apgarové, způsobu krmení a laboratorních výsledcích vč. testů na SARS-CoV-2.

Bylo osloveno celkem 90 pracovišť, z nichž 67,7 % (n = 61) poskytlo informace o rodičkách. Mezi pracovištěmi, která poskytla data o rodičkách, bylo 45,5 % (n = 41) pracovišť I. stupně, 12,2 % (n = 11) pracovišť II. stupně (perinatologická centra intermediární péče) a 10,0 % (n = 9) pracovišť III. stupně (perinatologická centra intenzivní péče) (graf 1).

Procentuální zastoupení pracovišť a jejich typů, která poskytla informace o rodičkách v průběhu první vlny pandemie.
Graf 1. Procentuální zastoupení pracovišť a jejich typů, která poskytla informace o rodičkách v průběhu první vlny pandemie.

VÝSLEDKY

S COVID-19 pozitivními matkami a jejich novorozenci se v průběhu první vlny pandemie (1. 3. –31. 8. 2020) setkali ve 12 porodnicích (13,3 % oslovených; 21,3 % porodnic, které nám poskytly informace). Jednalo se o celkem 18 rodiček, které měly pozitivní test na SARS-COV-2 metodou RT-PCR (kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkriptázou, z anglického real time reverse transcriptase polymerase chain reaction). Matky byly nejčastěji ošetřovány v perinatologických centrech nejvyššího typu (n = 8; 44,5 %), následně na pracovištích I. stupně (n = 6; 33,3 %) a v intermediárních centrech (n = 4; 22,2 %) (graf 2). Za předpokladu, že se v ČR ve sledovaném období narodilo přibližně stejně dětí jako v prvním pololetí (tj. 54 000), lze odhadovat, že výskyt dětí SARS-CoV-2 pozitivních matek činil cca 0,3 promile.

Rozmístění matek s nemocí COVID-19 v jednotlivých
typech pracovišť.
Graf 2. Rozmístění matek s nemocí COVID-19 v jednotlivých typech pracovišť.

U 83,4 % matek (n = 15) se jednalo o asymptomatické přenašečky viru, pouze u 11,1 % (n = 2) žen byly přítomny mírné příznaky (rýma, bolest v krku, únava, myalgie, subfebrilie) a pouze 1 matka (5,5 % při nízkém celkovém počtu n) prodělala závažnější formu nemoci s rozvojem bilaterální pneumonie, pro kterou dostávala hydroxychlorochin.

Všech 18 novorozenců bylo narozeno v rozmezí 36+0 až 41+5 týdne gestace s průměrnou porodní hmotností 3275 g (tab. 1), u žádného novorozence nebyla stanovena diagnóza intrauterinní růstové restrikce. Celkem 12 novorozenců (66,6 %) se narodilo spontánním vaginálním porodem, 6 novorozenců (33,4 %) císařským řezem (graf 3). Bezprostřední poporodní adaptace všech dětí proběhla bez komplikací.

Tab. 1. Souhrnná data o všech novorozencích COVID-19 pozitivních matek narozených v průběhu první vlny pandemie (1. 3.–31. 8. 2020)
Souhrnná data o všech novorozencích COVID-19 pozitivních matek narozených v průběhu první vlny pandemie (1. 3.–31. 8. 2020)
Zkratky: GBS – vaginální kolonizace Streptokoka skupiny B (Streptococcus agalactiae), SC – císařský řez, Vag. – vaginální porod, GT – gestační týden, PH – porodní hmotnost, AS – Apgar skóre, RDS – syndrom dechové tísně Legenda:+ = pozitivní; - = negativní; x = nestanoveno

 Procentuální zastoupení způsobů porodu a klinických příznaků žen s nemocí COVID-19.
Graf 3. Procentuální zastoupení způsobů porodu a klinických příznaků žen s nemocí COVID-19.

U 13 novorozenců (72,2 %) byl v průběhu prvních 4 dnů života proveden výtěr z nazofaryngu a ve všech případech byl negativní, zbylí novorozenci (n = 5, 27,8 %) nebyli na SARS-CoV-2 testováni (graf 4). U 2 novorozenců byla stanovena hladina protilátek v pupečníkové krvi. V jednom případě byl výsledek negativní – jednalo se o asymptomatickou rodičku; ve druhém případě se jednalo o matku se závažnějším průběhem a rozvojem bilaterální pneumonie. U tohoto novorozence byly v pupečníkové krvi detekovány protilátky IgG, výtěr z nazofaryngu metodou RT-PCR byl negativní.

Procentuální zastoupení novorozenců postnatálně testovaných metodou RT-PCR na SARS-CoV-2.
Graf 4. Procentuální zastoupení novorozenců postnatálně testovaných metodou RT-PCR na SARS-CoV-2.

V jednom případě došlo u novorozence k rozvoji RDS při suspektní aspiraci plodové vody, SARS-CoV-2 byl u něj opakovaně negativní. Všichni ostatní novorozenci (n = 17, 94,4 %) pozitivních matek byli v dalším průběhu hospitalizace asymptomatičtí a v případě dalších odběrů s odstupem až 19 dnů byl RT-PCR test pozitivní pouze u 1 novorozence asymptomatické matky. Novorozenec byl v době pozitivity (14. den života) zcela bez klinických známek infekce.

Ve většině porodnic byli novorozenci ponecháni s matkou na pokoji (vyjma přechodných pooperačních stavů po císařském řezu) při dodržení hygienických opatření. Pouze v případě novorozence s rozvojem RDS nebyla izolace s matkou nutná vzhledem k časnému propuštění do domácí péče. Na žádném pracovišti nebyla prováděna striktní izolace až do propuštění, jak doporučují závěry některých publikovaných studií [1]. Polovina dětí byla v době propuštění plně kojena, ostatní byly kojeny a dokrmovány umělou formulí.

DISKUSE

Od prvního případu nemoci COVID-19 v prosinci loňského roku byla publikována řada článků shrnujících stovky případů těhotných žen nebo novorozenců s nemocí COVID-19, z nichž dosud nejvýznamnější publikací je přehledový článek Tripelly et al. z června 2020 s více než 37 studiemi, zahrnujícími 275 těhotných žen a 248 novorozenců s podrobně popsanými charakteristikami, klinickým projevem a laboratorními výsledky [1]. Uvádí, že pouze část žen byla asymptomatická (8 %), naprostá většina žen měla mírné klinické projevy (především febrilie a kašel) [1]. V tomto se data ve srovnání s naší studií, kde byla většina žen asymptomatických (83,4 %) nebo měla velmi mírné projevy, významně liší [8]. Může to být dáno malým vzorkem sledované populace a současně vyšším podílem testovaných žen, které neprojevovaly klinické známky infekce při přijetí do zdravotnického zařízení (které bylo v počátku pandemie prováděno u mnoha hospitalizovaných pacientů ve většině nemocnic napříč republikou).

V uvedené publikaci bylo popsáno jen velmi málo těhotných žen (celkem 6), u kterých došlo k rozvoji závažnějšího průběhu s komplikacemi a s nutností intenzivnější péče (oxygenoterapie, invazivní ventilace, ECMO), pouze 1 žena na následky nemoci zemřela (tedy 3 ‰ z dosud popsaných těhotných žen). Ve dvou takto závažných případech došlo také k úmrtí novorozence při porodu. V prvním došlo k porodu mrtvého plodu (30+2 gestační týden), ve druhém dítě zemřelo v důsledku perinatální asfyxie (35+2 gestační týden) [1]. V průběhu první vlny nebyly v naší studii popsány žádné rodičky, které by měly v době porodu závažný průběh infekce s nutností intenzivní péče nebo rodičky, jejichž děti by zemřely ať už in utero nebo postnatálně.

V uvedeném přehledovém článku se CT, rtg nálezy i laboratorní výsledky od netěhotných žen významně nelišily. I když bylo množství předčasných porodů relativně vysoké (28 % z dat uvedených v tomto článku), většina z nich byla late-preterm [1]. V naší studii až na jednoho byli všichni novorozenci donošení (n = 17, 94,4 %), pouze 1 novorozenec byl narozen ve 36+0 týdnu těhotenství. V citované studii porodila císařským řezem nadpoloviční většina žen (77 %), u nás naopak 66,6 % žen rodilo vaginálně. V našem souboru rodiček byla indikací k císařskému řezu vždy porodní komplikace. Naproti tomu Tripella et al. uvádějí jako primární indikace císařského řezu infekci SARS-CoV-2, především pak zhoršující se klinický stav s nutností zahájení protivirové terapie [1, 9].

Autoři téže studie hodnotili také charakteristiky a klinické projevy celkem 248 novorozenců, z nichž většina (72 %) byla donošených a s dobrou poporodní adaptací (u 97 % z nich skóre dle Apgarové v 1. minutě nad 7 bodů). Popsán byl pouze 1 novorozenec s asfyxií a 2 mrtvé plody – ve všech případech u matek s těžkou koronavirovou pneumonií vyžadující intenzivní péči. Celkem 191 novorozencům infikovaných matek byl po narození proveden nazofaryngeální stěr, u malého počtu dětí byl doplněn odběr krve, moči nebo stolice k virologickému vyšetření. Naprostá většina novorozenců (92 %) byla negativních, pozitivních bylo pouze 16 (8 %), což přibližně odpovídá námi zjištěnému počtu pozitivních novorozenců, který byl 5,5 % [1, 10]. Celkem 14 z uvedených novorozenců (87 %) v diskutované komparativní studii mělo pozitivní nazofaryngeální stěr a 2 (13 %) rektální stěr. U 14 z nich (87 %) byly přítomny alespoň některé klinické projevy, jednalo se o febrilie (56 %), gastrointestinální projevy (31 %), respirační tíseň (31 %) a mírné respirační projevy jako rýma a kašel (18 %). Neinvazivní podporu dýchání vyžadoval pouze 1 novorozenec (6 %), u dalších 2 (12 %) si klinický stav vyžádal invazivní plicní ventilaci. U všech 3 dětí se podařilo onemocnění zvládnout. Podle našich současných informací nebylo dosud popsáno žádné úmrtí následkem COVID-19, podobný závěr vyplývá i z našich dat z doby první koronavirové epidemie [1]. U pozitivních novorozenců, zmiňovaných Tripellou et al., 7 z nich mělo abnormální laboratorní nálezy. Jednalo se především o trombocytopenii, elevaci prokalcitoninu, lymfocytózu nebo lymfopenii a leukocytózu. Část z novorozenců měla proveden CT nebo rtg hrudníku. Na rtg snímcích se většinou jednalo o nález pneumonie, ve 2 případech bylo provedeno CT se známkami plicního postižení rovněž charakteru virové pneumonie [1]. U našeho SARS-CoV-2 novorozence vzhledem k dobrému klinickému stavu žádné z těchto vyšetření nebylo indikováno.

Většina dostupných publikací uvádí, že virus dosud nebyl detekován v plodové vodě, pupeční krvi, vaginálním sekretu ani mateřském mléce [1, 3, 5, 8, 11–13]. Zatím ojedinělá, ale zásadní je publikace Vivantiho et al., která podrobně popisuje kazuistiku 23leté rodičky se závažným průběhem onemocnění, s detekcí viru SARS-CoV-2 v krvi, vaginálním sekretu a ve výtěru z nazofaryngu, ale také v plodové vodě a placentě. V placentě pak byla detekovaná nálož viru vůbec nejvyšší a rovněž byly histologicky prokázány koreláty zánětu s infarzací placentární tkáně. Novorozenec byl porozen akutním císařským řezem ve 35+5 gestačního týdne a vyžadoval intenzivní péči vč. intubace a invazivní ventilace. Virus byl u něj detekován metodou RT-PCR v nazofaryngeálním stěru, krvi, stolici, ale i bronchoalveolární laváži. Současně byl u dítěte i matky vyloučen jiný patogen, který by u obou těžký klinický stav mohl vyvolat. U novorozence došlo 3. den života k přechodnému zhoršení stavu s iritabilitou, snížením tolerovaných dávek mléka, axiální hypertonií a opistotonem. Mimo základní laboratorní vyšetření a EEG, které byly v normě, byla provedena MRI s nálezem bilaterální gliózy v oblasti periventrikulární a subkortikální bílé hmoty mozkové. Klinický stav se během několika dní začal spontánně upravovat, stejně tak jako nález na MRI s odstupem 2 měsíců, přestože novorozenec nebyl po celou dobu léčen žádnou antivirotickou terapií [6]. V naší retrospektivní studii jsme podobný případ závažnějšího průběhu s vertikálním přenosem na dítě nezaznamenali.

Zmíněná kazuistika jasně popsala první vertikální přenos, zásadní pro další pochopení a přístup k novorozencům hlavně u závažněji nemocných matek. Zásadní je především proto, že nepřináší mnoho otázek a nejasností stran možného vertikálního přenosu v kontradikci s předchozími kazuistikami, kdy virus byl v některých sekretech detekován, ale nebyl jasně prokázán vertikální způsob infekce (např. v kazuistice Bastugy et al., kde byla popsána pozitivita mateřského mléka s následnou pozitivitu nazofaryngeálního stěru u dítěte ve 36 hodinách věku) [6, 11, 14]. Pro pochopení vertikálního přenosu je potřeba získat více dat nejen o přítomnosti viru v jednotlivých tělních tekutinách a sekretech, ale i o přítomnosti protilátek IgM a IgG u novorozenců. U malé části novorozenců pozitivních matek byly detekovány IgM protilátky (především v pupečníkové krvi), které by mohly svědčit pro vertikální přenos, nazofaryngeální stěr byl však u těchto dětí RT-PCR negativní. Kongenitální infekci tak nelze určit pouze na základě IgM protilátek, je třeba také myslet na možnou falešnou pozitivitu [1, 6, 12, 15]. Zároveň je třeba ověřit přítomnost a funkci protilátek chránících před nemocí COVID-19, které se mohou vyskytovat v mateřském mléce [11, 14]. V naší studii se zatím jiné výtěry vyjma nazofaryngeálního stěru u těhotných nakažených netestovaly, v případě závažnějšího průběhu rodiček je vzhledem k nedostatku dat možné zvážit odběr i jiného materiálu (např. krve, stěru z placenty, plodové vody nebo vaginálního sekretu).

Jednou z rozporuplných otázek dostupných studií je izolace novorozenců a jejich oddělení od pozitivních matek po narození s následným krmením umělou formulí. Čínské články doporučují 14denní izolační režim bez kontaktu s matkou a s přerušením kojení do negativity matčina nazofaryngeálního stěru [1]. V naší studii byla naopak většina novorozenců (n = 17, 94,4 %) ponechána v izolaci s matkou při dodržení základních hygienických opatření (nošení roušky, udržování bezpečné vzdálenosti, hygienická dezinfekce rukou a sanace povrchů). Respektované odborné společnosti v USA a Evropě v případě asymptomatických žen nebo žen s mírnými příznaky doporučují pobyt dítěte s matkou a současně také kojení při dodržení hygienických požadavků. Mezi tato doporučení patří omezení či úplné vynechání návštěv; udržování nejlépe 2 a více metrů odstupu mimo dobu kojení a další nutnou manipulaci s novorozencem; při bližším kontaktu s dítětem nošení roušky či respirátoru (nedoporučuje se však používání respirátorů s výdechovým ventilem) a důkladná dezinfekce rukou před a po manipulaci s dítětem stejně jako dezinfekce povrchů [1, 16–20]. V případě závažnějších klinických projevů (např. kašel, dyspnoe, febrilie, myalgie) se doporučuje ponechat dítě v izolaci od matky, ovšem s preferencí podávat odstříkané mateřské mléko; v takové situaci je na místě zvážit vyšetření mateřského mléka na přítomnost viru SARS-CoV-2. Po zlepšení klinického stavu je možné zahájit kojení a pokračovat v režimu hygienických opatření popsaných výše [1]. Pokud je klinický stav matky nepříznivý a je nutnost podávání antivirotické či jiné terapie k léčbě COVID-19, je kojení z hlediska kontraindikace těchto léků ke zvážení. Všeobecně se sledování novorozenců infikovaných matek doporučuje provádět v případě negativity postnatálních stěrů v porodnici do 28. dne po propuštění z nemocnice [16].

Ve většině případů literatura dokládá, že těhotné ženy s nemocí COVID-19 a jejich novorozenci mají lepší průběh, než jaký se původně a s ohledem na předchozí virové epidemie předpokládal – především pak ve srovnání s epidemiemi SARS a MERS, u kterých jsou popisovány závažnější projevy se špatnou prognózou nejen matek, ale i novorozenců [2, 12]. Zdá se, že většina těhotných žen má jen mírné nebo středně závažné projevy a část zůstává zcela asymptomatických. Novorozenci těchto matek jsou v drtivé většině při detekci SARS-CoV-2 metodou RT-PCR negativní; u pozitivních novorozenců pak klinické projevy jen vzácně vedou k závažnému průběhu s nutností intenzivní péče [1]. Riziko komplikací se smrtí je v případě SARS-CoV-2 v současné době v této rizikové skupině minimální [1, 12]. Tato zjištění jsou v souladu s daty, která jsme o novorozencích narozených COVID-19 pozitivním matkám shromáždili v naší studii v průběhu první vlny pandemie.

Limitací všech doporučení je nedostatečné množství velkých studií s adekvátním vzorkem populace těhotných žen a jejich novorozenců, stejně tak jako studie sledující dlouhodobý zdravotní stav dětí s nemocí COVID-19. Je také potřeba důkladně zhodnotit rizika vertikálního přenosu, která by vnímání nemocných žen a především postnatálního průběhu u novorozenců mohla zásadně změnit.

Došlo: 18. 10. 2020

Přijato: 27. 10. 2020

MUDr. Gabriela Mlčochová

Novorozenecké oddělení s JIRP

Gynekologicko-porodnická klinika

2. LF UK a FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5

e-mail: gabriela.mlcochova@fnmotol.cz


Zdroje

1. Tripella G, Ciarciá M, Ferrari M, et al. COVID-19 in pregnant women and neonates: A systematic review of the literature with quality assessment of the atudies. Pathogens 2020; 9 (6). Dostupné z: doi: 10.3390/pathogens9060485.

2. Schwartz DA, Graham AL. Potential maternal and infant outcomes from coronavirus 2019-nCoV (SARS-CoV-2) infecting pregnant women: lessons from SARS, MERS, and other human coronavirus infections. Viruses 2020, 12 (2). Dostupné z: doi: 10.3390/v12020194.

3. Hurych J, Štícha R, et al. Lékařská mikrobiologie – repetitorium. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2020: 621.

4. Lebl J. COVID-19 u dětí a dospívajících: Symptomatologie a klinický průběh. Výbor České pediatrické společnosti, 2020. Dostupné z: lf2.cuni.cz/fakulta/clanky/prohlaseni-nazory-eseje/prof-jan-lebl-covid-19-u-deti-a-dospivajicich-symptomatologie.

5. Karimi-Zachari M, Neamatzadeh H, Dasgheib A, et al. Vertical transmission of coronavirus disease 19 (COVID-19) from infected pregnant mothers to neonates: A review. Fetal Pediatr Pathol 2020; 39 (3): 246–250. Dostupné z: doi:  10.1080/15513815.2020.1747120.

6. Vivanti AJ, Vauloup-Felous C, Prevot S, et al. Transplacental transmission of SARS-CoV-2 infection. Nat Commun 2020; 11 (1). Dostupné z: doi:10.1038/s41467-020-17436-6.

7. Yang P, Wang X, Liu P, et al. Clinical characteristics and risk assessment of newborns born to mothers with COVID-19. J Clin Virol 2020; 127. Dostupné z: doi: 10.1016/j.jcv.2020.104356.

8. Aslan MM, Uslu Yuvaci H, Kose O, et al. SARS-CoV-2 is not present in the vaginal fluid of pregnant women with COVID-19. J Matern Fetal Neonatal Med 2020; 1–3. Dostupné z: doi: 10.1080/14767058.2020.1793318.

9. Liu D, Li L, Wu X, et al. Pregnancy and perinatal outcomes of women with coronavirus disease (COVID-19) pneumonia: A preliminary analysis. Am J Roentgenol 2020; 215 (1): 127–132. Dostupné z: doi: 10.2214/AJR.20.23072.

10. Zhu H, Wang L, Fang CH, et al. Clinical analysis of 10 neonates born to mothers with 2019-nCOV pneumonia. Transl Pediatr 2020; 9 (1): 51–60. Dostupné z: doi: 10.21037/tp.2020.02.06.

11. Chen H, Guo J, Wang C, et al. Clinical characteristics and intrauterine vertical transmission potential of COVID-19 infection in nine pregnant women: a retrospective review of medical records. Lancet 2020; 395 (10226): 809–815. Dostupné z: doi: 10.1016/S0140-6736(20)30360-3.

12. Zaigham M, Andersson O. Maternal and perinatal outcomes with COVID-19: A systematic review of 108 pregnancies. Acta Obstet Gynecol Scand 2020; 99 (7): 823–829. Dostupné z: doi: 10.1111/aogs.13867.

13. Liu W, Wang J, Li W, et al. Clinical characteristics of 19 neonates born to mothers with COVID-19. Front Med 2020; 14 (2): 193–198. Dostupné z: doi: 10.1007/s11684-020-0772-y.

14. Bastug A, Hanifehnezhad A, Tayman C, et al. Virolactia in an asymptomatic mother with COVID-19. Breastfeeding Med 2020; 15 (8): 488–491. Dostupné z: doi:10.1089/bfm.2020.0161.

15. Kimberlin DW, Stagno S. Can SARS-CoV-2 infection be acquired in utero? More definitive evidence is needed. JAMA 2020; 323 (18): 1788–1789. Dostupné z: doi: 10.1001/jama.2020.4868.

16. Giuliani CH, Li Volsi P, Brun E, et al. Breastfeeding during the COVID-19 pandemic: Suggestions on behalf of woman study group of AMD. Diabetes Res Clin Pract 2020; 165. Dostupné z: doi: 10.1016/j.diabetes.2020.108239.

17. Mullins E, Evans D, Viner RM, et al. Coronavirus in pregnancy and delivery: rapid review. Ultrasound Obstet Gynecol 2020; 55 (5): 586–592. Dostupné z: doi: 10.1002/uog.22014.

18. Novel Coronavirus 2019 (COVID-19). Summary of key updates. American College of Obstetricians and Gynecologists 2020. Dostupné z: acog.org/clinical/clinical-guidance/practice-advisory/articles/2020/03/novel-coronavirus-2019.

19. Coronavirus (COVID-19) Infection in Pregnancy. Royal College of Obstetricians and Gynaecologist 2020; London, UK. Dostupné z: rcog.org.uk/globalassets/documents/guidelines/2020-07-24-coronavirus-covid-19-infection-in-pregnancy.pdf.

20. Davanzo R, Moro G, Sandri F, et al. Breastfeeding and coronavirus disease-2019. Matern Child Nutr 2020; 16 (3). Dostupné z: doi: 10.1111/mcn.13010.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 8

2020 Číslo 8

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se