Reakce adolescentů a mladých dospělých s primární hypertenzí na submaximální zatížení a jejich pohybový režim


Response of Adolescents and Young Adults with Primary Hypertension to a Sub-maximal Load and their Regime of Physical Activity

Primary hypertension is conditioned by the combined influence of genetic and external factors, in particular poor dietary habits, stress and inadequate physical activity (6, 10). Minimalization of the adverse environmental effect involves preventive measures via dietary, psychological and physical activity intervention. A very important part in the prevention of hypertension is played by physical activity (PA) (6, 10, 19). So far, however, the volume, intensity and form of PA in children and adolescents with elevated blood pressure was not defined. The objective of the investigation was to test the response of adolescents and young adults with primary hypertension to a physical load of submaximal intensity and to assess at the same time their fitness and regime of physical activity.The research project comprised 49 asymptomatic subjects - males with the primary form of hypertension aged 16 to 23 years (mean age 18.1 ± 1.9 years, body weight 81.7 ± 14.4 kg, height 180.5 ± 6.2 cm, percentage of body fat 12.8 ± 6 %, BMI 24.4 ± 5.1 kg.m2, systolic blood pressure (BPs) 133.6 ± 11.7 mm Hg, diastolic blood pressure (BPd) 80.7 ± 9.0 mm Hg). In all patients the secondary form of hypertension was ruled out. The group of normotonic subjects comprised 32 aged 16 to 23 years (mean age 19.5 ± 1.4 year, body weight 75.8 ± 6.9 kg, height 182 ± 6 cm, percentage of body fat 10.2 ± 4 %, BMI 22.7 ± 1.6 kg.m2, BPs 125.9 ± 12.1 mm Hg, BPd 75.3 ± 6.8 mm Hg). The probands of both groups were tested by walking (rate 5, 6, 7 km/h-1) and running on a treadmill (rate 9 km.h-1) with a 1.5 % gradient. In the course of the defined load the response of BP, heart rate and selected spirometric parameters (pulmonary ventilation (VE) oxygen consumption (VO2), oxygen consumption per kg body weight (VO2/kg), respiratory quotient (RQ)) were recorded.In hypertonic subjects statistically significantly higher mean values of body weight, ratio of body fat, BPs and BPd at rest, during a load and after its termination were found (p < 0.05). The differences between values of BPs and BPd during a dynamic load remain the same, the course of changes in the two groups has a similar character.The VE values in hypertonic subjects while walking at a rate of v = 5 km.h-1 are insignificantly higher as compared with values recorded in normotonic subjects. Significantly higher VE values were recorded in patients at the subsequent levels of loads (minimal difference as compared with healthy subjects 20%). The assessed VE value in normotonic subjects at the lowest load level was by 11.8% higher in hypertonic subjects as compared with normotonic ones and it increases with the increasing load to 27.8%. The differences in VO2 are most striking at a rate of v = 9 km.h-1, i.e. in patients they are by 123.5% higher (p < 0.01). The increasing respiratory quotient (RQ) of hypertonic subjects as compared with normotonic subjects is consistent with their more marked anaerobic compensation of energy. A rate of running v = 9 km.h-1 in hypertonics is close to the maximal load and therefore the investigated functional parameters are close to the maximum while the control group still has a sufficient reserve to reach the maximum. The mentioned changes in the group of hypertonic subjects indicate a lower level of aerobic fitness.According to anamnestic data the mean value of PA in the control group is 5.5 ± 4.4 hours per week, which is on average by 40 min. more (4.8 ± 3.8 hours) than in hypertonic subjects. In the submaximal zone of dynamic loads the trend of the response of hypertonic and normotonic subjects to a physical load (walking, running) is similar. After the mentioned intensity of the load the difference in BPs and BPd between the two groups remains almost independent on the intensity of the load. From the presented results ensues that a mild form of primary hypertension is no contradiction of dynamic physical loads at the submaximal intensity level. The pilot study provides also evidence on the physical fitness of hypertonic subjects, probably as the consequence of along-term low PA volume.

Key words:
juvenile hypertension, physical fitness, loading test, physical activity


Autoři: J. Moravcová;  V. Bunc;  Z. Dostálová;  D. Palyzová *
Působiště autorů: Laboratoř sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, Praha, vedoucí prof. ing. V. Bunc, CSc. Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha, *přednosta doc. MUDr. J. Lebl, CSc.
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2001; (3): 123-129.
Kategorie: Články

Souhrn

Primární hypertenze je podmíněna kombinovaným vlivem genetických a zevních faktorů, jmenovitě nesprávnými stravovacími návyky, stresem a nedostatkem tělesné aktivity (6, 10). Minimalizace nepříznivých environmentálních účinků spočívá v preventivních opatřeních prostřednictvím intervence dietní, psychologické a pohybové. Jako velmi významná se při prevenci hypertenze ukazuje pohybová aktivita (PA) (6, 10, 19). Dosud však nebyly přesně definovány objem, intenzita a forma PA u dětí a dospívajících se zvýšeným krevním tlakem (TK). Cílem studie bylo ověřit reakci adolescentů a mladých dospělých jedinců s primární formou hypertenze ve věku od 16 do 23 let (průměrný věk 18,1 ± 1,9 roků, hmotnost 81,7 ± 14,4 kg, výška 180,5 ± 6,2 cm, % tělesného tuku 12,8 ± 6 %, BMI 24,4 ± 5,1 kg.m-2, systolický krevní tlak (TKs) 133,6 ± 11,7 mmHg, diastolický krevní tlak (TKd) 80,7 ± 9,0 mmHg). U všech pacientů byla vyloučena sekundární forma hypertenze. Soubor normotoniků tvořilo 32 jedinců ve věku od 16 do 23 let (průměrný věk 19,5 ± 1,4 roků, hmotnost 75,8 ± 6,9 kg, výška 182 ± 6 cm, % tělesného tuku 10,2 ± 4 %, BMI 22,7 ± 1,6 kg.m-2, TKs 125,9 ± 12,1 mmHg, TKd 75,3 ± 6,8 mmHg). Probandi v obou souborech byli testováni chůzí (rychlost 5, 6, 7 km.h-1) a během na běhacím koberci (rychlost 9 km.h-1), o sklonu 1,5 %. V průběhu definované zátěže byly sledovány reakce TK, srdeční frekvence (SF) a vybrané spirometrické parametry (plicní ventilace (VE), spotřeba kyslíku (VO2), spotřeba kyslíku vztažená na kilogram hmotnosti (VO2/kg), respirační kvocient (RQ)).U hypertoniků byly nalezeny statisticky významně vyšší průměrné hodnoty hmotnosti, podílu tělesného tuku, TKs a TKd v klidu, během zátěže a po jejím skončení (p < 0,05). Rozdíly mezi hodnotami TKs i TKd při dynamickém zatížení zůstávají stejné, průběh změn v obou souborech má podobný charakter.Hodnoty VE hypertoniků při chůzi rychlostí v = 5 km.h-1 jsou nevýznamně vyšší oproti hodnotám u normotoniků. Významně vyšší hodnoty VE byly naměřeny u nemocných jedinců na dalších úrovních zátěže (minimální rozdíl proti zdravým osobám 20 %). Naměřená hodnota VE je u hypertoniků při nejnižší úrovni zátěže o 11,8 % vyšší u hypertoniků než u normotoniků a dále se zvyšuje se stoupající zátěží až na 27,8 %. Rozdíly ve VO2 jsou nejnápadnější při rychlosti v = 9 km.h-1, tj. u pacientů o 13,5 % vyšší (p < 0,01). Zvyšující se respirační kvocient (RQ) hypertoniků ve srovnání s normotoniky vypovídá o jejich výraznějším anaerobním krytí energie. Rychlost běhu v = 9 km.h-1 se u hypertoniků blíží jejich maximální intenzitě zatížení a tím i sledované funkční parametry se rovněž blíží maximu, zatímco kontrolní skupina má ještě dostatečnou rezervu k dosažení svého celkového maxima. Uvedené změny u skupiny hypertoniků ukazují na nižší úroveň aerobní trénovanosti.Podle anamnestických údajů je průměrný objem PA u kontrolní skupiny 5,5 ± 4,4 hodiny za týden, což je v průměru o 40 minut více (4,8 ± 3,8 h) než u hypertoniků. V submaximálním pásmu dynamické zátěže je trend reakce hypertoniků a normotoniků na tělesné zatížení (chůze a běh) podobný. Při uvedené intenzitě zatížení zůstává rozdíl TKs i TKd mezi oběma soubory téměř nezávislý na intenzitě zatížení. Z uvedených výsledků vyplývá, že mírná forma primární hypertenze není kontraindikací dynamické pohybové zátěže na úrovni submaximální intenzity. Pilotní studie rovněž svědčí o nižší tělesné zdatnosti hypertoniků, pravděpodobně jako následků dlouhodobě nižšího objemu PA.

Klíčová slova:
juvenilní hypertenze, fyzická zdatnost, zátěžový test, pohybová aktivita

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie


2001 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se