Imunofenotypizace kožních T-lymfomů


Imunofenotypizace kožních T-lymfomů

Východisko.
Kromě běžně užívaného histologického a imunohistochemického vyšetření lze diagnostiku maligních lymfomů (ML) doplnit o imunofenotypizaci pomocí průtokové cytometrie. Je třeba nejprve získat buněčnou suspenzi, což je u kožních T-ML zvláště problematické.

Metody a výsledky.
K izolaci lymfoidních elementů z kůže používáme enzymovou digesci. Přesto při malé infiltraci tkáně selhává metoda průtokové cytometrie na nedostatečném množství lymfocytů v buněčné suspenzi. V rámci diagnostiky, stagingu a restagingu jsme dosud vyšetřili 66 vzorků od 17 pacientů s podezřením či diagnózou kožního T-lymfomu (20krát kůže, 20krát kostní dřeň a 26krát periferní krev). Devětkrát se úspěšně zdařilo izolovat lymfocyty z kůže a diagnostikovat infiltraci T-ML, 1krát byl nález suspektní pro infiltraci tkáně, 4krát byla izolace úspěšná, ale metoda nepřispěla k diagnóze a 6krát byla tkáň infiltrována tak malým množstvím lymfoidních elementů, že se nepodařilo získat optimálně buněčnou suspenzi. Při stagingu a restagingu jsme metodou průtokové cytometrie v korelaci s histologickým a imunohistochemickým vyšetřením 14krát prokázali negativní nález v kostní dřeni (KD), 3krát při negativním histologickém nálezu jsme metodou průtokové cytometrie potvrdili nádorovou infiltraci a 2krát suspekci z infiltrace KD. Nález průtokové cytometrie byl 1krát suspektní z infiltrace KD, zatímco histologický nález byl jednoznačně pozitivní. Při vyšetření vzorků periferní krve (PK) jsme 21krát nezjistili přítomnost nádorových buněk, 3krát byly nádorové buňky v PK detekovány a 2krát byl nález suspektní.

Závěry.
Průtoková cytometrie má nezastupitelný význam v okamžiku rozsáhlé infiltrace kůže, lymfoidní tkáně se však jeví jako vhodnější diagnostický materiál. Při zjištění aberantního imunofenotypu nádorových buněk je metoda navíc vhodná pro sledování minimální reziduální nemoci

Klíčová slova:
kožní T-lymfomy - mycosis fungoides - průtoková cytometrie - Sézaryho syndrom


Immunophenotypization of Cutaneous T-cell Lymphomas

Background:
Apart from routine histological and immunohistochemical examination the immunophenotypization by flow cytometry is a very helpful and potent auxiliary method in diagnosis of malignant lymphomas (ML). The first necessary and unevitable step for flow cytometric examination is to obtain a representative cell suspension that can prove to be rather problematic in case of cutaneous T-cell lymphomas.

Methods and results:
In order to isolate lymphoid cells from a skin excision the enzymatic digestion is used. Yet, in case of poor tissue infiltration the flow cytometry fails because of the small amount of lymphocytes in the cell suspension. We have analyzed 66 samples from 17 patients (20 from skin, 20 from bone marrow and 26 from peripheral blood) during primary diagnosis, staging and restaging of cutaneous T-cell lymphoma. The flow cytometry from skin was diagnostic for T-cell lymphoma in 9 cases, in 1 case the finding was suspicious for lymphoma, in 4 cases the examination did not contribute to the diagnosis. In 6 cases the tissue was only sparsely infiltrated by lymphocytes and optimal cell suspension was not obtained. During staging and restaging the examination of the bone marrow samples in 14 cases did not reveal any lymphoma either morphologically or by flow cytometry, in 3 cases the infiltration was proved by both methods. In 3 cases the flow cytometry proved the bone marrow infiltration in spite of a negative histology and in 3 cases the flow cytometric results were suspicious for infiltration while histological finding was negative in 2 cases and unequivocally positive in 1 case. In the peripheral blood samples the tumor cells were detected in 3 cases, the finding was suspicious in 2 cases and negative in 21 cases.

Conclusion:
The flow cytometry is of vital diagnostic importance especially in cases of massive cutaneous infiltration, but lymphoid tissue seems to be a better diagnostic material. If the infiltration of the tissue is not massive, the number of lymphocytes in suspension is insufficient, and the examination is not conclusive. In addition, if the aberrant immunophenotype of tumor cells is observed, the method is ideal for monitoring a minimal residual disease.

Key words:
cutaneous T-cell lymphomas – mycosis fungoides – flow cytometry – Sézary syndrome


Autoři: P. Manďáková1;  Kortánková H.t;  A. Machovcová2;  V. Campr1
Působiště autorů: Ústav patologie a molekulární medicíny, UK 2. LF a FN M, Praha, přednosta prof. MUDr. R. Kodet, CSc.1;  Dermatovenerologická klinika UK 2. LF a FN M, Praha, přednostka prof. MUDr. J. Hercogová, CSc. a Dermatovenerologické oddělení, FN M, Praha, prim. MUDr. A. Machovcová2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Derm, 81, 2006, No. 2, p. 82-87
Kategorie: Klinické a laboratorní práce

Souhrn

Východisko.
Kromě běžně užívaného histologického a imunohistochemického vyšetření lze diagnostiku maligních lymfomů (ML) doplnit o imunofenotypizaci pomocí průtokové cytometrie. Je třeba nejprve získat buněčnou suspenzi, což je u kožních T-ML zvláště problematické.

Metody a výsledky.
K izolaci lymfoidních elementů z kůže používáme enzymovou digesci. Přesto při malé infiltraci tkáně selhává metoda průtokové cytometrie na nedostatečném množství lymfocytů v buněčné suspenzi. V rámci diagnostiky, stagingu a restagingu jsme dosud vyšetřili 66 vzorků od 17 pacientů s podezřením či diagnózou kožního T-lymfomu (20krát kůže, 20krát kostní dřeň a 26krát periferní krev). Devětkrát se úspěšně zdařilo izolovat lymfocyty z kůže a diagnostikovat infiltraci T-ML, 1krát byl nález suspektní pro infiltraci tkáně, 4krát byla izolace úspěšná, ale metoda nepřispěla k diagnóze a 6krát byla tkáň infiltrována tak malým množstvím lymfoidních elementů, že se nepodařilo získat optimálně buněčnou suspenzi. Při stagingu a restagingu jsme metodou průtokové cytometrie v korelaci s histologickým a imunohistochemickým vyšetřením 14krát prokázali negativní nález v kostní dřeni (KD), 3krát při negativním histologickém nálezu jsme metodou průtokové cytometrie potvrdili nádorovou infiltraci a 2krát suspekci z infiltrace KD. Nález průtokové cytometrie byl 1krát suspektní z infiltrace KD, zatímco histologický nález byl jednoznačně pozitivní. Při vyšetření vzorků periferní krve (PK) jsme 21krát nezjistili přítomnost nádorových buněk, 3krát byly nádorové buňky v PK detekovány a 2krát byl nález suspektní.

Závěry.
Průtoková cytometrie má nezastupitelný význam v okamžiku rozsáhlé infiltrace kůže, lymfoidní tkáně se však jeví jako vhodnější diagnostický materiál. Při zjištění aberantního imunofenotypu nádorových buněk je metoda navíc vhodná pro sledování minimální reziduální nemoci

Klíčová slova:
kožní T-lymfomy - mycosis fungoides - průtoková cytometrie - Sézaryho syndrom


Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se