Srovnání výsledků miniinvazivní léčby ženské stresové inkontinence metodou AjustTM a MiniArcTM


The comparison of the results of miniinvasive treatment of stress urinary incontinence using AjustTM and MiniArcTM system

Aim:
The aim of the study was to compare the effectiveness of two minimally invasive surgical techniques for stress urinary incontinence in female patients (AjustTM and MiniArcTM), using subjective assessment as well as evaluation of objective parameters.

Methods:
A total of sixty-six female patients with stress urinary incontinence were enrolled into the prospective, randomized, multicentre trial, mean age 57.8 years (range 42–88 years). Patients in Group A had undergone surgery using AjustTM method; patients in Group B underwent surgery using the MiniArcTM method.

The subjective satisfaction of the patients along with the outcome of the procedure was evaluated using a standardized questionnaire “The International Consultation on Incontinence (ICI-Q)”. The objective assessment was performed with the use of cough test, urodynamics (bladder volume at the first desire to void – FDV, cytometric capacity – CC, maximum urethral closure pressure – MUCP, maximum urinary flow – Qmax), and ultrasound parameters (difference between the gamma –gammadif angles, distance between vesicourethral junction at rest and during the Valsalva maneuver – d). All of the parameters were measured prior to treatment, and three months following the surgical procedure. Statistical evaluation was performed with the two-choice t-testand nonparametric two-choice Wilcoxon’s test, with the correction for sequence alignment.

Results:
When assessing the subjective satisfaction ofthe procedure, we found, that both groups of patients reported a significant improvement in the total score (-14.09 ± 5.18 vs. -14.45 ±3.73), no significant difference was observed between the two methods (p = 0.74569). Objective assessment of the surgical procedure documented a lack of incontinence in a total of 61 patients (92.43%) following surgery. These included 31 patients (94%) from Group A and 30 patients from Group B (91%).

When we compared the urodynamic parameters before and after the surgery, we observed a significant increase of the cytometric capacity in patients of Group B. No other statistically significant differences between these two surgical procedures were observed in the other parameters.

A clear decrease in the uretrovesical junction mobility was observed in comparison with the pre-surgery measurements using introital sonography. We observed a decrease in the gamma angle (-13.82 ± 21.63 vs. -9.82 ± 17.17), as well as a shortening of the d line segment (-3.75 ± 6.93 vs. -3.53 ± 5.53). No statistically significant differences were observed between both methods of surgical treatment.

Conclusion:
Our initial experience with the surgical techniques AjustTM and MiniArcTM, with respect to the effectiveness and possible per- or postoperative complications, are good. From our assessment carried out at three-month follow up after the surgery it is apparent that the effectiveness of both surgical procedures are comparable. However, further follow-up is necessary for a definitive assessment of both methods.

Key words:
stress urinary incontinence, surgical treatment, minisling, AjustTM, MiniArcTM.


Autoři: Jan Krhut 1,2;  Alois Martan 3;  Marcel Gärtner 4;  Roman Zachoval 5;  Kamil Švabík 3;  Michal Halaška 6;  Lukáš Horčička 7;  Josef Tvrdík 8;  Tomáš Hanuš 9
Působiště autorů: Katedra chirugických oborů LF OU Ostrava 1;  Urologické oddělení FN, Ostrava-Poruba 2;  Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 3;  Gynekologicko-porodnická klinika FN Ostrava-Poruba 4;  Urologické oddělení Fakultní Th omayerova nemocnice, Praha 5;  Gynekologicko-porodnická klinika FN Bulovka a 1. LF UK, Praha 6;  GONA spol. s r. o., Praha 7;  Přírodovědecká fakulta OU, Ostrava 8;  Urologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 9
Vyšlo v časopise: Ces Urol 2012; 16(1): 20-28
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Cílem práce je srovnat efektivitu dvou miniinvazivních operačních metod ženské stresové inkontinence (AjustTM a MiniArcTM) pomocí subjektivního hodnocení a objektivních parametrů.

Metoda:
Do prospektivní randomizované multicentrické studie bylo zařazeno celkem 66 pacientek ve věku 57,8 let (42–88) se stresovou inkontinencí. Pacientky ve skupině A byly operovány metodou AjustTM, pacientky zařazené do skupiny B byly operovány metodou MiniArcTM.

Subjektivní spokojenost s výsledkem operace byla hodnocena pomocí standardizovaného dotazníku The International Consultation on Incontinence (ICI-Q). Objektivní hodnocení výsledků jsme provedli pomocí kašlacího testu, urodynamických (objem při prvním nucení na močení – FDV, cystometrická kapacita – CC, maximální uzávěrový uretrální tlak – MUCP, maximální průtok moči – Qmax) a ultrazvukových parametrů (rozdíl úhlu gama- gamadif, vzdálenost mezi vezikouretrální junkcí v klidu a při provedení Valsalvova manévru – d).

Všechny hodnocené parametry byly měřeny vždy před léčbou a 3 měsíce po operační léčbě.

Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí dvouvýběrového t-testu a neparametrického dvouvýběrového Wilcoxonova testu s korekcí na shodu pořadí.

Výsledky:
Při hodnocení subjektivní spokojenosti pacientek s provedenou operací jsme zjistili, že u obou typů operací došlo pooperačně k významnému zlepšení v celkovém skóre (-14,09 ± 5,18 vs. -14,45 ± 3,73), mezi jednotlivými operačními metodami nebyl statisticky významný rozdíl (p = 0,74569). Při hodnocení efektu operace bylo dle kašlacího testu celkem 61 pacientek (92,43 %) bez průkazu stresového úniku moči. Ve skupině A to bylo 31 (94 %) pacientek, ve skupině B 30 (91 %) pacientek.

Při srovnání hodnocených urodynamických parametrů před operací a po operaci došlo ke statisticky významně většímu nárůstu cystometrické kapacity u pacientek ve skupině B. V dalších urodynamických parametrech nebyly pozorovány statisticky významné rozdílymezi oběma typy operací.

Ve srovnání s předoperačním vyšetřením došlo u obou typu operací k jednoznačnému omezení mobility uretrovezikálního spojení měřené introitální sonografií. Došlo jak ke snížení hodnoty úhlu gama (-13,82 ± 21,63 vs. -9,82 ± 17,17), tak ke zkrácení úsečky d (-3,75 ± 6,93 vs. -3,53 ± 5,53). Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými operačními metodami.

Závěr:
Naše první zkušenosti s operačními metodami AjustTM a MiniArcTM, které se týkají efektivity a možných per- či pooperačních komplikací, jsou dobré. Z hodnocení těchto operací provedeného 3 měsíce po operaci vyplývá, že efektivita obou operací je obdobná.

Pro definitivní hodnocení je nutné další sledování souboru s jeho vyhodnocením v delším časovém odstupu.

Klíčová slova:
stresová inkontinence moči, chirurgická léčba, minisling, AjustTM, MiniArcTM.

ÚVOD

Inkontinence moči je definována jako jakýkoliv mimovolní únik moči (1). Stresová inkontinence moči (stress urinary incontinence – SUI) je definovaná jako únik moči při zvýšení intraabdominálního tlaku a postihuje převážně ženskou populaci.

Do poloviny devadesátých let 20. století byla nejčastěji používanou metodou chirurgické léčby retropubická kolposuspenze poprvé popsaná Burchem v roce 1961 (2). Její úspěšnost z hlediska dosažení stresové kontinence je udávána po roce od operace 85–90 %, po 5 letech však jen asi 70 % (3). Z peroperačních komplikací byly nejčastěji popisovány perforace močového měchýře, krvácení aj., z pooperačních komplikací to byly močové infekce, rozvoj urgence de novo a evakuační poruchy v důsledku hyperkorekce.

Dominantní metodu léčby SUI je v současné době chirurgická léčba implantací tahuprostých vaginálních pásek. Metoda aplikace TVT (tension-free vaginal tape) byla poprvé popsána Ulmstenem v roce 1995 a záhy díky své jednoduchosti a vysoké efektivitě v podstatě vytlačila Burchovu operaci (4).

Metoda spočívala v zavedení polypropylenové pásky pomocí retropubicky vedených jehlových zavaděčů pod uretru. Páska pak poskytovala uretře podporu při zvýšení intraabdominálního tlaku. Úspěšnost metody byla 80–85%, míra komplikací 1–70%, přičemž nejčastějšími komplikacemi byla perforace močového měchýře, krvácení, retropubické hematomy apod. (5).

V roce 2001 publikoval Delorme transobturatorní vedení pásky. Výhoda metody spočívá v kratší trajektorii pásky skrze tkáně a snížení rizika poranění pánevních orgánů a cév (6). Nejčastější komplikací je pooperační bolest v tříslech, která většinou mizí během 2–3 dní.

Další vývoj směřuje k vývoji tzv. mini-slingů, tedy pásek, které jsou kotveny v obturátorovém svalu, resp., obturátorové membráně bez nutnosti vypichovat jehlový zavaděč ze zvláštních kožních incizí. Předpokládá se další snížení traumatizace tkání, menší množství allogenního materiálu ponechávaného v těle, snížení pooperační bolesti apod. Zástupci této nové generace tahu prostých pásek jsou m.j. pásky TVT-S, AjustTM a MiniArcTM, jejichž použití bylo poprvé popsáno v letech 2006, 2007, resp. 2008 (7, 8). Cílem předkládané práce je srovnat efektivitu obou miniinvazivních operačních metod pomocí subjektivního hodnocení a objektivních parametrů.

MATERIÁL A METODY

Pacientky

Do prospektivní randomizované multicentrické studie bylo zařazeno celkem 66 pacientek se SUI. Základním kritériem pro zařazení byla přítomnost SUI, definovaná a diagnostikovaná podle kritérií International Continence Society (ICS) (1).

Mezi vylučovací kritéria patřila smíšená inkontinence s převahou urgentní složky, předchozí operační léčba SUI, závažný sestup pánevních orgánů, patologický nález v moči (hematurie, leukocyturie) a evakuační dysfunkce. Pacientky byly obálkovou metodou randomizovány do dvou skupin. Pacientky ve skupině A byly operovány metodou AjustTM, pacientky zařazené do skupiny B byly operovány metodou MiniArcTM.

Demografická data souboru pacientek ukazuje tabulka 1. Průměrné hodnoty sledovaných parametrů se statisticky významně mezi skupinami nelišily.

Ve skupině A měly v anamnéze čtyři pacientky abdominální hysterektomii, jedna pacientka vaginální hysterectomii a jedna pacientka porod císařským řezem.

Ve skupině B mělo v anamnéze šest pacientek abdominální hysterektomii, jedna pacientka vaginální hysterectomii, jedna pacientka radikální operaci dle Wertheima a jedna pacientka porod císařským řezem.

Tab. 1. Demografi cké charakteristiky souboru Table 1. Demographic characteristics of the set of patients
Demografi cké charakteristiky souboru
Table 1. Demographic characteristics of the set of patients

Operační metody

Technika AjustTM

AjustTM je polypropylenová páska, široká 1,2 cm, délky 7,5 cm zakončená na obou koncích plastovou kotvou (obr. 1). Jedna kotva je pevnou součástí pásky, druhá kotva je na pásce navlečena a volně se po ní pohybuje, čímž je možné peroperačně nastavovat tah pásky. Výkon se provádí v litotomické poloze, přičemž úhel flexe dolních končetin v kyčelním kloubu by měl být 90°. Po vyprázdnění močového měchýře katétrem se provádí para- a suburetrální aplikace 4 % Supracainu s adrenalinem (2 ml) ředěného sterilním roztokem v celkovém množství 20–30 ml pod sliznici pochvy, tzn. na každou stranu 10–15 ml. Následně je proveden 1,5 cm dlouhý suburetrální řez, který začíná asi l cm od zevního ústí uretry. Po krátkém ostrém uvolnění sliznice poševní od okolní tkáně je pokračováno tupou preparací tenkými nůžkami kraniolaterálním směrem k dolnímu okraji ramus ischiopubicus os pubis, přičemž osa nůžek svírá s horizontální rovinou úhel asi 30° a se sagitální rovinou asi 45°. Tunel směřuje k musculus obturator internus. Po přípravě tunelu je do něj na jednu stranu zaveden zavaděč s páskou a nepohyblivá kotva pásky je fixována průnikem přes obturatorní membránu. Pak je stejným způsobem zavedena kontralaterálně i volně pohyblivá kotva. Po její fixaci je tahem za pásku nastavena žádoucí poloha pásky vůči uretře. Pomocí plastové zátky v tubusu pásky, která znemožní další pohyb kotvy na pásce, je poloha pásky fixována. Následuje odstřižení přebytečné části pásky a sutura stěny poševní pokračovacím nejčastěji vicrylovým nebo monocrylovým stehem.

Ajust<sup>TM</sup>
Fig. 1. Ajust<sup>TM</sup>
Obr. 1. Ajust<sup>TM</sup> Fig. 1. Ajust<sup>TM</sup>

Technika MiniArcTM

MiniArcTM je polypropylenová páska délky 8,5 cm a šířky 1,1 cm šířky, která je na obou koncích opatřena pevně přitavenými kotvami (obr.2). Během operace postupujeme stejným způsobem jako při výše uvedené operaci AJUST až do fáze vytvoření pod slizničního tunelu. Poté pomocí tenkého jehlového zavaděče kotvíme pásku do vnitřního obturátorového svalu a jeho fascie těsně u laterálního okraje arcus tendineus fasciae pelvis (ATFP) nejprve na jedné, pak na druhé straně. Tah pásky nastavujeme pouze hloubkou průniku kotvy pásky do vnitřního obturátového svalu. Poté následuje sutura kolpotomie výše popsaným způsobem.

MiniArc&lt;sup&gt;TM&lt;/sup&gt;
Fig. 2. MiniArc&lt;sup&gt;TM&lt;/sup&gt;
Obr. 2. MiniArc<sup>TM</sup> Fig. 2. MiniArc<sup>TM</sup>

Hodnocené parametry

Subjektivní spokojenost s výsledkem operace byla hodnocena pomocí standardizovaného dotazníku The International Consultation on Incontinence (ICI-Q) (obr. 3).

Objektivní hodnocení výsledků jsme provedli pomocí kašlacího testu (několikrát maximální zakašlání pacientky v supinní poloze s měchýřem naplněným na 300 ml), urodynamických a ultrazvukových parametrů.

Urodynamické vyšetření bylo ve všech případech provedeno podle zásad správné urodynamické praxe (9). Pacientky byly vyšetřovány v supinní poloze, plnící rychlost byla 50 ml/min. Během urodynamického vyšetření jsme hodnotili náplň močového měchýře při prvním pocitu na močení (FDV), cystometrickou kapacitu (CC), maximální uretrální uzávěrový tlak (MUCP) a maximální průtok moči (Qmax).

Ultrazvukové vyšetření jsme prováděli z introitálního zobrazení ultrazvukovou sondou 3,5 MHz při náplni močového měchýře 300 ml. Během ultrazvukového vyšetření jsme hodnotili zejména hypermobilitu uretrovezikálního spojení pomocí úhlu gama a úsečky d. Úhel gama byl definován jako úhel mezi osou symfýzy a úsečkou spojující dolní okraj symfýzy (bod A) a vezikouretrální spojení (bod B). Veličina gamadif (º) byla definována jako rozdíl úhlů gama v klidu a při provedení Valsalvova manévru. Úsečka d byla definována jako spojnice mezi bodem B v klidu (bod B1) a bodem B při maximálním Valsavově manévru (bod B2) (obr. 4).

Všechny hodnocené parametry byly měřeny vždy před léčbou a 3 měsíce po operační léčbě.

Dotazník mezinárodní konzultace pro kontinenci (ICI-Q)
Fig. 3.
The International Consultation on Incontinence questionnaire (ICI-Q)
Obr. 3. Dotazník mezinárodní konzultace pro kontinenci (ICI-Q) Fig. 3. The International Consultation on Incontinence questionnaire (ICI-Q)

Ultrazvukové parametry (vysvětlení v textu)
Fig. 4. Ultrasound parameters (explanation in text)
Obr. 4. Ultrazvukové parametry (vysvětlení v textu) Fig. 4. Ultrasound parameters (explanation in text)

Statistické hodnocení

Porovnání hodnot metrických veličin mezi dvěma skupinami pacientek bylo provedeno dvouvýběrovými t-testy. Párová porovnání těchto veličin pro dvojice před a po operaci nebo v klidu a při Valsalvově manévru bylo provedeno párovými t-testy.

Pro veličiny z dotazníku ICIQ měřené v ordinální škále byl užit neparametrický dvouvýběrový Wilcoxonův test s korekcí na shodu pořadí.

Dosažená úroveň významnosti p je hodnota pro oboustrannou alternativní hypotézu.

VÝSLEDKY

Subjektivní parametry

Při hodnocení subjektivní spokojenosti pacientek s provedenou operací jsme zjistili, že u obou typů operací došlo pooperačně k významnému zlepšení jak v jednotlivých otázkách, tak v celkovém skóre. Rozdíl mezi jednotlivými metodami není statisticky významný. Výsledky shrnuje tabulka 2.

Tab. 2. Hodnocení dotazníku ICI-Q Table 2. Evaluation of the ICI-questionnaire
Hodnocení dotazníku ICI-Q
Table 2. Evaluation of the ICI-questionnaire

Objektivní lokální vyšetření

Při hodnocení efektu operace bylo dle kašlacího testu celkem 61 pacientek (92,43 %) bez průkazu stresového úniku moči. Ve skupině A to bylo 31 pacientek (94 %), ve skupině B 30 pacientek (91 %). Rozdíl mezi skupinami není statisticky významný.

Urodynamické parametry

Při srovnání hodnocených urodynamických parametrů před operací a po operaci byl zaznamenán statisticky významně větší nárůst cystometrické kapacity u pacientek ve skupině B. V dalších urodynamických parametrech nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly mezi oběma typy operací. Výsledky shrnuje tabulka 3.

Tab. 3. Hodnocení urodynamických parametrů Table 3. Evaluation of the urodynamic parameters
Hodnocení urodynamických parametrů
Table 3. Evaluation of the urodynamic parameters

Sonografické parametry

Ve srovnání s předoperačním vyšetřením došlou obou typu operací k jednoznačnému omezení mobility uretrovezikálního spojení. Došlo jak ke snížení hodnoty úhlu gama, tak ke zkrácení úsečky d. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými operačními metodami. Výsledky shrnuje tabulka 4.

Tab. 4. Hodnocení sonografi ckých parametrů Table 4. Evaluation of sonographic parameters
Hodnocení sonografi ckých parametrů
Table 4. Evaluation of sonographic parameters

DISKUSE

Páskové operační metody jsou v současné době považovány za zlatý standard v chirurgické léčbě ženské stresové inkontinence. Úspěšnost retropubických pásek je ve velkých metaanalýzách udávána mezi 86–99 %, úspěšnost transobturátorně zaváděných pásek je mezi 84–98 % (10). Komplikace se vyskytují u retropubického postupu u 4,3–75,1 % pacientek, v případě transobturatorních postupů u 1,5–31,3 % pacientek. Nejčastěji se vyskytují perforace měchýře, krvácení, protruze pásky, de novo urgence, infekce močových cest. U retropubického vedení pásky byly na rozdíl od transobturátorního přístupu popsána i poranění velkých pánevních cév a úmrtí pacientky v souvislosti s operací. Retropubické operace jsou rovněž častěji asociovány s vyšší pravděpodobností vzniku evakuačních dysfunkcí.

U transobturatorních přístupů je nejčastěji popisovanou komplikací bolest v oblasti třísel (11). V současné době přichází další generace pásek, tzv. minislingy. Dosavadní výsledky publikované v literatuře jsou krátkodobé, dlouhodobé výsledky zatím chybí.

Úspěšnost po jednom roce sledování je u  obecně udávána 67–87%, selhání metody je popisováno v 7–20 % (12). Z údajů dosud publikovaných se zdá, že nejhorší výsledky byly zaznamenány se systémem TVT-SecurTM (13).

Abdel-Fattah popisuje první zkušenosti se systémem AjustTM (14). Po roce dosáhl úspěšnosti 86 %, přičemž operační výkon provedl u 71 % pacientek v lokální anestezii. Ve svém souboru nezaznamenal žádné komplikace.

Své výsledky s užitím systému MiniArcTM referoval Kenelly et al. Ve svém souboru 188 operovaných žen dosáhl vyléčení stresové inkontinence u 90,6 % pacientek při délce sledování 1 rok. Udává délku výkonu 11,0 ± 6,7 min a celkovou délku pobytu v zdravotnickém zařízení 9,5 ± 14,1 hod. Ve svém souboru nezaznamenal mimo vaginální protruzi (1,6 %), močovou infekci (4,3 %) a dyspareunii (2,1 %) závažné komplikace (15).

Soubor s doposud nejdelší dobou sledování 495 dnů publikoval Calvo. U 135 pacientek udává úspěšnost 91,9 %, mezi nejčastější komplikace patřil vznik de novo urgence (6,6 %), protruze pásky (2,9 %), subvezikální obstrukce s nutností protětí pásky (2,2 %) a nezávažné bolesti v tříslech (2,9 %) (16).

Naše výsledky korespondují s těmito literárními údaji. Minislingy dle publikovaných i vlastních zkušenosti dále snižují invazivitu operace, zkracují operační čas, umožňují komfortní provedení jak v celkové, tak lokální anestezii.

V naší studii jsme prokázali v krátkodobém horizontu stejnou efektivitu obou typů pásek ve všech sledovaných parametrech.

Ultrazvukové i urodynamické výsledky jsou srovnatelné v obou skupinách. Mezi hodnocené parametry byl zařazen maximální uretrální uzávěrový tlak (MUCP). Je známo, že volná páska, naložená na uretru bez tahu, nemění maximální uretrální uzávěrový tlak (MCUP). Důvod pro zařazení MCUP mezi sledované parametry byl ten, že technika zavedení minislingu je poněkud odlišná od techniky zavádění klasických transobturátorových pásek. Zejména v případě pásky MiniArcTM je relativně obtížné titrovat tah pásky (a tedy tlak na uretru). Proto nás zajímalo, zda tato metoda s sebou nese větší riziko hyperkorekce. To jsme však v našem souboru neprokázali.

Perioperačně ani pooperačně jsme nezaznamenali nežádoucí účinky. Dosavadní praktická zkušenost ukazuje, že minipásky jsou obecně zatíženy nižším počtem komplikací ve smyslu bolestí v tříslech.

Dle názoru autorů je hlavní nevýhodou systému MiniArcTM jen velmi obtížné povolení tahu pásky, pokud je zavaděč během operace zaveden příliš hluboko a tlak pásky na uretru je příliš velký. V tomto případě je třeba provést vytažení kotvy pásky z vnitřního obturatorního svalu a provést zavedení kotvy znovu. Další možnou nevýhodou pásky MiniArcTM může být její fixní délka bez možnosti úpravy pro konkrétní pacientky. To může hrát negativní roli zejména s ohledem na variabilitu kostěných struktur pánve (vzdáleností obturátorových otvorů, tloušťka dolních ramen stydké kosti) (17).

Naproti tomu systém AjustTM umožňuje velmi precizní nastavení polohy pásky pomocí jejího obousměrného posouvání v oku kotvy, kdy teprve po vytitrování žádoucího tahu je páska ve výsledné poloze fixována pomocí plastového zámku.

Z výsledků sonografického vyšetření vyplývá, že oba operační postupy způsobí zmenšení úhlu gama a omezení pohyblivosti uretrovezikálního spojení. Mezi jednotlivými operačními metodami nebyly zaznamenány statisticky významné změny v těchto parametrech. Pro srovnání rozsahu omezení pohyblivosti uretrovezikální junkce u úspěšně a neúspěšně operovaných žen je náš soubor malý. Martanet al. prokázal ve své práci u neúspěšně operovaných žen metodou TVT-STM přetrvávající větší mobilitu uretry i pásky než u žen, které byly operovány úspěšně (18).

S hodnocením dlouhodobých výsledků operací využívajících ke korekci stresové inkontinence minislingy je třeba vyčkat, přestože dosavadní výsledky jsou poměrně optimistické.

Stejně tak není dosud možné zaujmout jednoznačné stanovisko, jakou roli mohou hrát minislingy v léčbě stresové inkontinence na podkladě insuficience vnitřního sfinkteru a smíšené inkontinence.

ZÁVĚR

Naše první zkušenosti s operačními metodami AjustTM a MiniArcTM, které se týkají efektivity a možných per- či pooperačních komplikací, jsou dobré. Z hodnocení těchto operací provedeného 3 měsíce po operaci vyplývá, že efektivita obou operací je obdobná.

Pro definitivní hodnocení je nutné další sledování souboru s jeho vyhodnocením v delším časovém odstupu.

Došlo: 21. 11. 2011.

Přijato: 8. 2. 2012.

Kontaktní adresa

doc. MUDr. Jan Krhut, PhD.

Urologické oddělení FN a LF OU

tř. 17. listopadu 1790,

708 52 Ostrava-Poruba

e-mail: jan.krhut@fnspo.cz


Zdroje

1. Abrams P, Cardozo L, Fall M, et al. Th e standardization of Terminology of Lower Urinary Tract Function: report from the Standardization Subcommittee of the International Continence Society. Neurourol Urodyn 2002; 1: 167–178.

2. Burch JC. Urethrovaginal fi xation to Cooper’s ligament for correction of stress incontinence, cystocele and prolapse. Am J Obstet Gynecol 1961; 81: 281–290.

3. Lapitan MC, Cody JD, Grant A. Open retropubic colposuspension for urinary incontinence in women. Cochrane Database Syst Rev 2009; 7(4): CD002912.

4. Ulmsten U, Petros P. Intravaginal slingplasty (IVS): an ambulatory surgical procedure for treatment of female urinary incontinence. Scand J Urol Nephrol 1995; 29: 75–82.

5. Sung VW, Schleinitz MD, Rardin CR, et al. Comparison of retropubic versus transobturatoor approach to midurethral slings: a systematic review and meta-analysis. Am J Obstet Gynecol 2007; 197(1): 3–11.

6. Delorme E. Transobturator urethral suspension: miniinvasive procedure in the treatment of stress urinary incontinence in women. Prog Urol 2001; 11: 1306–1313.

7. Meshia M, Barbacini P, Barbacini R, et al. Short-term outcomes with the AjustTM system: a new single incision sling for the treatment of stress urinary incontinence. Int Urogynecol J 2011; 22(2): 177–182.

8. Ridder D, Berkers J, Deprest J, et al. Single incision mini-sling versus a transobturator sling: a comparative study on MiniArcTM and MonarcTM slings. Int Urogynecol J 2010; 21(7): 773–778.

9. Schäfer W, Abrams P, Liao L, et al. Good urodynamic practices: urofl owmetry, fi lling cystometry, and pressure-fl ow studies. Neurourol Urodyn 2002; 21: 261–274.

10. Richter HE, Albo ME, Zyczynski HM. Retropubic versus transobturator midurethral slings for stress incontinence. N Engl J Med 2010; 362: 2066–2076.

11. Daneshgari F, Kong W, Schwartz M. Complications of of midurethral slings: important outcomes for future clinical trials. J Urol 2008; 180(5): 1890–1897.

12. Oliveira R, Botelho F, Silva P, et al. Exploratory study assessing affi cacy and complications of TVT-O, TVT-Secur, and MiniArc: results at 12 month follow-up. Eur Urol 2011; 59(6): 940–949.

13. Martan A, Svabik K, Masata J, et al. Initial experience with short, tension-free vaginal tape (the tension-free vaginal tape secur systém). Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2009; 143: 121–125.

14. Abdel-Fattah M, Agur W, Abdel-Al M, et al. Prospective multi-centre study of adjustable single-incision mini-sling (Ajust) in the management of stress urinary incontinence in women: 1 year follow-up study. BJU Int 2011; doi: 10.1111/j.1464-410X.2011.10471.x. (Epub ahead of print).

15. Kennelly MJ, Moore R, Nguyen JN, et al. Prospective evaluation of a single incision sling for stress urinary incontinence. J Urol 2010; 184(2): 604–609.

16. Calvo JJ, Alfaro AH, Lostal JLC, et al. Stress urinary incontinence surgery with MiniArc sling systém: our experience. Actas Urol Esp 2010; 34(4): 372–377.

17. Ridgeway BM, Arias B, Barber MD, et al. Variation of the obturator foramen and pubic arch of the female bony pelvis. Am J Obstet Gynecol, 2008; 198: 546.e1–546.e4.

18. Martan A, Svabik K, Masata J, et al. Correlation between changes in ultrasound measurements and clinical curative eff ect of tension-free vaginal tape-SECUR procedure. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 2009; 20: 533–539.

Štítky
Dětská urologie Nefrologie Urologie

Článek vyšel v časopise

Česká urologie

Číslo 1

2012 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se