Správná odpověď na kvíz

Multilokulární peritoneální inkluzní cysta

Na základě histologického vyšetření byl nález uzavřen jako multilokulární peritoneální inkluzní cysta (MPIC). Na obr. 3 je preparát barvený hematoxylinem a eozinem, zastiženy jsou cystické prostory vystlané jednou vrstvou plochých mezoteliálních buněk. Stroma je tvořeno řídkou vazivovou tkání. Na obr. 4 je vidět imunohistologický průkaz znaku mezotelových buněk (Hector Battifora mesothelial cell 1).

Poprvé byla tato diagnóza popsána v roce 1979 Mennemeyerem a Smithem [1,2]. V literatuře se můžeme setkat s mnoha dalšími názvy, které činí diagnózu minimálně nepřehlednou. Byla používána různá označení –⁠ benigní cystický mezoteliom (případně multicystický mezoteliom, peritoneální cystický mezoteliom) či multilokulární peritoneální inkluzní cysta nebo zánětlivá peritoneální cysta. Jedná se o cystický útvar, který je vyplněn serózní tekutinou a který má peritoneální výstelku. Představy o etiopatogenezi léze se změnily. Původní názor, že jde o nádorovou proliferaci mezoteliálních buněk, byl nahrazen hypotézou, podle které jde o reaktivní proliferaci mezotelií na různé podněty, kterou může být např. ložisko endometriózy nebo zánětlivé změny na viscerálním nebo parietálním peritoneu či důsledek traumatického poškození peritonea po předcházejícím chirurgickém výkonu. I když se MPIC může vyskytovat u obou pohlaví, u premenopauzálních žen byl popsán u > 80 % všech případů. Pánevní lokalizace je typická pro MPIC u žen, kdežto u mužů se objevuje spíše v dutině břišní. Právě pánevní lokalizace MPIC u žen činí z této diagnózy významný diferenciálně diagnostický problém, především v odlišení od cystického adenokarcinomu ovaria [2]. Někteří autoři se snaží vysvětlit nápadné rozdíly v anatomické lokalizaci MPIC u premenopauzálních žen a mužů na základě aktivity vaječníků, které jsou v průběhu cyklu zdrojem vzniku volné tekutiny v peritoneální dutině, a u osob s proběhlým zánětem, endometriózou nebo traumatem peritonea, např. předcházejícím chirurgickou intervenci, dochází k proliferaci mezoteliláních buněk a ohraničení tekutinové kolekce se vznikem cystického útvaru. V sestavě Veldhuise zahrnující celkem 228 případů MPIC se ukázalo, že u 70 % z nich rozvoji cystické léze předcházelo poškození nebo trauma nástěnného peritonea. Zobrazovací vyšetření (CT/MR/UZ) mají rozhodující význam pro podporu diagnózy a provedení diferenciální diagnostiky. Jedná se o solitární nebo vícelokulární cystický útvar s jemnou a tenkou stěnou. Přítomnost solidních struktur ve vnitřní části útvaru, vč. granulací nebo brdéčkovitých výběžků, vzbuzuje naléhavě podezření, že se jedná o útvar maligní etiologie a svědčí proti MPIC. Pouze výjimečně mohou být stěny útvaru širší, zvláště v těch případech, kde proběhlo předcházející krvácení do cysty. U uvedené pacientky byl průběh komplikován infekcí cystického ložiska, která vedla k celkové zánětlivé symptomatologii. Po zavedení cílené antibiotické terapie došlo k přechodné úpravě laboratorních parametrů i klinické symptomatologie. Příčina hluboké sideropenní anémie zůstává zatím nevysvětlena, i když krvácení do cystického ložiska by se na jejím vzniku mohlo podílet. Vzhledem k tomu, že při laparotomii byly nalezeny i na viscerálním peritoneu drobné uzlíky mající podobné histologické uspořádání, nelze vyloučit ani recidivu tohoto nálezu v budoucnosti. Terapie spočívá v resekci cystické léze. Laparoskopický přístup je spojen s nižší frekvencí komplikací a také s menším rizikem recidiv MPIC [3].

Obrazová dokumentace byla poskytnuta laskavostí prof. MUDr. V. Mandyse, CSc. z Ústavu patologie 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty

ISCARE I.V.F. a. s.

Jankovcova 1569/2c

170 00 Praha

E-mail: milan.lukas@email.cz