Můžeme zvýšit efektivitu léčby anti-TNF protilátkami?


Autoři: M. Bortlík
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha ;  Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN Praha ;  Farmakologický ústav, 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2018; 72(1): 6-7
Kategorie: Editorial

Optimalizace medikamentózní léčby idiopatických střevních zánětů (IBD – inflammatory bowel disease) je nedílnou součástí tzv. personalizované medicíny. Dvacetiletá historie využití anti-TNF protilátek v terapii IBD ukazuje, že tato léčba má řadu limitů.  Časově omezená účinnost a výskyt nežádoucích projevů jsou nejčastějšími důvody pro ukončení léčby. Farmakokinetické monitorování (TDM – therapeutic drug monitoring) je v současné době zřejmě nejúčinnějším nástrojem ke zvýšení efektivity a bezpečnosti terapie anti-TNF protilátkami, a odpověď na titulní otázku je tedy kladná.

V aktuálním čísle Gastroenterologie a hepatologie shrnují současné poznatky o problematice TDM při léčbě infliximabem dr. Jalali et al [1]. Autoři zdůrazňují význam této metody u nemocných se sekundární ztrátou odpovědi (tzv. reaktivní monitoring) a předkládají souhrn otázek, na něž je třeba v dohledné době odpovědět, abychom mohli měření hladiny infliximabu (ale i dalších léků) a příslušných protilátek co nejefektivněji využívat v klinické praxi. Není pochyb o tom, že je potřeba dalších dat z prospektivních a kontrolovaných studií. Nicméně již současné informace podle našeho názoru jasně ukazují, že farmakokinetické monitorování je perspektivní i ve své proaktivní podobě a také v počáteční (indukční) fázi léčby infliximabem.

Optimalizace úvodní fáze terapie anti-TNF protilátkami je důležitým krokem jak pro zvýšení podílu primárních respondentů, tak i pro zvýšení efektu dlouhodobé terapie. Kanadská studie z roku 2010 ukázala, že sérová hladina infliximabu v týdnu 6 je jedním z klíčových prediktorů efektu indukční léčby u nemocných s těžkou akutní ulcerózní kolitidou (UC – ulcerative colitis) [2]. Pacienti s detekovatelnou hladinou dosahovali významně častěji klinické i endoskopické remise a byli méně ohroženi kolektomií. V jiné retrospektivní studii autoři prokázali, že hladina infliximabu nižší než 16,5 μg/ml v týdnu 2 je nezávislým prediktorem kolektomie v následujících 3 letech [3]. A zmínit je možné i Gibsonovu studii dokladující potřebu intenzifikovaného režimu od počátku léčby těžké ataky UC ke zvýšení terapeutického efektu, byť v tomto případě jde o důkaz nepřímý [4].

Důležitou roli má také vztah mezi farmakokinetickými parametry na konci indukční, resp. na počátku udržovací fáze a dlouhodobým efektem léčby. Přínos stanovení hladin infliximabu a protilátek proti němu na přelomu indukční a udržovací léčby prokázala česká studie z roku 2013 [5]. Ukázala, že hladina infliximabu a přítomnost protilátek proti infliximabu na počátku udržovací fáze (v týdnu 14–22) jsou významnými prediktory dlouhodobé odpovědi na infliximab. Úprava léčby vedoucí k dosažení optimální hladiny infliximabu tak může mít příznivý dopad na průběh onemocnění a může prodloužit dobu efektivní léčby infliximabem. K podobným výsledkům dospěli i další autoři [6], a přestože se jedná o data z retrospektivních studií či post hoc analýz, jejich význam je všeobecně  akceptován.

Široké přijetí proaktivního monitoringu v klinické praxi však vyžaduje potvrzení jeho efektivity v dlouhodobém prospektivním sledování. V tomto ohledu sice přinesla dosud jediná prospektivní studie (TAXIT) [7] nejednoznačný závěr, avšak s ohledem na okolnosti této práce nelze výsledek interpretovat negativně. Ačkoli hodnocení primárního cíle neprokázalo významný rozdíl mezi oběma skupinami, sekundární ukazatele svědčí pro benefit proaktivního monitoringu. Ve skupině pacientů léčených proaktivně bylo méně relapsů a více pacientů udrželo terapeutické rozmezí koncentrace infliximabu. Tato studie byla tedy pouze prvním krokem, který by měly následovat další prospektivní studie navržené tak, aby se vyvarovaly předchozích pochybení. I současná data tedy podle našeho názoru jasně naznačují, že měření farmakokinetických parametrů při léčbě anti-TNF protilátkami má značný potenciál, který není omezen pouze na okamžik sekundární ztráty  odpovědi.

Milí čtenáři Gastroenterologie a hepatologie, přeji vám příjemné a poučné čtení nejen v tomto čísle, ale i v dalších číslech našeho časopisu.


MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

koeditor sekce IBD

E-mail: mbortlik@seznam.cz


Zdroje

1. Jalali Y, Krajčovičová A, Hlavatý T. Therapeutic drug monitoring in treatment of inflammatory bowel disease with infliximab. Gastroent Hepatol 2018; 72 (1): 41–46. doi: 10.14735/amgh201841.

2. Seow CH, Newman A, Irwin SP et al. Trough serum infliximab: a predictive factor of clinical outcome for infliximab treatment in acute ulcerative colitis. Gut 2010; 59 (1): 49–54. doi: 10.1136/gut.2009.183095.

3. Papamichael K, Rivals-Lerebours O, Billiet T et al. Long-term outcome of patients with ulcerative colitis and primary non-response to infliximab. J Crohns Colitis 2016; 10 (9): 1015–1023. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjw067.

4. Gibson DJ, Heetun ZS, Redmond CE et al. An accelerated infliximab induction regimen reduces the need for early colectomy in patients with acute severe ulcerative colitis. Clin Gastroenterol Hepatol 2015; 13 (2): 330–335. doi: 10.1016/j.cgh.2014.07.041.

5. Bortlík M, Ďuricová D, Malíčková K et al. Infliximab trough levels may predict sustained response to infliximab in patients with Crohn’s disease. J Crohn Colitis 2013; 7 (9): 736–743. doi: 10.1016/j.crohns.2012.10.019.

6. Cornillie F, Hanauer SB, Diamond RH et al. Postinduction serum infliximab trough level and decrease of C-reactive protein level are associated with durable sustained response to infliximab: a retrospective analysis of the ACCENT I trial. Gut 2014; 63 (11): 1721–1727. doi: 10.1136/ gutjnl-2012-304094.

7. Vande Casteele N, Ferrante M, Van Assche G et al. Trough concentrations of infliximab guide dosing for patients with inflammatory bowel disease. Gastroenterology 2015; 148 (7): 1320–1329. doi: 10.1053/j.gastro.2015.02. 031.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 1

2018 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se