Vídeňské ozvěny


Autoři: J. Špičák
Působiště autorů: Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 541-542
Kategorie: Zpráva z akce

Nedávno skončený Evropský gastroenterlogický kongres UEG Week 2016 byl jako vždy výkladní skříní evropské gastroenterologie (a oborů, s nimiž se překrývá) a takto by měl sloužit jako inspirace pro její domácí rozvoj. Nezbývá než žasnout nad dynamikou vývoje. Ještě před 15 lety byla organizace kongresu víceméně v rukou domácích pořadatelů a odrážela jejich individualitu. Dnes je vědecký program podřízen vědeckému výboru, který se podle přesných pravidel pravidelně obměňuje, vč. předsedy gastroenterologické federace. Volba vrcholných představitelů není výsledkem momentálních nálad a vnuknutí, předchází jí kuloární vyjednávání a strategické úvahy – není náhodou, že současným prezidentem federace je hepatolog a u nadcházejícího se uvažovalo o chirurgovi – cílem je dosáhnout širší spolupráce a zabránit přílišné atomizaci a autonomizaci jednotlivých podoborů.

K volbě současného „president elect“ – Paul Fockens je muž širokého záběru, velkého charizmatu a explozivní energie (obr. 1). Ještě před 15 lety byl málo znám a do podvědomí vstoupil endosonografií. Díky mnoha aktivitám absentoval na přelomu milenia na schůzích výboru Evropské společnosti pro gastrointestinální endoskopii (ESGE) a uvažovalo se o jeho odvolání, v dalším průběhu jeho aktivita natolik strašila endoskopické protagonisty, že přemluvili Horsta Neuhause, aby se tento ucházel o předsednictví ESGE a takto oddálil nástup Fockense do jedné z nejviditelnějších funkcí. Paul Fockens opakovaně navštívil Prahu, naposledy patrně v rámci kongresu European Pancreatic Club.

Obr. 1. Současný „president elect” UEG Paul Fockens. Fig. 1. Current UEG „president elect” Paul Fockens.
Současný „president elect” UEG Paul Fockens.
Fig. 1. Current UEG „president elect” Paul Fockens.

V příštím roce končí šestileté období, kdy rozhodnutím orgánů federace bylo určeno pořadatelství kongresu střídavě ve dvou městech – Vídni a Barceloně. Destinace slouží ovšem pouze jako kulisy, organizace vč. financí je přísně nadnárodní. Model se vyčerpal a zatímco Vídeň zůstává jako jedno ze samozřejmě zvažovaných center do budoucnosti i vzhledem k permanentnímu sídlu gastroenterologického logistického útvaru, Barcelona jako hostitel skončí. Příčinou jsou vysoké ceny hotelů v době kongresu, které majitelé zvedají až trojnásobně, a pokles účasti Asiatů, kteří – jak lidské – spojují odborný kongres s turistikou a opakovaná nabídka byť zajímavého místa činí účast ve srovnání s kongresy konanými v jiných lokalitách méně atraktivní. A na návštěvě to v loňském roce bylo patrné. Jako další kongresová města připadají v úvahu Amsterdam, Madrid, Mnichov a Berlín, jistě nikoli Londýn a Řím. Praha by měla opět šanci – bonusem je infrastruktura a rozumné ceny, diskriminací jednou pro vždy absence moderního prostorného kongresového centra. Až trestuhodné, bohužel však příznačné.

I program kongresu se vyvíjí. Před lety byl postgraduální kurz nezajímavým satelitem, pak se přešlo na americký model, přičemž v každém dalším roce se přibrala paralelní sekce. To jistě umožňuje podrobnější informatiku, ovšem na úkor možnosti vstřebat novinky v celé šíři oboru, a troufám si říci, že toho roku i na úkor kvality. To souvisí i s okázalým vzýváním mládí. Průměrný věk vyzvaných přednášejících jen málo překračuje 40 let a po nedávno bývalých protagonistech, často s jedinečným charizmatem namátkou typu Malfertheinera, Neuhause či Hawkeyho, je jen malá poptávka. Více důležitým fenoménem než kvalita obsahu se stává kvalita angličtiny – mediteránci stojící u zrodu federace tím dostávají menší šanci. Pozoruhodné je, že v USA, ke kterým se odkazujeme, je to zřetelně jinak – rozhoduje kvalita a nikoli věk, takže pravidelnými řečníky zůstávají nestorové typu Bankse a Waye. Dalším rysem nastupující generace představitelů s hmatatelnými důsledky je absence sentimentu – pokud u předchozí generace byla patrná směrem k našemu regionu zvědavost a snad do určité míry i špatné svědomí, u současné generace to již neplatí. Při hodnocení každé individuality rozhoduje obsah – bibliografie, kvalitní komunikace a celková důvěryhodnost, jejíž parametry naše strana nenastavuje.

Česká stopa byla poměrně málo zřetelná. Třicet prezentací je více než před lety, ale to jde ruku v ruce s bobtnajícím programem obecně. Srovnatelně velké země – Portugalsko, Belgie Izrael i Řecko – mají vědu a prezentační aktivitu na vyšší úrovni – každý zkušený si povšimne, že v Čechách náročnější gastroenterologický výzkum prakticky chybí. Obrat není v dohledu, akademické prostředí je jen málo motivující a kvalitní absolventi většinově odcházejí do zahraničí. Současná rada vlády pro vědu a výzkum dlouhodobě organizuje zejména dvě velká témata – hodnocení výzkumu a do budoucna ministerstvo pro vědu, které by celý proces mělo koordinovat. Při současném vývoji není vyloučeno, že za několik let bude jen málo k hodnocení a řízení.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Klinika hepatogastroenterologie

Transplacentrum, IKEM

Vídeňská 1958/9

140 21 Praha 4

julius.spicak@ikem.cz


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná
Článek Bariatrie

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2016 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se