Mutaflor® –  Escherichia coli (Nis­sle 1917), sérotyp O6:K5:H1 –  nejlépe prozkoumané probio­tikum současnosti


Autoři: M. Lukáš
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2016; 70(3): 281-282
Kategorie: Lékový profil
doi: 10.14735/amgh2016281

Střevní mikroflóra představuje obrovský a velmi dynamický systém, který je složen z 10násobného počtu mikrobiot, než je počet všech eukaryotických buněk v celém lidském těle. Bakteriální flóra vytváří asi 1– 2 kg střevního obsahu a je tvořena asi z 400– 500 bakteriálních druhů, jejichž celková metabolická aktivita se vyrovná metabolické činnosti jater. Více než 60 % druhů bakterií nebylo ještě prozkoumáno, protože jsou nekultivovatelné v běžných podmínkách. V posledních letech se potvrdilo, že bakteriální střevní flóra má velmi důležité účinky na trávicí pochody, stimulaci imunitního systému, udržení střevní bariérové funkce a výživu sliznice trávicí trubice. Jako probiotika označujeme živé mikroorganizmy lidského původu, které příznivě ovlivňují zdraví člověka. Prebiotika jsou složky stravy, které nejsou tráveny enzymatickým systémem trávicího traktu a přicházejí v nezměněné podobě do tlustého střeva. Patří sem především oligofruktany a polysacharidy. Směs probiotik a prebiotik, které zlepšují zdraví člověka a modifikují složení střevní mikroflóry příjemce, označujeme jako synbiotika. Bakteriální kmeny jsou klasifikovány jako probiotika, pokud má v kontrolovaných klinických zkouškách jejich podávání prokazatelný příznivý vliv na zlepšení určitého chorobného stavu, po stránce mikrobiologické musí být nejen nepatogenní a netoxické, ale jejich kultury musí být také mikrobiologicky, biochemicky i geneticky jasně definovány a homogenní. Z hlediska farmakologických vlastností musí vykazovat odolnost vůči trávicím sekretům, musí být zachována jejich viabilita po transportu a uskladnění. Je potřeba rozlišovat, zda konkrétní mikrobiální preparát splňuje všechny uvedené požadavky a je veden jako léčivý přípravek, nebo zda se jedná jen o kulturu, která je netoxická a nepatogenní, ale prokazatelné léčebné účinky nejsou přesvědčivě dokumentovány. V těchto případech je preparát klasifikován jako dietetický doplněk. Na českém trhu je v současné době k dostání pouze několik preparátů, které splňují kritéria léčiva, z nichž nepatogenní kmen Escherichia coli, Nissle 1917 sérotyp O6:K5:H1 je bezpochyby nejpodrobněji studovaným a nejlépe dokumentovaným probio­tickým léčivem současnosti.

Historie tohoto léku trvá přesně 100 let, když v roce 1916 informoval Alfred Nis­sle (1874– 1965) o objevu nového bakteriálního kmene Escherichia coli u několika nepostižených příslušníků vojenské roty, decimované dysenterií, v srbochorvatské oblasti Dobrudža v průběhu balkánské kampaně německých vojsk za první světové války [1]. Tento nový bakteriální kmen nevykazoval nejen žádné patogenní vlastnosti, ale naopak měl velmi silné inhibiční účinky na růst patogenních mikrobů. Bakteriální kmen byl označen jménem svého objevitele a rokem, kdy byly její vlastnosti popsány jako Escherichia coli kmen Nissle 1917. Až o mnoho let později byla doplněna klasifikace bakteriálního sérotypu O6:K5:H1. Nissle registroval přípravek Mutaflor® obsahující živou bakteriální floru pro medicínské účely v Německu již 1. března 1917. I když sám ještě v průběhu první světové války a krátce po ní využíval Mutaflor® k léčení infekčně podmíněných průjmů u lidí, k většímu klinickému využití Mutafloru a probiotik vůbec v humánní medicíně došlo až o mnoho desítek let později, až v samém v závěru 20. století.

Dávkování

Mutaflor® splňuje všechny požadavky na bezpečnost, a proto může být podáván i ve vysokých dávkách. Jedna potahovaná 100mg tobolka obsahuje lyofilizovanou biomasu s 2,5– 25 × 109 bakteriemi, 20mg tobolka obsahuje 0,5– 5 × 109 životaschopných bakterií. Vnitřní obal tobolky je z tvrzené želatiny a zevní povrch je odolný na působení žaludeční kyseliny. Tato úprava umožňuje, že k uvolnění biomasy dojde až v oblasti terminálního ilea. Protože je Escherichia coli kmen Nissle 1917 opatřena fimbriemi (typy-I-F1C), velmi ochotně adheruje na povrchu kolonocytů. Doporučená dávka u dospělých je zpočátku léčby (1.– 4. den) 1 tobolka (100 mg) denně, poté se pokračuje dávkou 2 tobolky denně ráno na lačno. V některých případech je vhodné i u dospělých pacientů zahájit léčbu menší dávkou (např. 20 mg denně), která se pomalu navyšuje až na optimální dávku, tj. 200 mg denně. U dětí mladších 12 let se podávají dávky podstatně nižší (1.– 4. den 20 mg denně, poté 40 mg denně). Pro dosažení efektu léčby se doporučuje pokračovat v léčbě ještě po dobu šesti dnů. Vedlejší účinky nejsou časté, může se objevit zvýšená plynatost, meteorizmus a průjmy. Po snížení denní dávky se obtíže upravují.

Klinické využití

Ulcerózní kolitida

V mezinárodní, multicentrické, dvojitě zaslepené a randomizované zkoušce provedené na evropském kontinentu již v roce 2004 bylo zařazeno celkem 327 pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) ve fázi remise onemocnění. Cílem bylo porovnat efektivitu Mutafloru tbl 200 mg denně na udržení remise v porovnání s mesalazinem 1 500 mg po dobu 12měsíční léčby. Relapsy nemoci byly hodnoceny podle klinických, endoskopických a histologických kritérií. Na konci sledování byl počet pacientů s aktivizací nemoci 36,4 % ve skupině nemocných léčených Mutaflorem a 33 % při udržovací terapii mesalazinem [2]. Tato velká, mezinárodní studie potvrdila, že Mutaflor® tbl v dávce 200 mg denně je stejně efektivní v udržovací terapii UC jako mesalazin v dávce 1,5 g denně. V současné době je Mutaflor® tbl využíván k dlouhodobé udržovací léčbě u nemocných s UC, kteří netolerují sulfasalazin. V novější práci se ukázal také příznivý efekt lokálního, intrarektálního podávání Mutafloru u mírně až středně aktivní distální formy UC [3].

Postantibiotické průjmy a střevní dyspepsie

Kolonizační rezistence střevní mikroflóry je schopnost fyziologických mikrobiotů zabránit uchycení a množení patogenů na sliznici tenkého nebo tlustého střeva. Po antibiotické léčbě se objevují až ve 30 % případů průjmy nebo déle trvající střevní dyspepsie. Příčinou je indukce dysmikrobie a přerůstání některých anaerobních bakteriálních druhů, především kmenů Clostridium difficile. Mutaflor® se využívá s cílem rekolonizace a následné úpravy střevní flóry v léčbě a prevenci střevní dyspepsie a postantibiotických průjmů.

unkční střevní dyspepsie a zapovitá forma dráždivého tračníku představují vhodnou indikaci k zavedení dlouhodobé léčby Mutaflorem. Příznivý účinek spočívá v úpravě narušeného intraluminálního trávení a složení bakteriální střevní flóry. V celkovém výsledku se upravuje pocit plynatosti, křečovitých bolestí břicha a zácpovité stolice. Odpověď na terapii je však v této indikaci do značné míry individuální a vhodné je upravit dávkování léku podle individuální snášenlivosti.

Prevence enterokolitidy novorozenců

Kolonizace sterilního gastrointestinálního traktu novorozence začíná ihned po narození. Kontakt střevní sliznice s bakteriálními antigeny je nesmírně důležitá, protože vzájemná interakce urychluje maturaci imunitního systému. První bakterie, které za fyziologických okolností kolonizují gastrointestinální trakt, jsou Enterobacteriacae, které jsou později nahrazeny anaeroby. V případě, že je imunitní systém střeva nezralý, může kolonizace střeva u nedonošených novorozenců vést ke vzniku nekrotizující enterokolitidy. Bylo zjištěno, že kolonizace střeva nepatogenním kmenem Escherichia coli kmen Nissle 1917 u nedonošených dětí významně snižuje pravděpodobnost této komplikace [4].

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty

ISCARE I.V.F. a.s.

Jankovcova 1569/2c

170 00 Praha

milan.lukas@email.cz


Zdroje

1. Nis­sle A. Über die Grundlagen einer neuen ursachlichen Bekampfung der pathologischen Darmflora. Dtsch Med Wochenschr 1916; 42: 1181– 1184.

2. Kruis W, Frič P, Pokrotniekes J et al. Maintain­ing remis­sion of ulcerative colitis with the probio­tic Escherichia coli Nis­sle 1917 is as ef­fective as with standard mesalazine. Gut 2004; 53(11): 1617– 1623.

3. Matthes H, Krum­menerl T, Giensch M et al. Clinical trial: probio­tic treatment of acute distal ulcerative colitis with rec­tal­ly administered Escherichia coli Nis­sle 1917 (EcN). BMC Complement and Altern Med 2010; 10: 13. doi: 10.1186/  1472-6882-10-13.

4. Cukrowska B, Lodlnová-Zadnikova R, Enders C et al. Specific proliferative and antibody responses of premature infants to intestinal colonization with nonpathogenic probio­tic E. coli strain Nis­sle 1917. Scand J Im­munol 2002; 55(2): 204– 209.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2016 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se