Mutaflor – Escherichia coli kmen Nissle 1917, sérotyp O6:K5:H1


Autoři: M. Lukáš
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE a 1. LF UK v Praze a Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. LF UK v Praze
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2013; 67(2): 170-171
Kategorie: Lékový profil

V roce 1916 informoval prof. A. Nissle (1874–1965) o objevu nového bakte­riálního kmene Escherichia coli u několika nepostižených příslušníků vojenské roty decimované dyzenterií v srbochorvatské oblasti Dobrudža v průběhu balkánské kampaně německých vojsk za první světové války [1]. Tento nový bakteriální kmen nevykazoval nejen žádné patogenní vlastnosti, ale na­opak měl velmi silné inhibiční účinky na růst patogenních mikrobů. Bakte­riální kmen byl označen jménem svého objevitele a rokem, kdy byly její vlastnosti popsány jako Escherichla coli kmen Nissle 1917. Až o mnoho let později byla doplněna klasifikace bakte­riálního sérotypu O6:K5:H1. Nissle registroval přípravek Mutaflor obsahující živou bakteriální floru pro medicínské účely v Německu již 1. března 1917. I když sám ještě v průběhu první světové války a krátce po ní využíval Mutaflor k léčení infekčně podmíněných průjmů u lidí, k většímu klinickému využití Mutafloru a probiotik vůbec v humánní medicíně došlo až o mnoho desítek let později, až v samém v závěru 20. století.

Dávkování

Mutaflor splňuje všechny požadavky na bezpečnost, a proto může být podáván i ve vysokých dávkách. Jedna potahovaná 100mg tobolka obsahuje lyofilizovanou biomasu s 2,5–25 × 109 bak­teriemi, 20mg tobolka obsahuje 0,5–5 × 109 života­schopných bakterií. Vnitřní obal tobolky je z tvrzené želatiny a zevní povrch je odolný na působení žaludeční kyseliny. Tato úprava umožňuje, že k uvolnění bio­masy dojde až v oblasti terminálního ilea. Protože je Escherichia coli kmen Nissle 1917 opatřena fimbriemi (typy-I-F1C), velmi ochotně adheruje na povrchu kolonocytů. Doporučená dávka u dospělých je zpočátku léčby (1.–4. den) 1 tobolka (100 mg ) denně, poté se pokračuje dávkou 2 tobolky denně ráno nalačno. V některých případech je vhodné i u dospělých pacientů zahájit léčbu menší dávkou (např. 20 mg denně), která se pomalu navyšuje až na optimální dávku, tj. 200 mg denně. U dětí mladších 12 let se podávají dávky podstatně nižší (1.–4. den 20 mg denně, pak 40 mg denně). Pro dosažení efektu léčby se doporučuje pokračovat v léčbě ještě po dobu šesti dnů. Vedlejší účinky nejsou časté, může se objevit zvýšená plynatost, meteorizmus a průjmy. Po snížení denní dávky se obtíže upravují.

Klinické využití

Ulcerózní kolitida (UC)

Pelech v roce 1998 publikoval výsledky studie zaměřené na účinnost Mutafloru v udržovací terapii. Do sledování bylo zařazeno celkem 50 nemocných, kteří byli v remisi UC. První skupina pacientů užívala Mutaflor tbl 200 mg denně a placebo mesalazinu, druhá skupina nemocných dostávala mesalazin 1 500 mg a placebo Mutafloru. Počet relapsů nebyl v obou skupinách během 12týdenního léčení významně odlišný. Ve skupině užívající Mutaflor byl zaznamenán relaps nemoci u 9,1 % pacientů v porovnání se 4,0 % u nemocných léčených mesalazinem. Nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky [3]. V britské studii publikované v roce 1999 bylo zařazeno celkem 116 pacientů s aktivní UC. Ve dvojitě slepé, randomizované zkoušce dostávala jedna skupina nemocných kortikosteroidy v kombinaci s mesalazinem a gentamycinem a druhá skupina pacientů kortiko­steroidy, gentamycin a Mutaflor. Cílem hodnocení bylo zjistit počet nemocných dovedených do remise a délka doby do dalšího relapsu nemoci. Počet pacientů, kteří dosáhli remise, byl 75 % ve skupině léčené s mesalazinem a 68 % pacientů ve skupině s Mutaflorem. Průměrná délka doby k dosažení remise byla 44 a 42 dnů. Počet relapsů UC v průběhu jednoho roku se v obou skupinách významně nelišil (73 % v „mesalazinové“ a 67 % v „mutaflorové skupině“) [4]. Kruis referoval v roce 2004 o výsledcích multicentrické studie 60 center, do které bylo zařazeno celkem 327 pacientů s UC s remisí choroby. Cílem bylo porovnat efektivitu Mutafloru tbl 200 mg denně v porovnání s mesalazinem 1 500 mg v udržení remise po dobu 12měsíční léčby. Relapsy nemoci byly hodnoceny podle klinických, endoskopických a histo­logických kritérií. Počet pacientů s aktivizací nemoci byl 36,4 % ve skupině nemocných léčených Mutaflorem a 33 % při udržovací terapii mesalazinem [5]. Tato velká, mezinárodní studie potvrdila, že Mutaflor tbl v dávce 200 mg denně je stejně efektivní v udržovací terapii UC jako mesalazin dávce 1,5 g denně [4]. V současné době je Mutaflor tbl vy­užíván k dlouho­dobé udržovací léčbě u nemocných s UC, kteří netolerují mesalazin nebo sulfasalazin.

Postantibiotické průjmy a střevní dyspepsie

Kolonizační rezistence střevní mikroflóry je schopnost fyziologických mikrobů zabránit uchycení a množení patogenů na sliznici tenkého nebo tlustého střeva. Po antibiotické léčbě se objevují ve 30 % případů průjmy nebo déletrvající střevní dyspepsie. Příčinou je vznik dysmikrobie a přerůstání některých anaerobních bakteriálních species, především kmenů Clostridium difficile. Mutaflor se využívá s cílem rekolonizace a následné úpravy střevní flóry v léčbě a prevenci střevní dyspepsie a postantibiotických průjmů.

Průjmovitá forma dráždivého tračníku a funkční střevní dyspepsie

Funkční střevní dyspepsie a zapovitá forma dráždivého tračníku představují vhodnou indikaci k zavedení dlouhodobé léčby Mutaflorem. Příznivý účinek spočívá v úpravě narušeného intra­luminálního trávení a složení bakteriální střevní flóry. V celkovém výsledku se upravuje pocit plynatosti, křečovitých bolestí břicha a zapovité stolice. Odpověď na terapii je však v této indikaci do značné míry indivi­duální a vhodné je upravit dávkování léku podle indivi­duální snášenlivosti.

Prevence enterokolitidy novorozenců

Kolonizace sterilního gastrointestinálniho traktu novorozence začíná ihned po narození. Kontakt střevní sliznice s bakteriálními antigeny je nes­mírně důležitý, protože vzájemná interakce urychluje maturaci imunitního sytsému. První bakterie, které za fyzio­logických okolností kolonizují gastro­intestinální trakt, jsou Entero­bacteriacae, které jsou později nahrazeny anaeroby. V případě, že je imunitní systém střeva nezralý, může kolonizace střeva u nedonošených novorozenců vést ke vzniku nekrotizující entero­kolitidy. Bylo zjištěno, že kolonizace střeva nepatogenním kmenem Escherichie coli kmen Nissle 1917 u nedonošených dětí významně snižuje pravděpodobnost této ­komplikace [6].

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

ISCARE Lighthouse, a. s.

Jankovcova 1569/2c

Praha 7, 170 00

milan.lukas@email.cz


Zdroje

1. Nissle A. Uber die Grundlagen einer neuen ursachlichen Bekampfung der pathologischen Darmflora. Dtsch Med Wochenschr 1916; 42: 1181–1184.

2. Nissle A. Weiteres uber Grundlagen und Praxis der Mutaflorbehandlung. Dtsch Med Wochenschr 1925; 44: 1809–1813.

3. Pelech T, Frič P, Fixa B et al. Srovnání Mutafloru a mesalazinu v udržovací léčbě u neaktivní idiopatické proktokolitidy. Prakt Lék 1998; 78: 1998.

4. Rembacken BJ, Snelling AM, Hawkey PM et al. Non-pathogenic Escherichia coli versus mesalazine for the treatment of ulcerative colitis: a randomized trial. Lancet 1999; 354(9179): 635–639.

5. Kruis W, Frič P, Pokrotniekes J et al. Maintaining remission of ulcerative colitis with the probiotic Escherichia coli Nissle 1917 is as effective as with standard mesalazine. Gut 2004; 53(11): 1617–1623.

6. Cukrowska B, Lodinova-Iadnikova R, Enders C et al. Specific proliferative and antibody responses of premature infants to intestinal colonization with nonpathogenic probiotic E. coli strain Nissle 1917. Scand J Immunol 2002; 55(2): 204–209.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 2

2013 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se