Radiofrekvenční ablace Barrettova jícnu s dysplazií: Jak dlouho necháme naše pacienty čekat?

Vážená redakce,

adenokarcinom jícnu je nádorem s rostoucí incidencí a vysokou mortalitou. Určitou nadějí nemocných je včasná diagnostika a surveillance prekancerózy, Barrettova jícnu. Bez ohledu na probíhající diskuzi o účinnosti tohoto postupu se v klinické praxi někdy podaří zachytit nádorový proces ve stadiu dysplazie vhodné k terapii. Sharma v metaanalýze 65 studií prokázal, že ablace high-grade dysplazie snižuje roční incidenci adenokarcinomu jícnu z 6,6 % na 1,7 %.

V květnu 2009 publikovala skupina autorů vedená N. J. Shaheenem v časopise New England Journal of Medicine práci s názvem Radiofrequency Ablation of Barrett´s Esophagus with Dysplasia [1]. Autoři randomizovali 127 nemocných s Barrettovým jícnem s low-grade a high-grade dysplazií do dvou skupin. První byla léčena metodou radiofrekvanční ablace (RFA) a druhá se podrobila simulované proceduře. Při kontrole po 12 měsících došlo ve skupině léčených k vymizení high-grade dysplazie v 81 % případů, low grade dysplazie v 90,5 % a intestinální metaplazie v 77,4 % . V neléčené skupině to bylo 22,7 %, 19 % a 2,3 %. Všechny rozdíly dosáhly statistické významnosti na hladině p < 0,001. Ze závažných nežádoucích účinků spojených s léčbou je uveden jeden případ krvácení (léčeného endoskopicky) a dva případy bolesti na hrudi po výkonu. Celkem u šesti léčených vznikla po výkonu striktura definována endoskopicky bez ohledu na dysfagii a ve všech případech byla vyřešená balonkovou dilatací.

Stejný autor referoval na letošním DDW 2010 v New Orleans o prodlouženém sledování po dvou a třech letech. Prokázal, že příznivý výsledek léčby přetrvává ve více než 90 %. Pro pořádek uvedu také skutečnost, že jeden z léčených nemocných progredoval do intramukózního karcinomu, který byl léčený endoskopickou slizniční resekcí. Na stejném kongresu bylo referováno o výsledcích European Multicenter Study. Probíhala na třinácti renomovaných pracovištích a sledovala osud celkem 118 nemocných léčených kombinovaně metodou endoskopická slizniční resekce a následně RFA. Prokázala eradikaci Barrettova jícnu prakticky ve všech případech při nulové mortalitě a nulovému výskytu perforace. Z nežádoucích účinků bylo referováno o laceraci terapeutickým balonem v 8,5 % léčených. Jacques Bergman dále referoval o léčbě 29 čínských pacientů s intraepiteliálním squamózním karcinomem s účinností v 97 %.

V českém písemnictví referovali o úspěšném použití metody HALO 360 autoři Suchánek et al z Ústřední vojenské nemocnice v Praze a o metodě HALO 90 autoři Falt et al z Vítkovické nemocnice v Ostravě [2,3]. Druzí jmenovaní provedli rovněž první záchrannou RFA squamózního karcinomu recidivujícího jeden rok po endoskopické slizniční resekci u vysocerizikového nemocného.

V současné době bylo metodou RFA celosvětově léčeno více než 52 000 a v České republice podle mých neoficiálních informací asi 20 nemocných. Metoda je nová a jsou zde určité nedořešené otázky, jako je výskyt pohřbených žlázek, indikace u pacientů s nižším stupněm dysplazie či dokonce bez dysplazie a vztah k metodě kryoablace. Z uvedených vědeckých dat a z vlastní zkušenosti s léčbou jak na svém pracovišti, tak na renomovaných zahraničních pracovištích (například Vídeň, prof. Riegler), se však domnívám, že bychom s uvedením RFA do praxe neměli otálet.

Navrhuji výboru České gastroenterologické společnosti předložit plátci zdravotní péče podklady k zařazení výkonu do sazebníku a určit centra, která budou s metodou pracovat. Logicky by se mělo jednat o pracoviště, která mají zkušenosti s endoskopickou slizniční resekcí a případně již s RFA. Výsledky těchto center navrhuji shromažďovat a analyzovat na národní úrovni. Jsem přesvědčen o tom, že tento postup dále přiblíží českou gastroenterologii evropské špičce. Především však zpřístupní moderní léčbu našim pacientům.

MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.
Centrum péče o zažívací trakt
Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava