Antibiotická léčba reaktivní artritidy pacientů z Národního registru revmatických chorob

English info

The antibiotic treatment of reactive arthritis patients derivedfrom the National registry of rheumatic disorders

This paper is composed of two parts. The first part informs about literature data on the antibiotictreatment of patients with reactive arthritis. The second part informs about the significance of theantibiotic treatment of patients with reactive arthritis from the National registry of rheumaticdisorders. Objective: To evaluate the relationship between starting antibiotic treatment and longtermtreatmentof patients with reactive arthritis fromthe National registry of rheumatic disorders.Methods: Patients entered into the registry between 1999 to 2001 were investigated after two years.The response was obtained from forty patients (50%) of the original group. Patients were thendivided into two groups – the first one, in which patients were treated with antibiotics from thebeginning of the disease and the second group, without antibiotic treatment. Total therapy and type(nonsteroidal antirheumatics, glucocorticoids, salazopyrine) were evaluated and the groups werecompared. Results: There were no significant differences between groups with respect to totaltherapy – 41.2% of patients in the group with ATB and 56.5% in the group without ATB were stilltreated after two years. Neither the treatment with nonsteroidal antirheumatic drugs (5.9% ofpatients in the group with ATB and 17.4% in the group without ATB) nor with salazopyrine (29.4%in the group with ATB and 34.8% in the group without ATB) reached the statistically significantdifference between groups. Statistically significant difference between groups were found inpatients treated with glucocorticoids (17.7% of patients in the group with ATB and 8.7% in the groupwithout ATB). However, because of the small numbers the interpretation of these findings must betaken with caution. Conclusion: These results are in accordance with most of the literature data.The antibiotic treatment has not significantly affected prognosis of patients with reactive arthritisfrom the National registry.

Key words:
reactive arthritis, antibiotic study, National registry, rheumatic disorders

Autoři: H. Dejmková ¹; Z. Mareš ¹; J. Johanedisová ²; P. Vítek ³; D. Galatíková ⁴; Petrovás. ⁵; V. Lád ⁶; M. Bačkovská ⁷
Působiště autorů: Revmatologický ústav Praha, 2Revmatologická ambulance Děčín, 3Centrum rehabilitace Zlín, 4Nemocnice – revmatologická ambulance Bruntál, 5Revmatologická ambulance Znojmo, 6Fakultní nemocnice, Dětská klinika Plzeň, 7Revmatologická ambulance Nové Město na Mo ¹
Vyšlo v časopise: Čes. Revmatol., , 2004, No. 2, p. 76-80.
Kategorie: Články

Souhrn

Článek je koncipován do dvou částí. První část seznamuje s literárními údaji o úloze antibiotickéléčby nemocných s reaktivní artritidou. Druhá část článku podává informace o významu antibiotickéléčby pacientů s reaktivní artritidou z Národního registru revmatických chorob. Cíl sledovánívyhodnotitvztah mezi úvodní antibiotickou léčbou a dlouhodobou terapií u nemocných s reaktivníartritidou z Národního registru revmatických chorob. Metody. Pacienti, kteří byli zařazováni doregistru od roku 1999 do roku 2001 byli vyzváni po 2 letech ke kontrolnímu vyšetření. Z původníhosouboru reflektovalo na vyzvání 40 nemocných (50 %). Kontrolovaný soubor byl rozdělen do dvouskupin – na skupinu, která byla v úvodu léčena antibiotiky a na skupinu neléčenou antibiotiky.V jednotlivých skupinách byla vyhodnocena jednak celková terapie, jednak terapie s ohledem najejí typ (nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy, salazopyrin) a skupiny byly vzájemně statistickyporovnány. Výsledky. Nebyly zjištěny statisticky výrazné rozdíly v celkové terapii mezi skupinami(41,2 % v ATB léčené a 56,5 % v ATB neléčené skupině zůstává na terapii po dvou letech). Rozdíl meziskupinami nedosáhl rovněž statistické významnosti v terapii nesteroidními antirevmatiky (5,9 %v ATB léčené skupině a 17,4 % v ATB neléčené skupině), ani v terapii salazopyrinem (29,4 % v ATBskupině a 34,8 % v ATB neléčené skupině). Statisticky významný rozdíl mezi skupinami byl zjištěnpouze v terapii kortikoidy (17,7 % v ATB léčené skupině a 8,7 % v ATB neléčené skupině). Vzhledemk malýmčíslům je však tento rozdíl obtížně interpretovatelný. Závěr. Získané výsledky jsou ve shoděs literárními údaji. Terapie antibiotiky prognózu nemocných s reaktivní artritidou z Národníhoregistru neovlivnila.

Klíčová slova:
reaktivní artritida, antibiotické studie, Národní registr revmatických chorob

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.