Tuky z mořských ryb a jejich význam od těhotenství až do konce kojení


Autoři: P. Suchánek
Působiště autorů: Odborný pracovník v oblasti výživy
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2014, 79, č. 2 s. 163-167

Těhotenství klade na organismus každé ženy mimořádné nároky. Nejen v tomto období života ženy je velmi důležité dodržovat správné stravovací návyky. Podle posledních lékařských výzkumů je strava a chování v těhotenství a před ním ještě důležitější, než se obecně předpokládalo. Podle posledních výzkumů se dodržováním správné životosprávy nejen snižuje možnost zdravotních komplikací dítěte, ale i matky a nesprávné složení stravy budoucí maminky může být tedy velmi rizikové. Důležitý je především životní styl matky jako celek a její rizikové chovaní během těhotenství – konzumace alkoholu, kouření, užívaní drog, stres či nevhodné stravovací návyky (rizikové diety atd.), kdy základem správné životosprávy je samozřejmě zdravá pestrá strava, dostatečný pohyb, psychická pohoda, pravidelný spánek a odpočinek. V tomto období se zdůrazňuje důležitost některých živin, jako jsou esenciální mastné kyseliny, tuky z mořských ryb, kyselina listová, jod, železo a další. Bylo totiž prokázáno, že správná výživa během těhotenství, ale také ještě před plánovaným otěhotněním, může výrazně ovlivnit nejen schopnost otěhotnět, zejména pak opakovaně, ale i správný vývoj plodu a také vývoj dítěte po narození. Nezanedbatelný je i vliv opakovaných těhotenství, kdy matka otěhotní ještě v období, kdy pravidelně kojí, protože tento stav klade extrémní nároky na organismus ženy, a tak je dostatečný přísun živin naprosto nezbytný.

Z hlediska vývoje plodu je vhodné začít se změnou stravy směrem ke stravování zdravějšímu již před plánovaným otěhotněním. Žena by neměla vstupovat do prvního ani opakovaného těhotenství po nevhodně sestavených redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůznějších důvodů zcela vylučují některé potraviny nebo skupiny potravin. Výjimku tvoří pouze ty ženy, které trpí některými potravinovými alergiemi či intolerancemi, u nichž je nutné určité potraviny z jídelníčku vyřadit.

Nevhodné je tedy dodržovat alternativní způsoby stravování, které mohou být příčinou špatného nutričního stavu v průběhu těhotenství i v období po porodu a v období kojení, a těhotenství v tomto období může znamenat odčerpání obrovského množství živin, a navíc množství živin přesto nebude dostačující pro ideální výživu vyvíjejícího se plodu. V poslední době se jednoznačně prokazuje, že nejen kyselina listová má pro organismus matky a potažmo i dítěte zásadní význam, zejména pokud chce matka otěhotnět relativně brzy po porodu, ale velmi důležitý je také dostatečný příjem polynenasycených mastných kyselin (PUFA).

Tak jako se bílkoviny skládají z jednotlivých aminokyselin, stejně tak tuky a oleje jsou složeny z různých mastných kyselin. A podle jejich chemické struktury je můžeme dělit na nasycené, jednonenasycené a vícenenasycené, ale můžeme je dělit i podle toho, zda si je dokážeme vyrobit resp. přetvořit z jiných tuků, nebo je musíme již hotové přijmout ve stravě (esenciální).

Jde tedy o tuky, které nacházíme nejen v rostlinných olejích, ale zásadním nosičem jsou i tučné mořské ryby. Podle chemické struktury a délky rozdělujeme tyto mastné kyseliny na skupinu omega-6 a omega-3. Jak zástupci omega-6 skupiny mastných kyselin, tak i mastné kyseliny skupiny omega-3 se odvozují od osmnáctiuhlíkatých mastných kyselin, které označujeme jako esenciální, protože si je tělo nedokáže vyrobit samo a musí je přijímat stravou. Ostatní zástupci obou skupin se pak od těchto esenciálních kyselin metabolicky odvozují prodlužováním řetězce a přidáváním dvojných vazeb. Esenciální mastnou kyselinou skupiny omega-3 je kyselina alfa-linolenová (ALA) a skupiny omega-6 kyselina linolová (LA). Obě tyto skupiny mají vliv na vývoj mozku a nervové soustavy dítěte již v období před porodem. Z tohoto pohledu je nejvýznamnější mastná kyselina patřící mezi omega-6 PUFA kyselina arachidonová (ARA), zástupcem omega-3 PUFA mající vliv na rozvoj mozku je především kyselina dokosahexaenová (DHA). Poměr nenasycených mastných kyselin omega-6 a omega-3 ve stravě by měl být maximálně 5:1, a protože tento poměr je v naší stravě nevyvážený zejména díky nedostečnému příjmu omega-3, doporučuje se i možná suplementace v kapslové formě, zejména omega-3 PUFA s dlouhým řetězcem, které nachazíme v tucích především mořských ryb a označují se jako DHA a EPA.

Kyseliny eikosapentaenová (EPA 5,8,11,14,17-eikosapentaenová) a dokosahexaenová (DHA 4,7,10,13,16,19-dokosahexaenová) patří k hlavním zástupcům omega-3 mastných kyselin, které nacházíme v tucích mořských živočichů. Jsou naprosto nezbytné pro vývoj mozku, tvorbu spermií a retiny očí, působí proti onemocněním srdce a mozku, navíc DHA a EPA jsou součástí nejen fosfolipidů, tedy látek tukové povahy, které tvoří buněčné membrány, ale i tzv. eikosanoidů. Eikosanoidy jsou základem pro prostaglandiny, prostacykliny, tromboxany a leukotrieny, tedy látky, které ovlivňují zánětlivé reakce v organismu, což se ukazuje jako zcela zásadní funkce především ve vztahu k imunitě, alergiím, a zejména pak k vývoji mozku plodu.

EPA a DHA ve vztahuke kardiovaskulárním onemocněním

Z hlediska kardiovaskulárního onemocnění (KVO) je důležité, že EPA spolu s DHA snižují koncentraci triglyceridů, protože DHA tlumí produkci VLDL triglyceridů a tlumí vzestup koncentrace triglyceridů v krvi po konzumaci tučného jídla (postprandiální lipémie), kdy tyto tuky mohou podporovat tvorbu aterosklerotických plátů. Na rozdíl od rostlinných tuků však EPA a DHA nesnižují hladinu prospěšného HDL cholesterolu, ale pouze hladinu aterogenního LDL cholesterolu. EPA také redukuje shlukování krevních destiček (trombózy), prodlužuje čas krvácení, a spolu s kyselinou alfa-linolenovou (18:3) tak omezuje rizika koronárních onemocnění, protože zabraňuje vzniku trombózy v koronárním řečišti. Této schopnosti se využívá při léčbě pacientů v sekundární prevenci po infarktu myokardu. EPA také inhibuje syntézu tromboxanu A2 (vazokonstriktor), a naopak podporuje tvorbu prostacyklinu (vazodilatátor). Tím může pozitivně ovlivnit klinické komplikace aterosklerózy. Další zajímavou vlastností EPA i DHA je schopnost brzdit produkci receptorů pro interleukin 2 a vlastní sekreci interleukinu 2, čímž kyseliny mírní imunitní odpověď. Na základě epidemiologických studií populací, které přijímají větší množství tučných ryb (Eskymáci, populace pobřeží Japonska), bylo prokázáno, že tyto populace jsou méně ohroženy kardiovaskulárními chorobami. Doporučená denní dávka EPA a DHA v rámci prevence KVO (např. v kapslích) se pohybuje, jak se dnes většina odborníků shoduje, na hodnotách mezi 0,7–1,2 gramů na den.

Dalšími důležitými funkcemi z hlediska snížení rizika KVO jsou snižování krevního tlaku, zejména u těhotných žen prevence preeklampsie, udržování elasticity cév, antitrombotický, antiagre-gační efekt a blokace nadměrné vazokonstrikce cév v důsledku stresu či hormonální nerovnováhy.

EPA a DHA a neautoimunitní degenerativní onemocnění kloubů

Častým průvodním jevem těhotenství jsou kloubní bolesti způsobené nadměrnou zátěží nosných kloubů, zásadní bývá i efekt velké rychlosti nárůstu hmotnosti. Osteoartróza je degenerativní onemocnění kloubů doprovázené především zánětem, kdy dochází k produkci prozánětlivých cytokinů aktivujících syntézu, sekreci a aktivaci enzymů (matrixových proteáz), které destruují kloubní chrupavku. Pokud je chrupavka vystavena působení těchto proteáz, spustí produkci prozánětlivých cytokinů, které urychlí progresi artritidy. Tento proces je navíc podpořen produkcí prozánětlivých eikosanoidů (z kyseliny arachidonové) díky uvolňování cyklooxygenáz COX-1 a COX-2. DHA a EPA mají naopak protizánětlivý účinek a brzdí rozvoj tohoto onemocnění. Snižují totiž aktivitu enzymů, které startují produkci zánětlivých markerů (1. stupeň brzdění vzniku onemocnění), a zároveň brzdí i produkci samotných markerů (cyklooxygenázy 2, interleukinu 2 a TNF-α).

DHA, EPA a imunita

Vedle této důležité stavební funkce sehrávají dlouhořetězcové omega-3 PUFA také velmi významnou roli při tvorbě prostaglandinů, leuko-trienů a tromboxanů, které však mají, na rozdíl od všech molekul vznikajících z kyseliny arachidonové patřící do skupiny omega-6 mastných kyselin, opačné působení. Jak už bylo zmíněno výše, působí vazodilatačně a snižují agregabilitu (shlukování) destiček a riziko trombózy. Významné je také působení EPA a DHA omega-3 PUFA mastných kyselin jako inhibitorů tvorby zánětlivých markerů: interleukinu 6 (IL-6) nebo tumor necrosis factoru alfa (TNF-α). Omezují tak vznik pro organismu slabého, ale dlouhodobého systémového zánětu, který opět zvyšuje riziko vzniku onemocnění srdce nebo diabetu. Podobný systémový zánět vyvolává například i obezita, pokud dojde ke zvýšení objemu vnitrobřišního tuku. Omega-3 PUFA aktivují vnitřní stěnu cév, endotel, který je místem, kde vzniká aterosklerotický plát, tak aby byla tato oblast odolnější proti vzniku plátu. Tlumí zároveň i prudké alergické reakce, protože mají schopnost brzdit produkci receptorů pro IL-2 a vlastní sekreci IL-2, čímž mírní imunitní reakci, ostatně tohoto efektu se využívá i v léčbě autoimunitních onemocnění.

DHA a psychický stav ženy po porodu

Nyní se stále větší pozornost věnuje působení omega-3 mastných kyselin na vznik a rozvoj psychických onemocnění (schizofrenie, deprese), a zejména poruch psychiky spojených s poporodním stavem nazývaným poporodní deprese (laktační psychóza). Spekuluje se dokonce o preventivní funkci omega-3 PUFA na vznik Alzheimerovy choroby.

Vliv omega-3 mastných kyselin, konkrétně DHA, jako antidepresiva byl popsán již v několika studiích, a to jak na zvířecích modelech, tak studiích epidemiologických. V oblastech s vyšším příjmem DHA z potravy byl opakovaně prokázán nižší výskyt deprese. Tento nález podporují také důkazy snížené koncentrace DHA ve fosfolipidech červených krvinek u pacientů s depresí. Pozitivní výsledky byly získány také ze studií s kontrolovanou DHA stravou. I zde se jednoznačně projevil pozitivní vliv konzumace DHA na snížení projevů deprese u pacientů. Za velmi závažnou poruchu psychiky se považuje poporodní deprese (laktační psychóza), tedy stav spojený s těhotenstvím a porodem a projevující se nepříznivými psychickými projevy, které mohou v mnoha případech skončit i pokusem o zabití novorozence. Jednou z největších studií provedených na ženách krátce po porodu byla studie na 14 532 ženách ve 23 zemích. Kladla si za cíl odhalit existenci vztahu mezi koncentrací DHA v mateřském mléce, konzumací mořských produktů a projevy poporodní deprese. Z výsledků vyplynulo, že ženy s prokazatelně vyšší koncentrací DHA v mléce stejně jako s vyšší spotřebou mořských produktů jsou mnohem méně ohroženy vznikem poporodní deprese. Obdobné výsledky přinesly i menší studie lokálního rázu. Můžeme tedy konstatovat, že dostatečný příjem DHA v mořských rybách, popřípadě podpořený i suplementací doplňky s DHA je velmi vhodný pro udržení dobrého psychického stavu matky po porodu, zejména pak, pokud je pozorována tendence k depresivním stavům.

EPA a DHA a těhotenství

Omega-3 PUFA z mořských ryb jsou velmi důležité, až nezbytné v období těhotenství, zejména v posledním trimestru. Výzkumy ukazují ovšem i zásadní vliv během po porodu a v období kojení, a to nejen na matku, ale i na novorozence. Výzkumem v České republice bylo totiž dokázáno, že v rizikových stavech (předčasný porod, nízká porodní hmotnost plodu) byl v membránách erytrocytů těchto novorozenců pozorován výrazný pokles v zastoupení PUFA omega-3, a to zejména DHA. Bylo také prokázáno, že omega-3 PUFA, zejména pak DHA a EPA z mořských živočichů, hrají významnou roli při vývoji nervové soustavy a sítnice, kdy při nedostatku DHA v tyčinkách sítnice, která je jinak v této oblasti velmi vysoká, dochází ke špatné prostorové orientaci a zhoršené orientaci v šeru. Navíc 60 % mozku tvoří lipidy a z toho DHA je zastoupena 22 %. Strava z ryb, obsahující omega-3 PUFA, byla základem pro vývoj mozku, který nás změnil z našich předchůdců v Homo sapiens.

Již v druhé polovině minulého století byla nastolena myšlenka, že na základě přijmu právě omega-3 PUFA, zejména pak EPA a DHA z ryb vedlo u rodu Homo k vývojovému skoku. Archeologické nálezy z oblasti Velké africké příkopové propadliny, v naplaveninách na březích velkých jezer, ukazují, že zde žil rod Homo s podstatně větším objemem mozkovny a spolu s jeho nálezy se vyskytují i hojné nálezy rybích pozůstatků stejného stáří. To implikuje myšlenku, že podstatnějším faktorem vývojového skoku od Homo erectusHomo sapiens nebyly vnější vlivy, ale právě rozvoj mozku. Tento poznatek může částečně vysvětlovat i souvislost s vyšší koncentrací DHA u batolat a vyšším IQ a lepší slovní zásobou, kdy nejen lepší koordinace oko-ruka vede k rychlejší tvorbě nervových spojů a lepším kognitivním schopnostem batolat, ale zásadní vliv má i celkově vysoký podíl DHA v mozku jak dospělých, tak i novorozenců. Zásadní vliv na rozvoj kognitivních funkcí má doba kojení, kdy bylo prokázáno, že DHA a EPA prochází nejen přes placentu do plodu, ale po narození se dostávají do těla novorozence spolu s mateřským mlékem.

Klinické studie, zabývající se vlivem omega-3 PUFA na vývoj kojence, srovnávaly skupiny dětí kojených, dětí krmených náhradní výživou neobsahují DHA a AA (kyselina arachidonová) a dětí krmených výživou doplněnou polynenasycenými mastnými kyselinami – DHA a AA. Cílem bylo zjistit, zda dieta obsahující polynenasycené mastné kyseliny má vliv na celkový vývoj dítěte, psychomotorickou aktivitu, poznávací schopnosti a imunitní systém dítěte. V polovině těchto studií byl shledán příznivý účinek na zrakové, mentální a psychomotorické funkce dítěte. Koncentrace PUFA v plazmě a červených krvinkách dětí, krmených dietou s přídavky AA a DHA, se blížila více koncentracím těchto mastných kyselin kojených dětí. Rozsáhlejší, dvojitě slepá, randomizovaná multicentrická studie ukázala pozitivní vliv dlouhodobě podávané stravy s obsahem DHA a AA na celkový vývoj dětí. Děti, které dostávaly 12 měsíců výživu s obsahem DHA a AA, měly významně větší aktivní svalovou hmotu a výrazně nižší tukovou hmotu než děti živené dietou bez těchto mastných kyselin. Dlouhodobé podávání DHA je zejména prospěšné pro děti nedonošené, u kterých prokazatelně zlepšuje neurologický vývoj, zlepšuje schopnost učení a motorické funkce.

V současnosti se také velmi diskutuje o vlivu EPA i DHA na proces učení se a zlepšení paměti. Ukazuje se souvislost mezi nedostatečnou koncentrací DHA a Alzheimerovou chorobou, ale probíhá i výzkum v oblasti zlepšení paměti žáků a omezení výskytu ADHD (attention deficit and hyperactivity desorder). V roce 2004 byla ve Velké Británii realizována klinická studie, jejímž cílem bylo zhodnotit účinek podávání omega-3 PUFA (DHA a EPA) a vitaminů na chování žáků, jejich koncentraci, soustředění při učení a impulzivitu. Do studie bylo zahrnuto 1120 žáků základních škol z dvaceti míst ve Velké Británii. Hodnocení prováděli učitelé podle Connorské hodnotící stupnice, která se běžně používá. Učitelé zjistili v 35 % zlepšení soustředění, pozornosti, schopnosti učit se, pozorovali i snížení problémů v chování dětí. Jedna studie porovnávala testy inteligence u čtyřletých dětí, jejichž matky dostávaly od 18. týdne gravidity do 3 měsíců po porodu (skupina A) denní dávku 10 ml tresčího oleje, nebo 10 ml kukuřičného oleje (skupina B). Lepší výsledky byly u dětí, jejichž matky jedly tresčí olej bohatý na DHA.

Stále více se také ve vztahu k výskytu ADHD, dříve označované jako dětská hyperaktivita zvažuje vliv nedostatečné výživy v těhotenství a v období kojení ve vztahu právě k nedostatečnému příjmu esenciálních mastných kyselin, především pak polynenasycených dlouhořetězcových omega-3 mastných kyselin (DHA a EPA). Ukazuje se, že v období prekoncepce, a to zejména pokud následuje relativně brzy po porodu, je nezbytný nejen dostatečný přísun kyseliny listové, ale také, a to i v období před porodem, po porodu a během kojení, omega-3 PUFA (zejména EPA a DHA), nejlépe kombinací tučných mořských ryb a kapslové formy tuků z mořských ryb. Tyto domněnky potvrzují některé klinické studie, kdy například ve studii „Oily fish intake during pregnancy – association with lower hyperactivity but not with higher full - scale IQ in offspring 2008“ bylo prokázáno, že děti narozené ženám, jež v graviditě pravidelně konzumovaly tučné ryby, měly daleko nižší riziko vzniku ADHD než ženy, které po dobu těhotenství ryby nekonzumovaly. Tato studie také ve svých výsledcích uvádí informace o vyšším IQ dětí těch matek, jež v posledních měsících těhotenství do svého jídelníčku zařazovaly právě ryby. Další podobně zaměřená odborná studie z roku 2004 „Alteration of polyunsaturated fatty acid status and metabolism in health and disease“ uvádí skutečnost o zvýšeném riziku vzniku ADHD u dětí, jejichž matky v těhotenství nejedly dostatečné množství polynenasycených mastných kyselin.

Hlavními obtížemi, které jsou popisovány u ADHD, jsou hyperaktivita a poruchy pozornosti, postiženo je asi 3–5 % školní populace. Děti s dyslexií mají hlavně potíže se čtením, výslovností, psaním a násobilkou. Dyspraxii charakterizuje zhoršená koordinace pohybu a potíže s rovnováhou. Této problematice byla věnována řada studií, byla nalezena souvislost mezi nižší hladinou klíčových vícenenasycených mastných kyselin (DHA, EPA a AA) v plazmě a erytrocytech a uvedenými problémy. Dětem s ADHD byly podávány potravinové doplňky s rybím olejem s vysokým obsahem DHA (480 mg/den), nebo směs tuňákového, pupalkového a tymiánového oleje a vitaminu E po dobu 1,3 či 6 měsíců. Některé studie byly randomizované, dvojitě zaslepené a ukázaly zmírnění obtíží dětí se signifikantní významností. Jiné studie jsou malé, otevřené a pokračují. Autoři docházejí k závěru, že patrně existuje společná biologická podstata těchto syndromů. Jedním z možných vysvětlení je již zmíněný protizánětlivý a vazodilatační efekt omega-3 PUFA spolu s zvýšenou fluiditou buněčných membrán v mozku, a tím i lepší vstup živin do buněk. Důležitou je ovšem také ochrana omega-3 PUFA před volnými radikály, které mají prooxidační, a tedy poškozující efekt na dvojné vazby v řetězci omega-3 PUFA, a proto ze studií vyplývá také nutnost příjmu antioxidantů jako ochranného faktoru, zejména vitaminu E.

Závěr

DHA a EPA jako zástupci omega-3 PUFA jsou důležité od početí, během vývoje plodu, v období kojení, dětství i po celý další život. Nezanedbatelný je i vliv na zdravotní stav a psychickou kondici matky před porodem i během období kojení. Významný je i poměr omega-6:omega-3 PUFA, protože jeho nevyváženost může podporovat prozánětlivý stav v organismu jak plodu, tak i matky a z něj plynoucí možné následné zdravotní komplikace. Poměr PUFA omega-6:omega-3 se v současné evropské dietě uvádí 10:1, zatímco za ideální se považuje 5:1. Naší snahou by mělo být zařadit častěji do dietních režimů mořské ryby, a uvažovat nad možností doplnění omega-3 PUFA dlouhým řetězcem v rámci potravinových doplňků. Zvažuje se vztah k metabolismu mastných kyselin.

RNDr. Pavel Suchánek

Komenského 1019

251 01 Říčany

suchanek.pavel@gmail.com


Zdroje

1. Barber, FD,, Fearon, KC., Ross, JA. Eicosapentaenoic acid modulates the immune response but has no effect on a mimic of antigen-specific responses. Nutrition, 2005, 21(5), p. 588–593.

2. Boris, J., Jensen, B., Salvig, JD., et al. A randomized controlled trial of the effect of fish oil supplementation in late pregnancy and early lactation on the n-3 fatty acid content in human breast milk. Lipids, 2004, 39(12), p. 1191–1196.

3. Cleland, LG., James, MJ., Proudman, SM. Omega-6/omega-3 fatty acids and arthritis. World Rev Nutr Diet, 2003, 92, p. 152–168.

4. Curtis, CL., Rees, SG., Cramp, J., et al. Fish oil in osteoarthritis. Lancet, 1989, 26, 2(8661), p. 503.

5. Connor, WE. The beneficial effects of omega-3 fatty acids: cardiovascular disease and neurodevelopment. Cur Opin Lipidology, 1997, 8, p. 1–3.

6. Connor, WE. Importance of n-3 fatty acids in health and disease. Am J Clin Nutr, 2000, 71 (suppl.), p. 171S–175S.

7. Eritsland J. Safety considerations of polyunsaturated fatty acids. Am J Clin Nutr, 2000, 71 (suppl.), p. 197S–201S.

8. Freeman, MP. Omega-3 fatty acids in psychiatry: a review. Ann Clin Psychiatry, 2000, 12(3), p. 159–l65.

9. Harris, WS. N-3 fatty acids and serum lipoproteins: human studies. Am J Clin Nutr, 1997, 65 (suppl.), p. 1645–154S.

10. Hibbeln, JR. Seafood consumption, the DHA content of mothers‘ milk and prevalence rates of postpartum depression: a cross-national, ecological analysis. J Affect Disord, 2002,69(1–3), p. 15–29.

11. Illingworth, DR., Harris, WS., Connor, WE. Inhibition of low density lipoprotein synthesis by dietary omega-3 fatty acids in humans. Arteriosclerosis, 1984, 4(3), p. 270–275.

12. James, MJ., Gibson, RA., Cleland, LG. Dietary polyunsaturated fatty acids and inflammatory mediator production. Am J Clin Nutr, 2000, 71(1 suppl.), p. 343S–348S.

13. Innis, SM. Polyunsaturated fatty acids in human milk: an essential role in infant development. Adv Exp Med Biol, 2004, 554, p. 27–43.

14. Kang, JX., Leaf, A. Antiarrhythmic effects of polyunsaturated fatty acids. Circulation 1996, 94, p. 1774–1780.

15. Lessard, M., Gagnon, N., Godson, DL., Petit, HV. Influence of parturition and diets enriched in n-3 or n-6 polyunsaturated fatty acids on immune response of dairy cows during the transition period. J Dairy Sci, 2004, 87(7), p. 2197–210.

16. Makrides, M., et al. Docosahexaenoic acid and post-partum depression – is there a link? Asia Pac J Clin Nutr, 2003, 12, suppl., p. S37.

17. Miller, GJ., Martin, JC., Mitropoulos, KA., et al. Plasma factor VII is activated by postprandial triglyceridemia, irrespective of dietary fat composition. Atherosclerosis, 1991, 86, p. 163–171.

18. Mischoulon, D., Fava, M. Docosahexanoic acid and omega-3 fatty acids in depression. Psychiatr Clin North Am, 2000, 23(4), p. 785–794.

19. Mori, TA. Omega-3 fatty acids and inflammation. Review. Curr Atheroscler Rep, 2004, 6(6), p. 461–467.

20. Murphy, K., Mansour, J., Patch, C. Development and evaluation of foods enriched with omega-3 fatty acids from fish oil. Asia Pac J Clin Nutr, 2004, 13(suppl.), p. S51.

21. Naliwaiko, K., et al. Effects of fish oil on the central nervous system: a new potential antidepressant? Nutr Neurosci, 2004, 7(2), p. 91–99.

22. Nestel, PJ. Fish oil and cardiovascular disease: lipids and arterial function. Am J Clin Nutr, 2000, 71 (suppl.), p. 228S–231S.

23. Otto, SJ., et al. Increased risk of postpartum depressive symptoms is associated with slower normalization after pregnancy of the functional docosahexaenoic acid status. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids, 2003, 69(4), p. 237–243.

24. Sarsilmaz, M., et al. Potential role of dietary omega-3 essential fatty acids on some oxidant/antioxidant parameters in rats‘ corpus striatum. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids, 2003, 69(4), p. 253–259.

25. Schacky, C. N-3 fatty acids and the prevent of coronary atherosclerosis. Am J Clin Nutr, 2000, 71 (suppl.), 224S–227S.

26. Shimokawa, H., Vanhoutte, PM. Dietary omega-3 fatty acids and endothelium-dependent relaxations in porcine coronary arteries. Am J Physiol, 1989, 256, p. 968–973.

27. Singh, M. Essential fatty acids, DHA and human brain. Indian J Pediatr, 2005, 72(3), p. 239–242.

11. Siscovick, DS., Raghunathan, TE., King, I., et al. Dietary intake and cell membrane levels of long-chain n-3 polyunsaturated fatty acids and the risk of primary cardiac arrest. JAMA, 1995, 274, p. 1363–1367.

12. Wilson, C., Dent, CM., Harwood, JL., Caterson, B. Effects of n-3 fatty acids on cartilage metabolism. Proc Nutr Soc, 2002, 61(3), p. 381–389.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 2

2014 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Průlomová bolest a možnosti její léčby
Autoři: MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se