Některé charakteristiky žadatelek o umělé ukončení těhotenství


Some signs of women aplying for abortion

Objective:
To discover the motivation of women for abortion.

Design:
Prospective questionary study.

Setting:
Department of Obstetrics and Gynecology, 1st Faculty of Medicine Charles University and General Faculty Hospital Prague.

Methods:
Special questionnaire centered on the social situation, sexual behavior, knowledge about contraception and the use of contraception, and a motivation for abortion was given to one hundred women attending our clinic for abortion for non-medical reasons. Results were discussed in comparison with population survey data.

Results and conclusion:
Although education and acces to modern contraceptive methods have induced the great progress in the area of family planning, abortion is still an important psychosocial problem. In our sample an earlier start of sexual intercourse, higher number of sexual partners, and substantialy lower number of hormonal contraception users were found.

Key words:
abortion, motivation, sexual education, family planning.


Autoři: D. Šimonová 1;  T. Fait 1;  P. Weiss 2
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc. 1;  Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta doc. MUDr. J. Zvěřina, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2010, 75, č. 3 s. 187-192

Souhrn

Cíl studie:
Zjistit motivaci žen k volbě umělého ukončení těhotenství jako metody plánování rodiny.

Typ studie:
Prospektivní dotazníková studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha.

Metodika:
Sto pacientek, které přišly na kliniku se žádostí o umělé přerušení těhotenství (UPT) bez zdravotní indikace, vyplnilo dotazník hodnotící jejich sociální zázemí, některé charakteristiky sexuálního chování, znalosti o antikoncepci a její užívání a důvody k UPT. Údaje byly srovnávány s populačními daty.

Výsledky a závěr:
Umělé ukončení těhotenství je přes značné pokroky způsobené osvětou a dostupností antikoncepce stále významným psychosociálním problémem. U zkoumaného souboru žadatelek jsme ve srovnání s obecnou populací zjistili vyšší frekvenci časného koitarché, vyšší počet sexuálních partnerů a podstatně nižší počty těch, které užívají hormonální antikoncepci.

Klíčová slova:
potrat, motivace, sexuální výchova, plánování rodiny.

ÚVOD

Umělý potrat (umělé přerušení těhotenství, UPT, interrupce) je stále velkým psychologickým i sociálním problémem. Přestože díky dostupnosti nových metod antikoncepce se míra potratovosti v České republice snížila za 20 let o více než 70 %, stále se ročně provádí přibližně 20 tisíc umělých ukončení těhotenství [7]. V několika posledních letech nadějný pokles ustal a potratovost stagnuje. Interrupce přitom představují nejen finanční náklady či možné zdravotní důsledky, ale zejména rizika psychické traumatizace žadatelek.

Při současných možnostech hormonální i nehormonální antikoncepce je možné najít pro každou ženu vhodnou antikoncepci, která by tomuto krajnímu způsobu plánování rodičovství zabránila [2, 10].

CÍL PRÁCE

Cílem práce bylo zjistit motivační schémata žen, které se rozhodly pro potrat. Ze zkušenosti z dlouholeté praxe na gynekologicko-porodnické klinice jsme byli přesvědčeni, že kromě laxního přístupu k užívání antikoncepce se nemalým podílem na umělé potratovosti podílí nedostatečná rodinná výchova [11, 12] a následné rizikové sexuální chování. Cílem naší studie bylo ověřit si tyto hypotézy a získat údaje o tom, kam směrovat sexuální výchovu. Zajímalo nás, zda jde v těchto případech o selhání antikoncepce, nedostatečnou informovanost ženy či o prostou nezodpovědnost ke svému zdraví a neúctu k nenarozenému životu.

SOUBOR ŽEN A METODIKA

Ženy, které přišly na kliniku se žádostí o umělé ukončení těhotenství (n = 100), jsme požádali o vyplnění dotazníku. Průměrný věk souboru byl 29,1 roku (tab. 1). Středoškolské vzdělání s maturitou mělo 61 % souboru. Se 63 % dominovaly ženy svobodné nad 30 % vdaných a 7 % rozvedených.

Tab. 1. Věk žen v souboru
Věk žen v souboru

Anonymní dotazník vlastní konstrukce obsahoval 25 položek. Otázky byly zaměřené na charakteristiky sociálního zázemí žadatelky, na její znalosti o antikoncepci, a především na její důvody k ukončení těhotenství. Dotazník byl každé respondentce předložen zvlášť, jeho vyplnění bylo zcela dobrovolné a jeho návratnost byla stoprocentní.

Sběr dat probíhal v časovém rozmezí květen – říjen 2009 ve všeobecné ambulanci Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze. Výzkum byl schválen Etickou komisí VFN. Získaná data byla hodnocena procentuálním zastoupením ve skupině.

Výsledky byly v rámci diskuse srovnány s údaji z posledního reprezentativního výzkumu sexuálního chování obyvatelstva České republiky z roku 2008 [17].

VÝSLEDKY

V první části dotazníku nás zajímala informovanost žen o antikoncepci.

První informaci o antikoncepci získalo 38,5 % žen v rodině, 22,9 % ve škole, 10,5 % u kamarádky, 10,5 % v masmédiích, 13,5 % u svého gynekologa, 1 % v odborné publikaci. Nepamatuje si 3,1 % respondentek. Čtyři pacientky chybně označily více možností. V otázce na hlavní zdroj informací o sexualitě obecně, opět chybně označilo více možností 22 respondentek. Z ostatních 31,6 % označilo za hlavní zdroj informací rodiče, 32,9 % kamarády, 18,4 % tiskoviny a 11,9 % školu. Z filmů čerpalo 3,9 % a 1,3 % respondentek žádné informace o sexualitě nedostalo.

Na otázku, jaké antikoncepční metody znají, nejvíce pacientek uvedlo kombinovanou perorální antikoncepci (91 %) a nitroděložní tělísko (63 %) (tab. 2). Sedm pacientek neodpovědělo.

Tab. 2. Znalost antikoncepčních metod
Znalost antikoncepčních metod

Své znalosti o antikoncepci hodnotí 73 % respondentek jako dobré a 24 % jako průměrné.

V druhé části dotazníku jsme sledovali charakteristiky sexuálního chování. Průměrný věk koitarché v souboru byl 16,8 roku (graf 1). Žádnou antikoncepci při prvním styku neužilo 19,4 % respondentek, 50 % užilo kondom, 19,4 % antikoncepční pilulku, 4,1 % přerušovaný styk, 2 % depotní antikoncepci a 5,1 % kombinaci více metod.

Věk koitarché
Graf 1. Věk koitarché

Průměrný počet sexuálních partnerů činil 6,8 a vzhledem k tomu, že více než polovina negovala náhodné sexuální styky, byl počet náhodných sexuálních partnerů (tzv. na jednu noc) 0,95 (tab. 3).

Tab. 3. Počet sexuálních partnerů
Počet sexuálních partnerů

Průměrná četnost pohlavního styku byla 10,7 měsíčně (graf 2). Celkem 17 žen na otázku neodpovědělo a jedna byla z hodnocení pro zachování homogenity souboru vyřazena pro extrémní údaj 300 styků měsíčně.

Četnost pohlavního styku za měsíc
Graf 2. Četnost pohlavního styku za měsíc

Trvalý partnerský vztah v době výzkumu nemělo 27 % pacientek, méně než půlroční vztah udává 14,2 %, roční i dvouletý vztah 8,1 %, 3-5 let žilo s partnerem 16,2 %, více než 5 let 26,4 % souboru. Průměrná doba trvání stálého partnerského vztahu byla 9,5 roku.

Při styku se stálým partnerem nepoužívá 30 % žen žádnou antikoncepci, 25 % kondom, 22 % přerušovaný styk a 15 % perorální hormonální antikoncepci. Z 97 žen, které odpověděly na otázku antikoncepce při náhodném styku, takový styk 67 % neguje. Ze zbylých 32 žen se 6,2 % nechrání, 21,9 % přerušuje styk a 71,9 % užívá kondom (tab. 4).

Tab. 4. Druh užívané antikoncepční metody
Druh užívané antikoncepční metody

Vzhledem ke snižujícímu se počtu sňatků v poslední době nepřekvapí liberální postoj k předmanželskému styku (tab. 5).

Tab. 5. Osobní názor na předmanželský sexuální styk
Osobní názor na předmanželský sexuální styk

Ve třetí části dotazníku jsme mapovali sociální zázemí respondentek.

Polovina pacientek riskuje svoji následnou plodnost, ačkoli zatím nemá žádného potomka (graf 3). Více než 60 % má vyřešenou bytovou otázku i partnera (graf 4) a 70 % je podle vlastního hodnocení dostatečně ekonomicky silná (graf 5).

Počet dětí
Graf 3. Počet dětí

Žijete ve společné domácnosti?
Graf 4. Žijete ve společné domácnosti?

Vlastní hodnocení ekonomické úrovně
Graf 5. Vlastní hodnocení ekonomické úrovně

Sledovali jsme i motivaci respondentek pro rozhodnutí se k interrupci. Pouze u čtvrtiny souboru šlo o otázku paternity, tedy o nejistotu ohledně otcovství dítěte (tab. 6). Nadpoloviční většina žen si uvědomuje rizikovost zákroku (graf 6). Jen 4,2 % souboru považovalo přerušení těhotenství za metodu „pozdní postkoitální antikoncepce“. Osm procent pacientek uvedlo, že přemýšlely o možnosti dítě donosit a dát k adopci.

Tab. 6. Otázka paternity
Otázka paternity

Vnímání zdravotního rizika interrupce
Graf 6. Vnímání zdravotního rizika interrupce

Vzhledem k tomu, že zásah do těhotenství za účelem jeho ukončení se neslučuje s náboženskými předpisy, zajímalo nás, zda jsou naše klientky věřící. Odpovědělo 94 z nich. K ateismu se hlásilo 59,6 %. V Boha, bez členství v církvi, věřilo 24,5 % a 7,4 % bylo praktikujících věřících z církve katolické a husitské. Zbylých 8 % věřilo v reinkarnaci, v sebe, ve vesmír, v nějakou vyšší moc nebo v něco nepojmenovatelného.

DISKUSE

Liberální zákon umožňuje našim ženám jejich mezinárodními úmluvami dané právo na plánované rodičovství realizovat i umělým ukončením těhotenství na přání do ukončeného 12. týdne těhotenství. Tato právní úprava je prevencí ilegálních potratů a potratové turistiky, které jsou často spojeny s nebezpečím „unsafe abortion“ [9]. I případné nechtěné dítě je celoživotně znevýhodněno [14]. Nicméně při současné široké nabídce hormonální i nehormonální antikoncepce se zdá – s výjimkou selhání antikoncepce – být nepochopitelné, proč některé ženy volí tuto metodu plánování rodiny.

Jednou z obecných příčin může být neúcta k životu a krize rodiny [4], kterou s sebou přináší nejen naše socialistická minulost, ale i postmoderní doba. Oba rodiče zastávají v rodině své nezastupitelné role muže a ženy, které napomáhají jejich potomkům ke správné identifikaci. Zachování těchto rolí představuje nejpravděpodobnější možnost vychovat psychicky zdravé jedince, kteří budou odpovědni sami k sobě a posléze i ke svým dětem [16]. Zdravé rodičovství představují rodiče, kteří považují za nutné vést děti k tomu, aby poznaly principy zdravého životního stylu, znaly osobní role a vztahy, chápaly postavení mužů a žen a pochopily svou roli a zodpovědnost v rámci společnosti [1].

Odmítání antikoncepce či nízká informovanost o ní se spojuje s neexistencí komunikace o plánování rodičovství mezi partnery [13].

Představa, že žadatelky o UPT mají nízkou úroveň znalostí antikoncepce, se úplně nepotvrdila, nicméně výsledky našeho výzkumu svědčí o tom, že znalosti nemusí odpovídat reálnému chování. Přestože vysoké procento respondentek zná antikoncepční pilulky i kondom, jejich praktické užití je v našem souboru významně nižší, a značná část žen neužívá ochranu žádnou nebo užívá metody nespolehlivé, například přerušovanou soulož.

Informace o sexu získaly respondentky převážně v rodině, ve škole, u kamarádek nebo v masmédiích. Tyto informace se však, vzhledem k prostému faktu, že jde o ženy žádající o UPT, ukazují jako nedostatečné. Stejně jako Raine [8] usuzujeme, že mladí lidé potřebují cílenou edukaci v oblasti antikoncepčních metod, aby je uměli správně užívat a znali mechanismus jejich účinku. Pouze 13,5 % respondentek získalo informace o antikoncepci u svého gynekologa – ty by pak bylo možné pokládat za odborné a validní.

Potvrzuje se přitom předpoklad o určitých nepříznivých charakteristikách sexuálního chování žen našeho souboru. Celkem 23 % respondentek uvedlo koitarché mezi 13. a 15. rokem života. Je to trojnásobek ve srovnání s populačním průměrem, kde tento věk uvádí „pouze“ 8 % (při stejném průměrném věku koitálního debutu, tedy kolem 18 let). Můžeme konstatovat, že z tohoto hlediska je chování žadatelek o interrupci jednoznačně rizikovější. Respondentky se však při první souloži chovaly zodpovědněji než ženy z obecné populace. Zatímco v populaci se při ní 49 % z nich nechránilo vůbec, 24 % použilo kondom a 12 % hormonální antikoncepci, v našem výzkumném vzorku se nijak nechránilo pouze 20 % respondentek, až 50 % použilo kondom a 20 % hormonální antikoncepci.

Překvapivě zodpovědně se náš vzorek choval i ve svém antikoncepčním chování se stálým, ale i s náhodným partnerem. Zatímco ve stálém vztahu se nechrání 30 % žen zkoumaného souboru, v obecné populaci je to 45 %. U náhodných styků je to jen 6 % oproti až 45 % u žen v obecné populaci. Používání kondomu u náhodných styků je přitom v souboru žadatelek zhruba trojnásobně vyšší (71 %) než v trvalém vztahu (25 %). V obecné populaci jsou obě tato čísla nižší. Trvalé páry používají kondom vždy pouze ve 14 %, u náhodných styků v 57 %.

Poměrně častou, i když ne příliš spolehlivou antikoncepční metodou je přerušovaný styk. V populaci je uváděn u 37 % v případě stálých partnerů a u 29 % v případě partnerů náhodných. V našem souboru bylo jeho zastoupení zhruba 22 % u obou skupin.

Zdá se přitom, že rozhodujícím rozdílem v antikoncepčním chování obou skupin je používání antikoncepce spolehlivé, tedy hormonální. Zde jsou čísla jednoznačně preferující ženy z obecné populace. Zatímco užívání perorální hormonální antikoncepce uvádí pouze 15 % žadatelek o UPT, v obecné populaci to je až 56 %.

Zajímavé je srovnání počtů sexuálních partnerů. V našem souboru 8 % respondentek uvádí pouze jednoho sexuálního partnera, což je podstatně méně než u obecné populace (19 %). Pro dva partnery je poměr 9 % proti 18 %, shodný počet respondentek (14 % a 15 %) uvádí sexuální partnery tři. V případě čtyř (18 % vs. 11 %) a 6–10 partnerů (26 % vs. 18 %) již jasně dominovala naše skupina.

Také k předmanželskému pohlavnímu styku měl zkoumaný soubor žen liberálnější postoj, než je tomu v obecné populaci. Absolutně jej odmítá třikrát méně (2 % vs. 7 %), a naopak více z nich (48 % vs. 38 %) považuje za přípustné i nahodilé předmanželské styky.

Motivační schémata pro rozhodování o podstoupení UPT je poměrně složité a individuální. Ekonomická situace se na rozhodnutí našich respondentek mohla účastnit ve 30 %, neexistence trvalého partnerského vztahu ve 40 %.

Vzhledem ke zjištěným charakteristikám sexuálního chování (především vyšší počet respondentek zahajujících sexuální styky před 15. rokem života a vyšší počet sexuálních partnerů), svědčícím o jejich méně zodpovědném přístupu v této oblasti, se zdá účelné, aby před- a popotratová konzultace obsahovala poučení o antikoncepci, které prokazatelně ovlivňuje užívání antikoncepčních metod, směrem k těm, které jsou méně závislé na uživatelce [6].

Sexuální výchova však sama o sobě samozřejmě nestačí. Také ve Švédsku, a to přes pověstnou tradici sexuální výchovy na školách a přes širokou dostupnost bezplatných klinik pro plánování rodiny, se ročně stále provádí kolem 30 000 potratů. V souboru 591 žen v souboru Yassina a Cordwella [15] jako příčinu svého rozhodnutí uvedlo nejvíce respondentek finanční problémy, partnerské problémy a špatné časování gravidity. Motivace našich respondentek pro UPT však ve velké většině pravděpodobně nesouvisí se sociálními problémy (neuspokojivou bytovou či ekonomickou situací), ale ani s počtem už narozených dětí (polovina žadatelek je bezdětná) a ani s nejistotou ohledně otcovství dítěte (ve třech čtvrtinách žadatelky otěhotněly se stálým partnerem).

V dánském souboru 339 žen, které žádaly o potrat, jich 59 % užívalo nějakou ochranu před nechtěným těhotenstvím. Ženy s dvěma a více dětmi uváděly jako hlavní důvod interrupce to, že již nechtějí více dětí. Bezdětné ženy nechtěly dítě bez stabilního partnera. Také vzdělávání a zaměstnání byly na rozdíl od ekonomické stránky a bydlení uváděny jako důvod potratu [3].

Nejnižší potratovost na světě má Holandsko. Není to dáno náboženským přesvědčením, naopak při změně ze zemědělské v moderní průmyslovou zemi vliv náboženství poklesl. Úspěch je připisován pečlivému vzdělávání v oblasti plánování rodiny ve školách i hromadných sdělovacích prostředcích, dostupnosti poradenství, moderní antikoncepce a širšímu využívání sterilizace [5].

ZÁVĚR

Na základě zjištěných skutečností lze konstatovat, že v souboru žen žádajících u umělé přerušení těhotenství bylo zjištěno:

  1. Jejich sexuální chování je rizikové – je mezi nimi vyšší procento respondentek zahajujících pohlavní život předčasně (do 15 let věku), ve srovnání s obecnou populací byly u nich zjištěny i vyšší počty sexuálních partnerů.
  2. Ve srovnání s obecnou populací jsou podstatně méně často uživatelkami hormonální antikoncepce (15 % vs. 56 %), i když kondomem se chrání překvapivě častěji, a to jak se stálým, tak i s náhodnými partnery.
  3. Motivace našich respondentek pro UPT ve velké většině pravděpodobně nesouvisí se sociálními problémy (neuspokojivou bytovou či ekonomickou situací), počtem už narozených dětí (polovina žadatelek je bezdětná) a ani s nejistotou ohledně otcovství dítěte (ve třech čtvrtinách žadatelky otěhotněly se stálým partnerem).

MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.
Gynekologicko-porodnická klinika
1. LF UK a VFN
Apolinářská 18
128 53 Praha 2
e-mail: tfait@seznam.cz


Zdroje

1. Asthon, R. Zdravé rodičovství. Brno: IDVPZ, 1997, 160 s. 

2. Fait, T. Antikoncepce. Praha: Maxdorf, 2008, 96 s.

3. Hansen, SK., Birkebaek, JS., Husfeldt, C., et al. Use of contraception and reasons for choosing abortion among abortion applicants. Ungeskr Laeger, 1996, 158, 41, p. 5773-6577.

4. Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada, 2007, 100 s.

5. Ketting, E., Visser, AP. Contraception in the Netherlands: the low abortion rate explained. Patient Educ Couns, 1994, 23, 3, p. 161-171.

6. Larsson, M., Anblom, G., Odlin, V., Tydén, T. Reason for pregnancy terminatin, contraceptive habits and contraceptive failure among Swedish women requesting an early pregnancy termination. Acta Obstet Gynecol Scand, 2002, 81, 1, p. 64-71.

7. Kocourková, J., Fait, T. Induced abortions: Still important reproduction loss in the Czech Republic? Neuroendocrinol Letters, 2009, 30, 1, p. 101-108.

8. Raine, T. Pomoc mladým dívkám při výběru vhodné antikoncepce. Gyn po promoci, 2007, 7, 6, s. 20-24.

9. Ravidran, J. Unwanted pregnancy – medical and ethical dimensions. Med J Malaysia, 2003, 58, Suppl A, p. 23-35.

10. Raymond, EG. Population effect of increased access emergency contraceptive pills. Obstet Gynecol, 2007, 109, 1, p.181-188.

11. Sangala, V. Safe abortion: a womanęs right. Tropical Doctor, 2005, 35, 3, p. 130-133.

12. Sauzéde, JP. Spokojené soužití v nové rodině. Praha: Portál, 2007, 160 s. 

13. Skrzypulec, V. Family planning - the role of general practitioner in abortion prophylaxis. Wiadomoszci Lekarske, 2004, 57, 1, p. 290-294.

14. Šulová, L, Fait, T. Nechtěné děti. Čes Gynek, 2009, 74, 3, s. 228‑233.

15. Yassin, AS., Cordwell, D. Does dedicted pre-abortion contraception counselling help to improve post-abortion contraception uptake? J Fam Plann Reprod Health Care, 2005, 31, 2, p. 115-116.

16. Warshak, RA. Revoluce v porozvodové péči o děti. Praha: Portál, 1996, 237 s.

17. Weiss, P., Zvěřina, J. Sexuální chování v ČR IV. Praha: DEMA, 2008, 160 s.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Článek

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 3

2010 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se