Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Rizikové skupiny pacientek

Nejohroženější skupinou jsou ženy s premenstruačním syndromem, těhotné a kojící ženy a uživatelky hormonální antikoncepce. V těchto obdobích je spotřeba hořčíku zvýšená, což může vést k manifestaci klinických obtíží. U těhotných žen bývá deficit hořčíku relativně častý, proto je vhodná včasná suplementace vhodným léčivým přípravkem v případě klinických obtíží.

Farmakokinetické aspekty

Mezi perorálně přijatou dávkou hořčíku a jeho vstřebáváním ze střeva existuje nepřímá úměra. Zatímco při jednorázové dávce 100 mg může vstřebatelnost dosahovat až 80 %, při dávce 300 mg klesá na 38 % a při dávce 1000 mg již pouze na 20 %. Hořčík, který se nevstřebá, zůstává ve střevě, váže vodu a působí laxativně.¹

Klinická praxe proto ukazuje, že optimální je rozdělit denní dávku (300–600 mg) do více menších částí (100–200 mg 2–3× denně). Tento postup maximalizuje absorpci a minimalizuje nežádoucí účinky, což je důležité zejména u citlivých skupin pacientek.²

Lék vs. doplněk stravy

Pro účinnou léčbu hypomagnezémie je vhodné použít registrovaný léčivý přípravek s jasně stanoveným obsahem účinné látky. Doplněk stravy může být využit v prevenci, avšak nelze jej považovat za léčebné řešení. Pouze léčivý přípravek zaručuje standardizované dávkování, kontrolu kvality a předvídatelný terapeutický efekt.

Pomocné látky a bezpečnost terapie

Při výběru konkrétního přípravku je důležité zohlednit i složení pomocných látek. Některé z nich totiž mohou zásadně ovlivnit vhodnost podávání u specifických skupin pacientek.

Přítomnost sodíku či draslíku může být problematická u pacientek s kardiovaskulárními onemocněními, respektive hypertenzí. Vitamin B₆, který se někdy kombinuje s hořčíkem, může být naopak nevhodný pro těhotné a kojící ženy.^4,5

V praxi proto doporučujeme preferovat čisté přípravky bez potenciálně rizikových aditiv, zejména pokud je plánováno jejich dlouhodobé užívání.

Klinické použití hořčíku v gynekologické praxi

Vitamin B6 je v běžných dávkách považován v těhotenství a při kojení za bezpečný, avšak jeho vysoké dávky jsou spojeny s rizikem periferní neuropatie, a je proto nutné dodržovat stanovený horní limit příjmu.⁵

Rozdělené dávkování umožňuje cílené doplnění hořčíku u rizikových skupin:

• PMS –⁠ zmírnění křečí a psychické tenze.
• Těhotenství a kojení –⁠ podpora energetického metabolismu a svalové funkce.
• Hormonální antikoncepce –⁠ kompenzace zvýšené potřeby v důsledku hormonálních změn.

Závěr

Hořčík je v gynekologické praxi stále často podceňován. Včasná diagnostika jeho nedostatku a adekvátní doplnění pomocí registrovaného léčivého přípravku mohou přispět k omezení obtíží spojených s hypomagnezémií. Gynekologové tak mohou významně podpořit celkový komfort pacientek a prevenci dalších komplikací.

MUDr. Jakub Janák
Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, s. r. o., Brno

CZ-25-Q3-107-MGL

Zdroje: 
^1,2 Doporučení vychází z odborných přehledů: Fine KD, et al. Am J Gastroenterol. 1991;86(9):1176–1181. Coudray C, et al. Magnes Res. 2005;18(4):215–223.
³ EFSA Scientific Opinion on Magnesium. EFSA J. 2015;13(7):4186.
⁴ European Medicines Agency (EMA). Annex: Excipients in the labelling and package leaflet –⁠ Sodium. „High sodium content requires caution in patients on a sodium-restricted diet, including those with cardiovascular disease or hypertension.“
⁵ European Food Safety Authority (EFSA). Scientific Opinion on the Tolerable Upper Intake Level for Vitamin B6 (2023). Stanovuje horní limit příjmu a uvádí riziko periferní neuropatie při vyšších dávkách.