Prof. MUDr. Jindřich Mourek, DrSc., devadesátiletý

Před 65 lety, 1. března 1953, nastoupil do Fyziologického ústavu Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy pětadvacetiletý lékař MUDr. Jindřich Mourek. Pocházel z lékařské rodiny, jeho otec (mimochodem také Jindřich) byl chirurg, později primář chirurgického oddělení a ředitel nemocnice v Kroměříži, kam se rodina přestěhovala z Bohumína v roce 1938 po obsazení tohoto území Polskem. Nebylo tedy divu, že se mladý Jindřich rozhodl jít ve stopách svého otce a v roce 1947 nastoupil na Lékařskou fakultu Karlovy Univerzity v Praze. Po promoci se však na rozdíl od svého otce nevydal na dráhu klinika, ale rozhodl se (a jak jeho bohatý a úspěšný profesní život prokázal, tak správně) pro dráhu vysokoškolského učitele a vědeckého pracovníka.

Vždy byl a stále zůstává velmi oblíbeným přednášejícím. Jeho přednášky z fyziologie patřily k těm nejlepším na lékařské fakultě –⁠ nejen že učily budoucí lékaře chápat fungování lidského těla, ale často přesahovaly do filozofické roviny, což posluchačům přinášelo možnost chápat logiku vědeckého přístupu k medicíně. Obdobně skvěle postavená a neméně oblíbená jsou dodnes jeho odborná sdělení na vědeckých setkáních, a to nejen v oboru fyziologie, ale v celém spektru neurověd a také ve zdánlivě odlehlejších oborech, jako je například neonatologie.

Pana profesora Mourka si však nelze představit bez vědecké práce, která byla a je nedílnou součástí jeho profesního života a možná ještě lépe řečeno celé jeho osobnosti. Jeho badatelská práce byla po řadu let zaměřena na studium biochemických aspektů vývoje centrálního nervového systému a na ovlivnění tohoto vývoje, zejména v jeho nejranějších fázích, různými faktory, jako např. hypoxií nebo hladověním. Výsledky jeho výzkumné práce vyvolaly zaslouženou pozornost v mezinárodní vědecké komunitě a díky tomu byl už od konce 50. let zván k vědecké spolupráci na prestižní zahraniční pracoviště. Jeho vědecké pobyty u prof. Giajy v Bělehradě, prof. Scherrera v Paříži nebo prof. Himwiche v Illinois přinesly nejen originální výsledky, ale umožnily rozvoj kontaktů s významnými vědeckými pracovníky a znamenaly další pozvání na vědecké a přednáškové pobyty do řady různých zemí. Od 80. let se pak profesor Mourek zaměřil na výzkum významu mastných kyselin pro zdárný postnatální vývoj organismu a jeho zdravotní stav. Počet jeho výukových i odborných textů, vědeckých článků i jejich rozsáhlý citační ohlas v mnohém hovoří sám za sebe.

Ani po odchodu do důchodu neopustil profesor Mourek Fyziologický ústav a 1. lékařskou fakultu UK. Zůstává stále plnohodnotným představitelem moderní lékařské fyziologie, kterou reprezentuje mimo jiné ve vědecké radě fakulty. Svým nebývale širokým všeobecným rozhledem, pedagogickými dovednostmi, pracovitostí a vědeckou poctivostí zůstává a –⁠ jak všichni doufáme –⁠ ještě dlouho bude velkým vzorem pro nás všechny.

prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc., MBA

Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty UK