Prenatální diagnostika chromosomových aberací v České republice: Aktuální data a významné trendy


Prenatal diagnostics of chromosomal aberrations in the Czech Republic: Actual data and important trends

The main goal of this study was to analyse the spectrum of chromosomal aberrations that were diagnosed during prenatal diagnostics in the Czech Republic in 2016.

We present a retrospective epidemiological analysis that is based on the official data from the National Registry of Congenital Anomalies that is run by the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic. Additional data were obtained actively from the departments of medical genetics and prenatal diagnostics under the guidance of the Czech Society of Medical Genetics and Genomics.

In 2016 there were 577 cases of chromosomal aberrations identified during prenatal diagnostics in the Czech Republic. The most important group of aberrations were the three main autosomal trisomies – Down, Edwards and Patau syndromes which were identified in 64.8 % of cases. The most frequent of them was the Down syndrome, that was identified in 271 cases (47 % of all cases identified in 2016). Other aberrations (including the abnormalities of the gonosomes and other autosomal anomalies) were still identified in more than one third of cases, although the screening programs do not primarily focus on them.

Combined screening in the first trimester and following prenatal diagnostics mostly identify main autosomal trisomies. Screening is currently the most important clinical referral for the invasive prenatal diagnostics procedures. We also observe important time trend of decreasing numbers of invasive diagnostics procedures – while the overall prenatal detection rate of chromosomal aberrations is not negatively affected.

Keywords:
hromosomal aberrations, prenatal diagnostics, prenatal screening


Autoři: Antonín Šípek jr. 1,2;  Vladimír Gregor 2,3,4;  Antonín Šípek 2,4,5
Působiště autorů: Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN v Praze 1;  Oddělení lékařské genetiky, Thomayerova nemocnice, Praha 2;  Katedra lékařské genetiky, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha 3;  Sanatorium Pronatal, Praha 4;  Ústav lékařské genetiky 3. LF UK, Praha 5
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2018; 157: 137-140
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cílem práce je představit spektrum chromosomových aberací zachycených v rámci prenatální diagnostiky v České republice v roce 2016./p>

Retrospektivní epidemiologická studie vychází z oficiálních dat shromažďovaných v rámci Národního registru vrozených vad v rámci Ústavu zdravotnických informací a statistky České republiky a také z doplňkové registrace prenatálně diagnostikovaných případů získávaných pod záštitou Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP.

V roce 2016 bylo prenatálně zachyceno celkem 577 chromosomových aberací. Nejvýznamnější skupinou chromosomových aberací, které byly zachyceny při prenatální diagnostice, jsou hlavní autosomová trisomie – tedy Downův, Edwardův a Patauův syndrom, které dohromady tvoří 64,8 % všech identifikovaných aberací. Nejčastější je Downův syndrom, který byl v roce 2016 prenatálně zachycen ve 271 případech (47 %). Ostatní aberace (gonosomové aberace a další odchylky autosomů) ale tvoří stále více jak třetinu případů, přestože na jejich detekci není prenatální screening cílen primárně.

Prenatální diagnostika chromosomových aberací v přímé závislosti na stále častěji prováděném kombinovaném screeningu v I. trimestru zachycuje především hlavní autosomová trisomie. Screeningová vyšetření jsou v tuto chvíli nejvýznamnější indikací k provádění invazivní prenatální diagnostiky. Dále pozorujeme významný trend ke snižování počtu potřebných výkonů invazivní prenatální diagnostiky při neklesající úspěšnosti prenatálního záchytu chromosomových aberací.

Klíčová slova:
chromosomové aberace, prenatální diagnostika, prenatální screening

ÚVOD

Chromosomové aberace představují významnou skupinu genetických chorob nejen z pediatrického pohledu. Jsou častou příčinou spontánních potratů, ale také se významně podílí na perinatální morbiditě i mortalitě (1). Prenatální diagnostika vývojových odchylek je proto celoplošné zaměřena primárně na dvě skupiny chorob – strukturní vývojové vady a právě chromosomové aberace (2, 3).

Prenatální diagnostika chromosomových aberací učinila v poslední dekádě výrazný pokrok. Inovace se týká jak screeningových, tak i diagnostických metod. V oblasti screeningu je pokrok spojen zejména s postupným přesunem těžiště biochemického screeningu z druhého trimestru (známého v klasické podobě jako tzv. triple test) na konec prvního trimestru. Tento tzv. kombinovaný screening prvního trimestru zahrnuje jak biochemickou analýzu specifických biochemických markerů (konkrétně to jsou PAPP-A neboli pregnancy-associated plasma protein A a volná beta podjednotka lidského choriového gonadotropinu), tak i základní ultrazvukové vyšetření, zahrnující především měření rozměru šíjového projasnění (NT – nuchal translucency), případně i hodnocení dalších ultrazvukových markerů (například přítomnost nosní kosti a jiné) (4, 5).

Hlavní výhodou tohoto typu screeningu je nejen citlivější detekce hlavních autosomových trisomií, ale zároveň – v návaznosti na odběr choriových klků – umožňuje jejich časnější diagnostiku na laboratorní úrovni (6, 7).

Pokrok v laboratorní diagnostice chromosomových aberací dokládá například zavedení tzv. rychlé diagnostiky nejčastějších trisomií metodou kvantitativní fluorescenční polymerázové řetězové reakce (QFPCR), ale zejména průnik čipových technologií do schématu prenatální genetické diagnostiky. Díky tomu je již možné detekovat nejen numerické chromosomové odchylky a výraznější strukturní aberace, ale v indikovaných případech i obrovskou skupinu submikroskopických delecí a duplikací (8).

Zcela novou metodou stojící nyní na pomezí screeningových a diagnostických metod je diagnostika nejčastějších trisomií (a případně dalších diagnóz) pomocí neinvazivního prenatálního testování (NIPT) založeného na principu analýzy volně cirkulující fetální DNA (9).

METODIKA STUDIE

Epidemiologická retrospektivní studie vychází z oficiálních dat získaných z Národního registru vrozených vad vedeného v rámci Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) a dále z dat získaných pod záštitou Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP z pracovišť prenatální diagnostiky. Celoplošná registrace vrozených vad má v naších zemích více než padesátiletou tradici (10).

Zvolili jsme poslední kompletně zpracovaný rok (2016), analyzovány pak byly počty všech chorob ze skupiny chromosomových odchylek (Q90–Q99). Pro přehlednější analýzu byly tyto diagnózy sdruženy do těchto diagnostických skupin:

  • Downův syndrom (diagnózy Q90.0–Q90.9)
  • Edwardsův syndrom (Q91.0–Q91.3)
  • Patauův syndrom (Q91.4–Q91.7)
  • jiné autosomové aberace (Q93–Q95)
  • gonosomové aberace (Q96–Q98)

Jako pozitivně diagnostikované případy prenatální diagnostiky byly brány situace, kdy byla chromosomová aberace potvrzena diagnostickou metodou (karyotypizací, QFPCR či metodou microarray) ještě před narozením. Informace o indikacích k provedení invazivní diagnostiky, počtech výkonů a ukončených případech byly získány z jednotlivých pracovišť lékařské genetiky v ČR.

VÝSLEDKY

V roce 2016 byla chromosomová odchylka v rámci prenatální diagnostiky potvrzena celkem v 577 případech. Nejčastější zaznamenanou diagnózou byl Downův syndrom (podmíněný trisomií chromosomu 21), který byl zachycen celkem 271krát (47 % všech případů). O poznání vzácnější, i když stále relativně časté, jsou i další dvě hlavní autosomové trisomie – Edwardsův syndrom (trisomie chromosomu 18) zachycený v 78 případech (13,5 % všech případů) a Patauův syndrom (trisomie chromosomů 13) zachycený ve 25 případech (4,3 % všech případů). Celkem tvoří tyto hlavní autosomové trisomie většinu všech zachycených případů – celkem 374 (64,8 % z jejich celkového počtu). Přibližně jednu čtvrtinu tvoří ostatní (povětšinou strukturní) aberace autosomů – 153 (26,5 % všech případů) a numerické i strukturní aberace gonosomů – 50 (8,7 % všech případů). Přehledně je spektrum zobrazeno v grafu 1.

Spektrum zachycených aberací
Graf 1. Spektrum zachycených aberací

Grafy 2 a 3 blíže ukazují osudy různých diagnóz po potvrzení přítomnosti chromosomové aberace. Jak je vidět, ve skupině hlavních autosomových trisomií bylo velmi vysoké zastoupení případů, kdy bylo těhotenství po pozitivní prenatální diagnostice na přání těhotné uměle ukončeno, a to celkem v 97,9 % všech případů. Ve skupině gonosomových aberací bylo toto procento nižší (64,0 % všech případů) a úplně nejnižší bylo ve skupině jiných aberací autosomů (54,2 % všech případů).

Uměle ukončená těhotenství po potvrzení diagnózy
Graf 2. Uměle ukončená těhotenství po potvrzení diagnózy

Pokračující těhotenství po potvrzení diagnózy
Graf 3. Pokračující těhotenství po potvrzení diagnózy

Graf 4 zobrazuje relativní počty výkonů invazivní prenatální diagnostiky v celé ČR za období 1994–2016 (na 10 000 živě narozených v daném roce). Z grafu je patrné, že maximálních počtů dosáhla invazivní prenatální diagnostika na přelomu let 2005–2006 (maximum 1757,6 výkonů na 10 000 živě narozených dětí v roce 2006), dále pak počty výkonů trvale klesají až dosud (645,2 výkonů na 10 000 živě narozených dětí v roce 2016).

Relativní počty výkonů invazivní prenatální diagnostiky
v ČR za období 1994–2016 (na 10 000 živě narozených)
Graf 4. Relativní počty výkonů invazivní prenatální diagnostiky v ČR za období 1994–2016 (na 10 000 živě narozených)

Graf 5 pak ukazuje vývoj hlavních indikací k provedení invazivní prenatální diagnostiky. Na začátku sledovaného období v roce 1992 bylo nejvýznamnější indikací čistě věkové riziko (věk těhotné vyšší 35 let v době porodu), což představovalo 71,2 % všech indikací, postupně však pozici nejčastější indikace převzaly pozitivní výsledky screeningových vyšetření, které v roce 2016 byly nejdůležitější indikací v 81 % všech případů.

Vývoj hlavních indikací k provedení
invazivní prenatální diagnostiky
Graf 5. Vývoj hlavních indikací k provedení invazivní prenatální diagnostiky

DISKUSE

Prenatální diagnostika prochází v posledních dekádách významnými změnami, a to nejen v České republice, ale celosvětově. Postupné zařazení prvotrimestrálního screeningu do prenatální péče se projevila v mnoha ohledech – v prvé řadě významným zvýšením četnosti prenatálně diagnostikovaných případů hlavních autosomových trisomií, především Downova syndromu. Tento nárůst prenatálně diagnostikovaných případů je z části vysvětlitelný právě úspěšnější a časnější diagnostikou díky prvotrimestrálnímu screeningu (diagnostikovány a nahlášeny jsou i případy, které by dříve končily spontánním potratem, a unikly by tak registraci), dále se na něm jistě podílí i nepříznivý sociodemografický trend zvyšování průměrného věku rodiček. O těchto trendech jsme již informovali a jsou i v souladu s výsledky mezinárodních srovnání (11–13). Stejně tak jsou globálně popisovány i další trendy, které jsme nyní ukázali, tj. rostoucí úloha screeningu a celkově klesající počty invazivně diagnostických vyšetření (konkrétně výrazný pokles počtu odběrů plodové vody při mírně rostoucím počtu odběrů choriových klků) (14).

Jak je patrné z prezentovaných dat, prenatální diagnostika ve většině případů (téměř ve dvou třetinách) zachycuje některou ze tří hlavních trisomií, téměř v polovině případů jde o Downův syndrom. Přesto by bylo nesprávné opomíjet i další diagnózy, zejména pak gonosomové aberace a také strukturní odchylky autosomů. Některé z těchto diagnóz jsou zachyceny nepochybně náhodně, například právě na základě pozitivního screeningu na některou z hlavních trisomií (15, 16). Tyto skupiny aberací jsou velmi různorodé a především různě klinicky závažné (některé až teoreticky zcela benigní, například u balancovaných chromosomových přestaveb), což můžeme nepřímo pozorovat na různě velkém zastoupení různých skupin chromosomových aberací v případech, v nichž je gravidita na žádost těhotné předčasně ukončena. Přestože prenatální diagnostika chromosomových aberací není primárně zaměřena na diagnostiku mikrodelečních a mikroduplikačních syndromů, jsou zachycovány i tyto diagnózy, pokud je klasické vyšetření karyotypu plodu doplněno (či někdy dokonce zcela nahrazeno) vyšetřením typu microarray (8).

V našich dosavadních studiích je ovšem jednotlivé skupiny strukturních chromosomových přestaveb velmi obtížné diferencovat, neboť jsou hlášeny pod kódy MKN-10, které jsou pro tuto extrémně bohatou skupinu různých přestaveb zcela nedostačující (17). Od roku 2016 je v rámci nové verze Registru vrozených vad již možné registrovat diagnózy i pod jinými klasifikačními systémy (například v databázích OMIM a ORPHANET), tudíž do budoucna by tento nedostatek měl být v našich přehledech již vyřešen (18).

ZÁVĚR

V rámci prenatální diagnostiky chromosomových aberací v České republice jsou nejčastěji zachycovány trisomie chromosomů 13, 18 a 21, tedy Patauův, Edwardsův a Downův syndrom. V posledních letech hraje stále důležitější úlohu v prenatální diagnostice chromosomových aberací prvotrimestrální screeening, díky kterému došlo také k poklesu každoročně prováděných invazivních výkonů prenatální diagnostiky.

Poděkování

Autoři by rádi poděkovali všem, kteří se podílejí na hlášení případů v rámci prenatální i postnatální diagnostiky, bez jejichž pečlivé a dlouhodobé spolupráce by obdobné studie nebylo možné provést.
Práce byla podpořena z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR: AZV 17-29622A.

Čestné prohlášení

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i obou spoluautorů.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Antonín Šípek jr.

Ústav biologie a lékařské genetiky

1. LF UK a VFN Albertov 4, 128 00 Praha 2

Tel.: 224 96 81 98

e-mail: antonin.sipek@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Beke A, Papp Z. Genetic components of perinatal morbidity and mortality. J Perinat Med 2001; 29 (3): 230–4.

2. McLaughlin ES, Schlosser BA, Border WL. Fetal diagnostics and fetal intervention. Clin Perinatol 2016; 43 (1): 23–38.

3. Hixson L, Goel S, Schuber P et al. An overview on prenatal screening for chromosomal aberrations. J Lab Autom 2015; 20 (5): 562–73.

4. Nicolaides KH. Screening for fetal aneuploidies at 11 to 13 weeks. Prenat Diagn 2011; 31 (1): 7–15.

5. Spencer K. Screening for Down syndrome. Scand J Clin Lab Invest Suppl 2014; 244: 41–7.

6. Loucký J, Springer D, Šubrt I. Doporučení o laboratorním screeningu vrozených vývojových vad v prvním a druhém trimestru těhotenství. Klin biochemie a metabolismus 2015; 23(44): 27–30.

7. Norton ME. First-trimester screening for chromosomal abnormalities: advantages of an instant results approach. Clin Lab Med 2010; 30 (3): 565–71.

8. Vanakker O, Vilain C, Janssens K et al. Implementation of genomic arrays in prenatal diagnosis: the Belgian approach to meet the challenges. Eur J Med Genet 2014; 57 (4): 151–6.

9. Drury S, Hill M, Chitty LS. Cell-free fetal DNA testing for prenatal diagnosis. Adv Clin Chem 2016; 76: 1–35.

10. Šípek A, Gregor V, Horáček J, Šípek A jr. National registry of congenital anomalies of the Czech Republic: Commemorating 50 years of the official registration. Cent Eur J Public Health 2014; 22 (4): 287–8.

11. Calda P, Šípek A, Gregor V. Gradual implementation of first trimester screening in a population with a prior screening strategy: population-based cohort study. Acta Obstet Gynecol Scand 2010; 89 (8): 1029–33.

12. Šípek A, Gregor V, Horáček J et al. Prevalence vybraných vrozených vad v České republice: vývojové vady ledvin, srdce a vrozené chromozomové aberace. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie 2013; 62 (3): 112–128.

13. Leoncini E, Botto LD, Cocchi G et al. How valid are the rates of Down syndrome internationally? Findings from the International Clearinghouse for Birth Defects Surveillance and Research. Am J Med Genet 2010, part A; 152A (7): 1670–80.

14. Cocchi G, Gualdi S, Bower C et al. International trends of Down syndrome 1993-2004: Births in relation to maternal age and terminations of pregnancies. Birth Defects Res A Clin Mol Teratol 2010; 88 (6): 474–9.

15. Alamillo CM, Krantz D, Evans M et al. Nearly a third of abnormalities found after first-trimester screening are different than expected: 10-year experience from a single center. Prenat Diagn 2013; 33 (3): 251–6.

16. Davis C., Cuckle H., Yaron Y. Screening for Down syndrome-incidental diagnosis of other aneuploidies. Prenat Diagn 2014; 34 (11): 1044–8.

17. Bedard T, Lowry RB, Sibbald B et al. Copy number variants and congenital anomalies surveillance: A suggested coding strategy using the Royal College of Paediatrics and Child Health Version of ICD-10. J Registry Manag 2016; 43 (1): 6–9.

18. Jírová J, Zvolský M, Šípek A. Národní registr vrozených vad jako rozvíjející se prostředek evidence nejen vrozených vad v České populaci. Neonatologické listy 2015; 21 (2).

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se