Dvacet let výuky společenskovědních a humanitních oborů na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze


Autoři: J. Vymětal
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav pro humanitní studia v lékařství
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 385-386
Kategorie: Dějiny lékařství

V letošním roce vzpomínáme významné výročí, neboť ve školním roce 1990/1991 byl na tehdejší Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze založen ústav, jenž se nazývá od školního roku 1991/1992 Ústavem pro humanitní studia v lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vznikl na základě rozhodnutí tehdejšího rektora univerzity prof. PhDr. Radima Palouše, dle kterého měly být na všech fakultách Univerzity Karlovy zřizovány ústavy základů vzdělanosti, obnovující a rozvíjející ideu univerzální vzdělanosti a humanity. U jeho zrodu stál klinický psycholog, filozof a disident Dr. phil. Jiří Němec. Od samého počátku zde byla vyučována a zkoumána lékařská psychologie, psychoterapie a oblast etiky – v návaznosti na filozofické základy medicíny. Na přechodné období (do školního roku 2001/2002) měl ústav na starosti i výuku veřejného zdravotnictví a sociální medicíny (včetně závěrečných státních zkoušek). Není bez zajímavosti, že studenti lékařství skládali v pátém ročníku studia závěrečnou státní zkoušku také z psychoterapie, avšak od této zkoušky (nikoliv však výuky) bylo upuštěno vzhledem k nejasnostem stran postgraduálního vzdělávání a kvalifikace pro psychoterapeutickou práci.

Budova děkanátu 1. LF UK v Kateřinské ulici (Praha 2), kde vznikla v roce 1911 první experimentální psychologická laboratoř v historických zemích Čech, Moravy a Slezska
Obr. 1. Budova děkanátu 1. LF UK v Kateřinské ulici (Praha 2), kde vznikla v roce 1911 první experimentální psychologická laboratoř v historických zemích Čech, Moravy a Slezska

Předchůdci výuky lékařské psychologie

Ústav pro humanitní studia navazuje a hlásí se k několika předchůdcům výuky lékařské psychologie, psychoterapie a lékařské etiky na českých lékařských fakultách. Patří mezi ně například slovinský psycholog Mihailo Rostohar, z lékařů bych pak upozornil na ruského lékaře Nikolaje Jevgraforiče Osipova, z našich pak na Bohuslava Boučka, Vladimíra Vondráčka, Jaroslava Skálu a Ferdinanda Knoblocha.

Prof. M. Rostohar (1879–1966) byl prvním experimentálním psychologem pracujícím v českých zemích a zastáncem tvarové psychologie. Jako zajímavost bych uvedl, že psychologický experiment dle Rostohara vznikl z podnětu J. E. Purkyně (1787–1869). Na podzim roku 1911 otevřel první experimentální psychologickou laboratoř v českých zemích, a to v prostorách Fyziologického ústavu lékařské fakulty České univerzity v Kateřinské ulici (dnes zde nalezneme děkanát 1. lékařské fakulty UK v Praze). Zdá se, že byl také prvním, kdo u nás přednášel (od roku 1912) psychologii studentům medicíny v českém jazyce. Později přešel Rostohar do Brna na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde zřídil v roce 1926 Psychologický ústav, který pracuje do současnosti. Pamětníci vzpomínali na jeho legendárního opičáka – makaka Pepu a nezbedné kousky související s jeho příslovečnou zvědavostí, záludností a také s tím, že opice se jen nesnadno (pokud vůbec) naučí čistotě. Na to prý doplatil při oficiální návštěvě brněnské univerzity i prezident T. G. Masaryk.

Mihailo Rostohar (30. 7. 1878 – 5. 8. 1966) – první experimentální psycholog pracující v českých zemích; je jednou z osobností důležitých pro vývoj naší psychologie
Obr. 2. Mihailo Rostohar (30. 7. 1878 – 5. 8. 1966) – první experimentální psycholog pracující v českých zemích; je jednou z osobností důležitých pro vývoj naší psychologie

Doc. N. J. Osipov (1877–1934) založil ruský psychoanalytický kroužek v Praze a údajně jako první přednášel na pražské lékařské fakultě již mezi válkami psychoterapii a psychoanalýzu. Od roku 1921 působil na pražské psychiatrické klinice.

Prof. B. Bouček (1886–1953), původně farmakolog, pracoval více let na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde byl také děkanem. Věnoval se mravním stránkám medicínské problematiky a mimořádně významný je pro nás tím, že založil v roce 1946 na Karlově univerzitě v Praze první deontologický ústav, neboli ústav lékařské etiky. S jeho jménem je tedy spojen vznik lékařské etiky jako oboru v našich zemích.

Bohuslav Bouček (2. 4. 1886 – 22. 11. 1953) – profesor Masarykovy univerzity v Brně, statečný člověk a zakladatel lékařské etiky
Obr. 3. Bohuslav Bouček (2. 4. 1886 – 22. 11. 1953) – profesor Masarykovy univerzity v Brně, statečný člověk a zakladatel lékařské etiky

Prof. Vl. Vondráček (1895–1977), původně též farmakolog, později psychiatr a mnohaletý přednosta Psychiatrické kliniky FVL Univerzity Karlovy v Praze, je pro nás důležitý pojetím oboru psychiatrie jako vědy „psychologicko psychiatrické“. Traduje se, že byl prvním profesorem lékařské psychologie – jeho zájem o psychologii byl skutečně mimořádný. Lékařskou psychologii tento eklektik a „poslední encyklopedista“ vyučoval v rámci psychiatrie.

Doc. J. Skála (1916–2007) patří mezi osobnosti zakladatelské. V době, jak sám říkal, své „první pracovní kariéry“, stál u zrodu československé alkohologie jako oboru. Při léčbě závislostí zdůrazňoval komunitní systém a psychoterapii, jíž se později naplno věnoval během „druhé pracovní kariéry.“ V letech nesvobody projevoval osobní statečnost a obratnost – například v roce 1978 založil Kabinet psychoterapie při Psychiatrické klinice FVL Univerzity Karlovy v Praze. Kabinet psychoterapie byl odpovědí našich psychoterapeutů na marasmus tehdejší doby. Díky Skálovi a lidem tvořících „ostrůvky pozitivní deviace“ jsme po převratu v roce 1989 mohli konstatovat, že úroveň naší psychoterapie byla srovnatelná s úrovní oboru v rozvinutých demokratických zemích. Známé je jeho vymezení psychoterapie „jako přátelského utkání, při kterém má bodovat terapeut, ale vyhrát pacient“, jež později pozměňuje a psychoterapii definuje jako „delikátní směs vědy a umění“.

Prof. F. Knobloch (* 1916) sehrál významnou úlohu v rozvoji naší psychoterapie a také na něho rádi navazujeme. Před svým odchodem do kanadské emigrace (v roce 1968 společně s manželkou) byl vedoucím psychiatrické ambulance Fakultní polikliniky v Praze. Pracoviště, které vedl, bylo právem nazváno „hlavní krystalizační plochou naší poválečné psychoterapie“ (doc. MUDr. Vl. Hort, CSc.). Vytvořil v Čechách a později i v Kanadě původní psychoterapeutické léčebné systémy zdůvodněné teorií, akcentující malou společenskou skupinu a navozování léčebné změny meziosobní interakcí a korektivními zkušenostmi.

Potud ve stručnosti k návaznostem na některé výrazné osobnosti našeho odborného a akademického života.

Výuka společensko-vědních a humanitních předmětů

A jaká je dnešní situace ve výuce společensko-vědních a humanitních předmětů realizované Ústavem pro humanitní studia v lékařství 1. lékařské fakulty UK v Praze? Ústav se formoval postupně a prošel za 20 let trvání pozitivním a diferencujícím vývojem. Jeho přednosty byli: Dr. phil. Jiří Němec (1932–2001), doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD. (*1953), prof. PhDr. Jan Vymětal (*1945) a od roku 2008 jej vede doc. ThDr. Václav Ventura, ThD. (*1951).

V současné době tvoří strukturu ústavu Oddělení lékařské psychologie a psychoterapie Oddělení lékařské etiky a filozofie medicíny. Především na jejich bedrech spočívá výuka předmětů tvořených názvy obou oddělení. Ústavem je zajišťována výuka magisterského studia všeobecného a zubního lékařství v českém a anglickém jazyce a bakalářského studia (ergoterapie, fyzioterapie atd.). V rámci ústavu je od roku 1996 činná Psychologická a psychoterapeutická poradna (vedoucí PhDr. ing. Ingrid Hanušová, PhD.) určená studentům i zaměstnancům fakulty a jejich rodinným příslušníkům. V rámci výzkumného záměru s názvem „Cíle medicíny: kvalita života“ vznikla dvě vědecko-výzkumná pracoviště: v roce 1999 Centrum pro biotiku (vedoucí doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD.) a Psychofyziologická laboratoř (vedoucí RNDr. Petr Bob, PhD.), která je v provozu od roku 2005. Centrum pro biotiku se zabývá výzkumnou a expertní činností v oboru etiky, psychofyziologická laboratoř se věnuje základnímu i klinicky orientovanému výzkumu v oblasti psychofyziologie a kognitivních neurověd. Je na místě také informovat, že ústav uskutečňuje každoročně a po více let, zásluhou PhDr. ing. I. Hanušové, PhD., výzkum motivace mediků ke studiu a profesi lékaře. Pedagogickou a vědecko-výzkumnou činností se ústav rovněž podílí na fakultních doktorských studijních programech „Bioetika“ a „Lékařská psychologie a psychopatologie“.

V příspěvku jsem chtěl u příležitosti výročí vzniku ústavu upozornit na to, že se stal během své dvacetileté existence pevnou a respektovanou součástí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho činnost je bohatá, různorodá a přispívá k propojování společenských a humanitních věd s biomedicínou.

Za poskytnutí fotografie M. Rostohara děkuje redakce PhDr. Jiřímu Pulcovi, řediteli archivu Masarykovy univerzity vrně.

 

Adresa pro korespondenci:
prof. PhDr. Jan Vymětal
Ústav pro humanitní studia v lékařství 1. LF UK
Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha 2
e-mail: vymej@lf1.cuni.cz

 

Zdroje

1. Bělohoubková M. Stručný přehled historie Ústavu pro humanitní studia v lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Sborník lékařský 2003; 104(4): 413–419.

2. Seznam přednášek na Univerzitě Karlově v Praze, 1. lékařská fakulta ve studijním roce 2009/2010. Zpracování podkladů a sazba nakladatelství Galén, 2009, www.http//uhsl.wz.cz.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se