#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Editorial


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 31, 2020, č. Supplementum A, s. 3-4

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dostáváte do rukou speciální přílohu časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína (AIM) – suplementum věnované inhalačním anestetikům a jejich využití v současné klinické praxi. Problematika inhalační anestezie představuje trvale aktuální téma oboru AIM z řady důvodů – 1) inhalační anestetika a anesteziologické techniky na nich založené jsou unikátní atribut anesteziologické části oboru (a troufám si tvrdit, že tomu tak bude i v budoucnu), 2) celosvětově i v České republice (viz dále) jde o nejpoužívanější látky k vedení či doplnění celkové anestezie, 3) rozsah našich znalostí o mechanismech jejich účinku a případných dlouhodobých dopadech na jednotlivé orgány a systémy je stále velmi nízký, 4) v probíhající environmentální debatě se (pomalu, ale jistě) dostávají na stále rozšiřující se seznam látek přispívajících ke zhoršování životného prostředí, 5) v neposlední řadě jsou tématem (z mého pohledu nekonečných a v principu irelevantních) debat typu „co je lepší... nitrožilní anestezie? ... inhalační anestezie? ... jaká látka či anestetikum je to nejlepší?“.

Aktuálnost tématu inhalačních anestetik z řady dalších úhlů pohledu bychom mohli komentovat do nekonečna, mimochodem oxid dusný je druhá nejpopulárnější látka pro tzv. rekreační použití a zpráva 2017/2018 Crime Survey for England and Wales odhaduje, že ve sledovaném období ji jednou či vícekrát použilo až 725 tisíc osob ve věku 16–59 let.1

Co víme „jistě“? Inhalační anestetika jsou nedílnou součástí technik celkové anestezie. Jejich role je z pohledu klinické praxe podle mého názoru nenahraditelná, přestože máme k dispozici techniky typu TIVA. Podíl inhalačních anestetik na vedení celkové anestezie v České republice je podle údajů Czech Anesthesia Day 2020 (ještě nepublikovaná data) jednoznačný a majoritní: sevofluran 69,3 % a desfluran 13,8 %, tzn. celkem cca 84 % všech celkových anestezií. Oxid dusný byl součástí vedení celkové anestezie ve 21,5 %.

Je rovněž prokázáno, že celková anestezie při použitích inhalačních anestetik indukuje změny především v centrálním nervovém systému (CNS), zda jsou změny plně reverzibilní či nikoliv, je otázkou. Současný stav odborného poznání ale silně naznačuje, že expozice inhalačním anestetikům generuje trvalou „stopu“ v organismu a nemusí jít jen o CNS.2,3 Nakolik jde o klinicky významný podíl v kontextu řady ostatních podnětů, kterým je organismus během operace a související anestezie vystaven, není jasné. Jasné však je, že operace a anestezie jsou spojeny s možnými dlouhodobými riziky, která nelze zcela asociovat se základní chorobou, ale kde je pravděpodobný vztah k použité anesteziologické technice nebo anestetiku.4–8 Výsledky experimentů na zvířatech do klinické praxe extrapolovat z řady důvodů bohužel není možné. Hledání ideálního anestetika tak nadále trvá, jeho nalezení ve všech požadovaných atributech považuji za nereálné, přestože některé molekuly (např. xenon) jsou v řadě aspektů tomuto fiktivnímu cíli blíže než v současnosti ve světě nejčastěji používaná inhalační anestetika.9

Environmentální aspekty inhalační anestezie nabývají na aktuálnosti, bez ohledu na to, jaký každý z nás zaujímá životní postoj k otázce globálního oteplování a organizacím, které ochranu životního prostředí mají za svůj program. Postoj výboru ČSARIM k předmětné otázce má (při určitém zjednodušení komplexnosti celé problematiky) dva jasné vzkazy pro odbornou komunitu – 1) výběr inhalačního anestetika má být determinován primárně posouzením prospěšnosti a rizika použití dané látky pro individuálního pacienta a nikoliv existencí environmentálního rizika, 2) pokud máme možnost volby mezi dvěma či více postupy s identickým poměrem přínos/riziko pro konkrétního pacienta, pak volme postupy a techniky, které zatěžují prostředí co nejméně – i tento aspekt by měl být považován za součást naší oborové i individuální společenské zodpovědnosti, přestože je tento pojem zprofanován.

K otázce, jaké je tzv. nejlepší anestetikum, a k častým požadavkům našich pacientů, „prosím o to nejlepší anestetikum, co máte“, si dovolím podělit se o můj osobní, 30 lety klinické praxe potvrzený postoj – není podstatná volba anesteziologické techniky, ale volba vašeho anesteziologa.

Děkuji sponzoru suplementa, firmě AbbVie za volnost a nezasahování do struktury ani obsahu článků, děkuji všem autorům článků za spolupráci.

Vám, čtenářům, přeji, aby se suplementum stalo první volbou, hledáte-li přehledný zdroj klinicky orientované farmakologie inhalačních anestetik a souhrn aktuálních názorů k inhalační anestezii.

Vladimír Černý

Editor suplementa


Zdroje

1. R A, PG M, N L (2020) Nitrous oxide-induced to-xic leukoencephalopathy. BMJ Case Rep. https://doi.org/10.1136/BCR-2020-238315.

2. Z C, H C, S O, A G, O H, D O, B D, K C, S P, DH E (2019) DNA damage effects of inhalation anesthetics in human bronchoalveolar cells. Medicine (Baltimo-re). https://doi.org/10.1097/MD.0000000000016518.

3. Escher J, Ford LD (2020) General anesthesia, germ cells and the missing heritability of autism: an urgent need for research. Environ epigenetics 6:dvaa007.

4. OA O, BW B, MA B, OO O (2018) Food and Drug Admi-nistration warning on anesthesia and brain development: implications for obstetric and fetal surgery. Am J Obstet Gynecol. https://doi.org/10.1016/J.AJOG.2017.08.107.

5. Chinn GA, Pearn ML, Vutskits L, et al (2020) Stan-dards for preclinical research and publications in developmental anaesthetic neurotoxicity: expert opinion statement from the SmartTots preclinical working group. Br J Anaesth 124:585–593.

6. Noguchi KK, Johnson SA, Dissen GA, Martin LD, Manzella FM, Schenning KJ, Olney JW, Brambrink AM (2017) Isoflurane exposure for three hours triggers apoptotic cell death in neonatal macaque brain. Br J Anaesth 119:524–531.

7. Stratmann G, Sall JW, May LD V., Loepke AW, Lee MT (2010) Beyond Anesthetic Properties: The Effects of Isoflurane on Brain Cell Death, Neurogenesis, and Long-Term Neurocognitive Function. Anesth Analg 110:431–437.

8. K C, ND R, GA D, MD N, LD M, VC CC, C K, D F, AM B (2017) Isoflurane Anesthesia Has Long-term Con-sequences on Motor and Behavioral Development in Infant Rhesus Macaques. Anesthesiology. https://doi.org/10.1097/ALN.0000000000001383.

9. Hou B, Li F, Ou S, Yang L, Zhou S (2016) Compa-rison of recovery parameters for xenon versus other inhalation anesthetics: systematic review and meta--analysis. J Clin Anesth 29:65–74.

Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo Supplementum A

2020 Číslo Supplementum A
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#