ATESTAČNÍ OTÁZKY OBORU ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA
Péče o pacienta po anestezii
Autoři:
V. Černý
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové
; Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada
; Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
; Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
; Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 6, s. 400-401
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání
1. Vymezení otázky a struktura problematiky/tématu
2. Důležité body
3. Reference, užitečné odkazy a zdroje apod.
1. VYMEZENÍ OTÁZKY A STRUKTURA PROBLEMATIKY/TÉMATU
- Poanestetická péče je standardní součástí nemocniční péče.
- Poanestetická péče je definována jako zdravotní péče po předcházejícím podání celkové a/nebo regionální anestezie, analgosedace nebo monitorované anesteziologické péči.
- Hlavním úkolem poanestetické péče je včasná identifikace a okamžité zahájení léčby komplikací souvisejících s operací a anestezií s cílem předcházet jejich závažným důsledkům.
- Poanestetická péče se poskytuje v definovaném prostoru – dospávací jednotka (postanesthesia care unit = PACU) nebo její ekvivalent.
- Jednotka se zřizuje co nejblíže operačním sálům tak, aby se předešlo časovým prodlevám při transportu nestabilních pacientů. Personální obsazení a technické vybavení odpovídá péči v bezprostředním pooperačním období, bez ohledu na typ výkonu.
- Pobyt na PACU předchází péči poskytované na standardním oddělení, propuštění do domácí péče nebo ve výjimečných situacích péči na specializovaných jednotkách (JIP/ARO).
- Propuštění z PACU by mělo být podle definovaných kritérií.
- Poanestetická vs. pooperační péče:
- pooperační péče (v systému, kde jsou definovány jednotlivé etapy zdravotní péče z pohledu vymezení jednoznačné odpovědnosti zdravotnických pracovníků) není to samé co pooperační péče;
- v širším slova smyslu a obecném významu zahrnuje veškerou zdravotní péči poskytovanou pacientovi po skončení jakékoliv operace do doby jeho zotavení umožňující překlad na oddělení s nižším stupněm poskytované péče;
- v užším slova smyslu (a v podmínkách ČR) se jedná obvykle o péči, poskytovanou na oddělení daného operačního/chirurgického oboru;
- pooperační péče může být poskytována i na lůžkovém oddělení oboru AIM;
- také obsahově se pooperační péče může v řadě aspektů překrývat, nebo dokonce shodovat s obsahem poanestetické péče;
- za předpokladu, že pacient nejde po operaci na oddělení typu JIP/ARO, pak pooperační péče začíná předáním pacienta z poanestetické péče příslušnému zdravotnickému pracovníkovi oddělení, kde je poskytována pooperační péče (obě etapy by měly být formálně odděleny předávacím protokolem).
2. DŮLEŽITÉ BODY
- K přijetí na PACU jsou doporučeni všichni pacienti po jakékoliv anestezii/monitorované anesteziologické péči, kteří nejsou primárně indikováni na JIP nebo ARO. Přijetí pacienta na PACU je doporučeno bez ohledu na trvání délky anestezie či zvolenou anesteziologickou techniku.
- Pacient je na PACU pod dohledem nelékařského zdravotnického personálu odpovídající kvalifikace, lékař musí být dostupný kdykoliv.
- Význam PACU:
- bezprostřední pooperační a poanestetická péče;
- titrace a optimalizace léčby akutní pooperační bolesti;
- snižování počtu pacientů přijímaných na pracoviště intenzivní péče (JIP nebo ARO);
- určení rozsahu případné nezbytné další péče/léčby na JIP nebo standardním oddělení;
- ve výjimečných situacích zajištění předoperační optimalizace orgánových funkcí u vybraných pacientů.
- Sledování během poanestetické péče:
- kontinuální sledování základních fyziologických funkcí
- vědomí
- dýchání (pulzní oxymetrie, případně kapnografie)
- krevní oběh (pulz, krevní tlak, EKG);
- návrat svalové síly/zotavení z podání svalových relaxancií (klinické vyšetření lze doplnit či nahradit monitorováním nervosvalového přenosu);
- tělesná teplota;
- bolest;
- nauzea a zvracení;
- stav hydratace a volémie;
- diuréza;
- odpad z drénů a krvácení;
- rozsah neuroaxiální/periferní blokády (je-li namístě).
- Nejčastější komplikace na PACU:
- komplikace se vztahem k operačnímu výkonu (např. krvácení);
- komplikace se vztahem k použité anesteziologické technice (např. nauzea/zvracení, přetrvávající efekt anestetik nebo svalových relaxancií, porucha průchodnosti dýchacích cest);
- komplikace se vztahem k přidruženým chorobám pacienta (např. hypertenze).
3. REFERENCE, UŽITEČNÉ ODKAZY A ZDROJE APOD.
- Doporučení ČSARIM pro poskytování poanestetické péče (www.csarim.cz).
- Další literatura na vyžádání u autora článku.
Do redakce došlo dne 25. 9. 2016.
Do tisku přijato dne 28. 9. 2016.
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě
Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresu cernyvla1960@gmail.com, vaše dotazy budou zodpovězeny do 72 hodin, jen výjimečně později. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2016 Číslo 6
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Monitorování hloubky celkové anestezie
- Trombofilní stavy v těhotenství
- Regionální anestezie a léky ovlivňující hemokoagulaci – co přináší nejnovější doporučení?
-
ATESTAČNÍ OTÁZKY OBORU ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA
Péče o pacienta po anestezii