ATESTAČNÍ OTÁZKY OBORU ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA
Péče o pacienta po anestezii

Stáhnout PDF

Autoři: V. Černý
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové ; Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada ; Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ; Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové ; Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 6, s. 400-401
Kategorie: Postgraduální vzdělávání

1. Vymezení otázky a struktura problematiky/tématu

2. Důležité body

3. Reference, užitečné odkazy a zdroje apod.

1. VYMEZENÍ OTÁZKY A STRUKTURA PROBLEMATIKY/TÉMATU

Poanestetická péče je standardní součástí nemocniční péče.
Poanestetická péče je definována jako zdravotní péče po předcházejícím podání celkové a/nebo regionální anestezie, analgosedace nebo monitorované anesteziologické péči.
Hlavním úkolem poanestetické péče je včasná identifikace a okamžité zahájení léčby komplikací souvisejících s operací a anestezií s cílem předcházet jejich závažným důsledkům.
Poanestetická péče se poskytuje v definovaném prostoru –⁠ dospávací jednotka (postanesthesia care unit = PACU) nebo její ekvivalent.
Jednotka se zřizuje co nejblíže operačním sálům tak, aby se předešlo časovým prodlevám při transportu nestabilních pacientů. Personální obsazení a technické vybavení odpovídá péči v bezprostředním pooperačním období, bez ohledu na typ výkonu.
Pobyt na PACU předchází péči poskytované na standardním oddělení, propuštění do domácí péče nebo ve výjimečných situacích péči na specializovaných jednotkách (JIP/ARO).
Propuštění z PACU by mělo být podle definovaných kritérií.
Poanestetická vs. pooperační péče:

pooperační péče (v systému, kde jsou definovány jednotlivé etapy zdravotní péče z pohledu vymezení jednoznačné odpovědnosti zdravotnických pracovníků) není to samé co pooperační péče;
v širším slova smyslu a obecném významu zahrnuje veškerou zdravotní péči poskytovanou pacientovi po skončení jakékoliv operace do doby jeho zotavení umožňující překlad na oddělení s nižším stupněm poskytované péče;
v užším slova smyslu (a v podmínkách ČR) se jedná obvykle o péči, poskytovanou na oddělení daného operačního/chirurgického oboru;
pooperační péče může být poskytována i na lůžkovém oddělení oboru AIM;
také obsahově se pooperační péče může v řadě aspektů překrývat, nebo dokonce shodovat s obsahem poanestetické péče;
za předpokladu, že pacient nejde po operaci na oddělení typu JIP/ARO, pak pooperační péče začíná předáním pacienta z poanestetické péče příslušnému zdravotnickému pracovníkovi oddělení, kde je poskytována pooperační péče (obě etapy by měly být formálně odděleny předávacím protokolem).

2. DŮLEŽITÉ BODY

K přijetí na PACU jsou doporučeni všichni pacienti po jakékoliv anestezii/monitorované anesteziologické péči, kteří nejsou primárně indikováni na JIP nebo ARO. Přijetí pacienta na PACU je doporučeno bez ohledu na trvání délky anestezie či zvolenou anesteziologickou techniku.
Pacient je na PACU pod dohledem nelékařského zdravotnického personálu odpovídající kvalifikace, lékař musí být dostupný kdykoliv.
Význam PACU:

bezprostřední pooperační a poanestetická péče;
titrace a optimalizace léčby akutní pooperační bolesti;
snižování počtu pacientů přijímaných na pracoviště intenzivní péče (JIP nebo ARO);
určení rozsahu případné nezbytné další péče/léčby na JIP nebo standardním oddělení;
ve výjimečných situacích zajištění předoperační optimalizace orgánových funkcí u vybraných pacientů.

Sledování během poanestetické péče:

kontinuální sledování základních fyziologických funkcí

vědomí
dýchání (pulzní oxymetrie, případně kapnografie)
krevní oběh (pulz, krevní tlak, EKG);

návrat svalové síly/zotavení z podání svalových relaxancií (klinické vyšetření lze doplnit či nahradit monitorováním nervosvalového přenosu);
tělesná teplota;
bolest;
nauzea a zvracení;
stav hydratace a volémie;
diuréza;
odpad z drénů a krvácení;
rozsah neuroaxiální/periferní blokády (je-li namístě).

Nejčastější komplikace na PACU:

komplikace se vztahem k operačnímu výkonu (např. krvácení);
komplikace se vztahem k použité anesteziologické technice (např. nauzea/zvracení, přetrvávající efekt anestetik nebo svalových relaxancií, porucha průchodnosti dýchacích cest);
komplikace se vztahem k přidruženým chorobám pacienta (např. hypertenze).

3. REFERENCE, UŽITEČNÉ ODKAZY A ZDROJE APOD.

Doporučení ČSARIM pro poskytování poanestetické péče (www.csarim.cz).
Další literatura na vyžádání u autora článku.

Do redakce došlo dne 25. 9. 2016.

Do tisku přijato dne 28. 9. 2016.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

e-mail: cernyvla1960@gmail.com

Služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě

Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresu cernyvla1960@gmail.com, vaše dotazy budou zodpovězeny do 72 hodin, jen výjimečně později. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.