Extrémní hypoxická laktatémie u pacientů v intenzivní péči – prognóza, možnosti a limity terapeutického řešení


Extreme hypoxic lactaemia in patients on critical care – prognosis, therapeutic options and their limitations

Objective:
The determination of prognostic factors and evaluation of therapeutic options in patients with tissue (cellular) hypoxia presented as high lactate levels.

Type of study:
Retrospective study.

Setting:
Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, teaching hospital.

Material and Methods:
Inclusion criteria were serum lactate > 8 mmol/L at any point during the first 24 hours after admission and the presence of tissue hypoxia (PaO₂ < 8.8 kPa and/or SpO₂ < 90%, PvO₂ < 4.7 kPa) in association with conditions inevitably associated with hypoxia (circulatory arrest, cardiopulmonary resuscitation, circulatory failure). APACHE II score system was used for assessment of the severity of the critical condition. The relationship between the monitored parameters, markers and survival rate were evaluated. The absolute positive and negative relationship between the monitored parameters and survival was estimated.

Results:
The group included 11 patients. Three of them survived, two without a disability. The unfavorable prognostic factors related to the highest absolute mortality rate included: MOF syndrome affecting more than 4 organ systems, liver failure with persistent elevated lactate above 8.0 mmol/L during the first 24 hours after admission, and the presence of other symptoms of tissue hypoxia (PaO₂ < 8.8 kPa, PvO₂ < 4.7 kPa, pH < 7.1). An aggressive treatment restoring physiological parameters of oxygen metabolism (primary circulation therapy) may result in serum lactate level restoration and tissue hypoxia elimination within 24 hours. This is strongly associated with a significantly higher survival rate without a future disability especially in patients recovering from septic shock. The extent of the therapeutic approach is limited in cases of untreatable vital organ system failure.

Key words:
lactate – hypoxemia – critically ill patient


Autoři: M. Kolář;  A. Součková;  Z. Stach;  J. Valenta
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 17, 2006, č. 5, s. 266-270
Kategorie: Intenzivní medicína - Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Stanovení prognostických faktorů a možností terapie u pacientů s tkáňovou (buněčnou) hypoxií prezentovanou vysokými hodnotami laktatémie.

Typ studie:
Retrospektivní studie.

Název a sídlo pracoviště:
Resuscitační oddělení fakultní nemocnice, Praha.

Materiál a metodika:
Kritériem zařazení byla hodnota laktatémie ≥8 mmol/l v prvních 24 hodinách od přijetí, přítomnost hypoxémie ( PaO₂ < 8,8 kP, SpO₂ < 90 %, PvO₂ < 4,7 kPa ) a diagnóza klinického stavu nevyhnutelně spjatého s hypoxií – stavy spojené se zástavou oběhu, kardiopulmonální resuscitací a/nebo oběhovým šokem. K hodnocení závažnosti celkového stavu byl použit APACHE II. Byla posouzena vazba sledovaných jevů a markerů s přežitím, respektive nepřežitím, v kategorii absolutní kladná vazba s jedním z těchto jevů a absolutní negativní vazba s jevem opačným.

Výsledky:
Soubor tvořilo 11 pacientů, 3 přežili, 2 bez deficitu. Nepříznivými prognostickými faktory absolutně spojenými s úmrtností byly: MODS s postižením více než 4 orgánových systémů, jaterní selhání a hladina laktátu ≥ 8,0 mmol/l v séru přetrvávající 24 hodin od přijetí s dalšími markery tkáňové hypoxie (PvO₂ ≤ 4,7 kPa, pH ≤ 7,1). Razantní terapeutické postupy (zejména terapie krevního oběhu), obnovující fyziologické parametry buněčného kyslíkového metabolismu a vedoucí k úpravě hladiny laktátu a odstranění tkáňové hypoxie do 24 hodin, jsou v případech septického šoku významně a u ostatních stavů zásadně spojeny s možností přežití bez následného postižení. Limitem terapeutického úsilí jsou neléčitelná selhání pro život nezbytných orgánových systémů.

Klíčová slova:
laktát – hypoxie – kriticky nemocný


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2006 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se