Srovnání hemodynamických parametrů hrudní epidurální a balancované anestezie během chirurgické revaskularizace myokardu za použití mimotělního oběhu

Stáhnout PDF English info

A comparison of haemodynamic changes using thoracic epidural anesthesia versus standard balanced anaesthesia during on-pump coronary artery bypass grafting

Background:
Thoracic epidural anaesthesia is a method with a short history starting in the early eighties. Its use in cardiac surgery patients is presumed to reduce peri-operative and early post-operative ischaemia, provide superior analgesia, shorten re-warming and extubation times and improve ventilation parameters.

Materials and Methods:
A total of 30 patients undergoing CABG under general anaesthesia were randomized to the thoracic epidural group (N = 15) and plain general anaesthesia group (N = 15).We observed haemodynamic parameters (HR, BP, CI, SVRI, LVSWI), markers of analgesia, extubation time, time till awake and early post-operative complication rates. Student’s and MANOVA tests were used for statistical analysis. P values less than 0.05 were considered significant.

Results:
We observed a lower heart rate and mean systemic pressure in the epidural anaesthesia group while the cardiac index remained equal. Patients in the thoracic epidural group had better visual analgesic score and shorter awakening and extubation times.

Conclusion:
Thoracic epidural anaesthesia provides stable conditions in cardiac surgery. It can be used as one of the fast-track methods.

Key words:
ischaemia –⁠ cardiac surgery –⁠ ventilation parameters

Autoři: M. Stříteský ¹; D. Rubeš ¹; M. Semrád ²; T. Čermák ¹; M. Lipš ¹
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK v Praze ¹; II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK v Praze ²
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 17, 2006, č. 3, s. 138-144
Kategorie: Anesteziologie - Původní práce

Souhrn

Úvod:
Hrudní epidurální anestezie má poměrně krátkou historii, datovanou od počátku osmdesátých let. Důvodem jejího užití v kardiochirurgii je předpoklad snížení peroperační a časné pooperační ischémie myokardu, kvalitní analgezie, zkrácení doby ohřevu a extubace nemocného, stejně jako zlepšení ventilačních parametrů.

Cíle studie:
Sledovat a porovnat vybrané parametry měření hemodynamiky (TF, TK, SI, SVRI, LVSWI), dále posoudit kvalitu pooperační analgezie, dobu do probuzení a extubace a zaznamenat výskyt časných pooperačních komplikací.

Materiál a metoda:
Soubor třiceti po sobě jdoucích nemocných, u kterých byla provedena přímá revaskularizace myokardu byl randomizován do dvou skupin podle druhu užité anestezie. Skupina A (n = 15) byla operována s použitím hrudní epidurální blokády a u skupiny B (n = 15) jsme užili celkovou anestezii. Statistické kalkulace byly provedeny MANOVA testem a Studentovým t-testem. Hodnota p < 0,05 byla považována za statisticky významnou.

Výsledky:
U skupiny A (epidurální anestezie) jsme zjistili statisticky významně nižší TF a střední TK, ale při stejném SI jako ve skupině B. Nemocní ve skupině A také udávali lepší analgezii podle skórovací škály bolesti (VAS, p < 0,02) a zaznamenali jsme i kratší dobu jejich probuzení a extubace.

Závěr:
Hrudní epidurální anestezie je stabilní anestezií v kardiochirurgii a může být považována za metodu fast-track.

Klíčová slova:
ischémie myokardu –⁠ kardiochirurgie –⁠ ventilační parametry