VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Články časopisu Rehabilitační cesta pacienta po prodělané CMP
Jak by měla vypadat ideální rehabilitační cesta pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě (CMP), případně jiném získaném poškození mozku (ZPM) – a jaká je realita? Kdo by měl takovou rehabilitaci koordinovat – a kdo ji koordinuje v současné době? A jak můžeme každý z nás kvalitu života jedince po prodělané ZPM zlepšit?
Novinky Individualizovaná profylaxe s dosažením vyšších minimálních hladin jako možná cesta optimální léčby hemofilie A
Profylaktické podávání koncentrátu faktoru VIII (FVIII) je u osob s těžkou formou hemofilie A standardem péče. Tradičně bylo cílem profylaxe udržení minimálních hladin FVIII > 1 %. Ukázalo se však, že tento cíl nemusí u řady hemofiliků chránit před krvácivými epizodami. Jak si tedy stojí profylaxe udržující vyšší hladiny FVIII? Tyto informace přinesla studie PROPEL, jejíž výsledky byly recentně publikované v časopisu Blood.
Novinky Využití inklisiranu u pacienta v sekundární kardiovaskulární prevenci
Snížení hladiny LDL cholesterolu (LDL-c) je vzhledem k prokázanému poklesu mortality jedním z primárních cílů redukce kardiovaskulárního (KV) rizika. U řady pacientů s familiární hypercholesterolémií nebo s KV onemocněním se však nedaří dosáhnout cílové hladiny LDL-c ani při podávání maximální tolerované dávky konvenční hypolipidemické léčby. Pro tyto nemocné je nadějí inklisiran – malá interferující RNA (siRNA) snižující cholesterol. V následujícím článku mimo jiné prezentujeme modelový příklad pacienta po akutní koronární příhodě, u něhož je vhodné léčbu inklisiranem zahájit.
Novinky Léčba mírně a středně závažné atopické dermatitidy
Atopická dermatitida (AD) je časté chronické, svědící a zánětlivé multifaktoriální onemocnění, které se může projevit v každém věku. Klinické projevy se mění s věkem pacienta. Rozlišují se fáze kojenecká, dětská, dospívajících a dospělých.
Novinky Bezpečnost a účinnost trombomimetik při léčbě ITP v graviditě − přehled dosavadních poznatků
Imunitní trombocytopenická purpura (ITP) je získaná autoimunitní choroba, která častěji postihuje ženy. Nevyhýbá se ani gravidním, u kterých se může projevit před otěhotněním, ale i během těhotenství a je spojená se zvýšeným rizikem některých peripartálních komplikací. První linie léčby se neliší od negravidních nemocných, otázky však vyvstávají při potřebě nasadit druhou linii, kde jsou moderní terapeutickou modalitou agonisté trombopoetinového receptoru (TPO-RAs). Vnést světlo do této problematiky se pokusili autoři přehledové práce publikované na konci loňského roku v British Journal of Haematology.
Novinky Optimální dávkování apixabanu v léčbě fibrilace síní
Přímý inhibitor aktivovaného faktoru X (Xa) apixaban se používá k léčbě a prevenci hluboké žilní trombózy a plicní embolie, u pacientů s fibrilací síní pak k prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie. Autoři subanalýzy klinické studie ARISTOTLE se zaměřili na účinnost a bezpečnost apixabanu v dávce 5 mg 2× denně u pacientů pouze s jedním z možných kritérií pro snížení dávky (pokročilý věk, nízká tělesná hmotnost nebo zvýšený kreatinin v séru).
Novinky Které lékové interakce dabigatranu jsou nejdůležitější a co to znamená pro praxi?
Jednou z velkých předností dabigatranu jsou naprosto minimální lékové interakce a absence hepatální toxicity. Přesto může v důsledku interakce s některými léky dojít k významnému ovlivnění jeho hladiny a k riziku krvácení. Které léky je třeba při léčbě dabigatranem podávat s opatrností a jak se případným interakcím vyhnout?
Články časopisu Léčba pacientů s chronickou myeloidní leukemií – nečekaný anebo očekávaný průnik onkologie a vnitřního lékařství?
Zavedení specifických inhibitorů tyrozinkinázy (TKI) do terapie pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) před téměř 20 lety vedlo k zásadní proměně do té doby fatálního nádorového onemocnění s mediánem přežití pohybujícím se v rozmezí 3–5 let v dobře zvladatelné chronické onemocnění nezkracující očekávanou délku života (1). Vskutku revoluční změna v terapeutickém přístupu k pacientům s CML přesáhla hranice hematologické onkologie a cílená léčba pomocí perorálně užívaných tablet TKI, prodlužujících přežití na úroveň celkové populace, se stala paradigmatem pro léčbu nádorových onemocnění jako takových. Původní představa o dlouhodobé až celoživotně podávané terapii, motivovaná obavou z relapsu onemocnění při prokázané rezistenci leukemických kmenových buněk vůči působení TKI, vzala za své poté, co se v řadě studií podařilo u některých pacientů dosahujících hluboké molekulární remise léčbu kontrolovaně vysadit (2–5). Dosažení stavu remise bez nutnosti trvalého užívání léků (tretament-free remission – TFR) se tak stalo novým cílem léčby pacientů s CML, blížícím se úplnému vyléčení z nádorového onemocnění.