Atopická dermatitida (AD) je časté chronické, svědící a zánětlivé multifaktoriální onemocnění, které se může projevit v každém věku. Klinické projevy se mění s věkem pacienta. Rozlišují se fáze kojenecká, dětská, dospívajících a dospělých.
V patogenezi atopické dermatitidy hraje roli interakce genetické predispozice, vlivů vnějšího prostředí, neuroimunologické nerovnováhy a porušené epidermální bariéry. Asi 70 % pacientů s AD má pozitivní rodinnou anamnézu s výskytem atopických onemocnění. AD postihuje 15–20 % všech dětí v ekonomicky vyspělých zemích.
Klinickými projevy AD jsou suchost, svědění a zánět kůže. Vývoj onemocnění probíhá od dětství až do dospělosti a nazývá se atopický pochod (atopic march). Do prvního roku života (early onset) se AD klinicky projeví u 60 % dětských pacientů a pokračuje alergickým atopickým pochodem v následujících letech. Do 5. roku věku se u těchto dětí v 80 % případů současně rozvine i alergický zánět sliznic respiračního ústrojí. U některých pacientů se AD klinicky projeví až v dospělosti (late onset). O jak těžkou formu AD se jedná, je možné hodnotit podle závažnosti postižení kožního povrchu (viz tabulka).
|
A: rozsah postižení ekzémem |
B: průběh |
C: intenzita svědění |
Součet A + B + C |
|
1 – < 9 % 2 – 9–36 % 3 – > 36 % |
1 – pod 3 měsíce v roce 2 – nad 3 měsíce v roce 3 – kontinuální průběh |
1 – lehké svědění, nenarušuje spánek 2 – svědění hodnocené jako > 1 a < 3 3 – silné svědění, obvykle narušující spánek |
≤ 4 – lehká forma AD 4,5–7,5 – středně závažná forma AD ≥ 8 – těžká forma AD |
Je třeba zajistit hydrataci kůže, úpravu její porušené bariérové funkce a vyřadit vliv provokačních faktorů. V průběhu léčby i preventivně jako udržovací terapie se používají emoliencia. Zejména po koupeli je důležité kůži ošetřit zvláčňujícím přípravkem včas, dokud je ještě vlhká. Protizánětlivá léčba spočívá především v aplikaci lokálních kortikosteroidů a lokálních inhibitorů kalcineurinu. Lokální kortikosteroidy se v léčbě AD používají více než 60 let. Lokální inhibitory kalcineurinu představují druhou třídu protizánětlivé léčby od roku 2000. V současnosti lze 1% krém pimekrolimus a 0,03% mast takrolimus používat u dětí od 2 let věku, 0,1% mast takrolimus lze používat od 16 let věku. Momentálně se jako 1. linie léčby akutní, mírné až středně závažné AD doporučuje po důkladném očištění kůže (k odstranění šupin a stroupků) aplikovat první 3–4 dny lokální kortikosteroidy 2× denně do zlepšení příznaků a dále střídat lokální kortikosteroidy a lokální inhibitory kalcineurinu 1× denně nebo použít lokální inhibitory kalcineurinu samostatně 2× denně a emoliencia dle potřeby.
Pokud dojde k rozvoji infikované AD, která se projeví zápachem, mokváním či pustulami, jsou po očištění kůže indikovány lokální antibakteriální (antiseptické) přípravky nebo systémová antibiotika a lokální kortikosteroidy do vymizení příznaků. Pro léčbu chronické mírné AD u dětí a dospělých jsou doporučené lokální inhibitory kalcineurinu s aplikací 2× denně na postižená místa a emoliencia dle potřeby. Po kompletním vymizení lézí se mohou spolu s emoliencii pro prevenci vzplanutí AD použít lokální inhibitory kalcineurinu 1× denně 7 dnů v týdnu po dobu 3 měsíců a následně se pokračuje v aplikaci emoliencií dle potřeby.
Léčebný algoritmus pro mírnou a středně závažnou AD doporučuje krátkodobě používané lokální kortikosteroidy s přechodem na léčbu lokálními inhibitory kalcineurinu. Důležitá je aplikace zvláčňujících přípravků. Problémem někdy bývá nedodržování pravidelné léčby pacientem. Příčinou může být neporozumění léčebným doporučením nebo obava pacienta z možných nežádoucích účinků léčby lokálními kortikosteroidy a inhibitory kalcineurinu. Velký význam má proto edukace pacienta, v případě dětí i členů rodiny.
(blu)
Zdroj: Pánková R. Atopická dermatitida – co je nového? Dermatologie pro praxi 2015; 9 (1): 25–30. Dostupné na: http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2015/01/06.pdf
