VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučení
Články časopisu Charakteristika a výsledky léčby mladších nemocných s akutní myeloidní leukemií pod 60 let: Analýza reálných dat z české databáze DATOOL-AML
Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.
Novinky Zhoršuje hereditární angioedém průběh onemocnění COVID-19?
Virus SARS-CoV-2 vstupuje do buněk hostitele přes receptor ACE2 a snižuje hladinu enzymu ACE2, který je nezbytný pro metabolismus bradykininu. Výsledná zvýšená hladina bradykininu a jeho metabolitů může vést ke zhoršení symptomů hereditárního angioedému (HAE). Přinášíme souhrn informací o vzájemných interakcích HAE a COVID-19.
Novinky Léčba hypertenze u diabetes mellitus
Arteriální hypertenze a diabetes mellitus (DM) jsou dvě velmi časté klinické situace. Prevalence hypertenze je u osob s diabetes mellitus 2. typu 70–80 %. Cílový krevní tlak je asi 130/80 mm Hg. Základem farmakologické léčby hypertenze u diabetu jsou blokátory systému renin- angiotenzin (ACE inhibitory, AT1 blokátory), které snižují kardiovaskulární (KV) riziko a zpomalují progresi renálního poškození. Ve většině případů (asi 80–90 %) je však nutné u diabetiků s hypertenzí podávat kombinační terapii. Výhodná je dvojkombinace blokátorů RAS s blokátory kalciových kanálů (BKK). Diuretika jsou vhodná do trojkombinace. U těžších forem hypertenze se osvědčuje malá dávka spironolaktonu. Farmakologická léčba by měla být komplexní a měla by zahrnovat kromě hypertenze i intervenci všech dalších rizikových faktorů (RF) včetně redukce BMI u obezity. Zdá se, že TK mohou snižovat i některá nová antidiabetika (zejména glifloziny).
Novinky Léčba dyslipidémie u diabetických pacientů
Dyslipidémie patří mezi hlavní rizikové faktory aterosklerózy a fatálních kardiovaskulárních (KV) příhod. Kombinace s diabetem toto riziko ještě zvyšuje. Účinná a správně indikovaná intervence snižuje morbiditu i mortalitu diabetiků na KV onemocnění (KVO).
Novinky Management péče o pacientku s karcinomem ovaria a neočekávanou mutací CDH1 – kazuistika
Onkologové z univerzitní nemocnice v Madridu nedávno publikovali své zkušenosti s léčbou a dalším sledováním pacientky s karcinomem ovaria, u níž byla při genetickém testování náhodně objevena mutace v genu CDH1 predisponující k difuznímu karcinomu žaludku.
Novinky Doc. Norbert Pauk: Těšíme se, až bude biologická léčba CHOPN hrazena ze zdravotního pojištění, tak jako u astmatu
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné progresivní onemocnění. Navzdory pokrokům v diagnostice a léčbě zůstávají významné výzvy zejména v oblasti včasného záchytu pacientů a výběru optimální terapie. V rozhovoru s přednostou Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka v Praze a předsedou Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) doc. MUDr. Norbertem Paukem, Ph.D., se zaměřujeme na management CHOPN krok za krokem i perspektivy biologické terapie, která přináší novou naději pro tyto pacienty.