VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Může mít nadměrné používání médií s obrazovkou u předškolních dětí negativní dopad na bílou hmotu mozkovou?
Studie výzkumníků z Ohia aktuálně publikovaná v časopisu JAMA Pediatrics hledala souvislost mezi používáním medií s obrazovkou u dětí předškolního věku přesahujícím rozsah doporučený Americkou pediatrickou akademií (AAP) a integritou mikrostruktury, respektive myelinizací drah bílé hmoty mozkové potřebných pro řeč, čtení a psaní.
Novinky Farmakogenomika může pomoci individualizovat farmakoterapii deprese a schizofrenie
Genetické faktory mohou do určité míry dobře predikovat terapeutické účinky, metabolismus a nežádoucí účinky léčiv. Farmakogenomika, která tyto vztahy studuje, je již silně rozvinutá v onkologii a její využití v dalších oborech medicíny je záležitostí blízké budoucnosti. V následujícím textu shrnujeme možné využití poznatků farmakogenomiky v psychiatrii. Výsledky několika nedávných velkých studií totiž ukázaly přínos genotypizace při volbě farmakoterapie depresivní poruchy a schizofrenie.
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.
Články časopisu Mozková žilní trombóza v těhotenství
Mozková žilní trombóza (MŽT) je onemocnění mozkových žil a splavů. Je to vzácné onemocnění s pestrou klinickou manifestací, na jehož vzniku se podílí řada získaných i vrozených faktorů. Jedná se o závažný stav, který se projevuje rozmanitými klinickými příznaky a variabilním průběhem. MŽT se vyskytuje u obou pohlaví a ve všech věkových skupinách, nejčastěji jsou postiženi novorozenci a ženy ve fertilním věku. Výskyt MŽT u mladých žen je zvýšen především v poporodním období, při užívání hormonální antikoncepce a při trombofilních stavech. Incidence MŽT je odhadována na méně než 1/100 000 a tvoří méně než jedno procento všech iktů.