Klíšťová encefalitida (KE) postihuje centrální nervovou soustavu (CNS) a má vysoké riziko trvalých následků. To platí zejména při nedodržení klidového režimu. I při léčené KE dochází asi u čtvrtiny pacientů ke vzniku trvalých následků.
V malém procentu případů má onemocnění inaparentní (skrytý) průběh. Pokud se projevuje, probíhá ve dvou fázích, po kterých hrozí rozvinutí trvalých následků, někdy označovaných jako třetí fáze.
V první fázi probíhá jako běžné chřipkové onemocnění a dá se s ním jednoduše zaměnit. Následuje velmi krátké období zlepšení, které nesmí lékaře zmást. Po něm totiž ihned následuje druhá fáze onemocnění, kde se již projevuje poškození centrální nervové soustavy svými příznaky (meningitická forma). Jedná se zejména o silné bolesti hlavy, horečku, nauzeu až zvracení, třes, křeče, rozmazané nebo dvojité vidění a meningeální příznaky v čele se strnutím šíje.
Výjimečná není ani krátkodobá ztráta vědomí nebo ochrnutí. Asi 10 % pacientů vyžaduje intenzivní péči, 5 % pacientů pak i umělou plicní ventilaci.
Trvalé následky bývají neuropsychického charakteru a patří k nim nejčastěji (v 81 % případů) mozečkové poruchy (porucha rovnováhy, třes). Dále jsou časté chabé parézy končetin (nejčastěji pažního pletence, 12 % případů), které bývají asymetrické, a postihují tedy pouze jednu končetinu nebo jednu polovinu těla. Takto postiženy mohou být i mimické svaly v obličeji. Tyto příznaky a poruchy hybnosti bývají někdy označovány jako encefalomyelitická forma nemoci nebo také neurologické příznaky.
Velice nepříjemnou komplikací jsou však psychické příznaky (encefalitická forma). K nim se řadí chronické bolesti hlavy (69 % případů), poruchy spánku (33 %), závratě (31 %), poruchy soustředění (25 %) a s nimi spojená snížená výkonnost. Z dalších problémů vyčnívá náladovost a deprese (13 % případů). Dokonce mohou mít pacienti i halucinace (3 % případů). Tyto stavy se dají jen velmi obtížně ovlivnit léky.
K úmrtí na samotné onemocnění klíšťovou encefalitidou dochází jen ve výjimečných případech, a to spíše v důsledku komplikace. Nejtěžší formou komplikace u KE je tzv. bulbocervikální forma nemoci. Jedná se o progrese zánětu podél Varolova mostu až k prodloužené míše, kde zánět postihuje centrum pro řízení činnosti srdce a dechové centrum. Tato situace pak může být bezprostřední příčinou smrti.
I když se KE vyznačuje nízkou úmrtností, o to delší bývá rekonvalescence pacienta, nejčastěji se uvádí 3 měsíce (doporučené trvání dispenzarizace pacienta je 1 rok). Dlouhodobý výpadek ze školy nebo zaměstnání, který je pro následné zotavení nutný, pak výrazně ovlivňuje kvalitu života postiženého. Jelikož proti KE neexistuje žádný účinný lék, není nic snazšího než těmto problémům předejít očkováním.
(ercp)
Zdroje:
Centers for Disease Control and Prevention
European Centre for Disease Prevention and Control
Chmelík, V.: Klíšťová meningoencefalitida – klinika, léčba, následky a předcházení nemoci. Prezentováno na IV. hradeckých vakcinologických dnech, Hradec Králové 18.–20.9.2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
