Klíšťová encefalitida často vede k trvalým neuropsychickým následkům

14. 5. 2019

Klíšťová encefalitida (KE) postihuje centrální nervovou soustavu (CNS) a má vysoké riziko trvalých následků. To platí zejména při nedodržení klidového režimu. I při léčené KE dochází asi u čtvrtiny pacientů ke vzniku trvalých následků.

Inzerce

Klíšťová encefalitida (KE) postihuje centrální nervovou soustavu (CNS) a má vysoké riziko trvalých následků. To platí zejména při nedodržení klidového režimu. I při léčené KE dochází asi u čtvrtiny pacientů ke vzniku trvalých následků.

Klinický obraz onemocnění probíhá ve fázích

V malém procentu případů má onemocnění inaparentní (skrytý) průběh. Pokud se projevuje, probíhá ve dvou fázích, po kterých hrozí rozvinutí trvalých následků, někdy označovaných jako třetí fáze.

V první fázi probíhá jako běžné chřipkové onemocnění a dá se s ním jednoduše zaměnit. Následuje velmi krátké období zlepšení, které nesmí lékaře zmást. Po něm totiž ihned následuje druhá fáze onemocnění, kde se již projevuje poškození centrální nervové soustavy svými příznaky (meningitická forma). Jedná se zejména o silné bolesti hlavy, horečku, nauzeu až zvracení, třes, křeče, rozmazané nebo dvojité vidění a meningeální příznaky v čele se strnutím šíje.

Výjimečná není ani krátkodobá ztráta vědomí nebo ochrnutí. Asi 10 % pacientů vyžaduje intenzivní péči, 5 % pacientů pak i umělou plicní ventilaci.

Třetí fáze

Trvalé následky bývají neuropsychického charakteru a patří k nim nejčastěji (v 81 % případů) mozečkové poruchy (porucha rovnováhy, třes). Dále jsou časté chabé parézy končetin (nejčastěji pažního pletence, 12 % případů), které bývají asymetrické, a postihují tedy pouze jednu končetinu nebo jednu polovinu těla. Takto postiženy mohou být i mimické svaly v obličeji. Tyto příznaky a poruchy hybnosti bývají někdy označovány jako encefalomyelitická forma nemoci nebo také neurologické příznaky.

Velice nepříjemnou komplikací jsou však psychické příznaky (encefalitická forma). K nim se řadí chronické bolesti hlavy (69 % případů), poruchy spánku (33 %), závratě (31 %), poruchy soustředění (25 %) a s nimi spojená snížená výkonnost. Z dalších problémů vyčnívá náladovost a deprese (13 % případů). Dokonce mohou mít pacienti i halucinace (3 % případů). Tyto stavy se dají jen velmi obtížně ovlivnit léky.

Onemocnění bývá smrtelné jen velmi vzácně

K úmrtí na samotné onemocnění klíšťovou encefalitidou dochází jen ve výjimečných případech, a to spíše v důsledku komplikace. Nejtěžší formou komplikace u KE je tzv. bulbocervikální forma nemoci. Jedná se o progrese zánětu podél Varolova mostu až k prodloužené míše, kde zánět postihuje centrum pro řízení činnosti srdce a dechové centrum. Tato situace pak může být bezprostřední příčinou smrti.

Očkování se vyplatí už jen kvůli velmi dlouhé době potřebné na zotavení

I když se KE vyznačuje nízkou úmrtností, o to delší bývá rekonvalescence pacienta, nejčastěji se uvádí 3 měsíce (doporučené trvání dispenzarizace pacienta je 1 rok). Dlouhodobý výpadek ze školy nebo zaměstnání, který je pro následné zotavení nutný, pak výrazně ovlivňuje kvalitu života postiženého. Jelikož proti KE neexistuje žádný účinný lék, není nic snazšího než těmto problémům předejít očkováním.

(ercp)

Zdroje:
Centers for Disease Control and Prevention
European Centre for Disease Prevention and Control
Chmelík, V.: Klíšťová meningoencefalitida – klinika, léčba, následky a předcházení nemoci. Prezentováno na IV. hradeckých vakcinologických dnech, Hradec Králové 18.–20.9.2008.

Štítky
Infekční lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se