VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Články časopisu Kardiorenální syndrom a glifloziny
Inhibitory SGLT2 – glifoziny – jsou novou skupinou antidiabetik, jejichž účinek není závislý na inzulinu. Velké randomizované klinické studie s dapagliflozinem, empagliflozinem a kanagliflozinem nejen potvrdily jejich kardiovaskulární bezpečnost, ale prokázaly i řadu významných benefitů.
Články časopisu Počet odebíraných axilárních sentinelových uzlin a jeho vliv na diagnostickou přesnost sentinelové biopsie u karcinomu prsu
Práce byla podpořena Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky (OP VaVpI – RECAMO, CZ.1.05/2.1.00/03.0101).
Práce byla podpořena projektem A-Math-Net Síť pro transfer znalostí v aplikované matematice (CZ.1.07/2.4.00/17.0100)
Práce byla podpořena projektem A-Math-Net Síť pro transfer znalostí v aplikované matematice (CZ.1.07/2.4.00/17.0100)
Novinky Aromasin: naděje snížení rizika rakoviny prsu u postmenopauzálních žen
Podle předběžných závěrů malé studie prezentované na 33. výročním sympoziu karcinomu prsu v San Antoniu v prosinci 2010 je účinek exemestanu slibný v prevenci rakoviny prsu u žen s vysokým rizikem rozvoje nádorového bujení v menopauze.
Novinky Pět stravovacích přešlapů, které mohou zkazit dovolenou
Chystáte se na zimu odjet za sluncem do exotických krajin či probádat indonéskou džungli? Abyste netrpěli zbytečnými trávicími obtížemi, poradíme, které nápoje a pokrmy si můžete bez obav dát a čemu se raději vyhnout.
Novinky Dodržováním bezlepkové diety chráníte své srdce
Celiakie nemusí postihovat jen zažívací trakt, ale i může zasáhnout další důležité orgány. V ohrožení je mimo jiné kardiovaskulární systém. Co dělat, aby nesnášenlivost lepku neničila vaše srdce?
Články časopisu DIAGNOSTIKA A LÉČBA MNOHOČETNÉHO MYELOMU
DIAGNOSTIKA A LÉČBA MNOHOČETNÉHO MYELOMU
Články časopisu Léčba pacientů s chronickou myeloidní leukemií – nečekaný anebo očekávaný průnik onkologie a vnitřního lékařství?
Zavedení specifických inhibitorů tyrozinkinázy (TKI) do terapie pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) před téměř 20 lety vedlo k zásadní proměně do té doby fatálního nádorového onemocnění s mediánem přežití pohybujícím se v rozmezí 3–5 let v dobře zvladatelné chronické onemocnění nezkracující očekávanou délku života (1). Vskutku revoluční změna v terapeutickém přístupu k pacientům s CML přesáhla hranice hematologické onkologie a cílená léčba pomocí perorálně užívaných tablet TKI, prodlužujících přežití na úroveň celkové populace, se stala paradigmatem pro léčbu nádorových onemocnění jako takových. Původní představa o dlouhodobé až celoživotně podávané terapii, motivovaná obavou z relapsu onemocnění při prokázané rezistenci leukemických kmenových buněk vůči působení TKI, vzala za své poté, co se v řadě studií podařilo u některých pacientů dosahujících hluboké molekulární remise léčbu kontrolovaně vysadit (2–5). Dosažení stavu remise bez nutnosti trvalého užívání léků (tretament-free remission – TFR) se tak stalo novým cílem léčby pacientů s CML, blížícím se úplnému vyléčení z nádorového onemocnění.