VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (5028 výsledků)
Antibiotická rezistence u nety
Novinky Fixní kombinace klindamycin/tretinoin – nová možnost v léčbě akné
Akné je polymorfní zánětlivá choroba pilosebaceózní jednotky. Hlavní etiopatogenetické faktory vzniku akné jsou: hyperseborea, hyperkeratóza v pilosebaceózních folikulech, zmnožení bakterie Propionibacterium acnes a zánět. Cílem léčby akné je kauzální postižení co nejvíce těchto faktorů. K nejčastěji užívaným lokálním lékům se řadí retinoidy, kyselina azelaová, antibiotika a benzoylperoxid. Retinoidy mají účinky především komedolytické, antikomedogenní a keratolytické, některé i protizánětlivé. Lokální antibiotika snižují počet Propionbacterium acnes a mají významný protizánětlivý efekt. 1% klindamycin / 0,025% tretinoin (Klin-RA) je fixní kombinace antibiotika s retinoidem pro léčbu akné, která obsahuje klindamycin spolu se solubilním a krystalickým retinoidem v patentovaném bezalkoholovém gelu na vodním základě. Účinné látky působí na tři ze čtyř etiopatogenetických faktorů akné. Lék proto redukuje zánětlivé i nezánětlivé morfy a má rychlý nástup účinku. Uvádíme kazuistiky dvou pacientů léčených výše uvedeným přípravkem. Oba pacienti byli do 3 měsíců výrazně zlepšeni až zhojeni. Tolerance přípravku byla vynikající.
Klíčová slova: akné, lokální léčba, tretinoin, klindamycin, kazuistika
Články časopisu Vyšetření cirkulujících nádorových buněk u karcinomu ledviny
Zařazení vyšetření na cirkulující nádorové buňky do běžného algoritmu vyšetření u pacientů po operaci ledviny pro nádor by se mohlo stát nenahraditelným zdrojem informací vypovídajících o heterogenitě a vývoji nádoru v průběhu onemocnění. Vyšetření na přítomnost cirkulujících nádorových buněk spadá do skupiny takzvaných tekutých biopsií, jejichž neopomenutelnou výhodou je jejich minimální invazivnost při získávání vzorku (odběr periferní krve), které umožňuje sledování vývoje tumoru. Dále je možné u pacientů s cirkulujícími nádorovými buňkami podstupujících operaci pro karcinom ledviny vyšetřit molekulární charakter cirkulujících buněk zhodnocením analýzy genové exprese.
Novinky Chronická tromboembolická plicní hypertenze
V posledních letech jsme svědky narůstajícího zájmu o onemocnění plicní cirkulace. Je to dáno jednak rozvojem na poli specifické farmakoterapie plicní hypertenze (PH), zlepšením její dostupnosti, a také zvládnutím techniky endarterektomie plicnice, jež se etablovala jako metoda první volby pro nemocné s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH). Klíčová je ale časná indikace léčby, a tedy časně stanovená diagnóza a určení typu plicní hypertenze. S moderními terapeutickými prostředky můžeme tak našim pacientům nabídnout kromě zlepšení prognózy a kvality života dokonce naději na úplné uzdravení, obzvláště nemocným s CTEPH. Následující text si klade za cíl upozornit na problematiku CTEPH.
Novinky Doporučení ESMO pro léčbu myelodysplastického syndromu s nízkým rizikem
Prioritou léčby myelodysplastického syndromu (MDS) s nízkým rizikem je zvládnutí cytopenie, a to především anémie, případně neutropenie a trombocytopenie. Následující souhrn doporučení stanovuje kritéria odpovědi na léčbu a uvádí aktuální terapeutické možnosti 1. a 2. linie.
Novinky Klony útočí: rezistentní Candida auris
V posledních měsících znepokojily řadu zdravotníků i pacientů zprávy o výskytu relativně nového nozokomiálního patogenu. Candida auris je kvasinka s razantně se zvyšující incidencí, považovaná za urgentní hrozbu mimo jiné v souvislosti s antimikrobiální rezistencí. Co vyplývá z aktuálních dat zveřejněných americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC)? A na co je nutné se zaměřit v rámci managementu boje s tímto problémem?
Články časopisu Jaké dávky inhibitorů tyrozinkináz jsou v léčbě pacientů s chronickou myeloidní leukemií optimální?
Zavedení inhibitorů tyrozinkináz (TKI) do léčby pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) zásadním způsobem zlepšilo jejich prognózu a prodloužilo přežití téměř na úroveň celkové populace. Expozice dlouhodobě až celoživotně podávané léčbě je však zatížena rizikem nežádoucích účinků, snížením kvality života, vysokými finančními náklady i psychickým stigmatem trvalé připomínky existence nádorového onemocnění. Úplné vysazení dlouhodobé terapie a dosažení tzv. remise bez nutnosti podávání léčby (treatment-free remission – TFR) se stalo novým cílem léčby pacientů s CML, který je však reálně dosažitelný jen u malé části z nich. Stále větší pozornost je tak věnována optimalizaci dlouhodobé léčby zejména ve smyslu redukce dávek TKI či jejich přerušovaného podávání s cílem zlepšit toleranci léčby a přitom udržet dostatečnou účinnost. Původně doporučené standardní dávky TKI, jaké vyplynuly z farmakokinetických a farmakodynamických studií, si vyžádaly v několika případech modifikaci již v průběhu následného klinického zkoušení, zejména na vrub přibývajících dat o snášenlivosti léčby. Snahy o další snižování dávek či úpravu dávkovacích schémat nacházejí podporu v příznivých datech již publikovaných analýz či jsou předmětem řady probíhajících klinických studií vč. těch, které mají jako konečný cíl dosažení TFR. Výzva ke zvážení redukce dávky TKI je začleněna i v nových doporučeních Evropské leukemické sítě pro léčbu CML. Předkládaný článek nabízí ucelený přehled dosavadních pokusů o optimalizaci dávek TKI a jejich výsledků v širším kontextu vývoje na poli standardního dávkování a přibývajících poznatků v oblasti farmakokinetiky.