VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Současné (a budoucí) možnosti diagnostiky deficitu alfa-1-antitrypsinu
Deficit alfa-1-antitrypsinu (AAT) je spojen mimo jiné s rozvojem chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) s emfyzémem. Většina pacientů však zůstává nediagnostikována, a proto se jim nedostává adekvátní léčby. Níže shrnujeme současné možnosti diagnostiky této genetické poruchy.
Novinky Předsedkyně Revma Ligy ČR: Doufám, že se v přístupu a léčbě osteoporózy v Česku polepšíme
U pacientů se zánětlivými revmatickými nemocemi je výrazně zvýšené riziko vzniku osteoporózy a s ní souvisejících zlomenin. Zároveň platí, že toto onemocnění je v Česku do značné míry podceňované a větší pozornost je mu věnována až právě ve fázi osteoporotických zlomenin. Do jaké míry se v této problematice angažuje pacientská organizace Revma Liga ČR sdružující pacienty s revmatickými nemocemi? Ptali jsme se její předsedkyně Edity Müllerové.
Novinky Plicní screening v Česku zatím zachytil přes stovku případů karcinomu plic
Cílem plicního screeningu, který v Česku probíhá od ledna 2022, je zachytit včasná stadia plicního karcinomu a zvyšovat povědomí o tomto zhoubném onemocnění v souvislosti s kouřením. Z vyhodnocení dat zdravotních pojišťoven prostřednictvím Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) vyplynulo, že z necelých 4 tisíc jedinců, kteří podstoupili nízkodávkové CT v rámci screeningového vyšetření, byl u 116 zjištěn karcinom.
Novinky Parenterální výživa jako součást léčby onkologicky nemocných
Malnutrice představuje pro onkologicky nemocného pacienta potenciálně závažnou komplikaci. V případě, že není možné pokrýt nutriční nároky organismu enterální cestou, je nutné přistoupit k parenterální výživě. Tu indikuje lékař v situacích, kdy je pacient ohrožen důsledky podvýživy. Až 45 % všech těchto nemocných bojuje s alespoň 10% úbytkem své tělesné hmotnosti.
Novinky Dlouhodobý přínos terapie luspaterceptem – čerstvá data ze studie MEDALIST
Terapie myelodysplastického syndromu (MDS) s nízkým rizikem si dává za cíl kompenzaci anémie, zlepšení či udržení kvality života a prodloužení doby do progrese do MDS s vyšším rizikem (HR-MDS) nebo do akutní myeloidní leukémie (AML). V rámci řešení anémie můžeme sáhnout po transfuzní terapii nebo podávání epoetinů, lenalidomidu či luspaterceptu coby prvního zástupce třídy léků podporujících maturaci erytrocytů. A právě posledního jmenovaného se týkají loni zveřejněná data z následného sledování pacientů ze studie MEDALIST.
Novinky Vliv komorbidit a chorobu modifikujících léků na mortalitu polymorbidních pacientů se srdečním selháním
U řady pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF) jsou přítomná přidružená onemocnění. Cílem britské studie autorů z Leedské univerzity bylo zhodnotit vliv těchto komorbidit na mortalitu pacientů s HFrEF. Ve své práci zkoumali také využívání a přínos chorobu modifikujících léků u této populace nemocných.
Novinky Vstřebávání levothyroxinu: Co přinesla nová formulace léčivých přípravků s obsahem LT4?
Celoživotní užívání levothyroxinu (LT4) je základem léčby hypotyreózy. Úzké terapeutické rozmezí LT4 klade zvýšený důraz na správnost dávkování a vhodnou titraci, a tak je zavedení nových formulací LT4 s přesnějším dávkováním účinné látky a vyšší úrovní bioekvivalence cestou k usnadnění titrace LT4 a zlepšení adherence pacientů.
Novinky Specifika léčby srdečního selhání u diabetiků
Diabetes mellitus (DM), a dokonce prediabetické hodnoty glykovaného hemoglobinu představují zvýšené riziko pro rozvoj srdečního selhání. A naopak – srdeční selhání zase zvyšuje riziko vzniku diabetu. Jak bychom tedy v tomto směru měli přistupovat k diabetikům a jaká je pro ně nejvhodnější léčba?