V rámci pilotního programu časného záchytu karcinomu plic rámci bylo za období 1. 1. 2022 – 31. 3. 2023 osloveno přes 10 tisíc osob ve věku 55−74 let, z nichž přibližně polovina souhlasila s účastí v programu. Zapojeno bylo 273 pneumologických pracovišť (70 %). V uvedeném období bylo vyšetřeno 6144 osob u pneumologa a 3983 osob podstoupilo první nízkodávkové CT (LDCT). Na základě toho bylo 116 nálezů vyhodnoceno jako pozitivních, přičemž 28 pacientů již mělo záznam v Národním onkologickém registru (NOR). Informovala o tom předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Uvedená data podle ní dokazují, že screening karcinomu plic má svůj význam, je však nedobrým zjištěním, že polovina oslovených kuřáků odmítla podstoupit screeningové vyšetření. Veřejnost je třeba dále edukovat o potřebě časného záchytu vyléčitelných stadií karcinomu plic a posílat rizikové osoby do center pro odvykání kouření.
Chronické plicní nemoci jsou jednou z hlavních příčin invalidity a pracovní neschopnosti a jejich incidence narůstá. Pozornost se zaměřuje zejména na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), tuberkulózu, karcinom plic, ale také progresivní plicní fibrózy a COVID-19. Mezi známé příčiny a spouštěče chronických plicních nemocí patří genetické dispozice, kouření či vdechování zplodin hoření a expozice prachu, respektive zánětlivým polutantům. Uplatňují se rovněž změny v mikrobiomu, chronický stres, nedostatek pohyb nebo špatná výživa.
Nejvíce škodlivý je tabák. Nekouření proto představuje jeden z hlavních principů prevence plicních nemocí. Bezpečná dávka tabáku podle profesorky Vašákové neexistuje, jedná se o vysoce toxickou látku. Bylo prokázáno, že kouření tabáku 22násobně zvyšuje riziko vzniku karcinomu plic, 2násobně riziko aktivace latentní tuberkulózní infekce, vyšší je rovněž riziko vzniku plicní fibrózy a krvácení z plicních sklípků. 1 z 5 kuřáků navíc onemocní CHOPN. Nebezpečné je i pasivní kouření − například děti kuřáků jsou v riziku vývoje astmatu nebo jeho zhoršení.
Kouření působí negativně nejen na plíce, ale ovlivňuje řadu orgánů a funkcí. U kuřáků je zvýšené riziko onkologického onemocnění, častěji než nekuřáci trpí vředovou chorobou žaludku a dvanácterníku, kardiovaskulárními onemocněními, zhoršenými reprodukčními funkcemi, častěji se rovněž potýkají s infekčními komplikacemi, mají 2násobné riziko rozvoje diabetu mellitu či psoriázy, vyšší výskyt deprese, 3násobné riziko roztroušené sklerózy, častěji a dříve trpí nedoslýchavostí, očními nemocemi či parodontózou.
Mezi nejzávažnější onemocnění spojené s kouřením patří karcinom plic. Jeho včasný záchyt v operabilních stadiích zvyšuje šanci na uzdravení. Bohužel, jak uvádí profesorka Vašáková, je v těchto stadiích diagnostikováno jen 15 % nádorů, zatímco většina jich je zjištěna až ve stadiu III−IV a tři čtvrtiny pacientů nemají šanci na vyléčení. Roste rovněž počet pacientů se zhoubným nádorem plic coby druhým onkologickým onemocněním. Propagace nekouření a zdravého životního stylu je proto jednou z priorit ČPFS. Jak ale odborníci jedním dechem zdůrazňují, bojovat je třeba proti kouření, nikoliv proti samotným kuřákům. Těm je naopak nezbytné podat pomocnou ruku a zajistit časný záchyt závažných nemocí způsobených kouřením.
Screening plicního karcinomu podle výsledků americké studie NLST a evropské studie NELSON snižuje úmrtnost na toto onemocnění o 20−25 %. Mezi jeho hlavní přínosy patří vedle zvýšení záchytu časných stadií karcinomu plic i záchyt dalších závažných stavů, jako je plicní fibróza či CHOPN. Program je spojen s intervencemi stran odvykání kouření.
Pilotní screening plicního zdraví probíhá v rámci celoevropského screeningu karcinomu plic. Na jeho implementaci v Česku se vedle ČPFS podílí i několik dalších odborných společností. Pomoci implementovat a zefektivnit plicní screening v členských státech pomáhá evropský projekt SOLACE (Strengthening the Screening of Lung Cancer in Europe).
Více informací naleznete na webech: plicnilekarstvi.cz a prevenceproplice.cz
(asa)
Zdroj: Tisková konference ke Dni pro zdravé plíce. ČPFS a ČOPN, Praha, 13. 11. 2023.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
