VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Umíme správně řešit osteoporotické zlomeniny?
Osteoporotické fraktury jsou spojeny se zvýšenou morbiditou i mortalitou a mnohdy s celkovým zhoršením kvality života. Neměli bychom proto zapomínat na diagnostiku osteoporózy u pacientů po zlomeninách a následné nastavení vhodné terapie.
Novinky Následná lékařská péče u žen s Turnerovým syndromem
Léčba Turnerova syndromu pomocí růstového hormonu patří ke zlatým standardům indikací růstového hormonu.
Novinky Poruchy hormonální funkce štítné žlázy
Následující článek přináší stručný přehled onemocnění štítné žlázy a základní diferenciální diagnostiky s odkazy na odborné zdroje nejen pro praktické lékaře.
Novinky Natalizumab je účinný v redukci relapsů roztroušené sklerózy u osob s různým EDSS skóre při zahájení léčby
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění ne vzácně hendikepující osoby, které postihuje. Natalizumab je moderním lékem, který je v současné době schválen k podání pacientům, u nichž selhala terapie jinými, tradičními léky. Podle španělských autorů předkládané studie je známo poměrně málo o tom, jaký vliv má stupeň postižení v době zahájení terapie natalizumabem na jeho účinnost.
Novinky Následná lékařská péče u žen s Turnerovým syndromem
Léčba Turnerova syndromu pomocí růstového hormonu patří ke zlatým standardům indikací růstového hormonu.
Novinky Které biomarkery lze využít pro stratifikaci rizik u ATTR srdeční amyloidózy?
Pro efektivní léčbu pacientů s transthyretinovou srdeční amyloidózou je třeba včasná diagnostika a poté co nejpřesnější stratifikace rizik, která identifikuje pacienty s vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod, progrese srdečního selhání a úmrtí. V současné době existuje několik skórovacích systémů, založených na běžně dostupných laboratorních parametrech. Přinášíme jejich stručný přehled.
Novinky Kulatý stůl: Jak v Česku zlepšit prognózu pacientů s karcinomem plic?
Každý rok se karcinom plic vyskytne zhruba u 6500 Čechů, z toho přibližně 5400 jich této nemoci podlehne. V Česku se totiž dlouhodobě daří zachytit jen asi 15 % nemocných v operabilním stadiu. Proč je cesta pacienta zdravotním systémem od podezření na karcinom plic přes diagnostiku až k případné operaci tak dlouhá? Jaké další kroky, vyjma zavedení pilotního programu časného záchytu karcinomu plic před 2 lety, by bylo vhodné učinit ve snaze zlepšit prognózu pacientů? O této problematice se diskutovalo na konci listopadu 2023 v rámci kulatého stolu na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.