Gastroenterolog MUDr. Tomáš Grega z oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha v následujícím textu přibližuje práci s pacientskými daty v klinické praxi i výzkumu na tomto pracovišti.
Gastroenterolog MUDr. Tomáš Grega z oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha v následujícím textu přibližuje práci s pacientskými daty v klinické praxi i výzkumu na tomto pracovišti. Vzhledem ke kvantitativnímu nárůstu objemu těchto dat (např. díky moderním diagnostickým metodám či propracovanějšímu plošnému screeningu) a potřebě stratifikovat pacienty dle různých parametrů tak, aby mohla být vybrána optimální léčebná strategie, stoupají i nároky na IT nástroje, jež lékaři používají. V případě využití všech dostupných modalit těchto nástrojů lze docílit nejen usnadnění práce, ale i zefektivnění a zkvalitnění péče o pacienty, kteří pak mohou profitovat z terapie připravené „na míru“.
Za příklad, na kterém lze tyto postupy práce s daty demonstrovat, lze vzít kolonoskopie a endoskopické odstranění polypů, tzv. endoskopické polypektomie (EPE). Ve vybraných případech se rovněž provádí tzv. endoskopická mukozální resekce (EMR) nebo endoskopická submukozální disekce (ESD).
Polypy jsou následně odesílány na patologii k histologickému rozboru, především kvůli vyloučení přítomnosti nádorových buněk. V případě, že přítomné jsou, se může jednat o různé typy: adenomy, karcinomy, hyperplastické polypy, pilovité (serrated) adenomy, leiomyomy. Tyto nálezy se pak dále odlišují stupněm dysplazie: dysplazie lehkého stupně (low grade dysplazie [LGD]) nebo těžkého stupně (high grade dysplazie [HGD]). U adenomů a karcinomů se určuje uspořádání buněk: tubulární, tubulovilózní, vilózní, kribriformní.
„Všechny tyto údaje včetně informace o velikosti polypu a o tom, zda byl odstraněn celý, nám pomáhají ke stanovení dalšího postupu. Tedy zda postačuje kontrolní kolonoskopie v určitém časovém intervalu, nebo zda je – jako například v případě karcinomu – třeba přistoupit k chirurgickému řešení,“ upřesňuje MUDr. Grega.
Jak mohou lékaři na tomto pracovišti následně postupovat, pokud potřebují s takto specifikovanými daty dále pracovat v nemocničním informačním systému? Ve vyhledávacím režimu lze vybrat pacienty za určité období dle dvou základních parametrů:
1. Kód diagnózy dle MKN (Mezinárodní klasifikace nemocí). V uvedeném případě se jedná o diagnózy se začátečním písmenem D (nezhoubné novotvary) nebo C (karcinomy).
2. Kód pro pojišťovnu. Při endoskopickém odstranění je vykázán určitý typ kódu, např. v případě biopsie kleštěmi se jedná o kód 15440.
Dle těchto parametrů lékař v informačním systému získá seznam pacientů, kteří podstoupili kolonoskopii a zároveň určitý výkon. Poté však musí jednotlivé zprávy fyzicky projít a „ručně“ zaznamenat do tabulek. „Jedná se o velké množství pacientů – analýza tak objemného souboru proto za současných podmínek trvá delší dobu, je třeba zapojit více pracovníků a stoupá také riziko chybovosti při výpočtech dané lidským faktorem. Kromě toho část pacientů může být vedena pod jinou číselnou diagnózou – často jsou totiž používány například diagnózy K638 nemoc střeva nebo K30 dyspepsie, za nimiž se může skrývat prakticky cokoliv,“ upozorňuje gastroenterolog na limity a problémy současného postupu.
Jaké možnosti usnadňující a zefektivňující práci s tímto souborem dat by tedy lékaři při své práci uvítali. Podle slov MUDr. Gregy by do budoucna bylo třeba, aby nemocniční systém například uměl snadno identifikovat kolonoskopie, při kterých bylo provedeno endoskopické odstranění polypů. Následně by z tohoto souboru dat mohly být extrahovány tyto údaje:
• Kolik kolonoskopií s EPE bylo provedeno za posledních 5 let.
• Jakou technikou byla provedena endoskopická polypektomie (jelikož lze zvolit z několika možností): odstranění kleštěmi, kličkou „za studena“ (tzv. cold snare) nebo pomocí elektrického proudu (tzv. hot snare), EMR, ESD.
• Kolik bylo provedeno EMR a kolik ESD.
• Jaká byla histologie odebraných polypů, jejich velikost a úplnost odstranění.
• Kdy byl daný pacient odeslán na kontrolní kolonoskopii po EPE, případně kdy byl operován.
Popsaný příklad velmi dobře ilustruje, že zejména na velkých klinických pracovištích stále stoupají nároky na informační systémy, které by měly umět třídit a automaticky vyhodnotit pacientská data na základě stále většího množství různě definovaných parametrů a vztahů mezi nimi. Navíc je neméně důležité, aby si každé pracoviště mohlo systém a způsob vyhledávání či práce s daty upravit na míru dle svých potřeb, respektive dle zvolených diagnostických či terapeutických postupů a výzkumných cílů.
Benefitem by měla být nejen úspora času a lidských sil, ale především kvalitnější péče o pacienty, ať již díky snížení rizika chybovosti výsledků nebo díky možnosti vybrat maximálně prospěšné diagnostické a léčebné metody pro každého jednotlivého nemocného.
Podělte se s ostatními lékaři o zkušenosti s informačními systémy a získejte poukázku na nákup odborné literatury!
Pracuje vaše klinika, oddělení či laboratoř s velkými objemy dat, které je třeba zpracovat a vyhodnocovat sofistikovanými informačními systémy? Narážíte při zpracování těchto dat na různé limity? Uvažujete o možnostech a inovacích, které by zefektivnily vaši práci? Popište nám (obdobným způsobem, jako je tomu v našem článku) svůj styl a postup práce s daty i eventuální perspektivy a potřeby pracoviště v této oblasti a zašlete na email redaktor@meditorial.cz.
Vybrané autory odměníme poukázkou na odbornou literaturu v hodnotě 400 Kč a poskytnuté informace využijeme (s jejich svolením) pro další pokračování v rámci seriálu na toto téma.
