VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Novinky v diagnostice a léčbě karcinomu prsu – co zajímavého zaznělo na BOD 2019
Nezanedbatelný počet přednášek a posterů na letošních dubnových Brněnských onkologických dnech (BOD) byl věnován problematice karcinomu prsu. Přinášíme souhrn nejzajímavějších sdělení.
Novinky Tromboprofylaxe a léčba žilní trombózy u onkologických pacientů
Větší riziko tromboflebitidy u pacientů s onkologickým onemocněním poprvé popsal před více než 150 lety Armand Trousseau. Dysregulace koagulační kaskády vedoucí k žilní trombóze, krvácení nebo diseminované intravaskulární koagulopatii (DIC) zůstává i dnes velkou výzvou v léčbě onkologických pacientů a významně se podílí na jejich mortalitě, nutnosti opakovaných hospitalizací a snížení kvality života. V klinické praxi je zásadní stratifikace pacientů podle rizika na základě aktuálních doporučení s přihlédnutím k momentálnímu klinickému stavu a prognóze pacienta.
Články časopisu Konsenzuální doporučení Českého národního hemofilického programu (ČNHP) pro diagnostiku a léčbu pacientů s hemofilií, vydání 2., rok 2017
*Pracovní skupina ČNHP pro standardy
**Jménem Koordinační rady a Výkonné rady ČNHP
**Jménem Koordinační rady a Výkonné rady ČNHP
Novinky Možnosti terapie závislosti na opioidních analgetikách v primární péči
Následující kazuistika demonstruje, že s problematikou obeznámený praktický lékař může pomoci rozpoznat závislost na opiátech podávaných v rámci zvládání chronické bolesti a že i v primární péči lze k odvykání této závislosti využít buprenorfin.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.