Ivabradin upravuje zánětlivé markery u chronického srdečního selhání

15. 3. 2018

Ivabradin, jestliže je správně indikován, snižuje morbiditu a mortalitu pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Za tímto jeho účinkem by se kromě ovlivnění srdeční frekvence mohl skrývat i příznivý vliv na systémový zánět.

Inzerce

CHSS a zvýšená zánětlivá aktivita

Zvýšená zánětlivá aktivita hraje významnou roli v rozvoji a progresi CHSS. Jako o patogenetických mechanismech se v této souvislosti uvažuje o endotelové dysfunkci nebo o indukci apoptózy kardiomyocytů v důsledku interakce zánětlivých mediátorů. Hladina zánětlivých markerů (CRP a IL-6) koreluje se závažností CHSS a s mortalitou pacientů. Dále byla u lidí s CHSS zjištěna snížená koncentrace antigen prezentujících dendritických buněk v cirkulaci.

Možnosti působení ivabradinu

Ačkoliv léčebné intervence cílené přímo na snížení zánětlivé aktivity zatím u CHSS nevyužíváme, je možné, že některé používané preparáty působí právě i tímto mechanismem. Menší německá studie se v tomto ohledu zaměřila na ivabradin. Je o něm známo, že zmírňuje symptomy a zlepšuje prognózu pacientů s CHSS snížením srdeční frekvence, které umožňuje lepší perfuzi myokardu a diastolické plnění komor. Poznatky o jeho protizánětlivých účincích byly však zatím omezené.

Metodika a průběh studie

Z 50 zařazených pacientů s CHSS na podkladě dilatační, ischemické či hypertenzní kardiomyopatie, LVEF < 50 % a srdeční frekvencí > 75/min při sinusovém rytmu léčených beta-blokátory, ACEI a antagonisty aldosteronových receptorů, u kterých byla zahájena léčba ivabradinem, bylo analyzováno 33. Iniciální dávka ivabradinu byla 2× 5 mg/den, u 21 pacientů musela být pro přetrvávající tepovou frekvenci > 60/min navýšena na 2× 7,5 mg/den.

Pacienti byli pro účely studie vyšetřeni při první návštěvě, po 3 měsících a po 6 měsících užívání ivabradinu. Vyhodnocovány byly subjektivní symptomy CHSS (anamnéza, dotazník SF-36), objektivní známky kompenzace (fyzikální vyšetření, hladina BNP, echokardiografie) a zánětlivá aktivita: množství cirkulujících dendritických buněk pomocí průtokové cytometrie a koncentrace zánětlivých mediátorů (TNF-α, hsCRP a IL-6) metodou ELISA.

Výsledky

Léčba ivabradinem vedla k významnému zmírnění subjektivních symptomů CHSS a ke zvýšení LVEF. Kromě toho byl prokázán významný pokles sérových hladin TNF-α a normalizace počtu cirkulujících dendritických buněk. Imunologické změny byly více vyjádřené u pacientů s ischemickou a dilatační kardiomyopatií než u pacientů s hypertenzní kardiomyopatií. Vysvětlení autoři nacházejí v patofyziologii těchto klinických jednotek, kde první zmíněná je úzce spojena s aterosklerózou a druhá s myokarditidou, tedy se zánětlivými procesy.

Závěr

Léčba chronického srdečního selhání ivabradinem vede – kromě subjektivního i objektivního zlepšení příznaků – rovněž k úpravě zánětlivých mediátorů.

(luko)

Zdroje:
1. Rohm I., Kretzschmar D., Pistulli R. et al. Impact of ivabradine on inflammatory markers in chronic heart failure. J Immunol Res 2016; 6949320.
2. Pistulli R., Hammer N., Rohm I. et al. Decrease of circulating myeloid dendritic cells in patients with chronic heart failure. Acta Cardiol 2016; 71 (2): 165–172, doi: 10.2143/AC.71.2.3141846.

Štítky
Angiologie Interní lékařství Kardiologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Možnosti nefarmakologického ovlivnění hypercholesterolémie
Autoři: MUDr. Marek Vícha, doc. MUDr. Jan Václavík, F.E.S.C. Ph.D.

Hořčík nad zlato aneb Nedostatek magnézia z pohledu internisty, neurologa a gynekologa
Autoři: MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., MUDr. Magdaléna Hlavačková, MUDr. Petra Herboltová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se