Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Individuální „mikrozoo“

Každý člověk má svou vlastní modifikaci typické střevní „mikrozoo“. Pro tuto extrémní variabilitu je nesnadné zjistit, jak se na střevní mikrobiotě odráží strava. Chybí třeba přístup zahrnující natolik široké škály, aby uměl odlišit i jemnější odchylky, například co se týká typu stravování a střevních mikrobů na úrovni druhů. V současné době se proto používají stejné základní sady dat pro vegany a omnivory, přestože zde hrozí velké základní rozdíly a zkreslení. Upozornili na to i autoři níže citované studie. 

Data z 5 nadnárodních kohort

Výzkumníci hodnotili data 21 561 osob z 5 nezávislých nadnárodních kohort. Jednalo se o 3 kohorty z britsko-amerického programu ZOE PREDICT a 2 kohorty z italských studií, celkem 656 veganů, 1088 vegetariánů a 19 817 „všežravců“. U každého jedince z kohort ZOE PREDICT byly známy nejen stravovací návyky, ale také údaje o obvyklé konzumaci více než 150 potravin (díky validovaným kvantitativním dotazníkům o frekvenci potravin – FFQ). Stravovací návyky částečně potvrdila detekce potravin ve stolici na základě genetické analýzy.

Odraz typů stravování

Na mikrobiomech bylo možné dobře rozlišit běžné stravovací vzorce. U veganů, vegetariánů i konzumentů stravy zahrnující maso se výrazně lišily. Nalezené typické kmeny mikrobů potvrdily a rozšířily některá předchozí zjištění.

U „všežravců“ ovlivňuje složení mikrobiomu především červené maso. Charakteristické mikrobiální kmeny u nich zahrnují například Ruminococcus torques, Bilophila wadsworthia a Alistipes putredinis), jejichž výskyt negativně koreluje s kardiometabolickým zdravím hostitele. Jejich spojitost s idiopatickými střevními záněty, kolorektálním karcinomem a snížená tvorba mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) byla doložena již dříve.

Naopak u veganů byli hojnější mikrobiální kmeny korelující s příznivými kardiometabolickými ukazatele. Tyto kmeny se u konzumentů stravy zahrnující maso vyskytovali více, pokud měli daní jedinci ve svém jídelníčku dosti rostlinné stravy. Charakteristické střevní mikrobiální kmeny u veganů, například Lachnospiraceae, Butyricicoccus sp. a R. hominis, odpovídají konzumaci ovoce a zeleniny. Hrají důležitou roli při rozkládání vlákniny a jsou popisováni jako producenti SCFA. 

V průřezové studii z roku 2021 se mikrobiota veganů a omnivorů lišila jen málo, vykazovala ovšem podstatně rozdílnou metabolickou aktivitu, zejména co se týče množství produktů fermentace. Vegani měli významně méně potenciálně škodlivých metabolitů (jako jsou p-kresol, litocholová kyselina, BCAA, aromatické sloučeniny aj.) a více potenciálně prospěšných (SCFA a jejich deriváty).

Systematický přehled 12 studií zase přinesl důkazy, že v krátko- až střednědobém horizontu (≤ 13 měsíců) má rostlinná strava v porovnání s konvenční příznivé účinky na skladbu střevního mikrobiomu a biochemické i antropometrické ukazatele u pacientů s obezitou, kardiovaskulárními nemocemi a revmatoidní artritidou. Protichůdné výsledky však byly pozorovány u čeledi Enterobacteriaceae a rodů Faecalibacterium a Coprococcus.

Jak ovlivnit mikrobiotu?

Střevní mikrobiální kmeny specifické pro určitý typ stravování se částečně překrývaly s mikrobiomem vyskytujícím se v potravinách. Zejména se to týkalo mléčných kultur. Strava s vysokým podílem mléčných složek se do střevního mikrobiomu promítla silným zastoupením Streptococcus thermophilus a několika kmenů bakterií mléčného kvašení (například L. acidophilus, L. paracasei a L. lactis), které jsou obecně spojovány se zdravím. Veganská střevní mikrobiota vykazovala nejvyšší výskyt mikrobů sdílených s ovocem, zeleninou a rostlinami a půdních mikrobů, jako jsou E. hormaechei a některé kmeny K. pneumoniae. Podporuje to předchozí zjištění a dokládá zajímavou a dosud neprozkoumanou roli půdních mikrobů v zejména veganských mikrobiomech.

Studie dále ukázala, že „všežravci“ v průměru přijímají výrazně méně zdravých rostlinných potravin než vegetariáni nebo vegani. Zvýšením rozmanitosti rostlinné stravy by mohli zlepšit zdraví střev. Práce potvrzuje, že lidé mohou ovlivňovat svou střevní mikrobiotu, a tím i své zdraví. Jak? Přímo svými stravovacími návyky i nepřímo prostřednictvím zemědělských a potravinářských postupů. Nabyté poznatky mají podle autorů potenciál využití v řadě oblastí, včetně zlepšení intervenčních studií různých stravovacích vzorců či epidemiologických studií, kde jsou k dispozici vzorky ze střev, ale nikoli podrobné údaje o stravě.

(esr)

Zdroje:
1. Fackelmann G., Manghi P., Carlino N. et al. Gut microbiome signatures of vegan, vegetarian and omnivore diets and associated health outcomes across 21,561 individuals. Nat Microbiol 2025; 10: 41–52, doi: 10.1038/s41564-024-01870-z.
2. Procházková M., Budinská E., Kuzma M. et al. Vegan diet is associated with favorable effects on the metabolic performance of intestinal microbiota: a cross-sectional multi-omics study. Front Nutr 2022; 8: 783302, doi: 10.3389/fnut.2021.783302.
3. Sidhu S. R. K., Kok C. W., Kunasegaran T., Ramadas A. Effect of plant-based diets on gut microbiota: a systematic review of interventional studies. Nutrients 2023; 15 (6): 1510, doi: 10.3390/nu15061510.