Souhrn doporučení pro diagnostiku a léčbu chronických žilních onemocnění

14. 1. 2016

Česká kardiologická společnost doporučuje následující postupy v diagnostice a léčbě chronické žilní insuficience a primárních varixů:

Chronická žilní insuficience je následkem akutní žilní trombózy. Projevuje se otokem, pigmentacemi, trofickými změnami až bércovým vředem. Při vyšetření nemocného je třeba se v anamnéze zaměřit na žilní trombózu, varixy a tromboflebitidu včetně začátku příznaků. Je nutné odlišit postižení hlubokých a povrchových žil a spojek, rozlišit obliteraci hlubokých žil a rekanalizaci, určit případnou žilní trombózu nasedající na starý trombus a posoudit lokalizaci choroby a její stupeň. Z přístrojových metod je nejdůležitější duplexní ultrasonografie k posouzení nástěnných trombů a rekanalizace, pletyzmografie ke zhodnocení funkce svalově-žilní pumpy a před případnou operací hlubokých žil i flebografie. Léčba je dlouhodobá a vyžaduje spolupráci nemocného. Základem je komprese elastickým obinadlem nebo kompresivní punčochou (třídy II, tj. 30–40 mm Hg). Pacienti se mají vyhýbat dlouhému stání, těžké práci, cvičit, pohybovat dolními končetinami, plavat, vhodné je snížení nadváhy a elevace končetin. Doporučená medikamentózní léčba ovlivňuje převážně mikrocirkulaci: rutin a jeho deriváty (Venoruton, Cilkanol, Venosan, Detralex), escin (Reparil, Yelon), glukofuranosid (Glyvenol), kalcium-dobezilát (Doxium, Danium). Většina přípravků také snižuje propustnost kapilár a některé mají protizánětlivý účinek. Při průchodném hlubokém žilním systému je možné chirurgické odstranění povrchových varixů a insuficientních spojek. V případě bércových vředů je nutná lokální léčba.

Primární varixy jsou způsobeny méněcenností žilní stěny v důsledku poruchy metabolismu kolagenu. V diagnostice se používají jednoduché testy: Tredelenburg I (turniket, kterým se zaškrtí zdvižená končetina u ležícího pacienta nad varixem, povolíme poté, co se pacient postaví: rychlá náplň varixu svědčí pro insuficienci chlopní), Tredelenburg II (stejně nasazený turniket po postavení pacienta nepovolíme: rychlá náplň varixu svědčí pro insuficienci spojky), Pethesův test (po kompresi končetiny nad varixem vestoje nedojde v případě insuficience spojek nebo uzávěru hlubokých žil při chůzi k jeho vyprázdnění). Reflux přes ústí vena saphena magna lze zjistit palpací varixů při kašli. Z přístrojových metod je před operací varixů potřebná duplexní ultrasonografie nebo flebografie k posouzení průchodnosti hlubokých žil. Před chirurgickou léčbou je vhodná i pletyzmografie, která určí funkci žilní pumpy. V léčbě jsou doporučeny kompresivní punčochy pouze při dlouhém sezení a při těžší práci a dále v těhotenství. Vhodný je pohyb, plavání, snížení nadváhy a elevace končetin. Farmakoterapie se používá stejná u chronické žilní insuficience, protože nejsou známy léky, které by upravovaly porušený metabolismus kolagenu. Chirurgická léčba spočívá v podvazu insuficientních žil či spojek a jejich exstirpaci. Skleroterapie je vyhrazena pro menší varixy, vedlejší kmeny a plaménková rozšíření žil.

(zza)

Zdroj: Ivo Přerovský. Doporučení pro diagnostiku a léčbu žilních chorob: chronická žilní insuficience a primární varixy. http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop=clanky&action=view&id=104

(navštíveno 24. 3. 2015)



Štítky
Angiologie Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se