Otto Kahler a jeho rod (ke 125. výročí smrti): I. Předkové


Otto Kahler and his family (on the 125th anniversary of his death): I. Ancestors

The 125th death anniversary of the famous internist Otto Kahler (1849–1893) offers an occasion to remind that, in the 19th and 20th centuries, his family with all roots of ancestors deeply taken in Bohemia enriched history of medicine with a line of five remarkable physicians in four consecutive generations. The first generation is represented by Otto’s father Josef Kahler (1810–1870), the fourth of fifteen children of a farmer in Großdorf near Braunau in northeast Bohemia. He graduated from Charles-Ferdinand University in Prague (1838), worked as a surgical intern and an assistant at Prague Maternity Hospital, as a docent (1844) he announced lectures on acology and desmaturgy (1844–1846). He then became a police and forensic physician (1845), since 1846 he acted as a wound physician at the Provincial Prison as well as Provincial Forced-Labor House and Reformatory until his sudden death during a session of a charitable society (1870) shortly before his son Otto graduated from the father’s alma mater (1971) to ripen into a pioneer personality whose name remains a lasting constituent of a synonym for multiple myeloma. Key words: Charles-Ferdinand University – genealogy – Joseph Kahler – Otto Kahler – Prague


Autoři: Pavel Čech
Působiště autorů: Kabinet dějin lékařství 3. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2018; 64(9): 879-885
Kategorie: Z historie medicíny

Souhrn

125 výročí smrti slavného internisty Otto Kahlera (1849–1893) nabízí příležitost připomenout, že jeho rod se všemi kořeny předků hluboko zapuštěnými v Čechách obohatil v 19. a 20. století dějiny medicíny řadou pěti pozoruhodných lékařů ve čtyřech po sobě jdoucích generacích. První generaci zastupuje Ottův otec Josef Kahler (1810–1870), čtvrté z 15 dětí sedláka ve Velké Vsi u Broumova v severovýchodních Čechách. Vystudoval Lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1838), pracoval jako chirurgický praktikant a asistent v pražské porodnici, jako docent (1844) ohlašoval přednášky z akologie a desmaturgie (1844–1846). Poté se stal policejním a soudním lékařem (1845) a od roku 1846 působil jako „ranlékař“ Zemské trestnice a Zemské donucovny a polepšovny až do náhlé smrti během schůze dobročinného spolku (1870) krátce předtím, než syn Otto dostudoval otcovu pražskou alma mater (1871), aby vyzrál v průkopnickou osobnost, jejíž jméno zůstává trvalou součástí synonyma mnohočetného myelomu. Klíčová slova: Josef Kahler – Karlo-Ferdinandova univerzita – Otto Kahler – Praha – rodopis

Úvod

V roce 2014 uplynulo jedno a čtvrt století od pražské publikace článku o mnohočetném myelomu, průkopnického díla moderní literatury na tomto poli, podepsaného příjmením proslaveným i jinými lékaři z téhož rodu (Kahler O. Zur Symptomatologie des multiplen Myeloms. Beobachtung von Albumosurie. Prag med Wochenschr 1889; 14: 33–35, 1889; 14: 45–49) (obr. 1). Vzájemně příbuzní autorští jmenovci bývají ponejvíce dva (Syllabové), někdy tři (Boučkové), zřídka čtyři (Pečírkové), jen vzácně se jich sejde pět (Eiseltové) – a právě tolika výraznými zápisy v souvislé řadě čtyř generací přispěl do dějin lékařství také rod Kahlerů (Josef, Otto starší, Otto mladší, Hermann a Otto-Hans).

Článek o mnohočetném myelomu v pražském
lékařském týdeníku (1889)
Obr. 1. Článek o mnohočetném myelomu v pražském lékařském týdeníku (1889)

Nedávné 125. výročí vzpomínané publikace i letošní 125. výročí smrti se týká druhého ze jmenovaných (obr. 2). Nejen proto je tu namístě pozornost především jeho životu a dílu. Připomenutí však zasluhuje každý z těch pěti; jejich propojené osudy nadto splétají lékařskou ságu od selských kořenů na Broumovsku a Hořovicku až k vrcholům vědeckých kariér na předních univerzitách střední Evropy.

Autor průkopnického článku, pražský
internista Otto Kahler (1849-1893)
(dostupné z https://commons.wikimedia.org/
wiki/File:Kahler.JPG)
Obr. 2. Autor průkopnického článku, pražský internista Otto Kahler (1849-1893) (dostupné z https://commons.wikimedia.org/ wiki/File:Kahler.JPG)

První lékařská generace: Josef Kahler (1810–1870)

Potomek broumovských sedláků

Zakladatel rodové linie pražských, vídeňských a freiburských lékařů Josef Kahler přišel na svět 9. prosince 1810 v domě č. 1 v Großdorfu [1] (dnes Velké Vsi) za humny Broumova v severovýchodním výběžku Čech. Chlapec zapsaný ve farní matrice křtů u sv. Petra a Pavla v Broumově jako Joannes Josephus (obr. 3) byl čtvrtým z 15 dětí großdorfského sedláka Johanna Georga Thomase Benedikta Kahlera [1], 21. prosince 1781 narozeného (obr. 4) syna ovdovělého Johanna Georga Chrysostoma Kahlera (*27. ledna 1731) [2,3] (obr. 5) a jeho druhé ženy Anny Marie, rozené Kubeové z blízkého Ottendorfu [3,4] (dnes Otovic) na slezské hranici – vdovy po Michaelu Tölgovi z broumovského předměstí, za J. G. Chrysostoma Kahlera provdané 29. ledna 1781 [4] (obr. 6).

Zápis křtu Ottova otce Josefa Kahlera (1810)
Obr. 3. Zápis křtu Ottova otce Josefa Kahlera (1810)

Zápis křtu Josefova otce Johanna Georga
Thomase Benedikta Kahlera (1781)
Obr. 4. Zápis křtu Josefova otce Johanna Georga Thomase Benedikta Kahlera (1781)

Zápis křtu Josefova děda Johanna Georga
Chrysostoma Kahlera (1731)
Obr. 5. Zápis křtu Josefova děda Johanna Georga Chrysostoma Kahlera (1731)

Zápis sňatku Josefových prarodičů
J. G. Ch. Kahlera a A. Tölgové (1781)
Obr. 6. Zápis sňatku Josefových prarodičů J. G. Ch. Kahlera a A. Tölgové (1781)

Selského původu byl Josef i po matce Anně Barbaře Theresii [1], 8. července 1786 v Großdorfu narozené [5] (obr. 7) a 5. listopadu 1805 za J. G. Thomase B. Kahlera provdané [6] (obr. 8) dceři rodáka (*12. července 1751) ze vsi Weckersdorf [2] (česky Křinice) pod Broumovskými stěnami a großdorfského souseda z domu č. 10 Johanna Benedikta Rosenbergera [2,5] (obr. 9), od roku 1806 v matrikách zapisovaného nejčastěji jako Rosenberg [1,7], a jeho ženy Anny Marie Theresie, rozené Zinckeové [2] či Zinkeové [5,6] nebo Zünkeové [4], narozené ve Weckersdorfu 26. února 1764 [2] (obr. 10) a za Rosenbergera provdané 25. února 1783 [4] (obr. 11).

Zápis křtu Josefovy matky Anny Barbary
Theresie Rosenbergerové (1786)
Obr. 7. Zápis křtu Josefovy matky Anny Barbary Theresie Rosenbergerové (1786)

Zápis sňatku Josefových rodičů
J. G. T. B. Kahlera a A. Rosenbergerové (1805)
Obr. 8. Zápis sňatku Josefových rodičů J. G. T. B. Kahlera a A. Rosenbergerové (1805)

Zápis křtu Josefova děda Johanna Benedikta
Rosenbergera (1751)
Obr. 9. Zápis křtu Josefova děda Johanna Benedikta Rosenbergera (1751)

Zápis křtu Josefovy babičky Anny Marie
Zinckeové (1764)
Obr. 10. Zápis křtu Josefovy babičky Anny Marie Zinckeové (1764)

Zápis sňatku Josefových prarodičů
J. Rosenbergera a A. Zünkeové (1783)
Obr. 11. Zápis sňatku Josefových prarodičů J. Rosenbergera a A. Zünkeové (1783)

Všech 15 dětí J. G. Thomase a Anny Kahlerových od nejstarších Johanna Antona (1806), Anny (1807), Johanna Benedikta (1809) a Josefa (1810) až po nejmladšího Antona (1826) se v příchodu na svět vešlo do pouhých 20 let [1,7].

Porodník, akolog, vězeňský ranlékař

Třetího z jedenácti synů poslal großdorfský sedlák do Prahy na Karlo-Ferdinandovu univerzitu. Josef Kahler tu vystudoval medicínu a po obhájení disertace věnované nemocem léčeným na klinice profesora speciální patologie a terapie i jiných oborů Julia Vincenze Krombholze (1782–1843) [8] během roku 1836 (Kahler Josephus. Dissertatio inauguralis medica, sistens Conspectum morborum nonnullorum sub Auspiciis P. T. Domini Prof. J. V. Nobilis de Krombholz in instituto clinico secundo semestri anni scholatici (sic!) 1836 tractatorum… Pragae: Typis Thomae Thabor, 1838) (obr. 12) byl 31. července 1838 promován [9].

Titulní strana pražské disertace Josefa
Kahlera (1838)
Obr. 12. Titulní strana pražské disertace Josefa Kahlera (1838)

Doktor lékařství a chirurgie a magistr porodnictví pracoval pak ve Všeobecné nemocnici jako chirurgický praktikant, v letech 1840–1842 jako sekundář v porodnici a asis­tent stolice praktického porodnictví pod přednos­tou prof. Antonínem Janem Jungmannem (1775–1854) [8], mladším bratrem vůdce druhé generace českého národního obrození. V roce 1844 byl jmenován docentem a v následujících 2 letech ohlašoval přednášky z nauky o léčebných prostředcích (akologie) a z nauky o obvazech (desmaturgie).

V roce 1845 se stal policejním a soudním lékařem na pražském Novém Městě, rok nato [8] „wundarztem“ (ranlékařem) v nemocnici Svatováclavské zemské trestnice i Zemské donucovny a polepšovny čp. 329 na Karlově plácku mezi kostelem sv. Karla Boromejského a Podskalím (obr. 13). Od roku 1843 bydlil na Starém Městě ve dvoj­domě čp. 156 [10] (obr. 14) na rohu ulic Karlovy a Dominikánské, dnes Husovy, vzniklém sloučením severního nárožního domu U zlaté slámy s barokní fasádou a jeho jižního souseda, domu U černého hada (též U klíčů) s románským jádrem a renesančními štíty (obr. 15). Josef Kahler tady založil rodinu.

Svatováclavská zemská trestnice, Josefovo
působiště (1846–1970) (dostupné z http://
promeny.viareality.cz/PlaceChanges/
Details/277)
Obr. 13. Svatováclavská zemská trestnice, Josefovo působiště (1846–1970) (dostupné z http:// promeny.viareality.cz/PlaceChanges/ Details/277)

Pražské policejní pobytové přihlášky
Josefovy rodiny (1852-1889)
Obr. 14. Pražské policejní pobytové přihlášky Josefovy rodiny (1852-1889)

Rodný dvojdům Josefovy dcery na rohu ulic
Karlovy a Husovy (1848) (foto autor)
Obr. 15. Rodný dvojdům Josefovy dcery na rohu ulic Karlovy a Husovy (1848) (foto autor)

Anna Součková-Kahlerová

Josefova manželka a budoucí matka slavného internisty Otto Kahlera Anna se narodila 29. března 1827 v domě č. 11 v Lichocevsi u Noutonic nedaleko Okoře. Následujícího dne dostala v noutonické matrice křtů do sloupce „nepoctiwj“ čárku jakožto nemanželské dítě [11] (obr. 16) Anny Štecherové, 29. května 1790 v Lochovicích u Hořovic narozené dcery Matěje Štechera a jeho ženy Anny, rozené Košťálkové [11,12] (obr. 17). Nouzi o nemanželské potomky neměla ostatně rodina lochovického domkáře a nádeníka Štechera nikdy: dcera Kateřina přivedla na svět dva – 28. dubna 1813 Annu [13] a 22. dubna 1820 Josefa [14], Kateřinina sestra Magdalena porodila 6. března 1826 dalšího nemanželského Josefa [15] a u každého z těchto tří zůstalo políčko pro zápis otce v matrice navždy nevyplněno [13–15].

Zápis křtu Josefovy manželky Anny
Součkové (1827)
Obr. 16. Zápis křtu Josefovy manželky Anny Součkové (1827)

Zápis křtu Josefovy tchyně Anny Štecherové
(1790)
Obr. 17. Zápis křtu Josefovy tchyně Anny Štecherové (1790)

Naproti tomu u dvou nemanželských dětí výše zmíněné Kateřininy a Magdaleniny sestry Anny Štecherové (*1790) otce známe: do kurentového zápisu křtu staršího z nich, syna Josefa, 3. března 1816 v Lochovicích narozeného a kaplanem Papežem pokřtěného, připsal totiž děkan Mazanec o 126 let později – 2. února 1942, tedy latinkou (od předešlého roku povinnou) tyto řádky o nemanželském otci: „Josef Sauczek, pán statku Licho­ceveského a měšťan Hostomický, syn Matěje Sauczka, koželuha v ? č. 9 a Ludmily, roz. Černé z Hostomic 47.letý“ [16] (obr. 18). Zde je třeba dvou oprav: za Mazancův otazník dosaďme jméno vsi Běštín a ze statkářova věku uberme 15 let, neboť jiná matrika praví, že tento Josef Souček, syn koželuha Matěje Součka a Ludmily [17], rozené Černé a provdané za Matěje 8. ledna 1782 [18] (obr. 19), narodil se v Běštíně u Hostomic 26. února 1784 [17] (obr. 20).

Zápis křtu Součkova syna (1816) – otec
připsán po 126 letech (1942)
Obr. 18. Zápis křtu Součkova syna (1816) – otec připsán po 126 letech (1942)

Zápis sňatku M. Součka a L. Černé, rodičů
Josefova tchána (1782)
Obr. 19. Zápis sňatku M. Součka a L. Černé, rodičů Josefova tchána (1782)

Zápis křtu Josefova tchána Josefa Součka
(1784)
Obr. 20. Zápis křtu Josefova tchána Josefa Součka (1784)

Otce Annina syna z roku 1816 známe tedy až od roku 1942. Naproti tomu k děvčátku, křestním jménem opět Anně, jíž 29. března 1827 (11 let po Josefovi) dala stále ještě neprovdaná 37letá Anna Štecherová život nikoli už v rodných Lochovicích, nýbrž v domě č. 11 v Lichocevsi u Noutonic (jak výše zmíněno), přihlásil se tentokrát hned při narození a do matriky byl už při křtu 30. března jako otec (byť nadále nemanželský) zapsán nám už známý pán toho domu Josef Souček [11]. Tento lichoceveský statkář pak 17. prosince téhož roku uvedl své věci do pořádku sňatkem s matkou společných dětí [19] (obr. 21) bezmála pět a půl roku předtím, než 24. dubna 1833 ve věku 49 let na „Brustwassersucht“ („prsní vodnatelnost“) zemřel [20] (obr. 22).

Zápis sňatku Josefova tchána J. Součka
s tchyní A. Štecherovou (1827)
Obr. 21. Zápis sňatku Josefova tchána J. Součka s tchyní A. Štecherovou (1827)

Zápis úmrtí Josefova tchána Josefa Součka
(1833)
Obr. 22. Zápis úmrtí Josefova tchána Josefa Součka (1833)

Trojnásobný otec

18. ledna 1848 se „ranlékař“ Svatováclavské trestnice Josef Kahler stal poprvé otcem, když jeho žena Anna, Součkova zpočátku nemanželská dcera, porodila ve staroměstském bytě první dítě s přispěním zkoušené báby z Prahy II, čp. 447 (tedy z porodnice v Apolinářské č. 4) Amalie Plattové (tak to jméno známe z adresářů a schematizmů; zkomolení v matrice na „Amalia Klatt“ by nás nemělo mást). Děvčátku pokřtěnému 23. ledna 1848 u sv. Jiljí jmény Ga­briele, Anna, Maria a Josephine byli kmotry jakýsi měšťan a kupec Bergmann a jistá „Anna Smitka Hausbesitzerin“ [21] – Anna Smitková, majitelka domu (bez udání čísla).

Téhož roku 1848 se Kahlerovi přestěhovali do barokizovaného gotického domu čp. 414 [10] U tří per (jinak též U vlčího hrdla) na staroměstském Uhelném trhu č. 9 (obr. 23) a zde 8. ledna 1849 za asistence porodní báby zapsané v matrice tentokrát jako „Karolina Platt“ z čp. „477“ (je to ovšem stále táž Amalia Platt) přišel na svět Gabrielin první bratr. Když ho dva dny nato farář Ignaz Stelzig v kostele sv. Havla křtil jmény Otto, Joseph a Karl, byli mu kmotry profesor dějin na pražské univerzitě Phil. Dr. Karl Johann Vietz (autor knihy Das Studium der allgemeinen Geschichte nach dem gegenwärtigen Stand der historischen Wissenschaft und Literatur, vydané u Haaseho synů v Praze roku 1844) a s Gabrielinou kmotrou stejnojmenná majitelka domu čp. 108 v Praze II (později zbourané klasicistní budovy s orientačním číslem 51 v novoměstské Spálené ulici) „Anna Smitka, verwittw. Sauczek“ [22] – Anna Smitková, ovdovělá Součková… Podezřelé příjmení!

Rodný dům obou Josefových synů na
Uhelném trhu (1849, 1851) (foto autor)
Obr. 23. Rodný dům obou Josefových synů na Uhelném trhu (1849, 1851) (foto autor)

Dva a půl roku po Ottovi se 2. července 1851 v domě U tří per narodil – opět s pomocí báby Amalie Plattové, matričním šotkem tentokrát ušetřené – druhý Gabrielin bratr. Toho o čtyři dny později v kostele sv. Havla pokřtil kaplan Petr Merhaut jmény Josef a Karl a za kmotry mu přišli opět profesor Vietz i „Anna Sauček, Witwe nach Josef Sauček Grundbesitzer in Lichtendorf N. C. 11“ [23] – vdova po Součkovi, statkáři v Lichocevsi č. 11! Trojice těchto křestních zápisů tedy potvrzuje, že kmotrou všech 3 dětí manželů Josefa a Anny Kahlerových byla Gabrielina, Ottova i Josefova babička Anna, rozená Štecherová, ovdovělá Součková a podruhé provdaná Smitková.

V pátrání po jejím druhém manželství nacházíme v soupisu pražského obyvatelstva mezi všemi nositelkami jména Anna Smitková pouze jedinou, jež se s tchyní Josefa Kahlera v některých životopisných údajích shoduje a dalšími ji víceméně připomíná: je to rovněž vdova [24,25] a rovněž rodačka z Lochovic [25], jen ještě přimhouřit oko nad rokem narození 1792 [24,25] a nad proměnou Štechera v Sochora [25]. Annin druhý manžel Karl Smitka [24,25], v Kralovicích [25] roku 1794 narozený [24,25] a roku 1836 s první ženou od stolu a lože rozvedený [24] majitel domu [24,25], má v konskripci pražských příslušníků zapsáno bydliště od roku 1837 na Starém Městě postupně v domě čp. 415 Malý Platýz neboli U dvou koček (Uhelný trh 10) – tedy v domě sousedícím s rodným domem obou synů Josefa Kahlera – a čp. 577 (Ovocný trh 8), od roku 1848 na Novém Městě v domě čp. 108 U bílého lva (Spálená 49) [24] a konečně od 5. září 1864 v domě čp. 92 U Vlků (Spálená 19) [24,25]; jako jeho druhá manželka je tu zapsána Anna („verwittwet gewesene Sauczek“ – ovdovělá Součková) i se svými a nebožtíkovými, do Lichocevsi domovsky příslušnými dětmi [24]. V domě U Vlků nakonec tato Kahlerova tchyně a tehdy už dvojnásobná vdova Anna Smitková 28. června 1870 zemřela a 2 dny nato byla pohřbena na Olšanských hřbitovech [26].

Suplování na univerzitě, setrvání v trestnici

V roce 1852 byl Josef Kahler povolán k suplování stolice porodnictví pro porodní báby, kterou 2 roky předtím založil a po roce opustil reformátor výuky oboru prof. Wilhelm Lange [8]. Od toho roku byli Kahlerovi přihlášeni k pobytu v domě U sv. Marka, jinak též U žlutého (či zlatého) benátského lva na Václavském náměstí č. 9 v Praze II, čp. 838 [10]. S příchodem Langeova nástupce, dosavadního dozorce nad nalezenci a nového mimořádného profesora porodnictví Jana Strenga roku 1853 skončil Kahler suplování; do konce života se pak věnoval práci primáře ve Svatováclavské trestnici [8] a vedle toho jako oblíbený ženský lékař patrně také gynekologicko-porodnické praxi. Od roku 1862 bydlili Kahlerovi v domě čp. 29 v novoměstské Široké (dnes Jungmannově) ulici č. 19 [10,27].

Náhlý skon

9. září 1870 se život úspěšného lékaře uzavřel (podle zápisu v Knize zemřelých farní osady kostela P. Marie Sněžné pro„Lungenlähmung“– ochrnutí plic) naprosto nečekaně, jak je zřejmo ze zdůvodnění záporné odpovědi na předtištěnou otázku: „Byl-li, kdy a od koho zemřelý svatými svátostmi zaopatřen“ poukazem na náhlost smrti „Ob repentinam mortem non providebatur“ [28]. Nazítří (10. září) přinesl večerní list deníku Bohemia v černém rámečku oznámení podepsané vdovou Annou, všemi třemi dětmi a zetěm Alexandrem Richterem, že tělesné ostatky Med. Dr. Josefa Kahlera, rytíře řádu Františka Josefa 3. třídy, primáře v c. k. Svatováclavské trestnici a člena vícera učených a humánních spolků budou 11. září v 5 hod odpoledne v domě smutku v Široké ulici č. 29 vykropeny a poté uloženy k odpočinku na Olšanských hřbitovech; 12. září v 10 hod dopoledne pak bude ve farním kostele P. Marie Sněžné sloužena zádušní mše. Toto oznámení Bohemia 11. září opakovala s připojeným pozváním členů Německé tělocvičné jednoty v Praze od jejich představenstva k účasti na rozloučení se zemřelým v Široké ulici [29] (obr. 24).

Oznámení úmrtí Josefa Kahlera v deníku
Bohemia (1870)
Obr. 24. Oznámení úmrtí Josefa Kahlera v deníku Bohemia (1870)

O týden později – 17. září 1870 – přineslo číslo 38 Časopisu lékařů českých v oddílu Úmrtí pravidelné rubriky Drobnosti tuto zprávu: „Dr. Josef Kahler, v Praze chvalně známý a velice hledaný gynaekolog a porodní lékař, zemřel dne 9. t. m. u večer náhle, nalezaje se právě při sezení výpomocného spolku pro raněné vojíny. Zemřelý patřil mezi lékaře, kteří se těšiti mohou z veliké a šťastné praxe. Přečetné rodiny ztrácejí v něm mnoholetého, oblíbeného lékaře svého. Účastenství při pohřbu jeho bylo nesmírné. Úmrtím jeho uprázdnilo se místo primara v nemocnici trestnice svatováclavské, kde dr. Kahler po mnohá léta působil. Náhlá smrt muže tohoto, co lékaře i kolegy velice váženého, při věku jeho sotva 60 let čilého a pružného, překvapila velice a vzbudila po celém městě hlubokou soustrast pro muže, v plné slávě blahé činnosti své příliš záhy se odebravšího. Starší syn jeho, studující lékařství v 5. ročníku, je znám co žák velice pilný.“ [30].

Epilog

Předčasný odchod připravil Josefa Kahlera o otcovskou radost z toho, jak tehdy sotva 22letý pilný student Otto, po otci Němec a po matce Čech, naplní všechna další léta svého nedlouhého života: jak se v Paříži u Duchennea a Charcota nadchne pro kliniku i patologickou anatomii ústřední nervové soustavy, jak na pražské II. lékařské klinice u prof. Hally dozraje ve vynikajícího internistu, jak plodná bude jeho badatelská spolupráce s psychiatrem a neurologem Arnoldem Pickem, s nímž dospěje k definici „Kahler-Pickova zákona“, jak se bude podílet na vydávání odborných periodik, bude v Praze jmenován mimořádným profesorem a pak se jako řádný profesor a přednosta II. lékařské kliniky stane Hallovým nástupcem, ve vyšetřování žaludku zavede tzv. „Kahlerovo činidlo“, ke studiu syringomyelie přispěje úplným popisem klinického obrazu, na pražském kolegovi Dr. Loosovi probádá mnohočetný myelom a nejprve v Praze, pak ve Vídni publikuje jeho úplný popis, jehož všeobecné přijetí zabydlí v jazycích celého světa eponymum „Kahlerova nemoc“ a po smrti prof. Bambergera mu přinese řádnou profesuru a přednostenství II. lékařské kliniky ve Vídni… A nadto se stane otcem 4 dětí, z nichž 2 synové prodlouží lékařskou ságu Kahlerova rodu do 3. generace.

Zkratky použité v tomto oddíle:

AHMP – Archiv hlavního města Prahy

AUK – Archiv Univerzity Karlovy

HV – kostel sv. Havla

JIL – kostel sv. Jiljí

N – narození

NA – Národní archiv

O – oddaní

 – Policejní ředitelství

SOA – Státní oblastní archiv

TRS – kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici

Z – zemřelí

MUDr. Pavel Čech 

pavel.cech@lf3.cuni.cz

Kabinet dějin lékařství 3. LF UK, Praha

www.lf3.cuni.cz

Doručeno do redakce 28. 5. 2018


Zdroje

1. SOA v Zámrsku, matrika Grossdorf X, N 1808–1838: 3, 6, 9, 11, 14, 16, 19, 22, 25, 29, 33, 36, 43.

2. SOA v Zámrsku, matrika Broumov III, N 1730–1766: 41, 653, 1076.

3. SOA v Zámrsku, matrika Broumov IV, N 1767–1784: 555.

4. SOA v Zámrsku, matrika Broumov II, O 1760–1784: 211, 232.

5. SOA v Zámrsku, matrika Broumov V, N 1784–1808: 8.

6. SOA v Zámrsku, matrika Broumov III, O 1784–1832: 23.

7. SOA v Zámrsku, matrika Grossdorf, N 1784–1808: 63, 66.

8. Adamec J, Svobodný P , Hlaváčková L (eds). Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348–1939. Díl I. A-K. Univerzita Karlova: Praha 1988: 121, 131–132. Adamec J, Svobodný P , Hlaváčková L (eds). Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348–1939. Díl II. L-Ž. Univerzita Karlova: Praha 1993: 66–67, 121–122. ISBN 80–7066–696-X.

9. AUK, Matricula facultatis medicae Pragensis ab anno 1784 (M 64): 63.

10. AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), pražští příslušníci, krab. č. 121, poř. č. 163.

11. SOA v Praze, matrika Noutonice 12, N 1799–1855: 46–47.

12. SOA v Praze, matrika Lochovice 06, N 1784–1800: 27.

13. SOA v Praze, matrika Lochovice 08, N 1813–1823: 5.

14. SOA v Praze, matrika Lochovice 08, N 1813–1823: 127.

15. SOA v Praze, matrika Lochovice 09, N 1824–1840: 29.

16. SOA v Praze, matrika Lochovice 08, N 1813–1823: 55.

17. SOA v Praze, matrika Bezdědice 04, N 1758–1784: 323.

18. SOA v Praze, matrika Bezdědice 04, O 1758–1784: 808.

19. SOA v Praze, matrika Noutonice 12, O 1799–1854: 12–13.

20. SOA v Praze, matrika Noutonice 12, Z 1798–1855: 16.

21. AHMP, matrika JIL N14, N 1847–1855: 15.

22. AHMP, matrika HV N16, N 1842–1849: 229 (231).

23. AHMP, matrika HV N17, N 1850–1855: 54 (57).

24. AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), pražští příslušníci, krab. č. 280, poř. č. 228.

25. NA, PŘ I, konskripce, karton 552, obraz 621.

26. AHMP, matrika TRS Z4, Z 1858–1878: 162.

27. NA, PŘ I, konskripce, karton 247, obraz 904.

28. AHMP, matrika PMS Z4, Z 1866–1900: 46.

29. Bohemia: ein Unterhaltungsblatt 1870; 43(216): 3228, 43(217): 3336.

30. Anonym. Drobnosti – Úmrtí: Dr. Josef Kahler. Čas Lék Čes 1870; 9: 304.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 9

2018 Číslo 9

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Imunodeficience
nový kurz
Autoři:

Aktuální trendy v léčbě roztroušené sklerózy
Autoři: MUDr. Eva Němá, Ph.D.

Mukopolysacharidóza typ II – Hunterův syndrom
Autoři:

Přenašečky hemofilie – nepřehlížíte je náhodou?
Autoři:

Valproát v léčbě bipolární afektivní poruchy
Autoři: MUDr. Pavel Doubek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se