Sborník přednášek – 2. Mezioborové sympozium v Rožnově pod Radhoštěm


Vyšlo v časopise: Úraz chir. 20., 2012, č.2

Česká společnost pro úrazovou chirurgii ČLS JEP
Lékařská fakulta Ostravské Univerzity v Ostravě
Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP
Česká kineziologická společnost
Unie Fyzioterapeutů ČR  - UNIFY
Česká asociace Ergoterapeutů
Česká národní společnost ISPO – ISPO ČR
POUZP Čech, Moravy a Slezska při FN Ostrava
Traumatologické centrum FN Ostrava
Klinika léčebné rehabilitace FN Ostrava

Sborník přednášek

2. mezioborové sympozium s  mezinárodní účastí

pod záštitou

MUDr. Svatopluka Němečka, MBA
ředitele Fakultní nemocnice Ostrava

doc. MUDr. Arnošta Martínka, CSc.
děkana Lékařské fakulty OU Ostrava

Ing. Jaroslava Palase
hejtmana Moravskoslezského kraje

Ing. Petra Kajnara
primátora statutárního města Ostravy


Foto: Jana Gójová

1. Mezioborové sympozium s mezinárodní účastí se konalo ve dnech 26.-27. dubna 2008 v Rožnově pod Radhoštěm. Tématem tohoto sympozia byla výměna zkušeností v léčení úrazů.

V posledních letech dochází k zavádění nových operačních metod v léčení zlomenin a zavádí se nové postupy fyzioterapeutické a protetické v léčení poúrazových stavů. Pouze vzájemná výměna našich současných zkušeností může přinést co nejrychlejší přenos těchto postupů do praxe, a tím zkvalitnit nejen pooperační poúrazovou péči, ale i zlepšit konečný výsledek léčby. Což bylo hlavní myšlenkou organizace 2. Mezioborového sympozia s mezinárodní účastí, které se konalo ve dnech 25.27. dubna 2012 v Rožnově pod Radhoštěm. Tématy v lékařské sekci byly: 1. Fyzioterapie a nové operační metody v léčení zlomenin, 2. Možnosti využití moderních fyzioterapeutických metod v úrazové chirurgii, 3. Komplexní terapeutický přístup k poranění pánve, 4. Nové trendy protetické péče v úrazové chirurgii, 5. Varia

V sesterské sekci:  Komplexní ošetřovatelská péče o úrazového pacienta.

Celkem se sympozia účastnilo podle předpokladu 200 odborníků. V lékařské sekci zaznělo celkem 51 přednášek a v sesterské 13 sdělení. S velkým ohlasem se setkaly přednášky kolegů z Lugana a BialskoBiale. V odborných předsednictvích, kromě českých představitelů zúčastněných oborů, zasedli taktéž kolegové ze Slovenska, a to prof. MUDr. Jiří Látal, CSc. z Bratislavy a prof. MUDr. Miroslav Kitka, CSc. z Košic. Ze sympozia byl vydán sborník s ISBN 978-80-260-2042-4. Akce měla charakter postgraduálního vzdělávání a byla garantována POUZP a ČLS JEP ve spolupráci s ČLK jako akce kontinuálního vzdělávání. V Registru ČLK byla akce registrována pod číslem 29396 a ohodnocena 12 kredity. Nezanedbatelnou součástí sympozia byla jeho společenská část s názvem Přínos spartakiády ke zdraví národa.


<em>Doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. prezident kongresu</em>

Nové metody v léčení polytraumat

Pleva L. – Traumatologické centrum FN Ostrava, Katedra rehabilitace LF OU

S narůstajícím počtem vysokoenergetických úrazů u polytraumat dochází i ke změně v metodách operačních postupů v urgentní fázi ošetřování nejen dutinových, ale i končetinových poranění. Zatímco v ošetřování dutinových poranění jsou používány postupy damage control surgery včetně tamponády a embolizačních technik k záchraně život ohrožujícího krvácení již více jak 10 let, v ošetřování polytraumat se zlomeninami dlouhých kostí se postupy v ošetřování metodami damage control surgeryortopedic začínají používat v posledních letech. Principem léčby je neodkladná stabilizace nejen zlomenin pánve, ale i dlouhých kostí skeletu, kdy u nejtěžších polytraumat s ISS>40 je doporučováno využití urgentní stabilizace zlomenin pomocí zevních fixátorů. Podle lokalizace a typu zlomeniny jsou v urgentní fázi ošetřování polytraumatu používány nejčastěji dva typy zevních fixátorů, a to unilaterální nebo bilaterální typ, fixující zlomeniny pomocí Schanzových šroubů nebo Steimannových hřebů nebo Ilizarovy systémy kruhového nebo hybridního fixároru, fixující zlomeniny pomocí Ki drátů. Oba tyto systémy zevních fixátorů stabilizují zlomeniny tak, že je možná včasná rehabilitace poraněné končetiny jak pasivní u polytraumat léčených na ARK s umělou plicní ventilací, tak aktivní u pacientů při vědomí, kde můžeme ihned aktivně rehabilitovat nefixované klouby poranění končetiny, a tím zabráníme jejich ztuhnutí. Následná konverze zevní fixace na fixaci vnitřní pak umožní včasnější vertikalizaci nemocného s nácvikem chůze.

Autoři ve svém sdělení uvádějí použití metod damage control surgery a ortopedic na TC FN v Ostravě v návaznosti na včasnou rehabilitaci u pacientů v bezvědomí, tak včasnou aktivní rehabilitaci u pacientů spolupracujících.

Epidemiologie zlomenin pánve

Džupa V., Chmelová J., Ježek M., Fridrich F. – Ortopedickotraumatologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha, Centrum pro integrované studium pánve 3. LF UK v Praze, Radiologie a zobrazovací metody MN Ostrava

Cíl: Cílem sdělení je podat přehled o souboru pacientů se zlomeninou acetabula léčených na klinice v období let 20052010.

Materiál a metody: Sledovaný soubor byl tvořen 94 pacienty (22 žen, 72 mužů). Nejčastějším způsobem vzniku poranění bylo vysokoenergetické trauma (autonehoda, pád z výšky, zával břemenem), které se vyskytlo u 48 pacientů (51 %).

Výsledky: V četnosti poraněných struktur dominovala zlomenina zadní stěny nebo zlomenina zadní stěny v kombinaci se zlomeninou zadního pilíře. Operačně léčených bylo 35 pacientů (37 %). Zlomenina acetabula jako součást polytraumatu se vyskytla u 16 pacientů (17 %).

Závěr: Při srovnání hlavních epidemiologických údajů jsou zlomeniny acetabula poranění méně závažná než zlomeniny pánve, avšak tyto rozdíly nevykazují signifikantních hodnot.

Zlomeniny pánve: strategie iniciálních opatření a jejich indikace

Vyhnánek F., Džupa V. – Traumatologické centrum FNKV, Chirurgická klinika FNKV, Ortopedickotraumatologická klinika 3.LF UK a FNKV Praha

V léčebném postupu polytraumatizovaných nemocných se zlomeninou pánve je stále otázkou timing chirurgické intervence. Nejvyšší prioritou akutní fáze operační  strategie  je kontrola krvácení a pokračující kontaminace. Klinické  studie, které jsou systematicky sledovány, uvádí konsensus v indikaci neodkladné operační stabilizace u zraněných s hemodynamicky a mechanicky nestabilní zlomeninou pánve, otevřenou zlomeninou pánve nebo u komplexního poranění pánve. Neodkladná stabilizace pánevního prstence  je nejdůležitějším cílem  v období akutní kontroly krvácení s možností i extraperitoneální tamponády, pokud je nezbytné. Postup damage control surgery je zásadní i pro ošetření sdružených poranění v oblasti dutiny břišní a retroperitonea, především urogenitální poranění, cévní a i aborální části gastrointestinálního traktu.

Operační léčba poranění pánve

Ječmínek Vl., Pleva L. – Traumatologické centrum FN Ostrava, Katedra rehabilitace LF OU

Poranění pánve patří mezi nejzávažnější poranění a i při včasné a adekvátní léčbě má mortalitu až 30%. K ošetření těchto poranění patří především včasná diagnostika závažnosti poranění a rychlý léčebný postup - Damage control surgery. Včasná diagnostika se opírá především o klinický obraz, případně sonografii či CT vyšetření. Rychlý léčebný postup pak v sobě zahrnuje jak resuscitaci, volumoterapii s hrazením krevních ztrát, termoregulaci, hemostázu, tak stabilizaci pánevního kruhu.

Jedním z hlavních kritérií pro stabilizaci pánevního kruhu, ať už vnitřní nebo zevní osteosyntézou je včasná rehabilitace. Zejména zevní fixace, kterou nakládáme již v akutním stadiu řešení zlomeniny pánve, umožňuje včasnou rehabilitaci.

Naše pokroky v prístupe k osteosyntéze zlomenin panvy a acetábula

Magala M., Látal J., Božík M., Heger T. – Klinika úrazovej chirurgie UN Bratislava, Kramáre

Dlahová osteosyntéza panvy a acetabula vykonávaná masívnymi, i keď rekonštrukčnými, dlahami a 4,5 mm skrutkami má svoje veľké limity v možnostiach presného kontúrovania dlahy a v pozícii a počte stabilizačných skrutiek, čo priamo ovplyvňuje presnosť repozície a kvalitu fixácie. Nové 3,5 mm inštrumentárium prináša pre našu kliniku za posledné dva roky možnosť aplikovať moderné trendy otvorenej osteosyntézy panvy a acetabula – napríklad dvoma dlahami na zadný pilier a zadnú hranu acetabula alebo pri osteosyntéze predného piliera ilioingvinálnym prístupom. Rovnako použiteľné sa zdajú i pri augmentácii dlahami okolo fixácie ringom pri primárnej implantácii TEP bedra; metóda, ktorú chceme zdokonaľovať v indikovaných prípadoch trieštivých zlomenín acetabula pri starších pacientoch s obmedzenými možnosťami kvalitnej repozície. Okrem zavedenej miniinvazívnej osteosyntézy zlomenín sakra a sakroiliakálnych lézii perkutánnou skrutkou do SI kĺbu sa snažíme miniinvazívnu techniku rozvíjať i pri fixácii zlomenín acetabula a lonových kostí. Fakt, že väčšina u nás ošetrených pacientov je odosielaná z okresných nemocníc a absencia rehabilitačného a doliečovacieho oddelenia v areáli nemocnice, nám bráni priamemu dohľadu nad postupom rehabilitácie a regulácie rozsahu záťaže. Súbor ošetrených pacientov je veľmi heterogénny v zmysle typu poranenia a druhu ošetrenia, preto v príspevku prezentujeme viac skúsenosti pri konkrétnom operačnom riešení ako globálne závery.

Kineziologický deficit po poranění pánve

Krhutová Z. – Katedra rehabilitace LF OU

Cíl:  Analýza deficitů vzniklých poraněním pánve a možnosti kinezioteraterapeutického ovlivnění.

Materiál a metody: Klinické zkušenosti získané při rehabilitaci pacientů s poraněním pánve na oddělení TC a KLR FN v Ostravě – Porubě.

Výsledky a závěr: Následkem traumatologické patologie v oblasti pánevního pletence dochází k narušení mechanické a neuromuskulární stabilizace pánve včetně motorické kontroly.

Vedle možných trvalých následků, jako jsou neurologická postižení, sexuální a urologické poruchy,  nacházíme  i u  nekomplikovaných zhojených zlomenin pánve funkční motorický deficit představující poruchy v koordinované synergii břišního svalstva, bránice a svalů pánevního dna, koaktivační svalové souhře svalů zajišťující stabilní pozici hlavice kyčelního kloubu, aferentní signalizaci, celkovém držení těla, lokomoci a pohybových strategií. 

Úkolem fyzioterapeuta je pochopení možných následků vzniklých poraněním pánve a zaměřit svou diagnostickou pozornost a terapeutické působení nejen na struktury ovlivňující posturální systém, ale i funkce neuromotorické kontroly.

Komplexní rehabilitační péče u pacienta po fraktuře pánve v Lázních Darkov (kazuistika)

Banotová K., Dabrowská M. – Lázně Darkov

Cíl: Korekce špatného stereotypu chůze a patologických pohybových vzorů v běžném denním životě s cílem maximálně ergonomicky využít zbylý funkční potenciál a umožnit tak pacientovi včasnou integraci do pracovního procesu.

Materiál a metody: Kombinace kinezioterapie, ergoterapie, fyzikální terapie, balneoterapie, myoskeletálních technik, Kinesio tejpování a LokoStation PPS 55 PLUS.

Výsledky a závěr: Léčba pacientů po fraktuře pánve vyžaduje komplexní péči od prvotního vyšetření přes určení vhodných terapeutických postupů, stanovení adekvátního léčebného timingu až po aktivní přístup všech zainteresovaných. Aktivní rehabilitace vede ke snížení počtu komplikací a trvalých funkčních následků. Zvolením vhodných terapeutických technik došlo u pacienta k lepší svalové koaktivaci v oblasti trupu, pánve a dolních končetin. Minimalizoval se vznik klinicky významných reflexních změn ve svalech a měkkých tkáních. Výrazně se zlepšil stereotyp chůze, minimalizovala se únava a bolest. Pacient se naučil provádět jednotlivé pohybové aktivity ergonomicky s co nejmenšími energetickými nároky.

Principy léčby zlomenin zevní fixací včetně rehabilitace

Pleva L., Ječmínek Vl., Lednická A. – Traumatologické centrum FN Ostrava, Katedra rehabilitace LF OU

S narůstajícím počtem vysokoenergetických úrazů hlavně v dopravě dochází i k většímu výskytu zlomenin otevřených s rozáhlým poškozením měkkých tkání a tříštivých zlomenin periartikulárních. Dominantní postavení při ošetřování těchto typů zlomenin v posledních letech opět nabývají metody léčení zlomenin pomocí zevních fixací, které jsou v absolutních indikacích používány u otevřených zlomenin II.-III. stupně, sub a totálních amputací končetin, zavřených tříštivých zlomenin s rozsáhlým poškozením měkkých  tkání včetně zlomenin periartikulárních a u zlomenin infikovaných a pakloubů. Zevní fixaci rozdělujeme podle typu fixačních prvků na zevní fixaci stabilizující zlomeninu pomocí Schanzových šroubů nebo Steimannových hřebů, fixovaných ve svorkových nebo rámových konstrukcích nebo zevní fixace stabilizující zlomeninu pomocí Kirschnerových drátů v  kruhových fixátorech. Kombinací obou systémů je pak systém hybridních zevních fixátorů, používaných nejčastěji v léčbě periartikulárních zlomenin.

Autoři ve svém sdělení uvádějí možnosti využití zevní fixace v léčení různých typů zlomenin s důrazem na včasnou rehabilitaci končetiny, k zábraně poúrazového ztuhnutí periferních kloubů nejen na horní, ale hlavně na dolní končetině v oblasti hlezna a nohy. Součástí přednášky jsou i ukázky možnosti léčby komplikací pomocí zevní fixace.

Major Depression and new diagnostic tools: a contribution to the physiotherapy rehabilitation of patients with depression?

1,2Cocchi M., 3,4Broggi G.,  1Levi D.,  1Gabrielli F., 1”Paolo Sotgiu” - Institute for Research in Quantitative & Quantum Psychiatry & Cardiology, L.U.de.S. University, Lugano, Switzerland, 2Department of Medical Veterinary Sciences, University of Bologna, Italy, 3Faculty of Medical Sciences, L.U.de.S. University, Lugano, Switzerland, 4“Carlo Besta” Neurological Institute, Milan, Italy

Preliminary Remarks: Philosophy teaches that human evolution is a biological and cultural expression and it is right from that same philosophy that we thoroughly inquire into human beings, considered as the synthesis between these two elements. In particular, philosophy has al­ways had an influential voice in the matter of existential/cultural genesis of our existence in the world which is, in our views, responsible for depression(1), in that it is becoming aware of the transience of all things, of our intrinsic everpresent contexts of the death. Moreover, if the existential moment will prove valid even on the biological plan, as stated in our platelet - neuron hypothesis, it could be a “full theoretical alert” event.

Depression could not only answer to the radical question on the meaning of our existence here and now, in this world, in and with this flesh, with specific existential projects, specific cultural configurations, but also find its roots in the plateletneuron couple considered as the biological marker of human cultural evolution. In other words, if depression is an ontological condition of depression, either from a cultural or biologi­cal point of view, if depression is a congenital state for men, and if platelets are “messen­gers of depression”, we can conclude that platelets, with their molecular and biological implications, are at the origins of human evolution, of the brain and its functions, already carved in the biological destiny but nevertheless culturally modifiable or, at least, con­trollable (human freedom).

Depression and Physiotherapy: Recently, after about 30 years, it has been possible to demonstrate, with a mathematical model for the classification of the mood disorder, that platelet membrane viscosity regulates the depressive disorder and finds in Arachidonic Acid the main element of criticality when it is too high in platelets [2]. The aspect of neuron and platelet cell membrane viscosity [3] is often missed, as responsible of the central government of that bio molecular intracellular complex, called interactoma, and that is defined “as the whole array of molecular interactions that take place in an organism and allow the cascade of regulatory molecules including the mechanism of action of enzymes and metabolic reactions”. These findings agree with Heron [4] who described the correlation between serotonergic cell membrane viscosity and serotonin receptor binding capacity, and Lee [5] who reviews and discuss the role of lipids and cholesterol on neuron membrane viscosity and serotonin receptors. Research, anyway, didn’t explain the link brain-platelet-serotonin. After 30 years it has been possible to demonstrate, with a mathematical model for the classification of the depressive disorder, that platelet membrane viscosity rhythms the depressive disorder and finds in Arachidonic Acid the main element of criticality when it is too high in platelets. The high concentration of Arachidonic Acid in platelets is a step limit to its mutual exchange with the brain and, as a result, the Arachidonic acid increases its neuronal concentration, since brain receives Arachidonic Acid also from other sources [6, 7]. Increased phospholipids arachidonic acid concentrations have been found both in the brain and plasma of depressed rats and humans [8, 9]. This evidence, obtained from experimental data, and the construction of an appropriate mathematical model, would provide a further more concrete evidence of the similarity between platelet and neuron. Therefore, three essential points constitute the issue about the relationship between the cytoskeleton molecular structure and the psychiatric disorder:

  1. Serotonin levels
  2. Platelet and neuron membrane viscosity
  3. The Interactome-Consciousness relationship

On this matter and on the relationships between membrane viscosity and interactome, in relation to mood disorders and consciousness, a series of papers has been published [10, 11 ,12, 13, 14, 15].

Recently, (M. Cocchi, F. Canestrari, A. Mastrogiacomo, R. Silvestri, R. Venanzini, data not published) we have classified bipolar and depressive subjects using a combination of mathematic and biology. (Figure 1)

Figure 1. Distribution of the subjects according to the B2 index and Self organizing Map. There is a clear division between Bipolarism (blue) and Major Depression (red).
Figure 1. Distribution of the subjects according to the B2 index and Self organizing Map. There is a clear division between Bipolarism (blue) and Major Depression (red).

The prevalence of depressive symptoms in rehabilitation is very high, and probably still underestimated. The presence of depressive symptoms in rehabilitation seems to have an impact on functional status, particularly observable in the long term. Detection of depressive disorders is realistic in rehabilitation and there is a need to support, with additional data, the effectiveness of physical activity (rehabilitation) on depression, monitoring the longterm effects of exercise on depressive symptoms.

The ability to recognize with a biological marker the characteristics of major depression and of bipolar depression can be a valuable support to psychiatric diagnosis and a practical tool for the physiotherapist.

References

1.  Cocchi M., Gabrielli F., Tonello L., 2009. The melancholic platelets. Biological experimental and existential notes about major depression, Lugano, Ludes University Press, ISBN 978-88-6047-014-X.

2.  M. Cocchi, L. Tonello, “Bio molecular considerations in Major Depression and Ischemic Cardiovascular Disease,” Central Nervous System Agents in Medicinal Chemistry, Vol. 10, No. 2,  2010, pp. 97-107.

3.  M. Cocchi, L. Tonello, “The Cell Membrane: Is it a Bridge from Psychiatry to Quantum Consciousness”? Neuro Quantology, Vol. 8, No. 1, 2010, pp. 54-60.

4.  D. S. Heron, M. Shinitzky, M. Hershkowitz, D. Samuel, “Lipid fluidity markedly modulates the binding of serotonin to mouse brain membranes,” Proc Natl Acad Sci, Vol 77, 1980, pp. 7463-7467.

5.  R. E. Lee, “Membrane engineering to rejuvenate the ageing brain,” Can Med Assoc J, Vol. 132, 1985, pp. 325–327.

6.  M. Cocchi, L. Tonello, A. De Lucia, P. Amato, “Platelet and Brain Fatty Acids: a model for the classifcation of the animals? Part 1”. International Journal of Anthropology, Vol. 24, No. 1, 2009a, pp. 69-76. 

7.  M. Cocchi, L. Tonello, A. De Lucia, P. Amato, “Platelet and Brain Fatty Acids: a model for the classification of the animals? Part 2. Platelet and Brain Fatty acid transfer: Hypothesis on Arachidonic Acid and its relationship to Major Depression,” International Journal of Anthropology, Vol. 24, No. 3, 2009b, pp. 201-220.

8.  P. Green, I. Gispan-Herman, G. Yadid, “Increased arachidonic acid concentration in the brain of Flinders Sensitive Line rats, an animal model of epression,” J. Lipid Res. Vol. 46, 2005, pp. 1093-1096.

9.  H. Tiemeier, H. R. Tuijl, A. Hofman, A. J. Kiliaan, M. M. B. Breteler (2003) “Plasma fatty acid composition and depression are associated in the elderly: the Rotterdam Study1,” Am J Clin Nutr, Vol. 78, 2003, pp. 40–6.

10. M. Cocchi, F. Gabrielli, L. Tonello, M. Pregnolato, “The Interactome Hypothesis of Depression,” NeuroQuantology, Vol. 4, 2010, pp. 603-613.

11. M. Cocchi, L. Tonello, G. Lercker, “Fatty acids, membrane viscosity, serotonin and ischemic heart disease,” Lipids in Health and Disease, Vol. 9, 2010, p. 97.

12. [36] M. Cocchi, L. Tonello, F. Gabrielli, M. Pregnolato, “Biological and Anthropological-Existential Hypothesis on Depression,” Quantum Biosystems, Vol 3, No. 1, 2011, pp. 12-18.

13. M. Cocchi, L. Tonello, F. Gabrielli, M. Pregnolato, E. Pessa, (2011). “Quantum Human & Animal Consciousness: A Concept Embracing Philosophy, Quantitative Molecular Biology & Mathematics,” Journal of Consciousness Explo-ration & Research, Vol. 2, 2011, pp. 547-574.

14. M. Cocchi, F. Gabrielli, L. Tonello, M. Pregnolato, “Consciousness and Hallucinations: Molecular Considerations and Theoretical Questions,” NeuroQuantology, Vol. 9, 2011, pp. 182-189.

15. M. Cocchi, F. Gabrielli, L. Tonello, M. Pregnolato, “Depression, osteoporosis, serotonin and cell membrane viscosity between biology and philosophical anthropology,” Annals of General Psychiatry, Vol. 10, 2011, p. 9.

Výsledky po osteosyntézach proximálnej tibie a včasnej rehabilitácii

Kitka M., Novotný Š., Suchánek F. - Klinika úrazovej chirurgie LF a UN Košice

Cieľom práce je prezentovať klinické výsledky po osteosyntézach  proximálnej tibie so snahou včasnej rehabilitácie a porovnať liečbu z predchádzajúceho obdobia, kedy sa používali klasické dlahové implantáty.

Autori dokumentujú súbor pacientov, ktorí sa podrobili dnes už rutinnej operačnej metóde s použítím LCP polootvorenou  technikou.

Výsledky klinického skúmania a skúsenosti potvrdzujú, že funkčné nálezy po zlomeninách s minimálnym či malým posunom sú po konzervatívnej liečbe aj po dlhšej fixácii dobré.

Podobne veľkofragmentové fraktúry ošetrené krytou technikou pod kontrolou rtg majú dobré výsledky (1). Na druhej strane trieštivé viaculomkové intraartikuláne zlomeniny s roznymi stupňami poškodenia plateau tíbie su rizikovým terénom, nakoľko rekonštrukcia hlavne kĺznych plôch pri trieštivým depresiách nemusí byť úplná.

Treba ale potvrdiť, že hlavne pri veľkoúlomkových fraktúrach nie celkom presná krytá osteosyntéza prinesie lepší výsledok ako podobne  nie celkom ideálna otvorená revízia a stabilizácia. Autori zdôrazňujú, že trieštivé instabilné fraktúry vyžadujú po operácii fixáciu ortézou či sadrou. Na druhej strane zasa veľkofragmentové zlomeniny a stabilné osteosyntézy treba zaradiť do režimu  skorej mobilizácie kolena bez zaťažovania. Združené poranenia sú zriedkavejšie (2). Je potrebné poznamenať že LCP vystriedali a takmer nahradili starší dlahový osteosyntetický materiál, čo prinieslo nové skúsenosti  opäť novší polootvorený prístup pomerne dobrú stabilitu, ale nie výrazne lepší  funkčný  výsledok.  Novší implantát sa vyznačuje veľmi dobrým tvarom a stabilitou, ale priniesol i niektoré negatíva, ako napr. občasné ťažkosti s extrakciou materiálu.

1. Moore, E. et al. Trauma.  McGraw – Hill, 5 ed. 2004, New Yourk, 1469 s.

2. Pleva, L., Posolda, T., Skotnicová, S. Sdružená poranení končetin Zp Uraz Chir 1, 1193,  3, s. 6–14.

Řešení následků parézy peroneálního nervu šlachovými transfery v poúrazových indikacích na souboru pacientů

Čižmář I., Špiroch P., Vinter R., Kovařík J. – Traumatologické centrum FN Olomouc

Paréza peroneálního nervu je nejčastější periferní parézou poúrazového charakteru na dolní končetině. Autoři hodnotí funkční efekt svalových transferů po poúrazové paréze peroneálního nervu na souboru pacientů. Dominujícím výkonem byla transpozice zadního tibiálního svalu s kotvením do přednoží. Tento výkon je funkčně efektivní pro takto handicapované pacienty a zbavuje pacienta nutnosti doživotní kompenzace protetickými pomůckami.

Asymetrické zatížení planty po traumatech a možnosti jejich ortotického ovlivnění

Krawczyk P, Jakub J., Michálková J. - Proteor CZ, s.r.o.

Cíl

  1. Upozornit na stále zanedbávané precizní doléčení pacientů po traumatech dolních končetin s cílem eliminovat nebo minimalizovat vliv asymetrického zatížení chodidel na rozvoj potíží plynoucích  ze zřetězení funkčních poruch.
  2. Představit praktické možnosti ortopedické protetiky při ošetřování poúrazových deformit chodidel v každodenní praxi.

Materiál a metody

Autoři  ve svém sdělení na praktických ukázkách dokumentují asymetrické zatížení chodidel a jejich vliv na pozdější vznik bolestivých stavů nohou a zřetězení funkčních poruch.

Výsledky a závěr

Důraz je kladen na pečlivé klinické vyšetření, zhodnocení asymetrií vyplývající z rozdílné délky končetin, asymetrického omezení rozsahu pohybu kloubů dolních končetin a orientační posouzení myofasciálního  nálezu  na dolních končetinách a trupu.

Jednotliví prezentovaní pacienti jsou kromě klinického vyšetření podrobeni vyšetření na  zrcadlovém  podometru, je provedena statická i dynamická analýza stoje a chůze pomocí počítačové pedobarografie.  Na základě zhodnocení všech  údajů je doporučeno adekvátní kalceotické ošetření pomocí ortopedických vložek, úpravy obuvi, tapingu nebo funkčních ortéz.

Poranění cév horní končetiny

1Šír M., 1+4Pleva L., 2Samlík J., 3Chmelová I., 3Krejčí I., 1Madeja R. – 1Traumatologické centrum FN Ostrava, 2Chirurgická klinika FN Ostrava, 4Katedra rehabilitace LF OU v Ostravě, 3Klinika léčebné rehabilitace FN Ostrava

Úvod: Poranění magistrátních cév horní končetiny je závažným poraněním ohrožujícím pacienta krevní ztrátou a následným hemoragickým šokem, ale v případě opožděného ošetření i náhlednou ischemií končetiny s irreversibilním poškozením měkkých tkání vyžadující následně amputaci.

Materiál a metodika: Prezentována kazuistika závažného poranění horní končetiny pacientky po vtažení levé horní končetiny do lisu na ovoce. Pacientka v hemoragickém šoku s poraněním pažního pletence a přerušením kubitální arterie ošetřena urgentně v naší FN. Druhá část kazuistiky prezentuje průběh rehabilitace a její výsledky.

Závěr: Hrozící ischemie končetiny při komplexním poranění horní končetiny vyžaduje urgentní revaskularizaci při současně probíhající léčbě hemoragického šoku. V pooperačním období následuje dlouhodobá rehabilitační léčba.

Traumatické amputace končetin

1Šír M., 1+2Pleva L., 1Demel J., 1Ječmínek Vl., 1Pliska L. – 1Traumatologické centrum FN Ostrava, 2Katedra rehabilitace LF OU v Ostravě

Úvod: Při vysokoenergetických poraněních dochází často k závažným poraněním končetin. Rozsah poranění končetiny (MESS) a celkový aktuální stav pacienta (stadium hemoragického šoku, ISS) rozhodují, zda je nutno provést amputaci v rámci DCS či výkon směřující k záchraně končetiny.

Materiál a metodika: Prezentovány čtyři kazuistiky pacientů se závažným komplexním poraněním končetin. V prvém případě se snaha o záchranu končetiny u těžce poraněného pacienta podílela na následném multiorgánovém selhání pacienta a jeho smrti.

U dalších třech pacientů urgentní amputace dolních končetin na základě zhodnocení celkového a lokálního stavu pacienta vedla k záchraně života.

Závěr: Urgentní amputace dolních končetin (jako součást DCS) je život zachraňujícím výkonem u pacienta s těžkým poraněním končetin v pokročilém hemoragickém šoku.

Zlomeniny distálního humeru – léčba pomocí DHP LCP dlah a následná rehabilitace

Čambor  S., Guřan M. - Traumatologické oddělení, KNTB a.s. Zlín

Cíl práce: Cílem práce je prezentovat operační techniku, následnou rehabilitaci a výsledky osteosyntézy zlomenin distálního humeru pomocí distálních humerálních LCP dlah .

Materiál a metody: V práci je hodnocen soubor 30 pacientů se zlomeninami distálního humeru řešených za pomoci zamykatelných kompresních distálních humerálních dlah na traumatologickém oddělení KNTB a.s. Zlín v rozpětí roků 2006 až 2010. Hodnocen byl soubor pacientů přibližně rok od osteosyntézy pomocí skórovacího  systému „Mayo Elbow Performance (MEP) Score“ a objektivním měřením rozsahu hybnosti v lokti.

Výsledky: Z celkově 28 operovaných pacientů při hodnocení pomocí MEP skóre  byl u 10 pacientů (t.j 35,71 %) hodnocen výsledek jako výborný, u 6 pacientů (tj. 21,42 %) jako dobrý, u  8 pacientů (tj. 28,57 %)  jako uspokojivý a u 4 pacientů (tj. 14,28 %)  jako špatný.

Závěr: Použití distálních humerálních dlah s možností následné časné rehabilitace je významným pokrokem v léčbě tříštivých zlomenin v oblasti distálního humeru. Avšak i při jejich exaktním použití není u tohoto typu zlomenin dosažení plné funkčnosti pravidlem.

Aspekty rehabilitace a její význam v postakutní fázi léčby oboustranných zlomenin horní končetiny

Vyskotová J. – Katedra rehabilitace LF OU v Ostravě

Úvod: Oboustranné zlomeniny horních končetin znamenají pro pacienta nesoběstačnost v běžných denních činnostech po celou dobu hojení. Nesnáze však pokračují i v době po propuštění z nemocnice, kdy pacient dochází na ambulantní léčbu. Jakmile se upraví rozsah pohybu do přijatelné míry a posílí se oslabené svaly, je rehabilitace většinou ukončena. Přesto u pacientů může přetrvávat skrytý deficit, který může značně ovlivnit kvalitu provádění činností vyžadujících koordinaci, přesnost a rychlost pohybů horních končetin při monomanuálních i bimanuálních činnostech.

Cílem sdělení je formou kazuistiky demonstrovat současně používané metody vyšetření a terapie poruch jemné motoriky v postakutní fázi léčby oboustranných zlomenin horních končetin.

Materiál a metodika: Roční sledování průběhu úpravy získaných deficitů manipulačních funkcí u pacientky se zlomeninami obou horních končetin po autohavárii. 

Výsledky: Po roce od úrazu přetrvávají některé deficity v rámci jemné motoriky obou horních končetin jak v transportní komponentě, tak v komponentě manipulační, projevující se zejména v činnostech vyžadujících bimanuální souhru. Jsou vytvořeny kompenzační mechanizmy, ovlivňující celý pohybový systém.

Závěry: Cílená rehabilitace v postakutní fázi léčby, zahrnující trénink pracovních aktivit a prevenci nežádoucích kompenzačních mechanizmů, je pro zajištění dobrých výsledků nezbytná.

Dynamická prstová ortéza v léčbě poranění prstů

1Vronský R., 2Bialy Ľ., 3Krejčí I. - 1Centrální příjem FN Ostrava, 2Traumatologické centrum FN Ostrava, 3Klinika léčebné rehabilitace FN Ostrava

Cíl: V přednášce jsou popsány prvé zkušenosti s použitím dynamické prstové dlahy při léčbě poranění prstů ruky, a to jak při primární léčbě, tak i při jejich rehabilitaci.

Materiál a metody: Ruka je z anatomickobiologického a fyziologického hlediska velmi složitý orgán. Je často vystavena poranění.  Téměř 30 % všech poranění připadá na ruku.

Poranění prstů se podílí až  50 % na poraněních ruky. Harmonická souhra jednotlivých struktur je základem pro její správnou funkci. Léčba poranění tedy vyžaduje nejen přesnou a šetrnou reparaci jednotlivých anatomických struktur, ale i obnovení její fyziologické funkce. Časná rehabilitace tak představuje nedílnou a velmi významnou součást léčby. Uvádíme naše první zkušenosti s použitím dynamické prstové dlahy, kterou jsme použili u deseti pacientů ve věku 12–40 let.

Výsledky a závěr: Z našich dosavadních skromných zkušeností považujeme použití dynamické prstové dlahy v léčbě poranění prstů za perspektivní alternativu rozšiřující možnosti léčby těchto poranění.

Plegie a spasticita horní končetiny u poúrazových stavů řešená svalovými transpozicemi - soubor pacientů a spektrum výkonů ve FN Olomouc

Čižmář I., Calábová N., Palčák J., Čurlejová E. – Traumatologické centrum FN Olomouc

Spasticita a plegie horní končetiny je přítomna u řady poúrazových stavů. Práce hodnotí funkční efekt provedených transpozičních výkonů u dílčích postižení.

Hodnocení výsledků bylo prováděno na podkladě subjektivních parametrů dle změn v rámci Activity of Daily Living a z objektivních parametrů bylo hodnocena dosažená svalová síla obnoveného pohybu a jeho rozsah. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 39 pacientů, kteří podstoupili rekonstrukční výkon v období 2006-2011. Diagnózy zahrnuté do hodnocení je tetraplegie a periferní parézy horní končetiny. Prezentované výkony mají největší vliv na spektrum činností v oblasti komunikace, mobility a zlepšují celkovou samoobslužnost pacienta. U žádného pacienta nedošlo ke zhoršení funkčního stavu. Svalové transpozice jsou důležitou součástí v rámci rekonstrukcí poúrazových stavů a významně mohou ovlivnit kvalitu života pacientů.

Osteosyntéza zlomenin proximálního humeru a následná rehabilitační péče

1Madeja R., 1+2Pleva L., 1Ječmínek Vl., - 1Traumatologické centrum FN Ostrava, 2Katedra rehabilitace LF OU

Úvod: Zlomeniny proximálního humeru patří mezi jedny z nejčastějších zlomenin u pacientů ve vyšším věku po prostém pádu. U mladších pacientů  vznikají většinou  u sportovních  a dopravních  úrazů, kde  na poraněnou oblast působí daleko větší síly. Proto se liší také typy zlomenin, kde ve starším věku jsou to většinou kominutivní zlomeniny v pórotickém terénu, u mladších pacientů pak dislokované zlomeniny s možným přidruženým poraněním  šlachově – svalových a dalších struktur ramene.

Metoda: Dislokované zlomeniny jsou většinou indikovány k operační léčbě - osteosyntéze. Je možné provézt otevřenou repozici a osteosyntézu, což umožňuje  většinou přesnější repozici úlomků; může ale dojít k devaskularizaci úlomků a invazivní operační přístup může vytvořit srůsty ve svalech ramenního pletence i ramenním pouzdru.

Dále je možné provést zavřenou repozici úlomků pod RTG zesilovačem  a  osteosyntézu z minimálního přístupu, což šetří měkké tkáně a vaskularitu úlomků; exaktní repozice však někdy možná není. Co se týká  osteosyntetického materiálu můžeme použít různé typy ve snaze zajistit co největší stabilitu zlomeniny po operaci a také co nejmenší poškození tkání při zavádění osteosyntetického materiálu. Mezi nejstabilnější osteosyntézy patří  osteosyntéza  uhlově stabilním hřebem a dlahou. U volby typu  repozice i osteosyntézy je nutné přihlédnout k charakteru zlomeniny, biologickému stavu pacienta, míry osteoporózy a dalším faktorům.

Provedení osteosyntézy  pak určuje další pooperační režim a rehabilitaci, přičemž u stabilních osteosyntéz je možné  zahájit rehabilitaci s pasivním pohybem již v prvních pooperačních dnech.

Klinický soubor: Na našem pracovišti jsme provedli zhodnocení souborů  86 pacientů po osteosyntézách proximálního humeru v letech 2007-2011, kde byla srovnána otevřená a zavřená repozice a osteosyntéza u 3 a 4 fragmentových zlomenin proximálního humeru. Byla hodnocena výsledná hybnost po ukončení rehabilitace, svalová síla,  míra bolesti a spokojenost pacientů.

Výsledky: V průměrném hodnocení výše uvedených ukazatelů  byly lepší výsledky u skupiny pacientů, kde byla provedena zavřená repozice a osteosyntéza, a to pomoci různých typu materiálů. Nejlepší výsledky prokazovaly osteosyntézy  pomocí stabilních hřebů.

Diskuze: Indikace k osteosyntéze a typ osteosyntetického materiálu se na různých pracovištích v České republice, ale i v Evropě  liší. Jsou pracoviště, která preferují  exaktní otevřenou repozici a dlahovou osteosyntézu, další spíše preferují metodu zavřené repozice a osteosyntézy  hřebem. Pooperační protokol a zahájení rehabilitace se taktéž různí.  V poslední době  převládá názor  pro možnost časné pooperační rehabilitace.

Závěr: Naše  zkušenosti a sledování  prokazují nejlepší výsledky u osteosyntéz, kde byla provedena  zavřená repozice a osteosyntéza stabilním osteosyntetickým materiálem  s možnosti časné pooperační rehabilitace. Při rozhodování je třeba však přihlédnout k mnohým faktorům, jako je biologický věk pacienta, kvalita kosti a měkkých tkání, typ zlomeniny a možnosti pooperační spolupráce.

Fyzioterapie u pacienta po reverzní TEP ramenního kloubu

Guřan Z. – Klinika léčebné rehabilitace FN Ostrava

Kazuistika stručně shrnuje průběh fyzioterapie u reverzní TEP ramenního kloubu. Prezentuje základní zásady při individuální práci s pacientem v porovnání s klasickým řešením TEP ramenního kloubu a také zhodnocení stavu pacienta s odstupem 3 let po operaci.

Evidence Based Practise v léčebné rehabilitaci

Kristiníková J. - Katedra rehabilitace LF OU v Ostravě

Evidence Based Practise (EBP), neboli praxe založená na důkazech, je moderní způsob, jak provádět terapii u pacienta podle nejnovějších výsledků výzkumů. Rozvoj biomedicínských oborů s sebou přináší nutnost orientace ve výsledcích biomedicínských výzkumů. Tyto výsledky je možné získat buď z odborných časopisů nebo z biomedicínských elektronických databází. Terapeut, který pracuje podle principů EBP, se musí orientovat v základech metodologie výzkumu a zpracování jeho výsledků; musí být schopen tyto novinky aplikovat v praxi, vyhodnotit tuto intervenci a popřípadě najít intervenci novou, lepší.

Sdělení se zabývá jednotlivými fázemi EBP, stanovením klinické otázky, možnostmi vyhledávání v elektronických informačních zdrojích vhodných pro léčebnou rehabilitaci a vyhodnocením nalezených důkazů.

Příklady využití aktivního biofeedbacku a EMG – stimulace u poruch v oblasti kolena, ramene a šíje

Mikula J. – Lázně Darkov

EMG stimulace je protokol vyžadující, aby pacient volní aktivací svalů inicioval určitý pohyb. EMG měřené svalové potenciály spustí podpůrnou stimulaci využitím aktivního biofeedbacku (reaguje na podněty menší než 3 μV) až po vyčerpání maximálního volního úsilí. Ze stimulačních proudů se nejčastěji využívají VMS, a/symetrické dvoufázové TENS a Ruská stimulace.

Příklad ošetření bolestivého kolena: slabost m. vastus medialis obliquus (VMO) má za následek laterální souběh patelly, pokud je m. vastus lateralis (VL) mimo dostatečnou volní kontrolu. Posílení a obnova aktivity VMO je součástí konzervativního ošetření patelofemorální bolesti. Pacient se učí rozpoznat aktivitu VMO při extenzi kolena, zapojení a aktivace VMO jsou dále posíleny podpůrnou stimulací spuštěnou využitím biofeedbacku až po vyčerpání maximálního volního úsilí pacienta. Cílem je dosažení vyrovnané aktivity s VL v poměru 1:1 během kinezioterapie. Příklad ošetření ramena: M. infraspinatus jako přední stabilizátor ramena zamezuje hlavici humeru v kloubní jamce pohybu vpřed. U nestability ramena je narušená rovnováha sil oslabením aktivity spodního trapézu a infraspinatu v průběhu upažení. Pacient je edukován k udržení aktivity infraspinatu a spodního trapézu během celého pohybu do upažení v rameni, k čemuž se využívá podpůrné stimulace těchto svalů spuštěnou využitím biofeedbacku až po vyčerpání maximálního volního úsilí v průběhu celého pohybu.

Příklad ošetření při bolesti v šíji: potíže jsou často spojeny s hyperaktivitou, sval. spasmem či TrP  horního trapézu. Při upažení se aktivuje příliš brzy, je nutná jeho relaxace a zabránění aktivaci v oblasti lopatky v počátečních 90° upažení. Detonizace hypertonického horního trapézu je dosažena vyšší frekvencí stimulačních proudů a při nácviku redukce nadměrné aktivity se opět využívá biofeedback.

Nový trend při řešení osteoporotických zlomenin Th a LS páteře

Brož T., Ježek J., Ratzová H., Rattaj M. – Neurochirurgické oddělení Pardubické nemocnice, a.s.

Autoři prezentují zkušenosti s použitím nové metody Vertebral Body Stenting (VBS) při miniinvazivní léčbě osteoporotických zlomenin Th a LS páteře. Cílem přednášky je zhodnocení souboru 21 pacientů operovaných na našem neurochirurgickém pracovišti v Pardubicích touto metodou.

Vzrůstající počet pacientů s osteoporózou v posledních letech znamená i nárůst osteoporotických zlomenin. Incidence těchto zlomenin je vyšší u žen než u mužů a exponenciálně stoupá s věkem. Za posledních 50 let stoupla incidence těchto zlomenin 4x.

Klinicky se osteoporotické zlomeniny axiálního skeletu projevují bolestmi zad, funkčním omezením hybnosti a  limitací pracovních aktivit pacienta – což ve svém důsledku vede ke snížení kvality života a následně ke zvýšení morbidity a mortality. Při selhání konzervativních metod léčby je indikace k provedení VBS (Vertebral Body Stenting).

Cílem této metody je stabilizace postiženého segmentu, odstranění lokálních bolestí, korekce kyfózy a obnovení výšky obratlového těla.

Pooperační období je hodnoceno jak v rovině subjektivních obtíží před i po operaci (Visual Analog Pain Scale), tak i grafického a klinického nálezu, dále i ve smyslu pooperačních komplikací. Otázkou zůstávají indikační kritéria a výhody oproti jiným operačním technikám a implantátům.

Pro definitivní zhodnocení kladů či záporů daného implantátu bude jistě zapotřebí větší soubor pacientů a delší sledované časové období.

Menej invazívna transpedikulárna stabilizácia zlomenin stavcov v oblasti Th-L prechodu

Božík M., Baka J., Látal J., Heger T., Matejička D., Magala M. – Klinika úrazovej chirurgie UN Bratislava, Kramáre

V poslednej dekáde je v spondylochirurgii badateľný posun k menej invazívnym operačným technikám tzv. Less Invasive Spine Surgery (LISS), Minimally Invasive Spine Surgery (MISS). Jednou z možností ich  aplikácie je transpedikulárna stabilizácia, kedy  vďaka menej invazívnemu alebo perkutánnemu zavedeniu transpedikulárnych skrutiek nie je potrebná skeletizácia oblúkov stavcov so všetkými jej nepriaznivými dôsledkami. Tieto techniky boli dominantne vyvinuté a používané pri degeneratívnych ochoreniach chrbtice. V prípade úrazového poškodenia chrbtice sú, vzhľadom na nedostatočnú podporu predného stĺpca, na interný fixátor kladené podstatne vyššie mechanické nároky. Rovnako je prostredníctvom interného fixátora potrebné realizovať nepriame repozičné manévre. Tieto dva predpoklady, t.j. mechanická pevnosť a možnosť realizácie adekvátnych repozičných manévrov, v súčasnosti na trhu dostupné interné fixátory pre menej invazívnu transpedikulárnu stabilizáciu nespĺňajú. Preto sme na KUCh UN Bratislava z dostupných interných fixátorov určených pre riešenie zlomenín chrbtice vyvinuli techniku menej invazívnej transpedikulárnej stabilizácie, ktorá to umožňuje pri súčasnej možnosti spoľahlivého zavedenia z krátkych incízií. V príspevku prezentujeme skúsenosti s uvedenou technikou.

Klasifikace spinálního traumatu z pohledu rehabilitačního lékaře

Vašíčková L. - Spinální jednotka Kliniky úrazové chirugie FN Brno

Na spinální trauma (SCI) může být různý pohled dle oboru náhledu. Jinak situaci hodnotí spondylochirurg s ohledem na stabilitu či nestabilitu fraktury a celého páteřního sloupce,  tedy i nutnost operačního řešení, jiný je pohled rehabilitačního lékaře s ohledem  na možnosti neurorehabilitace.

Dle charakteru poranění hovoříme o funkční či anatomickém přerušení míchy, jiná klasifikace je přerušení míchy úplné či částečné. Mícha může být poškozena spolu s traumatem páteře nebo může být postižena samostatně bez trauma skeletu (např. hematomyelie či kontuze).

Při poranění míchy v přední části včetně a.spinalis anterior je ztráta motoriky, ztráta dotyku, bolesti a vnímání tepla oboustranně a polohocit je zachován. V případě centrálního syndromu míšního, ke kterému dochází častěji ve vyšším věku a při extenčních poraněních krční páteře,  je postižení oboustranné se situací horší na horních končetinách než na dolních končetinách. Při Brown-Sequard syndromu = sy hemisekce míšní je postižení jednostranné. Na postižené straně je ztráta motoriky a polohocitu, na straně druhé je ztráta čití na dotyk, bolest a teplo.

Dle výšky poranění hovoříme o pentaplegii při postižení obratlů C1-4, nerv. segment C4 inervuje bránici. Při postižení obratlů C5-7 se jedná o tetrapostižení, a je třeba si uvědomit, že v úrovni obratle Th1 je nervový segment C8. Od Th 2 distálně se jedná o parapostižení a  od L2 o syndrom caudae equinae. Je-li postižení horních končetin (C4-Th1), mluvíme vždy  o tetrapostižení.

Dřívější neurologické posuzování dle Frankela je dnes již považováno za zastaralé a nepoužíváme jej. Frankel hodnotil míšní poranění v 5stupňové škále. A-kompletní ztráta motoriky a senzitivity. B-zachovalá senzitivita. C-částečně zachovalá funkčně neužitečná motorika. D-zachovalá užitečná motorika dolních končetin a konečně E-bez neurologického nálezu.

V současné době je používána klasifikace dle American Spinal Injury Association (ASIA), která podrobně hodnotí motoriku pomocí klíčových svalů a senzitivitu formou vyšetření jemného taktilního čití a diskriminačního čití zvlášť pro stranu pravou a levou. Pro posouzení kompletnosti či inkompletnosti léze míšní je rozhodující segment S4-5, tedy volní kontrakce análního sfinkteru či zachování nějaké senzitivity v oblasti tohoto segmentu. Motoriku hodnotíme pomocí síly svalové (škála 0-5) klíčového svalu ve standardně definovaných polohách, senzitivitu v definovaných místech jednotlivých segmentů. Z vyšetření motoriky je maximum získaných bodů pro HKK 50 a DKK 50, tedy celkem 100. Senzitivita ve škále 0-2 pro jednu kvalitu na jedné polovině těla může přinést maximálně 56 bodů, na každé straně dva sloupce = maximum 224  bod. Spolu s motorikou je maximum 324 bodů.

Toto vyšetření je časově náročné, ale jeho přínos je veliký, a to i v situaci, kdy se s ohledem na urgentnost stavu a nutnost rychlé operační stabilizace udělá prvotně pouze orientačně a následně se dopracuje.

Klasifikace ASIA je výrazně podrobnější, zhodnotí kompletnost či inkompletnost léze a tíži postižení při přijetí a při propuštění pacienta. Celkové skóre hodnotí číselně i výsledky rehabilitace. Dalším velmi zásadním faktem je skutečnost, že při vyšetřování ASIA score kraniokaudálně na trupu po sobě následují místa pro vyšetření segmentu C4 a Th3! Body segmentů C5-Th2 jsou na pažích. Proto je riziko, že při prvotní absenci příznaků například fraktury C6 a orientačním vyšetření pacienta pouze na trupu bez realizaci ASIA score, může být na pracovištích, kde není standardně realizováno celotělové CT, tato fraktura zjištěna až při nastupujících parestéziích horních končetin nebo dokonce jejich ochrnutí. 

ASIA score  je také důležitým argumentem pro zdravotní pojišťovnu při vypisování kompenzačních pomůcek, může sloužit jako podklad pro zdůvodnění  potřeby sociálních služeb, může být zásadním údajem pro odškodnění úrazu. Jeho neméně podstatným významem je i biofeedback pro pacienta.

V roce 2011 bylo na spinální jednotce FN Brno-Bohunice hospitalizováno celkem 89 pacientů, z toho 67 mužů a 22 žen. Z toho akutních spinálních pacientů bylo  67, 53 traumatické etiologie a 14 netraumatické etiologie. Asia Impairment Scale (AIS) A (kompletní léze) bylo 17 pacientů, AIS B (zachována senzitivita pod úrovní léze včetně S4-5) 10 pacientů, AIS C (zachovaná motorika či senze S4-5 + volní kontrakce nebo motorika více než 3 segmenty pod úroveň léze) 27 pacientů, AIS D (motorika alespoň stupně 3 u více jak ½ svalů pod motorickou úrovní léze) 7 pacientů. 6 pacientů nebylo hodnoceno (u 3 bylo vedle spinálního postižení  i polytrauma a u 3 i kraniocerebrální trauma).

Neurorehabilitace v traumatologii – kazuistika

1Doleželová H., 1Kovářová R., 2Krulová P. – 1Klinika léčebné rehabilitace FN Ostrava, 2Neurologická klinika FN Ostrava

Prezentace definuje oblasti neurorehabilitace, kterými se zabývá fyzioterapie a ergoterapie v akutní péči o pacienta po kraniotraumatu. Má nastínit potíže spojené s poruchou vyšších mozkových funkcí, specifika v kontaktu a možnosti využití různých technik a postupů aplikovaných dle konkrétních symptomů, zahrnující trénink v neurokognitivní laboratoři.  Pro názorný příklad je uvedena kazuistika. Prezentace má za cíl zdůraznit aspekty, které hrají klíčovou roli v průběhu rehabilitace.

Možnosti, metody a perspektivy rehabilitace, využití fyzioterapeutických metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů

Vavrušová H. - Rehabilitační oddělení Úrazové nemocnice v Brně

Cíl: Zlepšení hybnosti a zdravotního stavu pacientů po propuštění domů.

Materiál a metody: Vojtova metoda (Mc Kenzie, R.Brunkow, M. Čápové, kineziotaping).

Výsledky a závěr: Rozbor jednotlivých metod a vhodnost pro rehabilitaci.

Rehabilitační ošetřovatelsví

Kristiníková J. – Katedra rehabilitace LF Ostravská univerzita v Ostravě

Principem rehabilitačního ošetřovatelství je zavedení bazálních fyzioterapeutických úkonů do ošetřovatelské praxe v rámci komplexní péče o pacienta. Cílem rehabilitačního ošetřovatelství je prevence primárních a sekundárních změn. Provádění rehabilitačního ošetřování pacienta je záležitostí týmové spolupráce a bylo by vhodné, aby se do ní zapojili vedle zdravotnického personálu také rodinní příslušníci pacienta.

Sdělení se zabývá specifikací základních prostředků rehabilitačního ošetřovatelství a podílem pracovníků jednotlivých nelékařských profesí na jejich realizaci v praxi.

Využití biomechanických metod v klinické praxi u traumatologických pacientů

Maceček K., Rosický J. Ortopedická protetika Frýdek – Místek

Cíl: Využití biomechanických metod a digitálního vybavení pro hodnocení statiky, dynamiky a kinematiky pohybu člověka v klinické praxi. S využitím digitálního zařízení je zaznamenán lidský pohyb a ze získaných dat provedena dynamická a kinematická analýza. Hodnocení je zaměřeno na pacienty po úrazech před a po operacích a na pacienty, u nichž je nutné protetické vybavení a jeho optimalizace.

Materiál a metody: Pro hodnocení statiky (působení vnějších/vnitřních sil na tělo v klidu) je používán LASAR posture – zařízení k hodnocení reakční síly, jež působí na pacienta při stoji. Pro hodnocení dynamiky je používán Footscan – 2m dlouhá tlaková plošina nebo Pedar X - tlakové vložky do obuvi, PC a kompatibilní vyhodnocovací software. Tato zařízení umožňují hodnotit tlaky, síly a odvozené veličiny, jež působí na člověka při stoji a chůzi. Pro hodnocení kinematiky (popis provedení pohybu) jsou používány dvě HD kamery, PC a software Dartfish nebo software Kineview.

Výsledky a závěr: Využití biomechanických metod  v praxi přispívá k objektivnímu hodnocení a návrhu vhodného řešení. Na našem pracovišti provádíme komplexní biomechanickou analýzu pohybu u různých skupin pacientů. Hodnotíme traumatologické pacienty před a po operacích, nebo protetické pacienty, u kterých hodnotíme nastavení protéz a vyhodnocujeme jejich pohyb s protézou. Snahou je práce a komunikace v týmu (ortoped – biomechanik – fyzioterapeut – ortotik-protetik) tak, aby výsledky z biomechanické analýzy byly použity v komplexním pojetí a pro pacienta navrženo nejlepší řešení.

Smoving koncept v rehabilitaci

Mikula J. – Lázně Darkov

Práce prezentuje využití nové formy pohybu, tzv. Smovingu v rehabilitaci všech věkových skupin. Pomocí jednoduchého nářadí Smovey Vibroswing (systém vibračních kroužků, konstruovaný ze spirály, trubek, 4 ocelových koulí a rukojeti s tlumicími prvky) je dosahováno kombinace posilování, mobilizace, tréninku koordinace a vytrvalosti. Termín „smoving“ je míněn jako plynulý pohyb s určitým zhoupnutím. Nejde tedy o prudký švih v užším slova smyslu (srovnání se swingovým pohybem). Uvedené efekty jsou důsledkem kombinace sil setrvačnosti (odstředivá síla), mechanických kmitů a vibrací a gravitačního prostředí. Po zahájení pohybu dopředu se vyvine určité pnutí, po kterém následuje volný pohyb daný hmotností a setrvačností ocelových koulí, výsledkem je vyzařující volný, pulzující pohyb spirálových drážek a hřebenů trubice o frekvencí 60 Hz. Tato frekvence způsobí, že klient vnímá znatelné vibrace v dlani, jejichž frekvence je synchronní s některými fyziologickými rytmy u člověka. Hmotnost Smovey je 500 gramů bez švihu, 4 ocelové koule v kruhu ze strukturovaného plastu se kutálejí přes impulzy kmitání sem a tam, vytvářejí kinetickou energii, díky které se během pohybu hmotnost nářadí zvyšuje v důsledku odstředivé síly až na 5 kg. Smovey rychlým pohybem posiluje, pomalým a plynulým pohybem a vibračními oscilacemi uvolňuje a relaxuje. Současně je to přínosná pomocná metodika v oblasti nácviku koordinace, držení a stabilizačních funkcí, ošetření syndromů z jednostranného a dlouhodobého přetížení, své místo má i jako vhodná pohybová aktivita u neurologických indikací, včetně degenerativních onemocnění.

Využití biomechaniky u pacientů s amputací na dolní končetině

Janura M. - Katedra rehabilitace LF OU

Protetická náhrada segmentu musí splňovat základní požadavky, mezi které se řadí možnost provádění pohybu a zajištění odpovídající reakce organizmu na kontaktu těla a umělé náhrady.

Cíl: Cílem práce je seznámení se základními biomechanickými metodami, které jsou využívány při rehabilitaci pacientů s amputací na dolní končetině.

Materiál a metody: Základní biomechanické postupy v této oblasti jsou zaměřeny na posturální stabilitu, na analýzu chůze a na hodnocení parametrů při statickém a dynamickém zatížení těla. Kinematická analýza zpravidla využívá vyhodnocení záznamů pohybu z několika kamer. Výstupními veličinami jsou úhlové parametry segmentů a rychlost jejich změn. Nejmodernější systémy umožňují automatické on line vyhodnocení záznamu pohybu. Při použití dynamické analýzy dochází k měření vnitřních (svalových) a vnějších (prostředí) sil, které jsou pro daný pohyb stěžejní. Pro určení velikosti reakční síly při kontaktu končetiny s podložkou (odraz, chůze) jsou využívány silové plošiny. Velikost zatížení pahýlu je kvantifikována maticemi tlakových snímačů, které se vkládají mezi pahýl a protetické lůžko.

Výsledky a závěr: Biomechanika má nezastupitelné místo v multidicsiplinárním komplexu údajů, které informují o způsobu provádění rehabilitace a o jejich výsledcích u pacientů s amputací na dolní končetině. Biomechanické poznatky o velikosti zatížení a o průběhu pohybu jsou získávány v laboratořích chůze, které jsou (měly by být) nedílnou součástí větších nemocnic ve vyspělých státech.

Na čem si stojím – analýza posturálního chování pacienta s oboustrannou amputací

Kristková V. – Klinika léčebné rehabilitace FN Ostrava

Cíl: Analýza posturálního chování pacienta s oboustrannou TTA ve srovnání se souborem stejně starých zdravých probandů.

Metoda: Pomocí posturografie bylo provedeno vyšetření statických i dynamických posturálně lokomočních schopností pacienta s oboustrannou TTA. Výsledky vyšetření byly srovnány s výsledky kontrolní skupiny, kterou tvořili mužští probandi stejného věku bez závažnějších posturálních deficitů.

Výsledky a závěr: Výsledky vyšetření naznačují jistý nezanedbatelný rozdíl mezi pacientem a zdravou populací, především v celkové posturální stabilitě, intenzitě automatických balančních reakcí a aktivní práci s těžištěm. V dynamických situacích je patrný především deficit v rychlosti provedení jednotlivých aktivit. Z výsledků posturografu a v korelaci s videozáznamem je u pacienta s TTA také patrná výrazná schopnost motorického učení, což je pro prognózu jeho posturálního nastavení jeden z pozitivních ukazatelů. Otázkou zůstává, zda je v takovémto případě vhodné hodnotit posturální nastavení a chování pacienta na základě statických testů, nebo je vhodnější zaměřit se spíše na dynamické aktivity.

Komplexní pohled na pacienta po oboustranné TT amputaci ve fázi akutní, postakutní a chronické

Krejčí I., 2Vyskotová J., 2Macháčková K. - 1Klinika rehabilitace FN Ostrava, 2Katedra rehabilitace LF OU

Cíl: Analýza posturálního chování pacienta s oboustrannou TTA ve srovnání se souborem stejně starých zdravých probandů.

Metoda: Pomocí posturografie bylo provedeno vyšetření statických i dynamických posturálně lokomočních schopností pacienta s oboustrannou TTA. Výsledky vyšetření byly srovnány s výsledky kontrolní skupiny, kterou tvořili mužští probandi stejného věku bez závažnějších posturálních deficitů.

Výsledky a závěr: Výsledky vyšetření naznačují jistý nezanedbatelný rozdíl mezi pacientem a zdravou populací, především v celkové posturální stabilitě, intenzitě automatických balančních reakcí a aktivní práci s těžištěm. V dynamických situacích je patrný především deficit v rychlosti provedení jednotlivých aktivit. Z výsledků posturografu a v korelaci s videozáznamem je u pacienta s TTA také patrná výrazná schopnost motorického učení, což je pro prognózu jeho posturálního nastavení jeden z pozitivních ukazatelů. Otázkou zůstává, zda je v takovémto případě vhodné hodnotit posturální nastavení a chování pacienta na základě statických testů, nebo je vhodnější zaměřit se spíše na dynamické aktivity.

Objektivizace výsledků rehabilitace měřením stabilometrem u skupin revmatologických onemocnění

Jarošová H., Špiritović M., Ištvánová E. - Revmatologický ústav Praha

Cíl: Cíl práce je zjistit efektivitu prováděné fyzioterapie u skupin revmatologicky nemocných:

Skupina  A: ankylozující spondylitida (AS), skupina B: revmatoidní artritida (RA), skupina C: dermatomyositidy (DM)a polymyositidy (PM).

Materiál a metody: Vyšetření stabilometrem bylo prováděno první den hospitalizace při přijetí nemocných a poslední den hospitalizace. Hodnocen byl postoj základní s otevřenýma očima, semitandem, tandem s otevřenými očima a tandem se zavřenýma očima. 

Výsledky a závěr:

Skupina A: Výsledky měření stabilometrem u AS

N – 19, Průměrný věk 43,7,  Muži 15, tj. 78,9%,  44,7 let, Ženy 4, tj. 21,1%, 39,8 let

Celkem mužiženy
RombOpen cm20,30,20,4
Plocha mm29,629,4 30,0
TandClosed cm28,17,311,4
Plocha mm103,199,1118,3

Skupina B: Výsledky měření stabilometrem u RA

N – 32, Prům. věk 52,3, Muži 11, tj. 34,4%,  49,7 let

Ženy 21, tj. 65,6%, 53,6 let

Celkemmuži ženy
RombOpen cm20,50,2 0,6
Plocha mm34,429,6 36,9
TandClosed cm2 13,35,817,3
Plocha mm128,0109,3137

Skupina C: Výsledky měření stabilometrem u DM a PM, N – 14, Prům. věk 52,7, Muži 2, tj.14,3%, 61,1 let

Ženy 12, tj.85,7%, 51,5 let

Celkemmužiženy
RombOpen cm20,73,10,3
Plocha mm 33,436,033,0
TandClosed cm29,712,09,3
Plocha mm122,6 172,0114,

Při měření stabilometrií – nejlepší hodnoty mají  pacienti skupiny A – AS, lze vysvětlit, že postižení osového aparátu se týká spíše statiky než dynamiky, hluboký stabilizační systém (HSS) není tolik postižen z důvodu podstaty nemoci.

Horší výsledek má skupina B – RA, kde je porušen i  HSS  (pacient má méně pohybu, je omezen bolestí a celkovým pohybovým diskomfortem).

Nejhorší výsledek je u skupiny C - DM, PM z důvodu podstaty nemoci, kdy postižení trupového svalstva a pletenců končetin není schopno zajistit správnou posturální funkci.


Štítky
Chirurgie všeobecná Traumatologie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Úrazová chirurgie

Číslo 2

2012 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se