44. setkání Evropského pankreatického klubu


Autoři: P. Záruba
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2012, roč. 91, č. 8, s. 439-440.
Kategorie: Zpráva

Ve dnech 20. až 23. června 2012 se v hotelu Olympic již podruhé v Praze uskutečnilo setkání Evropského pankreatického klubu (EPC), tentokrát v pořadí 44. Před 44 lety, v roce 1968, se shodou okolností konalo pod vedením prof. K. Herforta, nestora české gastroenterologie a pankreatologie.

Zahájení letošního pražského kongresu předcházelo setkání Českého pankreatologického klubu, v jehož rámci bylo během dopoledne předneseno několik sdělení, týkajících se zejména cystických lézí pankreatu a problematiky karcinomu pankreatu. Dopoledne uzavřel prof. M. Ryska přednáškou o kvalitě života pacientů léčených pro adenokarcinom pankreatu a doc. F. Bělina informativním sdělením o českém doporučení pro léčbu karcinomu pankreatu.

Letošního 44. setkání EPC v pražském hotelu Olympic se uprostřed horkých dní končícího června zúčastnilo celkem 604 delegátů z 31 zemí, bylo předneseno 94 ústních sdělení a předvedeno 250 posterů ve dvou oddělených sekcích, klinické a experimentální. Předsedou a hlavním organizátorem akce byl prof. P. Dítě. 

Ústní prezentace byly rozděleny do 22 tematických sekcí pokrývajících celou současnou problematiku pankreatologie od základního výzkumu na úrovni buněčné, subcelulární a genetické přes experimentální výzkum v oblasti akutní pankreatitidy, nádorů pankreatu až k plně klinickým tématům jako akutní a chronická pankreatitida, autoimunitní pankreatitida, endoskopická diagnostika a léčba pankreatopathií, diagnostika a terapie cystických lézí pankreatu, diabetes mellitus a karcinom pankreatu. Každá ze sekcí byla zahájena vyzvaným sdělením, které shrnovalo danou problematiku, nebo „state of art“ daného tématu. Součástí zahájení některých sekcí byly komentáře nejvýznamnějších publikací v oblasti pankreatologie za poslední 3 roky.

Sekci akutní pankreatitida (AP) zahájil vyzvanou přednáškou Santhi Vege (Rochester, USA) o aktualizaci Atlantské klasifikace. Původní dvouúrovňové dělení na lehkou a těžkou formu je nahrazeno třemi stupni, kdy původní dva jsou doplněny o středně závažnou „moderate“ AP, jež je morfologicky charakterizována nekrózou pankreatické nebo peripankreatické tkáně, ale pro klinický průběh je typická pouze přechodná multiorgánová dysfunkce. Trvá v řádech dnů, kdy dochází k úpravě orgánových funkcí. Morbidita je v této skupině vysoká, ale mortalita nízká, na rozdíl od těžké formy, pro kterou je typická protrahovaná a často ireverzibilní orgánová dysfunkce ústící v orgánové selhání s vysokou mortalitou. Diskutován byl také vztah a vývoj typických morfologických nálezů spojených s AP. Nekróza pankreatické tkáně vede ke vzniku WOPN, „walled of pancreatic necrosis“, která není indikována k chirurgickému řešení, nedojde-li k rozvoji komplikací (krvácení, pankreatická píštěl, absces). Naopak peripankreatická kolekce tekutiny vede ke vzniku postpankreatitické pseudocysty, u které je indikována chirurgická terapie, nedojde-li ke spontánní resorbci. Dále byly v této sekci předneseny dvě přednášky holandské „Dutch pancreatitis group“. První z nich analyzovala přítomnost bublin plynu na CT a klinických známek akutní sepse jako diagnostického kritéria pro infikovanou pankreatickou nekrózu. Celkem      40 % pacientů s infikovanou nekrózou pankreatu vykázalo na CT nález bublin plynu. U 96 % pacientů s nálezem bublin plynu byla verifikována infikovaná nekróza. U 80 % pacientů s klinickými příznaky sepse byl mikrobiologicky potvrzen infekt nekrózy. Diagnózu infikované pankreatické nekrózy lze podle závěru sdělení bezpečně opřít o přítomnost klinických známek sepse nebo přítomnost bublin plynu na CT. Aspirační biopsie není rutinně nutná ke stanovení této diagnózy. Druhým sdělením holandské skupiny byl komentář k plánované prospektivní randomizované, multicentrické studii „TENSION“, která bude srovnávat klinický efekt endoskopické transluminální drenáže spojené s nekrosektomií a transabdominální drenáží, doplněnou o miniinvazivní drenáž retroperitonea (VARD – video assisted retroperitoneal drainage).

V bloku epidemiologie onemocnění pankreatu stojí za komentář sdělení anglických autorů z Liverpoolu, které hodnotilo dopad centralizace péče o nemocné s karcinomem pankreatu ve Spojeném království. Kritériem pracoviště bylo více než 200 pacientů ročně, poměr resekcí více než 10 % a pooperační mortalita nižší než 5 %. Výsledky 10 let centralizace péče, které práce hodnotila, mělo příznivý efekt na kvalitu péče o tyto nemocné ve vybraných centrech. Zvýšila se četnost resekcí nad 20 %, snížil se počet spojkových výkonů a zvýšil poměr pacientů přežívajících jeden rok od resekce.

V sekci nazvané obecně nemoci pankreatu zaujala přednáška autorů ze Švédska a Itálie (Piciucchi M et al.). Zabývala se osudem pacientů s diagnostikovaným IPMN, kteří splňují „Sendaiská kritéria“ pro resekci, ale nejsou indikováni k tomuto výkonu pro vysoký věk nebo závažné komorbidity. Srovnáním skupin operovaných a pouze sledovaných pacientů došli autoři k závěru, že střední doba přežití i křivka přežití byla v obou skupinách podobná. Rozhodnutí neoperovat se tak zdá jako zdůvodnitelné a nevede k výraznému zhoršení přežívání.

Sdělení španělských autorů (De León H et al.) o efektu radioterapie na bolest u chronické pankreatitidy v sekci pankreatická bolest hodnotí radioterapii jako účinnou analgetickou modalitu u pacientů s chronickou pankreatitidou, kde není možné pro celkově špatný stav řešit algický syndrom chirurgickou cestou. Radioterapie o celkové dávce 8Gy ovlivnila nejen algický syndrom, ale i výskyt relapsů – exacerbací onemocnění a váhovou redukcí.

Iacono Calogero (Verona, It.) přednesl v rámci sekce chirurgická terapie vyzvané sdělení k 30. výročí zavedení centrální resekce pankreatu. Dokumentoval historický vývoj techniky, shrnul jednotlivé možnosti ošetření obou pahýlů pankreatu. Na rozsáhlém souboru potvrdil, že se jedná o typ resekce, který, je-li proveden na pracovišti se zkušenostmi s tímto výkonem, má pooperační morbiditu, mortalitu a incidenci pankreatické píštěle shodnou s ostatními, klasickými resekčními výkony na pankreatu. Další přednáška v této sekci německých autorů    z Heidelbergu (Hassenplug M. et al.) prezentovala pokles incidence klinicky významné pankreatické píštěle, zkrácení doby hospitalizace a snížení nákladů při překrytí pahýlu pankreatu autologní tkání u levostranné hemipankreatektomie.

Sekce cystické tumory pankreatu byla zahájena dvěma vyzvanými přednáškami na stále aktuální a neuzavřené téma, kdy operovat a kdy jen sledovat. Multicentrická studie španělských autorů ze Santiaga de Compostela (Larino-Noia et al.) porovnávala klasickou EUS FNA s novou metodou endo-brush určenou k získání vzorků o vyšším obsahu buněk, tedy s předpokládaným zlepšením výtěžnosti cytologického vyšetření. Na souboru 61 pacientů s cystickou lézí pankreatu o velikosti větší než 15 mm neprokázali zlepšení přesnosti diagnózy při použití endo-brush oproti konvenční EUS FNA. Retrospektivní analýza resekátů pro BD-IPMN, histologických podtypů, biologických vlastností a radiologických nálezů italských autorů z Verony (Paini M et al.) nalezla těsnou korelaci mezi non-gastrickým podtypem BD-IPMN a jeho hraničními až invazivními biologickými vlastnostmi. U gastrického histologického podtypu byly tyto vlastnosti nalezeny pouze u lézí větších než 3 cm. Jinak byl gastrický typ asociován s výskytem adenomů. Dilatace hlavního vývodu, intramurální noduly a šíře stěny cystické léze na MRCP byly spojeny s nepříznivými biologickými vlastnostmi léze. Další práce stejných autorů hodnotila shodu předoperační diagnózy cystické léze pankreatu a definitivního histopatologického nálezu. Souhlas mezi před a pooperační diagnózou zaznamenali v 78 %. Nejpřesněji byly identifikovány solidní pseudopapilární neoplazie a MD-IPMN. U 5 % cystických lézí definitivní nález potvrdil adenokarcinom. Celkem 9 % pacientů podstoupilo resekční výkon pro non-neoplastickou cystickou lézi. Endosonografické vyšetření v této studii nezlepšovalo diagnostickou přesnost. Sérová hodnota Ca 19-9 je efektivní nástroj k odlišení adenokarcinomu s cystickou složkou. Tyto práce jen potvrzují dobře známý fakt, že diferenciální diagnostika, interpretace zobrazovacích vyšetření a nálezů z aspirátu u cystických lézí pankreatu zůstává nadále komplikovaná a nepřesná, stejně tak jako definitivní terapeutická rozvaha – operace vs. sledování.    

44. kongres EPC v Praze byl velmi kvalitním a inspirativním setkáním odborníků zabývajících se problematikou pankreatologie. Jistě zde byla přednesena řada dalších zajímavých sdělení, která by si zasloužila zmínit a komentovat. Při celkovém pohledu na skladbu ústních i posterových sdělení je zřejmé, že se vědecké úsilí přesouvá stejně jako v jiných oborech medicíny směrem ke studiu tkáňových, buněčných a subcelulárních mechanismů, ke studiu genomiky, proteomiky, buněčných regulací a epigenetických faktorů, ke studiu základních buněčných procesů, které stojí za jednotlivými patologiemi. Naneštěstí ale komplexní povaha těchto dějů, vzájemné interakce a mnohaúrovňové vazby nám zatím brání v zásadním porozumění a získání účinných postupů zejména v oblasti neoplazií. Z pohledu chirurga je přetrvávajícím, stále diskutovaným a nevyřešeným problémem nepříznivá morbidita a mortalita resekčních výkonů, nízké procento resekabilních karcinomů, časná a častá rekurence, setrvalá incidence a obtížná terapie pankreatických leaků a obtížná diagnosticko-terapeutická rozvaha u cystických lézí pankreatu při jejich rostoucí incidenci.

Setkání EPC v Praze bylo velmi dobře organizováno a na vysoké vědecké i společenské úrovni. Za to patří velký dík a obdiv všem organizátorům v čele s prof. Dítětem.

Abstrakta všech ústních i posterových přednesení jsou k dispozici na: http://www.epc2012.com/.

MUDr. Pavel Záruba

U vojenské nemocnice 1200

160 00  Praha 6

e-mail: pavel.zaruba@uvn.cz


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 8

2012 Číslo 8

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se