Onemocnění COVID-19 jako nemoc z povolání ve vybraných evropských státech


COVID-19 as an occupational disease in selected European countries

According to the WHO, COVID-19 disease caused by occupational exposure can be considered an occupational disease. It should be reported and compensated according to the international occupational standards and national rules for compensations of an accident at the work and occupational diseases. In most countries, COVID-19 is considered an occupational disease, but the form of acknowledgement is different in specific countries. Some countries recognize COVID-19 as an occupational disease (e.g. the Czech Republic, Bulgaria) or as an accident at work (Italy, Slovenia) if it occurs in the relationship with the exposure at the workplace. Other countries (e.g. Germany, Belgium, Austria, Spain) recognize both of these forms (depending on the country specific criteria) or the fourth option is a suspected relationship with occupational exposure but the exact form is not specified (e.g. Ireland and Greece). In some countries, COVID-19 cannot be recognized as a work-related disease at all (Malta).

Keywords:

COVID-19 disease – occupational disease – accident at the work


Autoři: H. Tomášková 1,2;  D. Vybíralová 1;  A. Šplíchalová 2;  H. Šlachtová 1;  R. Maďar 1;  M. Vít 1,3
Působiště autorů: Ostravská univerzita, Ostrava, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Vedoucí: doc. Rastislav Maďar, Ph. D., MBA, FRCP 1;  Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum zdravotních služeb, Vedoucí: MUDr. Anna Šplíchalová, Ph. D. 2;  Státní zdravotní ústav, Praha, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2021; 101(3): 169-173
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Dle WHO může být onemocnění COVID-19 způsobené expozicí na pracovišti považováno za nemoc z povolání. Mělo by být hlášeno a kompenzováno dle mezinárodních pracovních standardů a národních schémat pro odškodňování při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání. Ve většině zemí je COVID-19 považován za nemoc z povolání, ale forma uznávání se dle jednotlivých zemí často liší. Některé země uznávají COVID-19 jako nemoc z povolání (např. Česká republika, Bulharsko) nebo jako pracovní úraz (Itálie, Slovinsko), pokud vznikne v souvislosti s expozicí na pracovišti. Jiné země uznávají obě tyto formy (závisí na určitých kritériích dané země) (např. Německo, Belgie, Rakousko, Španělsko), čtvrtou možností je podezření na souvislost s pracovní expozicí, ale přesná forma není specifikována (např. Irsko a Řecko). V některých zemích není vůbec možné COVID-19 uznat za nemoc spojenou s výkonem práce (Malta).

Klíčová slova:

onemocnění COVID-19 – nemoc z povolání – pracovní úraz

ÚVOD

Onemocnění COVID-19 je infekční onemocnění způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Corona Virus-2) – dále jen koronavirus. Dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) je COVID-19 evidován pod kódem U07.1 (1). Toto onemocnění zapříčinilo největší pandemii za posledních 100 let, která stále probíhá. Způsobuje nejen celou řadu zdravotních problémů, komplikací a vyšší úmrtnost, ale také zasahuje lidem do jejich běžného života. Tímto onemocněním se infikují i pracovníci v rámci výkonu svého povolání.

Dle WHO může být onemocnění COVID-19, způsobené expozicí na pracovišti, považováno za nemoc z povolání (dále NzP). Mělo by být hlášeno a kompenzováno dle mezinárodních pracovních standardů a národních schémat pro odškodňování při pracovních úrazech (dále PÚ) a NzP (2).

PROBLEMATIKA COVID-19 JAKO PROFESIONÁLNÍHO ONEMOCNĚNÍ VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH

V České republice se onemocnění COVID-19 hlásí jako nemoc z povolání v rámci V. kapitoly (infekční nemoci přenosné a parazitární, položka 1, příp. položka 3 seznamu nemocí z povolání dle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění) (3). Evidenční kód pro onemocnění vzniklé v České republice je V.1.45 a pro nemoci vzniklé v zahraničí je kód V.3.36 (4).

Podkladem pro rozhodnutí, zda se jedná o NzP, je stanovisko výboru Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP (České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně) (5, 6). Dle tohoto stanoviska onemocnění COVID-19 musí být klinicky manifestní (musí být podklady ve zdravotnické dokumentaci prokazující klinickou manifestaci, včetně uvedené diagnózy U07.1) a onemocnění musí být rovněž potvrzeno laboratorním vyšetřením. Pokud osoba (zdravotník i nezdravotník) splnila uvedené podmínky a v inkubační době tohoto onemocnění přišla prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s pacientem nebo s jinou osobou (např. sociální pracovníci, policisté, hasiči) s prokázanou pozitivitou na koronavirus v inkubační době tohoto pacienta nebo jiné osoby nebo v době manifestních projevů nemoci, pak jsou splněna kritéria pro nemoc z povolání (5, 6). Za rok 2020 bylo hlášeno 150 případů COVID-19 jako NzP (4). Ale jen počet nakažených lékařů za období 1. září až 12. prosince 2020 byl 6802 (13 zemřelo) a zdravotních sester ve stejném období 19 161 (osm zemřelo) (7).

Situace ve světě je rozdílná. Ve většině zemí je COVID-19 považován za NzP, ale forma uznávání se dle jednotlivých zemí často liší. Některé země uznávají COVID-19 jako NzP nebo jako pracovní úraz, pokud vznikne v souvislosti s expozicí na pracovišti. Jiné země uznávají obě tyto formy (závisí na určitých kritériích dané země) nebo čtvrtou možností je možný původ z povolání, avšak přesná forma není specifikována (např. Irsko a Řecko). Na Maltě není vůbec možné COVID-19 uznat za nemoc spojenou s výkonem práce (8).

Z průzkumu statistického zpracování dat na evropské úrovni (EUROSTAT) bylo zjištěno, že COVID-19 jako NzP se uznává v zemích: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko a Švýcarsko (8).

COVID-19 jako PÚ je uznán v Itálii a Slovinsku (8). V závislosti na kritériích dané země může být onemocnění uznáno buď za NzP, nebo PÚ, a to ve státech: Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Rakousko a nově od března 2021 také Španělsko (8).

V některých státech se uznání NzP nebo PÚ vztahuje jen na vybrané profese – např. zdravotníky, sociální pracovníky. Podmínky uznání NzP/PÚ jsou často podobné (např. pozitivní test na koronavirus, práce v riziku), ale v některých státech jsou podmínky více specifikovány. Příkladem je Francie, která uznává NzP pouze u těžkých případů (pracovník byl napojen na plicní ventilaci nebo zemřel). Ostatní případy jsou řešeny speciální komisí. Dalším příkladem může být Dánsko, kde minimální doba expozice pro uznání NzP je 5 dní. Pokud zaměstnanec pracoval přímo v expozici s virem po dobu kratší než 5 dnů, pak je nemoc brána za PÚ (8).

Na Slovensku je proces uznávání NzP velice podobný jako u nás, v České republice. Dle stanoviska vydaného Národním inspektorátem onemocnění COVID-19 nesplňuje podmínky definice pracovního úrazu, ale pokud dojde ke splnění stanovených podmínek, může být toto onemocnění uznáno za NzP (9).

První podmínkou je, že nemoc vznikla v přímé souvislosti s výkonem práce nebo vlivem pracovního prostředí. Tuto podmínku posuzuje lékař, konkrétně specialista z oboru pracovního lékařství. Za druhé, nemoc musí být uvedena v seznamu nemocí z povolání (příloha č. 1 Zákona č. 461/2003 Z.z. (zbierka zákonov) o sociálním pojištění) (10).

Dalšími podmínkami jsou laboratorně potvrzená diagnostika a přítomnost klinických příznaků COVID-19 u pracovníka. V případě, že pracovník má pozitivní test, ale nemá žádné klinické projevy, COVID-19 se jako NzP neuzná (11).

O ověření podmínek se stará příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti lékaře specializovaného pracoviště. Šetření se cíleně zaměřuje na možné souvislosti pro vznik nemoci (pracovní kontakt s nakaženou osobou nebo s infekčním materiálem) v období maximální inkubační doby, tj. 14 dní před vznikem nemoci a zároveň na vyloučení možného komunitního přenosu (11).

Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, uznává se na Slovensku onemocnění COVID-19 jako NzP položkou č. 24 (seznamu NzP): infekční nemoci a nemoci přenosné ze zvířat na lidi (11).

V listopadu 2020 byl Národní radou Slovenské republiky schválen vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálním pojištění. Novela ustanovuje, že zaměstnanci, kteří se v práci prokazatelně nakazí nemocí COVID-19, budou moci čerpat úrazový příplatek. Týká se to všech zaměstnanců, ne pouze zdravotníků, ale musí být splněny tyto podmínky (12) – pracovní neschopnost z důvodu onemocnění; nemoc vznikla při práci, kde je prokazatelný kontakt s nemocí nebo infekčním materiálem; v důsledku plnění pracovních povinností, pracovní činnosti; zaměstnavatel potvrdí, že k nemoci došlo při práci.

Pokud jsou splněny podmínky uznání NzP, zaměstnanec dostane úrazový příplatek ve výši 25 % hrubého denního příjmu (10).

Polsku Ministerstvo zdravotnictví dne 30. března 2020 potvrdilo, že COVID-19 lze považovat za NzP, a to konkrétně za položku 26 – infekční nebo parazitární nemoci nebo jejich následky (příloha nařízení Rady ministrů ze dne 30. června 2009, o nemocech z povolání) (13).

Uznání COVID-19 jako NzP je založeno na stejných principech jako v případě jiných infekčních nemocí. Hlavní podmínkou je, že onemocnění muselo vzniknout v souvislosti s výkonem práce (důsledek expozice v pracovním prostředí) (14).

Dále je potřeba získat potvrzení diagnózy nemoci. Potvrzení se vydává na základě pozitivního testu na SARS-CoV-2 a výpisu zdravotní dokumentace o průběhu onemocnění. Ověření podmínek zajišťuje příslušný státní hygienický inspektor, který vydává správní rozhodnutí. Pokud byla NzP uznána, zaměstnanec má nárok na odškodnění, které je bodově hodnoceno a je vypláceno Úřadem pro sociální pojištění (ZUS – Zaklad ubezpieczen spolecznych) z prostředků úrazového pojištění. Nemocenská je v tomto případě 100 %. Pokud jsou prostředky od ZUS nedostatečné k pokrytí všech výdajů souvisejících s onemocněním COVID-19, může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o náhradu podle ustanovení občanského zákoníku. Lidé, kteří si neplatí úrazové pojištění, nemají nárok na výhody od ZUS a v jejich případě nelze onemocnění uznat za NzP. Výše odškodnění za NzP v Polsku závisí na míře zdravotních následků a schopnosti pracovníka vykonávat dosavadní práci (13).

Zaměstnavatel má v rámci preventivních opatření pravomoc zajišťovat ve své firmě screeningové testy (např. antigenní test) nebo očkování v jeho prostorách (15).

Polské ministerstvo zdravotnictví poskytlo 1. prosince 2020 informace k počtům nakažených zdravotníků. Od počátku epidemie bylo nakaženo k tomuto datu 40 669 zdravotních sester (z toho 32 úmrtí), 15 720 lékařů (43 úmrtí), 3754 porodních asistentek (dvě úmrtí), 2487 záchranářů (dvě úmrtí), 1407 zubních lékařů (šest úmrtí), 1636 farmaceutů (tři úmrtí), 1253 laborantů a 20 lékařských asistentů (16).

Nemoc z povolání je v Německu uznána pracovníkům, kteří pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v laboratořích, kde mohou být vystaveni riziku infekce. V případě jiného zaměstnání může být COVID-19 uznán jako pracovní úraz (a to i případě, že k nákaze došlo na cestě do/ze zaměstnání). Případy jsou jednotlivě posuzovány příslušnou institucí úrazového pojištění (17).

Aby byla nemoc uznána jako NzP, musí být splněny tři podmínky. První je již zmíněná práce ve zdravotnictví/sociálních službách/laboratořích, druhou podmínkou je přítomnost alespoň některých z příznaků onemocnění a třetí je potvrzená diagnóza pomocí PCR testu. COVID-19 je hlášen pod číslem 3101 v seznamu nemocí z povolání (18).

V případě pracovního úrazu musí být prokazatelně dokázán intenzivní kontakt s nakažlivou osobou a musí být předložen důkaz o vzniku infekce nejpozději do 14 dnů od kontaktu. V případě, že nelze určit konkrétní osobu, od které se pracovník nakazil, pak může stačit pouze to, že se v jedné společnosti vyskytlo více infikovaných pracovníků najednou (8, 18).

Úrazové pojištění v Německu vyplácí v případě NzP 100 % ze mzdy. Dále hradí náklady spojené s léčbou, rehabilitací a při trvalých následcích také důchod. V případě smrti mohou pozůstalí dostávat pozůstalostní důchod (18).

Dne 27. července 2020 Institut Roberta Kocha oznámil více než 14 200 infikovaných zaměstnanců v nemocnicích, ordinacích a dalších profesích souvisejících s péčí o pacienty, což představuje kolem 7 % z celkového počtu infikovaných osob v Německu, 22 z nich zemřelo. Do těchto počtů nejsou zahrnuty domy s pečovatelskou službou (19).

Ve Španělsku byl nejprve schválen COVID-19 jako pracovní úraz pro jakýkoliv druh práce. Avšak nejčastěji byl PÚ uznán pracovníkům v oblasti zdravotnictví a ošetřovatelské péče. Podmínkou je totiž prokázání, že k nákaze opravdu došlo v pracovním prostředí, a to je často velice obtížné (8).

Teprve až v únoru 2021 po obrovském nátlaku ze strany pracovníků bylo onemocnění uznáno jako NzP, a to konktrétně pro zdravotnický a sociálně zdravotnický personál. Netýká se to však nezdravotnického personálu (např. úklidový, údržbářský pracovník) pracujícího ve zdravotnickém zařízení. Momentálně nejsou zahrnuti ani pracovníci, kteří vykonávají zdravotní službu v domácnostech pacientů a jsou vystaveni potenciálnímu riziku (20).

Podat žádost lze bez časového omezení, a to i zpětně (od počátku pandemie). Tato změna je zásadní, protože NzP poskytuje pracovníkovi finanční podporu po celý jeho život (v případě, že má přetrvávající zdravotní problémy), naproti tomu pracovní úraz poskytuje tuto ochranu pouze během prvních 5 let po nákaze. Další rozdíl je v tom, že při ohlašování NzP se již dál nemusí dokazovat původ nákazy, jako tomu bylo u pracovního úrazu. U zdravotníků je původ automaticky spojován s výkonem povolání. Příspěvek činí 100 % ze mzdy (21).

K 28. lednu 2021 bylo ve Španělsku podle ministerstva zdravotnictví 118 063 pozitivních zdravotnických pracovníků (22). Do poloviny března 2021 zemřelo celkem 112 lékařů (23).

Onemocnění COVID-19 je považováno v Itálii za pracovní úraz. Je to z toho důvodu, že virová biologická příčina se přirovnává k násilné, a tudíž COVID-19 splňuje podmínky pracovního úrazu, pokud k nákaze došlo při výkonu práce. Infekce pracovního původu se hlásí do systému INAIL (Národní institut pro pojištění proti pracovním úrazům). Hlásí se zde jak pracovní úrazy, tak také nemoci z povolání (8).

Pracovní úraz je uznáván u prací, při nichž je prokázáno profesionální riziko. Ve vysokém riziku jsou především pracovníci ve zdravotnictví. Mezi další ohrožené profese patří ty, které vyžadují stálý nebo častý kontakt s veřejností, např. pokladní, prodavači, bankéři, nezdravotnický personál pracující v nemocničním prostředí, záchranáři. Také u ostatních profesí lze onemocnění uznat za pracovní úraz, avšak s dokazováním příčiny nemoci je to náročnější. Jednotlivé případy se musí důkladně posoudit (24).

Od počátku pandemie do konce února 2021 bylo hlášeno do systému INAIL celkem 156 766 infekcí souvisejících s onemocněním COVID-19. Je to přibližně čtvrtina ze všech počtů hlášených pracovních úrazů, které INAIL od ledna 2020 obdržel. Počet hlášených úrazů v období druhé vlny je přibližně 2krát vyšší než v období vlny první. Naopak je tomu u hlášených počtů úmrtí. Období březen až květen 2020 bylo hlášeno až 67,8 % úmrtí, zatímco v období říjen 2020 až únor 2021 se jednalo o 29,6 % (25).

Většina profesionálně nakažených pracuje ve zdravotnictví a sociálních službách (celkem 68,4 % a 27,1 % úmrtí). Dalšími profesemi jsou např. veřejná správa, výrobní sektor, ubytovací a stravovací služby, doprava, skladování a další služby.

Nejvíce hlášených infekcí (32,5 %) a úmrtí (83 úmrtí k datu 19. března 2021) ve zdravotnictví se týká zdravotních sester (25, 26).

Ve Velké Británii je COVID-19 považován za nemoc z povolání. Jednotlivé případy, které vzniknou v souvislosti s prací, jsou zaměstnavatelé povinni hlásit příslušnému výkonnému orgánu (HSE – Health and Safety Executive nebo LA – Local Authorities), a to podle Nařízení o hlášení úrazů, nemocí a nebezpečných událostí z roku 2013 – RIDDOR (The Reporting of Injuries, Diseases and Dangerous Occurrences Regulations). Účelem nařízení je umožnit HSE zjistit, kde a jak na pracovišti vznikají rizika, a zda je nutné je prošetřit (8, 27, 28).

Do systému RIDDOR by měly být hlášeny jakékoliv pracovní nehody či nebezpečné události, které vedly nebo mohly vést k úniku koronaviru (např. rozbitím skleněné lahvičky obsahující koronavirus v laboratoři). Dále se hlásí pracovníci, kterým byl diagnostikován COVID-19 a úmrtí spojená s prací v důsledku expozice na pracovišti (29).

Aby bylo onemocnění uznáno za NzP, je potřeba doložit potvrzení diagnózy (pozitivní test, zpráva od lékaře) a zároveň musí být dokázáno, že nemoc vznikla na pracovišti, nikoliv při běžné expozici. Povaha práce by měla být spojená se zvýšeným rizikem expozice koronaviru, tj. například práce s infikovanými osobami. Pouze práce s častým stykem s veřejností se nepovažuje za dostatečný důkaz, avšak HSE by mělo konkrétní případy prošetřit a na základě toho rozhodnout (29, 30).

V případě úmrtí zaměstnance jsou zapotřebí důkazy, že smrt nastala v přímé souvislosti s expozicí koronaviru a zároveň toto onemocnění muselo být významnou příčinou úmrtí. Zaměstnavatel by měl co nejdříve informovat HSE a zaslat zprávu do systému RIDDOR do 10 dnů. Součástí jsou také lékařské důkazy (úmrtní listy) (29).

Dne 10. dubna 2020 došlo ke změnám v rámci systému RIDDOR a byly vydány nové pokyny týkající se hlášení nemocí COVID-19. I přesto, že před tímto datem mohly některé případy vzniknout, nebudou se již zpětně brát v úvahu a v rámci dat se počítají případy vzniklé od 10. dubna 2020 (27).

Výkonným orgánům (HSE a LA) bylo hlášeno od 10. dubna 2020 do 13. března 2021 celkem 31 380 oznámení o NzP a 367 úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19 u pracovníků. Nejvíce hlášení bylo v lednu 2021 (celkem 5710 žádostí), naopak nejméně tomu bylo v srpnu 2020 (534 žádostí) (27).

Během první vlny koronaviru (duben až srpen 2020) tvořil podíl hlášených případů ve zdravotnictví a v sociálních službách kolem 78 % ze všech hlášených případů, ve druhé vlně (od září 2020 do března 2021) se tento podíl snížil na 54 %. Tato data ale nemusejí být úplně shodná s realitou, protože systém může být velmi podhodnocen a některé případy nemusí být do systému hlášeny, i přesto, že splňují podmínky NzP. A naopak, některé případy, které jsou hlášené, nemusejí být uznány za NzP (27).

Přibližně 85 % hlášení pocházelo z pracovišť v Anglii, 7 % z Walesu a 8 % ze Skotska (27).

Mezi 25. březnem až 13. květnem 2020 bylo zaznamenáno v Anglii celkem 147 úmrtí na COVID-19 u zdravotnického personálu. Zdravotní sestry představovaly 63 úmrtí, lékaři 28 úmrtí a zbylých 56 úmrtí činili ostatní zdravotníci (31).

ZÁVĚR

COVID-19 jako nemoc z povolání, která je důsledkem pandemie způsobené virem SARS-CoV-2, je z pohledu profesionálního onemocnění pravděpodobně jen pověstnou špičkou ledovce. Během čtvrté vlny pandemie, kdy jsou již zdravotníci vysíleni po skoro celoroční péči o pacienty s onemocněním COVID-19, vlivem rozšíření infekčnější britské varianty viru na území České republiky i některých dalších evropských zemí nastoupil největší nárůst počtu úmrtí, která se již posouvají do mladších věkových skupin, rostl počet hospitalizací těžkých případů, naplněnost oddělení pečující o tyto pacienty dosáhla maxima. Tato situace dopadá jak na zdravotní stav, tak také na psychický stav zdravotníků, ale i ostatních pracovníků, kteří jsou do boje s pandemií zapojeni. Všem patří poděkování a obdiv.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

doc. Ing. Hana Tomášková, Ph.D.

Ústav epidemiologie a OVZ

Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

Syllabova 19, 703 00 Ostrava-Vítkovice

 e-mail: hana.tomaskova@osu.cz


Zdroje

1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Pokyny ke kódování onemocnění COVID-19 [online]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=aktuality&aid=8379 [cit. 2021-04-12].

  2.    World Health Organization. Coronavirus disease (COVID-19): Health and safety in the workplace [online]. Dostupné z: https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/question-and-answers-hub/q-a-detail/coronavirus-disease-covid-19-health-and-safety-in-the-workplace [cit. 2021-04-12].

  3.    Vláda ČR. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

  4.    Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice 2020 [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/NZP/Hlaseni_NzP_2020.pdf [cit. 2021-04-12].

  5.    Státní zdravotní ústav. Stanovisko výboru Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání: ve smyslu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. k datu 25. 3. 2020 [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/szu/aktual/CoVID_19_jako_NzP.pdf [cit. 2021-04-12].

  6.    Buriánek A. Covid-19 jako nemoc z povolání. Tempus Medicorum 2020; 29(12): 16.

  7.    Kubek M. Covid-19 v České republice. Tempus Medicorum 2020; 29(12): 3-4.

  8.    Eurostat. Possibility to recognize COVID-19 with occupational origin at national level in the EU and EFTA countries. Summary Report 2021 [2021-04-1]. Nepublikovaný/nezveřejněný materiál.

  9.    Národný inšpektorát práce. Je COVID-19 pracovným úrazom alebo iným ochorením súvisiacim s prácou? [online]. Dostupné z: https://www.ip.gov.s9.k/je-covid-19-pracovnym-urazom-alebo-inym-ochorenim-suvisiacim-s-pracou/ [cit. 2021-04-12].

10.    Dudášová B. COVID-19 ako choroba z povolania? [online]. Bratislava (Slovenská republika): Advokátska kancelária, JUDr. Jakub Mandelík, 2020. Dostupné z: http://www.mandelik.sk/files/documents/novinky/dud%C3%A1%C5%A1ov%C3%A1,b.-covid%20ako%20choroba%20z%20povolania.pdf [cit. 2021-04-12].

11.    Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. Metodický pokyn hlavného odborníka MZ SR pre klinické pracovné lekárstvo a klinickú toxikológiu pre hlásenie choroby z povolania COVID-19 [online]. Dostupné z: https://www.health.gov.sk/?covid-19-metodicke-usmernenia [cit. 2021-4-12].

12.    Bugan M. Covid-19 ako choroba z povolania v zmysle novely zákona. Nitschneider & Partners [online]. Dostupné z: https://nitschneider.passle.net/post/102gjeg/covid-19-ako-choroba-z-povolania-v-zmysle-novely-zakona [cit. 2021-4-12].

13.    Národné centrum zdravotníckych informácií SR. Choroby z povolania alebo ohrozenia chorobou z povolania v SR 2019 [online]. Dostupné z: http://data.nczisk.sk/statisticke_vystupy/choroby_povolania/Choroby_z_povolania_2019_Sprava_k_publikovanym_vystupom.pdf [2021-04-12].

14.    Czechowicz E. Covid-19 jako choroba zawodowa. Jakie świadczenia przysługują pracownikowi? [online]. Dostupné z: https://www.pit.pl/aktualnosci/covid-19-jako-choroba-zawodowa-jakie-swiadczenia-przysluguja-pracownikowi-1000099 [cit. 2021-04-12].

15.    Trojmiasto.pl. Koronawirus chorobą zawodową? [online]. Dostupné z: https://praca.trojmiasto.pl/Koronawirus-choroba-zawodowa-n151329.html [cit. 2021-04-12].

16.    INFOR.PL. Covid-19 jako choroba zawodowa [online]. Dostupné z: https://kadry.infor.pl/bhp/choroby-zawodowe/5195243,Covid19-jako-choroba-zawodowa.html [cit. 2021-04-12].

17.    Puls Medycyny. Ministerstwo Zdrowia: 43 lekarzy i 32 pielęgniarki - tylu medyków zmarło z powodu zakażenia SARS-CoV-2 [online]. Dostupné z: https://pulsmedycyny.pl/ministerstwo-zdrowia-43-lekarzy-i-32-pielegniarek-tylu-medykow-zmarlo-z-podowu-zakazenia-sars-cov-2-1102302 [2021-04-12].

18.    EUROGIP. Germany: SARS-CoV-2 infection can also be an occupational accident [online]. Dostupné z: https://eurogip.fr/en/germany-sars-cov-2-infection-can-also-be-an-occupational-accident/ [cit. 2021-04-12].

19.    Deutsche Gesetzliche Unfallversicherung. COVID-19: Infektion mit SARS-CoV-2 kann auch ein Arbeitsunfall sein [online]. Dostupné z: https://www.dguv.de/de/mediencenter/hintergrund/corona_arbeitsunfall/index.jsp [cit. 2021-04-12]

20.    Fisher-Fels J. Gesundheitspersonal und COVID-19: Infektionszahlen nehmen zu. Dtsch Arztebl 2020; 117(31–32): A-1484/B-1275

21.    Ruiz M. La COVID-19 se reconoce como enfermedad profesional en España. Gaceta Médica [online]. Dostupné z: https://gacetamedica.com/politica/la-covid-19-se-reconoce-como-enfermedad-profesional-en-espana/ [cit. 2021-04-12].

22.    Corporación de Radio y Televisión Española (RTVE). Coronavirus: El Gobierno declara la COVID-19 como enfermedad profesional en sanitarios [online]. Dostupné z: https://www.rtve.es/noticias/20210202/gobierno-reconoce-covid-enfermedad-profesional-sanitarios/2071641.shtml [2021-04-12].

23.    Corporación de Radio y Televisión Española (RTVE). Los profesionales sanitarios contagiados de COVID-19 en la pandemia superan los 110.000 [online]. Dostupné z: https://www.rtve.es/noticias/20210201/profesionales-sanitarios-contagiados-covid-19-superan-50000/2014047.shtml [cit. 2021-04-12].

24.    Médicos y Pacientes.com. 112 médicos han fallecido durante la pandemia por COVID19, uno cada tres días [online]. Dostupné z: http://www.medicosypacientes.com/articulo/112-medicos-han-fallecido-durante-la-pandemia-por-covid19-uno-cada-tres-dias [cit. 2021-04-12].

25.    Menduto T. Quando contrarre il COVID-19 configura un infortunio sul lavoro? PuntoSicuro [online]. Dostupné z: https://www.puntosicuro.it/sicurezza-sul-lavoro-C-1/coronavirus-covid19-C-131/quando-contrarre-il-covid-19-configura-un-infortunio-sul-lavoro-AR-20438/ [cit. 2021-04-12].

26.    INAIL. I contagi sul lavoro da Covid-19 denunciati all’Inail superano quota 150mila [online]. Dostupné z: https://www.inail.it/cs/internet/comunicazione/news-ed-eventi/news/news-denunce-contagi-covid-28-febbraio-2021.html&tipo=news [cit. 2021-04-12].

27.    AssoCareNews.it. Coronavirus. Tutti gli Infermieri morti per Covid-19. Oltre 100.000 colleghi contagiati sul lavoro [online]. Dostupné z: https://www.assocarenews.it/infermieri/coronavirus-ecco-tutti-gli-infermieri-deceduti-per-covid-19 [cit. 2021-04-12].

28.    Health and Safety Executive. Management information: Coronavirus (COVID-19) disease reports: Made by employers to HSE and local authorities since 10 April 2020 [online]. Dostupné z: https://www.hse.gov.uk/statistics/coronavirus/index.htm [cit. 2021-04-12].

29.    Hodivala J. QC. Is COVID 19 a reportable disease under RIDDOR? Are there any requirements under COSHH connected with COVID 19? Matrix Chambers [online]. Dostupné z: https://www.matrixlaw.co.uk/resource/is-covid-19-a-reportable-disease-under-riddor-are-there-any-requirements-under-coshh-connected-with-covid-19/ [cit. 2021-04-12].

30.    Health and Safety Executive. Further guidance on RIDDOR reporting of COVID-19 [online]. Dostupné z: https://www.hse.gov.uk/coronavirus/riddor/riddor-reporting-further-guidance.htm [cit. 2021-04-12].

31.    Agius R. Disease and death from work: RIDDOR and covid-19. Occup Med (Lond) 2020; 70(5): 349–351.

32.    Levene LS, Coles B, Davies MJ, et al. COVID-19 cumulative mortality rates for frontline healthcare staff in England. Br J Gen Pract 2020; 70(696): 327–328.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2021 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se