Hodnocení strachu u pacientů před plánovanou operací


Assessment of preoperative fear in patients before elective surgery

Surgery is often associated with fear and anxiety. The aim of research was to assess the preoperative fear in patients before elective surgery. The other aim was to compare differences in rating fear according gender, age, type of surgery and previous experience with surgery. Research sample involved 322 patients before elective surgery. Eight items questionnaire SFQ (Surgical Fear Questionnaire) was chosen to measure fear before surgery. The higher fear was reported from surgery and anesthesia. The greater fear had older patients, female and patients with previous negative experience with surgery. The higher level of fear was recorded in patients with major surgery. Statistically significant association has been found between pain and preoperative fear.

Keywords:

preoperative fear – elective surgery – assessment – questionnaire


Autoři: K. Kovářová;  R. Zeleníková
Působiště autorů: Ostravská univerzita v Ostravě ;  Lékařská fakulta ;  Ústav ošetřovatelství a porodní asistence ;  Vedoucí: prof. PhDr. Darja Jarošová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2020; 100(5): 240-244
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Operaci často doprovází obavy a strach. Cílem výzkumu bylo zhodnotit předoperační strach u pacientů před plánovanou operací. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly v hodnocení strachu dle pohlaví, věku, typu operace a předchozí zkušenosti s operací. Výzkumu se účastnilo 322 pacientů před plánovanou operací. Na hodnocení strachu před operací byl zvolen osmipoložkový dotazník SFQ (Surgical Fear Questionnaire – Dotazník strachu z operace). Největší strach měli pacienti ze samotné operace a z anestezie. Větší strach před operací měli starší pacienti, ženy a pacienti s předchozí negativní zkušeností s operací. Vyšší míra strachu byla dále zaznamenána u velkých operací. Statisticky významná závislost byla zjištěna mezi aktuálně pociťovanou bolesti a strachem před operací.

Klíčová slova:

předoperační strach – plánovaná operace – hodnocení – dotazník

ÚVOD

Strach před operací je významný problém, který se často opomíjí (2). Může se vyskytovat až u 80 % pacientů, u kterých je plánovaná závažná operace (18). Dotýká se nejen dospělých pacientů v produktivním věku, ale také seniorů. Zvyšující se věk obyvatelstva se odráží i v počtu operačních výkonů u seniorů. Většina nemocných vyššího věku má významné komorbidity, snižující psychosomatické rezervy (14). Chirurgický zákrok a pobyt v nemocnici představují nejen pro seniora velkou zátěž a změnu dosavadních životních podmínek. Operaci navíc často doprovázejí vyšší obavy a strach. Strach před operací může být spojován s vyšší intenzitou pooperační bolesti, zvýšenou potřebou analgetik a pomalejším pooperačním zotavením (16). U pacienta před plánovaným kardiochirurgickým výkonem má strach doprovázen aktivací sympatoadrenergního systému negativní vliv nejen na vlastní onemocnění srdce, ale ztěžuje i uvedení nemocného do anestezie (12). Vyšší strach před operací dále zhoršuje pooperační bolest, prodlužuje zotavení po operaci a vede k většímu stresu (3). Již v roce 1905 vyjádřil německý chirurg Klaussner překvapení, jak málo je pacient podstupující chirurgický zákrok psychicky připravený. Poukazoval na význam psychické přípravy pacientů před operací včetně věnování zvýšené pozornosti emocím (11). Přitom zvládnutí předoperační stresové reakce snižuje výskyt perioperačních komplikací (12).

Pro hodnocení strachu se používá několik měřících nástrojů (18). Mezi nejstarší nástroje používané pro hodnocení strachu před operací patří State-Trait Anxiety Inventory (STAI) (13) a Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS) (17). Tyto nástroje jsou zaměřeny na hodnocení strachu obecně. Následně proto vzniklo několik specifických nástrojů, které hodnotí strach před operaci. Jsou to The Amsterdam Preoperative Anxiety and Information Scale (APAIS) (11), Preoperative Anxiety Visual Analogue Scale (VAS) (8), Surgical Fear Questionnaire (SFQ) (15) nebo The Surgical Anxiety Questionnaire (SAQ) (3).

V Amsterdamu v roce 1996 byl výzkumným týmem lékařů na Klinice anesteziologie a resuscitace (Moerman, Oosting, Muller, van Dam) vytvořen dotazník APAIS, který slouží k hodnocení strachu a úzkosti před operací. Dotazník je jednoduchý, obsahuje pouze šest položek a je časově nenáročný, vyplnění trvá přibližně 2 minuty (11). Otázky zjišťují strach z anestezie a chirurgického zákroku, ale i potřebu informovanosti. Dotazník byl označen za spolehlivý a validní nástroj screeningu předoperačního strachu a úzkosti a potřeby informovanosti.

Dle Theunissena (15) dotazníky využívané na hodnocení strachu před operací jsou příliš obecné nebo příliš limitované. Z toho důvodu autor vytvořil Dotazník strachu z operace – Surgical Fear Questionnaire (SFQ) zaměřen na posouzení strachu před plánovanou operací, který se zabývá širokou škálou krátkodobých a dlouhodobých obav z operace. SFQ je osmipoložkový sebehodnotící dotazník na zjištění strachu před operací. Táže se pacienta, zda má strach z operace, strach z anestezie, strach z nevolnosti po operaci, strach z hospitalizace, z dlouhodobé rehabilitace, z bolesti po operaci a další. Hodnocení je zaznamenáváno na jedenáctibodové číselné stupnici v rozmezí od 0 (žádný strach) do 10 (velký strach). Dotazník obsahuje dvě subškály: strach z krátkodobých následků (operace a anestezie) a strach z dlouhodobých následků (následky operace, zotavování a dlouhodobá rehabilitace) (15). Dotazník byl přeložen a validován také v turecké studii (1).

Měřící škály pro posouzení strachu se v praxi standardně nepoužívají. Předoperační strach a úzkost je v českých podmínkách předmětem výzkumu pouze ojediněle. V roce 2015 byla publikovaná studie, kde byly použity tři škály STAI, APAIS a VAS pro hodnocení předoperačního strachu a úzkosti u souboru českých pacientů (7). Z dalších dotazníků nebyly v českých podmínkách publikovány žádné výstupy. V této studii jsme se proto zaměřili na využití dotazníku SFQ při hodnocení strachu.

SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA

Cíl

Cílem výzkumu bylo zhodnotit předoperační strach u pacientů před plánovanou operací. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly v hodnocení strachu dle pohlaví, věku, typu operace a předchozí zkušenosti s operací.

Soubor pacientů

Výzkumný soubor tvořilo 332 pacientů. Do výzkumného souboru byli zařazeni dospělí pacienti přijatí k plánované operaci na odděleních chirurgie, ortopedie a traumatologie ve vybraném zařízení poskytovatele zdravotní péče v České republice. Základní kritéria pro zařazení do výzkumného souboru byli: pacienti přijatí k plánované operaci, hospitalizace na oddělení ortopedie, traumatologie a chirurgie, věk nad 18 let, pacienti mluvící česky, souhlas se zařazením do studie. Vylučující kritérium pro zařazení do výzkumného souboru: diagnostikovaná demence u pacienta.

Pro účely výzkumu byly operace rozděleny na malé a velké výkony. Mezi malé výkony byly zařazeny operace štítné žlázy, žaludku, žlučníku, apendixu, kýly, varixů, extrakci kovů po předchozí osteosyntéze, artroskopie. Mezi velké operace byly zařazeny operace jater, slinivky břišní, střev, zlomeniny končetin a totální výměna kloubů.

Malé operace nezatěžují pacienta dlouhodobou hospitalizací, rehabilitací a umožňují rychlejší návrat do každodenního života. U takových výkonů je menší pravděpodobnost onkologického nálezu. U velkých výkonů je nutné rozsáhlejší předoperační vyšetření a příprava. Výkon jako takový je pro pacienta náročný, to s sebou nese možnost větší krevní ztráty, komplikací ze strany anestezie, riziko vzniku infekce, náročnost výkonu obnáší dlouhodobou hospitalizaci, ohrožení pacienta infekcí spojenou se zdravotní péčí, dlouhodobou rehabilitací a rekonvalescencí a pozdní návrat do běžného života a do domácí péče. U značné části chirurgických operací je pravděpodobnost onkologického nálezu.

Sběr dat

Data byla sbírána v období od září 2016 do prosince 2016. Pro sběr dat byla použita metoda dotazníkového šetření. Pro zaznamenávání dat byly připraveny standardizované dotazníky a otázky, které se zaměřují na získání demografických údajů o pacientovi (věk, pohlaví, dosažené vzdělání, rodinný stav, typ operace a předchozí zkušenosti s operací). Bolest byla hodnocena pomocí VAS (vizuální analogové škály) od 0 (žádná bolest) do 10 (nesnesitelná bolest). Na hodnocení strachu před operací byl zvolen Dotazník strachu z operace (SFQ – Surgical Fear Questionnaire), který obsahuje osm otázek rozdělených do dvou škál: škála z krátkodobých následků operace a škála z dlouhodobých následků operace (15). Dotazník hodnotí, jaký má pacient strach z různých aspektů operace, kterou se chystá podstoupit. Odpovědi pacient zaznamenává na škále od 0 (nemám žádný strach) do 10 (mám velký strach). Výpočet celkového skóre SFQ byl proveden jako součet položek 1 až 8, v rozsahu 0 až 80. Před zahájením výzkumu byl získán souhlas autora s překladem a použitím dotazníku.

Sběr dat probíhal v den nástupu k hospitalizaci před plánovanou operací. Pacientům přijatým k plánované operaci byly dotazníky rozdány při příjmu na lůžkové oddělení. Zdravotničtí pracovníci byli proškoleni o účelu výzkumu. Respondentům byly rozdány dotazníky a byli seznámeni s účelem výzkumu, následně poučení o anonymitě a ochraně osobních dat a dobrovolnosti zapojení se do výzkumu.

Analýza dat

Pro popis souboru byla použita popisná statistika (medián, aritmetický průměr, směrodatná odchylka, frekvenční tabulky s absolutními a relativními počty).

Pro vyhodnocení hypotéz byl použit neparametrický Wilcoxonův test pro dva výběry a Kruskalův-Wallisův test pro více výběrů. Závislost mezi škálami a subškálami byla vyhodnocena pomocí korelačního koeficientu (Spearmanův korelační koeficient).

Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro zpracování byl použit program Stata verze 13.

Etické aspekty

Výzkum probíhal se souhlasem managementu a Etické komise vybraného zařízení poskytovatele zdravotní péče.

VÝSLEDKY

Do výzkumného souboru bylo zařazeno 332 pacientů, 171 žen (51,5 %) a 161 mužů (48,5 %). Průměrný věk byl 57,8 let, u žen byl průměrný věk 56,8 let, u mužů 58,8 let. Nejvíce respondentů bylo ve věku 65–70 let (n = 111; 33,4 %). Nejvíce pacientů v našem souboru (n = 223; 67,2 %) mělo dobrou předchozí zkušenost s operací. Do skupiny malých výkonů bylo zařazeno 152 pacientů (45,8 %), do skupiny velkých výkonů spadalo 180 pacientů (54,2 %) (tab. 1).

Tab. 1. Charakteristika souboru (n = 332)
Charakteristika souboru (n = 332)

Nejvyšší průměrné skóre měla položka týkající se strachu z operace (6,87) a položka týkající se strachu z anestezie (6,31). Naopak nejmenší skóre měla položka „Mám strach, že se operace nezdaří“ (2,48) (tab. 2).

Tab. 2. Škála SFQ (n = 332)
Škála SFQ (n = 332)
*hodnoceno na škále od 0 (žádný strach) do 10 (velký strach)

Tabulka 3 popisuje výsledky v subškálách dotazníku SFQ. Nejvyšší průměrná hodnota 5,35 subškály SFQ 1 vypovídá o strachu z krátkodobých následků souvisejících s operací. Oproti tomu, strach z dlouhodobých následků operace (SFQ 2) dosáhl průměrnou hodnotu 3,60 (tab. 3).

Tab. 3. Vyhodnocení subškál SFQ (n = 332)
Vyhodnocení subškál SFQ (n = 332)

Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán u hodnocení strachu před operací dle věku (< 0,001). Pacienti pod 65 let měli před operací menší strach (32,8) než starší pacienti (38,8).

Ženy vykázaly statisticky významně vyšší míru strachu před operací (38,4) než muži (32,9).

Mnohem vyšší míra předoperačního strachu (43,0) byla zaznamenána u pacientů podstupujících velký chirurgický zákrok než u pacientů s malým zákrokem (27,2). Rozdíl byl statisticky významný (< 0,001). Pacienti bez předchozí zkušenosti měli nižší míru strachu (34) než pacienti s dobrou zkušeností (35,5) nebo pacienti se špatnou zkušeností (41,7). Rozdíly nebyly statisticky významné (tab. 4).

Tab. 4. Rozdíly v hodnocení strachu před operací dle celkového průměru SFQ v závislosti na věku, pohlaví, typu operace a zkušeností s operací
Rozdíly v hodnocení strachu před operací dle celkového průměru SFQ v závislosti na věku, pohlaví, typu operace a zkušeností s operací

Statisticky významná závislost byla zjištěna mezi aktuálně pociťovanou bolesti a strachem před operací (tab. 5). Největší závislost byla mezi celkovým skóre škály SFQ a bolesti (0,6084). Pacienti, kteří udávali vyšší intenzitu bolesti, zároveň udávali vyšší strach před operací.

Tab. 5. Korelace hodnocení bolesti a předoperačního strachu
Korelace hodnocení bolesti a předoperačního strachu
*r – Spearmanův korelační koeficient, SFQ – Surgical Fear Questionnaire, SFQ1 – strach z krátkodobých následků, SFQ2 – strach z dlouhodobých následků

DISKUZE

Výsledky výzkumu potvrzují, že v našem souboru měli pacienti největší strach ze samotné operace a z anestezie, naopak nejmenší strach měli z toho, že se operace nezdaří. Strach z krátkodobých následků souvisejících s operací byl významnější než strach z dlouhodobých následků operace. V jiné české studii při použití dotazníku APAIS byla v souboru 344 pacientů před operací nejčastějším zdrojem obav pooperační bolest, anesteziologické komplikace, strach z pooperační nevolnosti a zvracení, co lze zařadit mezi krátkodobé následky operace. Ve stejné studii byly v popředí obavy o nabytí vědomí po celkové anestezii, strach z neznáma, strach z chirurgických chyb a z odložení operace (7). Strach z operace a čekání na operaci nebo strach z pooperační bolesti byly nejčastější důvody strachu i ve španělské studii (6).

Dalšími výzkumy bylo ověřeno několik rizikových faktorů předoperačního strachu. Vyšší míru strachu před operací vykazují ženy (4, 5, 7, 9), mladší pacienti (5) a pacienti bez předchozí zkušenosti s operací (5). V našem souboru měli naopak větší strach před operací starší pacienti a pacienti s předchozí špatnou zkušeností s operací. Vyšší strach byl dále zaznamenán u velkých operací, podobně jako v další studii (10).

Strach pacientů před operaci by měl být rutinně posuzován (2, 18). Identifikace pacientů s vyšší mírou předoperačního strachu umožňuje poskytnout cílenou farmakologickou a nefarmakologickou intervenci na snížení strachu, co umožní zlepšení celkového well-being pacienta a přispěje k rychlejšímu zotavení po operaci.

ZÁVĚR

Podle výsledků výzkumu byla vyšší míra strachu prokázána u žen, u pacientů ve věku 65 let a více, u pacientů s předchozí negativní zkušeností s operací a u pacientů podstupujících velkou operaci. Větší strach byl zaznamenán z operace jako takové a z krátkodobých následků operace, kterými jsou strach z operace, z anestezie, z bolesti po operaci a z nevolnosti po operaci. Zmírnění předoperačního strachu u pacientů před plánovanou operací má vliv na vedení předoperační přípravy a pooperační průběh.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Renáta Zeleníková, PhD.

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

Syllabova 19, 703 00 Ostrava

e-mail: renata.zelenikova@osu.cz


Zdroje

1. Bağdigen M, Karaman Özlü Z. Validation of the Turkish version of the Surgical Fear Questionnaire. J Perianesth Nurs 2018; 33(5): 708–714.

2. Bansal T, Joon A. Preoperative anxiety-an important but neglected issue: A narrative review. Indian Anaesth Forum 2016; 17: 37–42.

3. Burton D, King A, Bartley J, et al. The surgical anxiety questionnaire (SAQ): development and validation. Psychol Health 2019; 34(2): 129–146.

4. Eberhart L, Aust H, Schuster M, et al. Preoperative anxiety in adults – a cross-sectional study on specific fears and risk factors. BMC Psychiatry 2020; 20(1): 140.

5. Ebirim L, Tobin M. Factors responsible for pre-operative anxiety in elective surgical patients at a university teaching hospital: a pilot study. The Internet Journal of Anesthesiology 2010; 29(2).

6. Hernández-Palazón J, Fuentes-García D, Falcón-Araña L, et al. Visual analogue scale for anxiety and Amsterdam preoperative anxiety scale provide a simple and reliable measurement of preoperative anxiety in patients undergoing cardiac surgery. Int Cardiovasc Res J 2015; 9(1): 1–6.

7. Homzová P, Zeleníková R. Measuring preoperative anxiety in patients undergouing elective surgery in Czech Republic. Cent Eur J Nurs Midwifery 2015; 6(4): 321–326.

8. Kindler CH, Harms C, Amsler F, et al. The visual analog scale allows effective measurement of preoperative anxiety and detection of patients’ anesthetic concerns. Anesth Analg 2000; 90: 706–712.

9. Kuzminskaitė V, Kaklauskaitė J, Petkevičiūtė J. Incidence and features of preoperative anxiety in patients undergoing elective non-cardiac surgery. Acta Med Litu 2019; 26(1): 93–100.

10. Mellouli M, Zammit N, Fajjeri R, et al. Preoperative anxiety in the tertiary care hospitals of Sousse, Tunisia: Prevalence and predictors. SOJ Surgery 2018: 5(1): 1–5.

11. Moermann N, van Dam FS, Muller MJ, et al. The Amsterdam Preoperative Anxiety and Information Scale – APAIS. Anesth Analg 1996; 82(3): 445–451.

12. Samlík J, Brát R. Předoperační příprava a vyšetření pacienta před plánovaným kardiochirurgickým výkonem. Čas. Lék. čes. 2008; 147(1): 3–6.

13. Spielberger CD, Gorsuch RL, Lushene R, et al. Manual for the state-trait anxiety inventory (form Y): Self-evaluation questionnaire. Palo Alto, CA: Consulting Psychologists Press 1983.

14. Šváb J, a kol. Chirurgie vyššího věku. Praha: Grada Publishing 2008.

15. Theunissen M, Peters ML, Schouten EG, et al. Validation of the surgical fear questionnaire in adult patients waiting for elective surgery [published correction appears in PLoS One. 2016; 11(9): e0162737]. PLoS One 2014; 9(6): e100225.

16. Theunissen M, Jonker S, Schepers J, et al. Validity and time course of surgical fear as measured with the Surgical Fear Questionnaire in patients undergoing cataract surgery. PLoS One 2018; 13(8): e0201511.

17. Zigmond AS, Snaith RP. The hospital anxiety and depression scale. Acta Psychiatr Scand 1983; 67: 361–370.

18. Zemła AJ, Nowicka-Sauer K, Jarmoszewicz K, et al. Measures of preoperative anxiety. Anaesthesiol Intensive Ther 2019; 51(1): 64–69.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2020 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se