Analýza výskytu nejběžnějších alimentárních onemocnění v České republice v letech 2007–2017


Analysis of the most common food-and water-borne diseases in the Czech Republic, 2007–2017

Aim:

Analysis of trends and other main epidemiological characteristics of the most prevalent food-and water-borne diseases in the Czech Republic in the years 2007–2017.

Methods:

We performed descriptive analysis of most prevalent food-and water-borne diseases in the Czech Republic in the years 2007–2017. The data used for the analysis were taken from Czech National Electronic Surveillance System called EpiDat.

Results:

The most common food-and water-borne diseases captured within the Czech National Electronic Surveillance System with the highest number of cases reported per year were campylobacteriosis (total 232 380 cases), salmonelosis (total 127 788 cases) and viral gastrointestinal infections (total 99 631 cases) caused mainly by rotaviruses and noroviruses. The epidemiological trends changed only slightly in the analyzed years. No significant differences were observed.

Conclusions:

The epidemiological trends of the most common food-and water-borne diseases in the Czech Republic changed only slightly in the years 2007–2017. Main prevention measures for food-and water-borne diseases control in the Czech Republic remains the same with special attention to the risk groups, particularly immunocompromised and children younger than 5 years old.

KEYWORDS:

food-and water-borne diseases – salmonellosis – campylobacteriosis – rotavirus infections – norovirus infections


Autoři: M. Špačková 1;  M. Gašpárek 2
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha, Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Vedoucí: MUDr. Jan Kynčl, PhD. 1;  Národní referenční centrum pro analýzu epidemiologických dat, Oddělení biostatistiky, Vedoucí: RNDr. Marek Malý, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2018; 98(6): 260-265
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:

analýza výskytu nejběžnějších alimentárních onemocnění v České republice v letech 2007–2017.

Metody:

Provedli jsme deskriptivní analýzu dat nejběžnějších alimentárních onemocnění v rámci systému hlášení pro infekční nemoci (EpiDat) za období 2007–2017 a zvlášť pak s detailním zaměřením na rok 2017.

Výsledky:

Z analýzy dat systému hlášení pro infekční nemoci (EpiDat) vyplývá, že v České republice (ČR) patří mezi nejvýznamnější onemocnění alimentárního původu s nejvyšším počtem případů kampylobakteriózy, salmonelózy a průjmy virového původu. Trend výskytu těchto onemocnění se v letech 2007–2017 měnil pouze mírně. V letech 2007–2017 byl v ČR v rámci alimentárních nákaz zaznamenán nejvyšší výskyt kampylobakterióz (celkem 232 380 případů) a salmonelóz (127 788 případů), jež byly následovány virovými a jinými specifikovanými střevními infekcemi (99 631 případů).

Závěr:

Trendy alimentárních nákaz se v České republice v posledních letech nemění. Z hlediska jejich prevence má nadále zásadní význam dodržování správné hygienické praxe při manipulaci s potravinami, přepravě, skladování a podávání potravy. Rizikovými skupinami jsou zejména děti mladší 5 let a imunokompromitované osoby..

KLÍČOVÁ SLOVA:

alimentární onemocnění – alimentární infekce – salmonelóza – kampylobakterióza – rotavirové infekce – norovirové infekce

ÚVOD

Alimentární onemocnění (nákazy přenášené potravinami a vodou) jsou onemocnění člověka a zvířat související s příjmem potravy a tekutin. Celosvětově představují významnou zdravotnickou, ale také ekonomickou zátěž. Původci alimentárních nákaz mohou být bakterie, bakteriální toxiny, viry nebo parazité. Zdrojem infekce může být nemocný člověk, zdravý člověk přenášející infekci (nosič) nebo zvíře (tj. jedná se o zoonózu). Vstupní branou infekce je sliznice zažívacího traktu. Přenos nákazy probíhá obvykle fekálně-orální cestou a může být buď přímý: bezprostředně od zdroje nákazy na vnímavou osobu, nebo nepřímý: konzumací infikovaných potravin či kontaktem s kontaminovanými předměty. Typickými klinickými projevy u těchto nákaz jsou zvracení, průjmy a teplota. Epidemické výskyty alimentárních nákaz pozorujeme především při nedodržování správné hygienické praxe při manipulaci s potravinami, přepravě, skladování a podávání potravy.

METODY

Byla provedena deskriptivní analýza dat systému EpiDat, které se týkají nejběžnějších alimentárních infekčních onemocnění v České republice v sledovaném období let 2007–2017. Pracovali jsme s vybranými kódy diagnóz onemocnění dle MKN 10 a v případě virových a jiných specifických střevních infekcí s agens konkrétního onemocnění. Kromě diagnóz nebo agens byly dále námi sledovány charakteristiky jako pohlaví, věk, kraj, hospitalizovanost, sezonnost a úmrtí spolu s diagnózou úmrtí evidovanou v samotném systému EpiDat. Pro základní zpracování a třídění dat ze systému EpiDat jsme využili statistický program R.

VÝSLEDKY

Z analýzy dat systému hlášení pro infekční nemoci (EpiDat) Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v České republice patří mezi nejvýznamnější onemocnění alimentárního původu s nejvyšším počtem případů kampylobakteriózy, salmonelózy a průjmy virového původu. Trend výskytu těchto onemocnění se v letech 2007–2017 měnil pouze mírně. V letech 2007–2017 byl v ČR v rámci alimentárních nákaz zaznamenán nejvyšší výskyt kampylobakterióz (celkem 232 380 případů) a salmonelóz (127 788 případů), jež byly následovány virovými a jinými specifikovanými střevními infekcemi (99 631 případů) (graf 1).

Počet případů alimentárních onemocnění podle diagnózy v ČR v letech 2007–2017,
EpiDat
Graf 1. Počet případů alimentárních onemocnění podle diagnózy v ČR v letech 2007–2017, EpiDat

Procentuálně nejvyšší zastoupení v rámci alimentárních infekcí v ČR ve sledovaném období měly kampylobakteriózy (41 %), salmonelózy (23 %), virové a jiné specifikované střevní infekce (18 %), jiné bakteriální střevní infekce (10 %), gastroenteritidy suspektně infekčního původu (6 %) a hepatitida typu A (1 %) (graf 2).

Podíl alimentárních onemocnění podle diagnózy v ČR v letech 2007–2017, EpiDat
Graf 2. Podíl alimentárních onemocnění podle diagnózy v ČR v letech 2007–2017, EpiDat

Ve sledovaném období bylo hlášeno 139 úmrtí na jiné bakteriální střevní infekce, 49 úmrtí na listeriózu, 19 úmrtí bylo zaznamenáno z důvodu salmonelové sepse, 13 případů úmrtí na salmonelózu, devět na gastroenteritidu suspektně infekčního původu, pět na hepatitidu typu A, tři na virové a jiné specifikované střevní infekce a jedno úmrtí na infekci verotoxigenní Escherichia coli. Nejvyšší podíl na všech úmrtích v rámci alimentárních nákaz v ČR ve sledovaném období měly jiné bakteriální střevní infekce (58 %), listerióza (21 %), salmonelová sepse (8 %), salmonelózy (5 %), gastroenteritidy suspektně infekčního původu (4 %), hepatitida typu A (2 %) a virové a jiné specifikované střevní infekce (1 %) (graf 3).

Podíl případů evidovaných úmrtí na alimentární nákazy podle diagnózy v ČR
v letech 2007–2017, EpiDat
Graf 3. Podíl případů evidovaných úmrtí na alimentární nákazy podle diagnózy v ČR v letech 2007–2017, EpiDat

Smrtnost byla nejvyšší pro onemocnění listeriózou: 12,4 %, dále na salmonelové sepse 4,2 %, infekci verotoxigenní E. coli 0,7 %, jiné bakteriální střevní infekce 0,2 %, a hepatitidu typu A 0,1 %. Nebylo hlášeno žádné úmrtí na břišní tyfus.

Kampylobakteriózy

Kampylobaktery mají široké hostitelské spektrum; vyskytují se v trávicím traktu člověka a mnoha druhů zvířat. U člověka po 1–7denní inkubační době vyvolávají akutní střevní infekce (96 milionů onemocnění na světě ročně) a u domácích zvířat mohou způsobovat potraty (1). Bakterie rodu Campylobacter sp. se v posledních 20 letech stávají významnými původci alimentárních onemocnění v Evropě, USA a dalších rozvinutých i rozvojových zemích (2). V incidenci onemocnění se kampylobakteriózy společně se salmonelózami ucházejí o první místo mezi alimentárními nákazami člověka (3). Jejich incidence v mnoha zemích světa nadále stoupá (4). V Evropské unii (EU) byla v roce 2016 hlášena incidence kampylobakteriózy 66/100 000 obyvatel (5). Více než 90 % všech kampylobakterióz ve světě způsobuje species Campylobacter jejuni (6). Signifikantním vehikulem přenosu je pro člověka kontaminované kuřecí maso (2). K nákaze nejčastěji dochází po konzumaci nedostatečně tepelně zpracované drůbeže nebo potravin kontaminovaných kontaktem se syrovým drůbežím masem. Infekční dávka pro člověka je 102–106 mikrobů (7). Mezi klinické příznaky kampylobakteriózy u lidí patří průjem, často s příměsí krve, bolesti břicha, horečka, bolesti hlavy, nevolnost a zvracení. Kampylobakterióza má ve srovnání se Salmonella sp. nižší epidemický potenciál. Navzdory nejvyššímu počtu v rámci alimentárních onemocnění celkem se kampylobakteriózy podílejí na epidemických výskytech jen minimálně.

Počet hlášených kampylobakterióz v ČR trvale stoupal od roku 1985 a od roku 2007 jsou kampylobakteriózy nejčastěji hlášeným střevním onemocněním v ČR. V roce 2017 bylo v ČR hlášeno 24 508 případů kampylobakterióz (incidence 231/100 000 obyvatel), žádné úmrtí. V letech 2007–2016 byla v ČR průměrná incidence kampylobakterióz 198/100 000 obyvatel (graf 4). Nejvyšší incidence kampylobakterióz byla v ČR v roce 2017 hlášena v Moravskoslezském (3938 případů, incidence 326/100 000 obyvatel) a Jihomoravském kraji (3659 případů, incidence 310/100 000 obyvatel). Specifická nemocnost kampylobakteriózy v roce 2017 byla podobně jako v předchozích letech nejvyšší ve věkových skupinách 0 let (u mužů 919/100 tisíc obyvatel, u žen 721/100 000 obyvatel) a 1–4 roky (u mužů 1220/100 000 obyvatel, u žen 997/100 tisíc obyvatel). Nejčastějším etiologickým agens u kampylobakterióz byl a nadále zůstává Campylobacter jejuni (80 % všech kampylobakterióz v roce 2017). Nejvyšší výskyt kampylobakteriózy byl v ČR v roce 2017 zaznamenán v období květen až říjen (graf 5).

Počet případů a incidence salmonelóz a kampylobakterióz v ČR v letech 2007–2017,
EpiDat
Graf 4. Počet případů a incidence salmonelóz a kampylobakterióz v ČR v letech 2007–2017, EpiDat

Sezonní výskyt nejběžnějších alimentárních infekcí v ČR v roce 2017
Graf 5. Sezonní výskyt nejběžnějších alimentárních infekcí v ČR v roce 2017

Salmonelózy

Salmonella je gramnegativní, fakultativně anaerobní bakterie zahrnující více než 2500 sérotypů. Byla izolována z trávicího traktu člověka a mnoha druhů zvířat (drůbeže, skotu, ovcí, prasat, mořských živočichů a plazů). K nákaze dochází po konzumaci kontaminovaných potravin (nejčastěji masa, vajec či mléka). Infekční dávka je 107–109 mikrobů, u vnímavých osob může být nižší (7). Salmonella enterica subspecies enterica (více než 1500 sérotypů, včetně S. TyphimuriumS. Enteritidis) je zodpovědná za více než 99 % lidských onemocnění salmonelózou (5, 8). V EU v roce 2016 byly ze všech hlášených onemocnění salmonelózou, u nichž byl znám sérovar, nejčastěji zastoupeny S. Enteritidis (59 %), S. Typhimurium (13,6 %), monofázická S. Typhimurium (4,7 %), S. Infantis (2,3 %) a S. Derby (0,7 %) (5). Infekce těmito sérovary byly v naprosté většině získány na území EU, zatímco infekce způsobené S. Newport byly v 36,6 % získány při cestování mimo území EU. Incidence salmonelózy byla v EU v roce 2016: 20/100 000 obyvatel (5).

V roce 2017 bylo v ČR hlášeno 11 779 případů salmonelóz (incidence 111/100 000 obyvatel). V letech 2007–2016 byla v ČR průměrná incidence salmonelóz rovněž 111/100 000 obyvatel, s nejvyšším výskytem zaznamenaným v roce 2007 (graf 4). V tomto období bylo hlášeno celkem 13 úmrtí na salmonelózu (0–4/rok). Incidence salmonelóz se v roce 2017 pohybovala ve všech krajích v ČR v rozmezí 59–157/100 000 obyvatel; nejvyšší incidence byla zaznamenána v krajích Vysočina (158/100 000 obyvatel), Jihočeský (155/100 000 obyvatel) a Jihomoravský (151/100 000 obyvatel). Specifická nemocnost salmonelóz byla nejvyšší ve věkové skupině 1–4 roky (579/100 000 obyvatel), 0 let (380/100 000 obyvatel) a 5–9 let 328/100 000 obyvatel). Významné rozdíly v incidenci mezi muži a ženami nebyly v žádné věkové skupině pozorovány. Nejčastěji zachyceným sérovarem u salmonelóz je v ČR Salmonella Enteritidis (85 % všech salmonelóz v roce 2017) následovaná S. Typhimurium (6 %). Epidemie salmonelózy se na celkovém počtu případů podílely 5 %. Nejvyšší výskyt salmonelózy byl v ČR v roce 2017 zaznamenán v období červenec – září (graf 5).

Salmonelová sepse vzniká většinou v důsledku jiného základního onemocnění u oslabených pacientů vyšších věkových skupin. V ČR je příčinou nejvyššího počtu úmrtí na salmonelózu. V letech 2007–2017 bylo v ČR zaznamenáno celkem 454 případů onemocnění salmonelovou sepsi, v rozmezí 30–55/rok. 444 (98 %) těchto případů bylo hospitalizováno. Bylo evidováno celkem 18 úmrtí (0 až 3/rok). Z těchto úmrtí deset bylo zaznamenáno u mužů ve všech věkových skupinách 55–85+ let a osm úmrtí bylo zaznamenáno u žen ve všech věkových skupinách 40 až85+ let. Žádné z těchto úmrtí nebylo detekováno v rámci epi-demického výskytu. Podíl salmonelových sepsí na všech úmrtích v rámci alimentárních infekcí byl v daném období 8 %.

Virové a jiné specifikované střevní infekce

Mezi nejvýznamnější virové nákazy alimentárního původu postihující zejména děti do 5 let věku patří rotavirové a norovirové infekce (9, 10).

Rotavirové infekce způsobují akutní infekční průjmové onemocnění provázené horečkou, zvracením a průjmem. Přenos probíhá fekálně-orální cestou, infekční dávka je velmi nízká – pro děti pouze 10–100 virových částic (7). Rotaviry jsou nejčastější příčinou kojeneckých průjmů, často se vyskytují v epidemiích. Nejvyšší riziko závažného průběhu rotavirových gastroenteritid mají děti ve věku 4 měsíců až 3 let při primoinfekci. Proběhlé onemocnění zanechává částečnou imunitu. V Evropě jsou rotavirové gastroenteritidy příčinou 27,8–52,0 % všech akutních gastroenteritid (11).

Incidence rotavirových infekcí byla v roce 2017 v ČR 58/100 000 obyvatel (průměrná incidence v letech 2007–2016 byla 54/100 000 obyvatel) (graf 6). Podle krajů byla v ČR v roce 2017 zaznamenána nejvyšší incidence v Jihočeském (100/100 000 obyvatel), Libereckém (81/100 000 obyvatel) a Zlínském kraji (80/100 000 obyvatel). Specifická nemocnost podle věku byla nejvyšší pro věkovou skupinu 0 let s mírnou diskrepancí podle pohlaví (muži 904/100 000 obyvatel, ženy 726/100 000 obyvatel) a ve skupině 1–4 roky (647/100 000 obyvatel). Hospitalizováno bylo 78 % hlášených případů. Nejvyšší výskyt rotavirových infekcí byl v ČR v roce 2017 zaznamenán v období březen až květen (graf 5).

Nemocnost na rotavirové a norovirové infekce v ČR v letech 2007–2017, EpiDat
Graf 6. Nemocnost na rotavirové a norovirové infekce v ČR v letech 2007–2017, EpiDat

Norovirové infekce jsou odpovědné za téměř 1/5 všech akutních gastroenteritid na světě (12). Přenos se děje kontaminovanými potravinami, povrchy a přímým kontaktem s infikovaným člověkem. Rychle se proto šíří v uzavřených komunitách a způsobuje epidemické výskyty gastroenteritid. Infekční dávka je, stejně jako u rotavirových gastroenteritid, velmi nízká, méně než 100 virových částic (7). Závažnější průběh těchto infekcí je typický pro děti, starší lidi a imunokompromitované pacienty (13). Onemocnění bývá náhlé a relativně krátké, provázené nevolností, zvracením a průjmem. Noroviry jsou velmi odolné vůči zevnímu prostředí a mohou způsobovat nozokomiální nákazy ve zdravotnických zařízeních. Očkování proti noro-virům v současné době neexistuje. Imunita po prodělané infekci přetrvává pouze velmi krátkou dobu, přibližně 8 týdnů.

V roce 2015 v Praze proběhla významná epidemie způsobená havárií vodovodního řadu, která postihla dle kvalifikovaného odhadu Hygienické stanice hl. m. Prahy 10 304 osob (attack rate 32,2 %). Státním zdravotním ústavem byly jako původce potíží potvrzeny noroviry. Onemocnění nejvíce postihlo věkovou skupinu 25–34 let (14). Tato epidemie se pravděpodobně významně podílela na zvýšeném celkovém výskytu norovirů v ČR v daném roce.

V ČR byla v roce 2017 detekována incidence norovirových gastroenteritid 22/100 000 obyvatel (průměrná incidence v letech 2007–2016 byla 24/100 000 obyvatel) (graf 6). Nejvyšší incidence podle krajů byla zaznamenána v kraji Libereckém (51/100 000 obyvatel), Vysočina (41/100 000 obyvatel) a Karlovarském (37/100 000 obyvatel). Nejvyšší specifickou nemocnost jsme zaznamenali ve věkové skupině 0 let (150/100 000 obyvatel), 0–4 roky (93/100 000 obyvatel) pak ve věku 85+ s velkou diskrepancí mezi muži a ženami (muži 73/100 000 obyvatel, ženy 168/100 000 obyvatel). Hospitalizováno bylo 51 % hlášených případů. Nejvyšší výskyt norovirových infekcí byl v ČR v roce 2017 zaznamenán v období leden a únor (graf 5).

Ostatní alimentární nákazy

Listerióza je vzácné, ale potenciálně velmi závažné onemocnění způsobené ubikvitérní bakterií Listeria monocytogenes. Zdrojem nákazy může být infikovaný člověk nebo zvíře. Přibližně 5 % lidí je listeriemi kolonizováno, aniž by měli klinické projevy infekce. U imunokompromitovaných jedinců, novorozenců a starších osob může po relativně dlouhé inkubační době vypuknout závažné invazivní onemocnění v podobě bakteriemie, meningitidy či meningoencefalitidy. U těhotných žen může dojít k potratu či předčasnému porodu infikovaného či mrtvého plodu. V posledních letech pozorujeme v Evropě narůstající počet případů onemocnění listeriózou, převážně u osob starších 64 let. Příčina zvýšeného výskytu onemocnění v posledních letech není známa (5).

V letech 2007–2017 bylo v ČR detekováno celkem 395 případů listeriózy (26 až 51/rok). Z toho bylo evidováno celkem 49 případů úmrtí (2 až 7/rok). Z těchto úmrtí, 29 bylo zaznamenáno u mužů ve věku 45–84 let, 19 u žen všech věkových skupin 40–85+ let a jedno úmrtí dívky ve věku 0 let. Žádné z těchto úmrtí nebylo detekováno v rámci epidemického výskytu.

Břišní tyfus je onemocnění lidí způsobené vysoce virulentní bakterií Salmonella enterica subspecies I sérovar Typhi (Salmonella Typhi). Lidé jsou jediným známým rezervoárem tohoto onemocnění. K nákaze dochází fekálně-orální cestou. Vážnější průběh onemocnění se projeví horečkou, bolestmi hlavy, břicha, nechutenstvím a malátností. K průjmu dochází jen ve dvou třetinách případů, zejména u malých dětí. Horší průběh onemocnění mají starší lidé. Břišní tyfus je rozšířený ve všech zemích s teplým klimatem a nízkým hygienickým standardem, včetně turistických oblastí v rozvojových zemích. Specifickou ochranou proti onemocnění břišním tyfem je očkování. Očkování je doporučeno cestovatelům do rizikových oblastí v závislosti na typu ubytování, délce pobytu a typu stravování, zdravotnickým pracovníkům a vojákům (15).

V letech 2007–2017 bylo v ČR detekováno celkem 26 případů břišního tyfu (0 až 4/rok). Nebylo evidováno žádné úmrtí.

Hepatitida typu A je akutní virové onemocnění. Přenos probíhá fekálně-orální cestou, kontaminovanými potravinami nebo vodou nebo přímým kontaktem s nemocnou osobou (včetně sexuálního přenosu, který je v posledních letech v Evropě asociován s epidemiemi hepatitidy typu A u mužů majících sex s muži) (16, 17). Přenos je rovněž možný infikovanými nástroji, injekčními stříkačkami (např. u uživatelů drog) a vzácně také krví a krevními deriváty. Onemocnění má obvykle u dětí mírný nebo asymptomatický průběh. Ikterický průběh je častější u dospělých jedinců (7).

V letech 2007–2017 bylo v ČR detekováno celkem 7737 případů hepatitidy typu A (128 až 1648/rok). Detekovali jsme celkem pět případů úmrtí (0 až 2/rok). Úmrtí se vyskytla u lidí ve věku 30–54 let, 4krát z toho u mužů. Dva tyto případy úmrtí se vyskytly v souvislosti s epidemickým výskytem hepatitidy typu A.

DISKUZE A ZÁVĚR

Nejčastější alimentární onemocnění v ČR jsou kampylobakteriózy, salmonelózy a virové střevní infekce způsobené zejména rotaviry a noroviry. Trend výskytu nejběžnějších alimentárních onemocnění se v ČR v letech 2007–2017 měnil pouze mírně. Nejvyšší počet úmrtí byl v uvedeném období zaznamenán na bakteriální střevní infekce (139) a listeriózu (49). Nejvyšší smrtnost mezi alimentárními nákazami mají v ČR listerióza (12 %) a salmonelová sepse (4 %).

V ČR je v 5krát vyšší hlášená incidence salmonelózy a 4krát vyšší incidence kampylobakteriózy, než je hlášená nemocnost na tato onemocnění v EU. Tato vysoká hlášená incidence je zřejmě výsledkem aktivního systému surveillance těchto nákaz v ČR a ve skutečnosti se ČR pravděpodobně v incidenci salmonelózy a kampylobakteriózy od ostatních států EU nijak významně neliší. Nejvyšší incidenci kampylobakterióz a salmonelóz pozorujeme ve věku 1–4 roky. Specifická nemocnost kampylobakteriózy byla v roce 2017 nejvyšší ve věkové skupině 0 letých a 1–4letých, vyšší incidence v těchto věkových skupinách byla zaznamenaná u mužů než u žen. Důvod zvýšeného výskytu kampylobakterů u malých dětí mužského pohlaví není přesně znám, ačkoliv byl již v odborné literatuře opakovaně popsán (18–20). Uvažuje se v tomto ohledu o nedostatečně vyvinuté imunitě (19).

Specifická nemocnost salmonelózy byla v roce 2017 nejvyšší ve věkové skupině 1–4letých a skupině 0letých bez významných rozdílů v rámci pohlaví. Vyšší incidence kampylobakterióz a salmonelóz ve vyšších věkových skupinách nebyla zaznamenána. Sezonně nejvyšší výskyt kampylobakteriózy byl zaznamenán v období květen až říjen a salmonelózy v období červenec až září.

Mezi nejběžnější virové a jiné specifikované střevní infekce v ČR patří rotavirové a norovirové infekce. Nejvíce těchto virových gastroenteritid od roku 2007 v ČR bylo hlášeno v roce 2015; v případě norovirů byl tento zvýšený výskyt způsoben zejména epidemií způsobenou havárií vodovodního řadu v Praze 6, která postihla 10 304 osob (attack rate 32,2 %). Specifická nemocnost rotavirových infekcí byla nejvyšší ve věkové skupině 0letých, kde byla zaznamenána mírně vyšší incidence u mužů než u žen, následované skupinou 1–4letých bez významného rozdílu incidence v rámci pohlaví. Vyšší incidence rotavirových infekcí ve vyšších věkových skupinách nebyla zaznamenána. Specifická nemocnost norovirových infekcí byla nejvyšší ve věkové skupině 0letých a 1–4 roky a následně byla zvýšená incidence zaznamenána také ve věkové skupině 85+, a to dvojnásobně vyšší u žen než u mužů. Jediným reálným vysvětlením pro takto výrazně zvýšený výskyt u starých žen se nám jeví výskyt nozokomiálních norovirových infekcí v zařízeních dlouhodobé péče o seniory, kde je vzhledem k demografickému uspořádání obyvatelstva v tomto věku více žen než mužů. Sezonně nejvyšší výskyt rotavirových infekcí byl zaznamenán v období březen až květen a norovirových infekcí v období leden až únor.

Z hlediska prevence alimentárních onemocnění má v ČR zásadní význam dodržování správné hygienické praxe při manipulaci s potravinami, přepravě, skladování a podávání potravy.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Michaela Špačková

Státní zdravotní ústav

Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Centrum epidemiologie a mikrobiologie

Šrobárova 48, 100 42 Praha 10

e-mail: michaela.spackova@szu.cz


Zdroje

1. Kirk MD, Pires SM, Black RE, et al. World Health Organization estimates of the global and regional disease burden of 22 foodborne bacterial, protozoal, and viral diseases, 2010: a data synthesis. PLoS medicine 2015; 12(12): e1001921.

2. Hansson I, Sandberg M, Habib I, et al. Knowledge gaps in control of Campylobacter for prevention of campylobacteriosis. Transbound Emerg Dis 2018; 65(Suppl 1): 30–48.

3. Nichols GL, Richardson JF, Sheppard SK, et al. Campylobacter epidemiology: a descriptive study reviewing 1 million cases in England and Wales between 1989 and 2011. BMJ open 2012; 2(4): e001179.

4. Allan PD, Palmer C, Chan F, et al. Food safety labelling of chicken to prevent campylobacteriosis: consumer expectations and current practices. BMC Public Health 2018; 18(1): 414.

5. EFSA. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2016. EFSA J 2017; 15(12): 5077.

6. Hsieh Y-H, Sulaiman IM. Campylobacteriosis: An emerging infectious foodborne disease. In: Holban AM, Grumezescu AM. (eds.) Handbook of Food Bioengineering, vol. 15, Foodborne Diseases. New York: Elsevier 2018; 119–155.

7. Beneš J. Infekční lékařství. Praha: Galén 2009.

8. Lamas A, Miranda JM, Regal P, et al. A comprehensive review of non-enterica subspecies of Salmonella enterica. Microbiol Res 2018; 206: 60–73.

9. Riera-Montes M, O’Ryan M, Verstraeten T. Norovirus and Rotavirus disease severity in children: systematic review and meta-analysis. Pediatr Infect Dis J 2018; 37(6): 501–505.

10. Wang P, Goggins WB, Chan EY. A time-series study of the association of rainfall, relative humidity and ambient temperature with hospitalizations for rotavirus and norovirus infection among children in Hong Kong. Sci Total Environ 2018; 643: 414–422.

11. van Damme P, Giaquinto C, Huet F, et al. Multicenter prospective study of the burden of rotavirus acute gastroenteritis in Europe, 2004–2005: the REVEAL study. J Infect Dis 2007; 195(Suppl.1): S4–S16.

12. van Beek J, de Graaf M, Al-Hello H, et al. Molecular surveillance of norovirus, 2005–16: an epidemiological analysis of data collected from the NoroNet network. Lancet Infect Dis 2018; 18(5): 545–553.

13. Lindsay L, Wolter J, de Coster I, et al. A decade of norovirus disease risk among older adults in upper-middle and high income countries: a systematic review. BMC Infect Dis 2015; 15(1): 425.

14. Jarolímek J, Mrkos P. Havárie vodovodu v pražských Dejvicích – rok poté z pohledu Hygienické stanice hlavního města Prahy a PVK 2016 [online]. Dostupné z: http//www.hygpraha.cz/dokumenty/havarie-vodovodu-v-prazskych-dejvicich---rok-pote-z-pohledu-hygienicke-stanice-hlavniho-mesta-prahy-2541_2541_161_1.html [cit. 2018-08-24].

15. Chlíbek R. Očkování dospělých. Praha: Mladá fronta 2018.

16. Werber D, Michaelis K, Hausner M, et al. Ongoing outbreaks of hepatitis A among men who have sex with men (MSM), Berlin, November 2016 to January 2017 – linked to other German cities and European countries. Euro Surveill 2017; 22(5): 30457.

17. Freidl GS, Sonder GJ, Bovée LP, et al. Hepatitis A outbreak among men who have sex with men (MSM) predominantly linked with the EuroPride, the Netherlands, July 2016 to February 2017. Euro Surveill 2017; 22(8): 30468.

18. Kuhn K, Nielsen E, Mølbak K, Ethelberg S. Epidemiology of campylobacteriosis in Denmark 2000–2015. Zoonoses Public Health 2018; 65(1): 59–66.

19. Schielke A, Rosner BM, Stark K. Epidemiology of campylobacteriosis in Germany – insights from 10 years of surveillance. BMC Infect Dis 2014; 14(1): 30.

20. Skirrow M. A demographic survey of campylobacter, salmonella and shigella infections in England: a Public Health Laboratory Service survey. Epidemiol Infect 1987; 99(3): 647–657.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2018 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se