Zdravotní gramotnost seniorů a její vliv na zdraví a čerpání zdravotních služeb


Health literacy of seniors and its impact on health and the use of health services

Introduction:
Health literacy represents the degree to which individuals are able to find out, absorb and understand health information and services in order to make right decisions about their health. Insufficient health literacy is common in elderly individuals and is associated with a number of problems, such as poor use of preventive medical service, problems with observing the prescribed medication, frequent hospitalizations, increased health care expenses and increased mortality. The goal of the study was to find out the level of health literacy in the target 65+ population and the relation to the health condition of the respondents, the influence of health problems on activities and using health services.

Methodology:
Trained questioners using structured interviews collected the data. The sample consisted of 326 respondents. The interview structure was derived from a standardized HLS-EU-16 questionnaire designed for the identification of health literacy of the population complemented by a few questions of socio-demographic character.

Results:
A statistically significant correlation was proven between health literacy and the health condition in a selected sample of elderly individuals. The worse health condition was mentioned, the lower was the respondents’ health literacy. On the contrary, respondents with a better health condition had significantly higher health literacy. The elderly individuals with inadequate health literacy said significantly more frequently that they suffered from more than one long-term (chronic) disease. Furthermore, it was found out that the lower the health literacy is, the more frequently the respondent has seen his/her doctor in the last 12 months. The individuals with lower health literacy have contacted significantly more frequently emergency service in the last two years. There was also proven a significant correlation between health literacy and the number of hospitalizations in the last 12 months.

Conclusion:
The improvement of health literacy in this age group is important for the management of the elderly’s health and one of the ways of healthy ageing.

Keywords:
the elderly – health literacy – health


Autoři: H. Hajduchová;  S. Bártlová;  I. Brabcová;  L. Motlová;  L. Šedová;  V. Tóthová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Rektor: doc. Tomáš Machula, Ph. D., Th. D. ;  Zdravotně sociální fakulta, Děkanka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D. ;  Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Ředitelka: doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph. D
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2017; 97(5): 223-227
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Úvod:
Zdravotní gramotností je míněna míra, v jaké mají jednotlivci schopnost si zajistit, pojmout a pochopit zdravotní informace a služby tak, aby se mohli správně rozhodnout ohledně svého zdraví. Nedostatečná zdravotní gramotnost je obvyklá u starších ročníků a je spojena s mnoha problémy, jako jsou špatné využití preventivních zdravotnických služeb, problémy s dodržováním předepsané medikace, časté hospitalizace, zvýšené zdravotní výdaje a zvýšená mortalita. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň zdravotní gramotnosti u cílové skupiny 65+ a její souvislosti se zdravotním stavem respondentů, dlouhodobou nemocí – chronickým onemocněním, vlivem zdravotních problémů na aktivity a čerpáním zdravotních služeb.

Metodika:
Sběr dat byl realizován formou strukturovaného rozhovoru, který realizovali proškolení tazatelé. Výzkumný soubor tvořilo 326 respondentů. Struktura rozhovoru byla odvozena od standardizovaného dotazníku určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva HLS-EU-Q16 doplněného o několik vlastních otázek socio-demografického charakteru.

Výsledky:
Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a zdravotním stavem ve výběrovém souboru seniorů. Čím horší zdravotní stav senioři udávali, tím menší měli zdravotní gramotnost a naopak, senioři s lepším zdravotním stavem měli ve významně větší míře dostatečnou zdravotní gramotnost. Senioři s neadekvátní zdravotní gramotností ve významně větší míře uváděli, že trpí více než jedním dlouhodobým (chronickým) onemocněním. Dále jsme zjistili, že čím menší má senior zdravotní gramotnost, tím častěji navštívil během posledních 12 měsíců lékaře. Senioři s nižší zdravotní gramotností ve významně větší míře kontaktovali v posledních 2 letech lékařskou pohotovost. Byla prokázána také statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a počtem hospitalizací v posledních 12 měsících. Platí, že čím menší je zdravotní gramotnost, tím častější jsou hospitalizace seniorů v posledních 12 měsících.

Závěr:
Zvýšení zdravotní gramotnosti u této věkové skupiny je důležité pro management vlastního zdraví seniorů a jedna z cest ke zdravému stárnutí.

KLÍČOVÁ SLOVA:
senioři – zdravotní gramotnost – zdravotnické služby

ÚVOD

Omezená zdravotní gramotnost představuje problém, který byl v dřívějších letech často přehlížen. Dnes je zdravotní gramotnost důležitou prioritou agendy EU (1). Je jí míněna míra, v jaké mají jednotlivci schopnost si zajistit, pojmout a pochopit zdravotní informace a služby tak, aby se mohli správně rozhodnout ohledně svého zdraví (2). Nedostatečná zdravotní gramotnost je obvyklá u starších ročníků a je spojena s mnoha problémy, jako je špatné využití preventivních zdravotnických služeb, problémy s dodržováním předepsané medikace, časté hospitalizace, zvýšené zdravotní výdaje a zvýšená mortalita (3).

Zdravotní gramotností u seniorů se v posledních letech zabývali např. Zamora a Clingerman (4), Manafo a Wong (5), Findley (6) Geboers et al. (7), Kobayashi et al. (3), Brainard et al. (8), Chesser et al. (9). V České republice pak máme k dispozici výsledky reprezentativního šetření, které publikoval Kučera a kol. (10).

Iniciativa Světové zdravotnické organizace za aktivní stárnutí považuje zlepšení zdravotní gramotnosti za klíč k možnosti zajištění aktivního stárnutí – proces optimalizace možností žít ve zdraví, aktivitě a bezpečí, a tím si zajistit zvýšenou kvalitu života i do vysokého věku (11).

Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň zdravotní gramotnosti u cílové skupiny 65+ a její souvislosti. V předkládaném článku jsou prezentovány souvislosti úrovně zdravotní gramotnosti u vybrané cílové skupiny se zdravotním stavem respondentů, dlouhodobou nemocí – chronickým onemocněním, vlivem zdravotních problémů na aktivity a čerpáním zdravotních služeb.

METODIKA A VÝZKUMNÝ SOUBOR

Sběr dat byl realizován formou strukturovaného rozhovoru, který realizovali proškolení tazatelé. Výzkumný soubor tvořilo 326 respondentů. Struktura rozhovoru byla odvozena od standardizovaného dotazníku určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva HLS-EU-Q16 (Evropský dotazník pro průzkum zdravotní gramotnosti) doplněného o několik vlastních otázek sociodemografického charakteru. HLS-EU-Q16 je krátkou verzí dotazníku HLS-EU-Q47.

Respondenti byli osloveni za pomoci účelového výběru v kombinaci se snowball technikou. Kritériem pro zařazení do výzkumného souboru byl věk nad 65 let, trvalé bydliště v Jihočeském kraji, nepřítomnost kognitivní poruchy, život v samostatné domácnosti.

Index charakterizující zdravotní gramotnost (HL score) je prostým součtem bodů přidělených odpovědím, označujících činnost jako velmi snadnou a docela snadnou. Výsledná škála pro krátký dotazník tak má 16 stupňů v rozmezí od 0 do 16. Na bázi této stupnice jsou definovány tři základní úrovně zdravotní gramotnosti:

  1. neadekvátní zdravotní gramotnost (0 až 8 bodů)
  2. problematická zdravotní gramotnost (9 až 12 bodů)
  3. dostatečná zdravotní gramotnost (13 až 16 bodů)

Přesnější vyjádření zdravotní gramotnosti seniorů vyjadřuje index vypočítaný pouze z dat těch respondentů, kteří odpověděli na všechny otázky (N = 233). V rámci analýzy souvislosti byly aplikovány dle charakteru znaků a počtu pozorování test chí kvadrát dobré shody a test nezávislosti.

VÝSLEDKY

Na základě výpočtu indexu zdravotní gramotnosti, vypočítaného jen na základě úplných odpovědí respondentů (N = 233) lze konstatovat, že neadekvátní (nedostatečná) zdravotní gramotnost byla zjištěna u 23,1 % dotázaných, problematická zdravotní gramotnost u 37,8 % dotázaných a dostatečná zdravotní gramotnost u 39,1 % občanů – seniorů (tab. 1).

Tab. 1. Zdravotní gramotnost seniorů
Zdravotní gramotnost seniorů
(jen ti respondenti, kteří odpověděli na všechny otázky – bez chybějících odpovědí respondentů)

Svůj zdravotní stav hodnotí jako velmi dobrý 5,8 %, dobrý 28,2 %, uspokojivý 49,1 %, špatný 14,2 %, velmi špatný 1,2 % respondentů (tab. 2).

Tab. 2. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu

Více než jednou dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem trpí 42,6 %, jednou dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem trpí 38,3 % respondentů (tab. 3).

Tab. 3. Dlouhodobá nemoc nebo zdravotní problém
Dlouhodobá nemoc nebo zdravotní problém

Zdravotní problémy v průběhu posledních 6 měsíců citelně omezily aktivity, které obvykle respondenti dělají 27,2 % dotázaných, 39,0 % dotázaných omezily, ale nikoli citelně (tab. 4).

Tab. 4. Vliv zdravotních problémů na aktivity
Vliv zdravotních problémů na aktivity

Kontakt s lékařskou pohotovostí jednou až dvakrát v posledních 2 letech uvedlo 30,2 % respondentů, 3–5krát pak vyhledalo lékařskou pohotovost 6,1 %, 6krát a vícekrát 4,3 % respondentů (tab. 5).

Tab. 5. Kontakt s lékařskou pohotovostí v posledních 2 letech
Kontakt s lékařskou pohotovostí v posledních 2 letech

Návštěvu lékaře jednou až dvakrát za posledních 12 měsíců uvedlo 27,9 % respondentů, třikrát až pětkrát pak vyhledalo lékařskou pohotovost 39,9 %, šestkrát a vícekrát 28,8 % respondentů (tab. 6).

Tab. 6. Návštěva lékaře za posledních 12 měsíců
Návštěva lékaře za posledních 12 měsíců

Hospitalizováno jednou až 2krát za posledních 12 měsíců bylo 28,8 % respondentů, 3–5krát pak 4,7 %, 6krát a vícekrát 0,6 % respondentů (tab. 7).

Tab. 7. Hospitalizace během posledních 12 měsíců
Hospitalizace během posledních 12 měsíců

Zubního lékaře, fyzioterapeuta, psychologa, dietologa nebo očního lékaře 1–2krát za posledních 12 měsíců navštívilo 50,3 % respondentů, 3–5krát pak 26,4 %, 6krát a vícekrát 11,7 % respondentů (tab. 8).

Tab. 8. Využití služeb dalších zdravotnických specialistů, jako je zubní lékař, fyzioterapeut, psycholog, dietolog nebo oční lékař během posledních 12 měsíců
Využití služeb dalších zdravotnických specialistů, jako je zubní lékař, fyzioterapeut, psycholog, dietolog nebo oční lékař během posledních 12 měsíců

Souvislost mezi zdravotní gramotnosti a subjektivně pociťovaným zdravotním stavem

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a zdravotním stavem ve výběrovém souboru seniorů. Platí, že čím horší je zdravotní stav seniorů, tím menší je jejich zdravotní gramotnost a naopak, senioři s lepším zdravotním stavem měli ve významně větší míře dostatečnou zdravotní gramotnost (tab. 9).

Tab. 9. Souvislost zdravotní gramotnosti se zdravotním stavem, dlouhodobou nemocí, vlivem zdravotních problémů na aktivity a čerpáním zdravotních služeb
Souvislost zdravotní gramotnosti se zdravotním stavem, dlouhodobou nemocí, vlivem zdravotních problémů na aktivity a čerpáním zdravotních služeb
χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl * statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,05) ** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,01) *** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,001)
 

Souvislost mezi zdravotní gramotností a dlouhodobou nemocí – chronickým onemocněním

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a dlouhodobým (chronickým) onemocněním. Senioři s neadekvátní zdravotní gramotností ve významně větší míře uváděli, že trpí více než jedním dlouhodobým (chronickým) onemocněním (tab. 9).

Souvislost mezi zdravotní gramotností a vlivem zdravotních problémů na aktivity

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a mírou omezení aktivit v důsledku zdravotních problémů. Senioři s neadekvátní zdravotní gramotností ve významně větší míře uváděli, že jejich aktivity byly v posledních 6 měsících ve významně větší míře omezeny zdravotními problémy, naopak senioři s dostatečnou zdravotní gramotností ve významně větší míře uváděli, že jejich aktivity v posledních 6 měsících nebyly zdravotními problémy omezeny (tab. 9).

Souvislost mezi zdravotní gramotností a čerpáním zdravotních služeb

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a četností kontaktů seniorů s lékařskou pohotovostí v posledních 2 letech. Platí, že senioři s nižší zdravotní gramotností ve významně větší míře kontaktovali v posledních 2 letech lékařskou pohotovost, zatímco senioři s dostatečnou zdravotní gramotností ji ve významně větší míře nekontaktovali vůbec. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a počtem návštěv seniorů u lékaře v posledních 12 měsících. Platí, že čím menší je zdravotní gramotnost, tím častěji senior navštívil během posledních 12 měsíců lékaře. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a počtem hospitalizací v posledních 12 měsících. Platí, že čím menší je zdravotní gramotnost, tím častější jsou hospitalizace senior ů v posledních 12 měsících. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a frekvencí návštěv zdravotnických specialistů v posledních 12 měsících u výběrového souboru seniorů. Zdravotní gramotnost a frekvence návštěv specialistů spolu statisticky významně nesouvisí (tab. 9).

DISKUZE

Zdravotní gramotnost je důležitým aspektem péče o pacienty. V našem výzkumném šetření byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a věkem ve výběrovém souboru seniorů. Neadekvátní zdravotní gramotnost je v nejstarší věkové skupině nad 80 let významně vyšší, dostatečná významně nižší. Podmíněnost úrovně zdravotní gramotnosti věkem prokázal již Kučera a kol. (10). Jejich výsledky tak rovněž odůvodňují potřebu zaměřit se na posilování zdravotní gramotnosti u této vybrané skupiny obyvatelstva. Na souvislost mezi zdravotní gramotností a využíváním zdravotnických služeb se zaměřili ve svých výzkumech např. Baker et al. (12), Rasu et al. (13), Vandenbosch et al. (14). Vandenbosch et al. (14) ve své studii zkoumali, zda je zdravotní gramotnost spojena s využíváním zdravotnických služeb objektivně měřitelných prostřednictvím záznamů o pacientech. Jejich výsledky částečně potvrzují, že nízká zdravotní gramotnost je spojena s větším využíváním služeb zdravotní péče a zejména s více specializovanými službami. Nízká zdravotní gramotnost je spojena s vyššími příjmy pacientů na jednodenní kliniky, větším využitím domácích konzultací praktických lékařů (GP), psychiatrickými konzultacemi a ambulantních transportů a s delšími pobyty v obecných nemocnicích. Baker et al. (12) analyzovali, zda nedostatečná funkční zdravotní gramotnost je nezávislým rizikovým faktorem pro hospitalizaci. Výsledky našeho výzkumu potvrdily, že senioři s nižší zdravotní gramotností ve významně větší míře kontaktovali v posledních 2 letech lékařskou pohotovost, častěji navštívili během posledních 12 měsíců lékaře a byli častěji hospitalizováni během posledních 12 měsíců. Zdravotní gramotnost souvisí rovněž se subjektivním hodnocením zdravotního stavu, čím horší byl zdravotní stav seniorů, tím menší byla jejich zdravotní gramotnost. Podobné výsledky zjistili Sudore et al. (15), kdy omezená zdravotní gramotnost byla častější u starších lidí s chronickými zdravotními problémy (hypertenze, diabetes mellitus, obezita, deprese) a u těch, kteří hlásili horší zdravotní sebehodnocení.

ZÁVĚR

Zlepšení zdravotní gramotnosti obyvatelstva může být účinnou strategií na podporu efektivnějšího využívání služeb zdravotní péče. Zdravotničtí pracovníci pracující v primární péči by měli vyvíjet účinné a vhodné intervence pro zvyšování zdravotní gramotnosti u této zranitelné věkové skupiny.

Výzkum je podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, číslo: ZGO2016_001.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Hana Hajduchová, Ph.D.

Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

U Výstaviště 26,

370 05 České Budějovice

e-mail: hajducho@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Sørensen K, Pelikan JM, Röthlin F, et al. Health literacy in Europe: comparative results of the European health literacy survey (HLS-EU). Eur J Public Health 2015; 25(6): 1053–1058.

2. Institute of Medicine of the National Academies. Health literacy: a prescription to end confusion. Washington, DC: National Academies Press 2004.

3. Kobayashi LC, Wardle J, Wolf MS, et al. Aging and functional health literacy: a systematic review and meta-analysis. J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci 2016; 71: 445–457.

4. Zamora H, Clingerman EM. Health literacy among older adults: a systematic literature review. J Gerontol Nurs 2011; 37: 41–51.

5. Manafo E, Wong S. Health literacy programs for older adults: a systematic literature review. Health Educ Res 2012; 27: 947–960.

6. Findley A. Low health literacy and older adults: meanings, problems, and recommendations for social work. Soc Work Health Care 2015; 54: 65–81.

7. Geboers B, Brainard JS, Loke YK, et al. The association of health literacy with adherence in older adults, and its role in interventions: A systematic meta-review. BMC Public Health 2015; 15: 903.

8. Brainard J, Loke Y, Salter C, et al. Healthy ageing in Europe: prioritizing interventions to improve health literacy. BMC Res Notes 2016; 9: 270.

9. Chesser AK, Keene Woods N, Smothers K, et al. Health literacy and older adults: A systematic review. Gerontol Geriatr Med 2016; 2: 1–13.

10. Kučera Z, Pelikan J, Šteflová A. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR − výsledky komparativního reprezentativního šetření. Čas. Lék. čes. 2016; 155: 233–241.

11. World Health Organisation Regional Office for Europe. Strategy and action plan for healthy ageing in Europe, 2012–2020. Copenhagen: World Health Organisation Regional Office for Europe 2012.

12. Baker DW, Gazmararian JA, Williams MV, et al. Functional health literacy and the risk of hospital admission among Medicare managed care enrollees. Am J Public Health 2002; 92: 1278–1283.

13. Rasu RS, Bawa WA, Suminski R, et al. Health literacy impact on national healthcare utilization and expenditure. Int J Health Policy Manag 2015; 4(11): 747–755.

14. Vandenbosch J, van den Broucke S, Vancorenland S, et al. Health literacy and the use of healthcare services in Belgium. J Epidemiol Community Health 2016; 0: 1–7.

15. Sudore RL, Mehta KM, Simonsick, EM, et al. Limited literacy in older people and disparities in health and healthcare access. J Am Geriatr Soc 2006 54: 770–776.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2017 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Antiseptika a prevence ve stomatologii
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci: od výzkumu do klinické praxe nejen očních lékařů
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se