Analýza životního stylu osob cvičících jógu ve srovnání s běžnou populací


Life style analysis of yoga exercisers in comparison with the general population

Introduction.
Poor dietary and lifestyle habits significantly contribute to the risk factors of cardiovascular disease. The aim of this study was to survey the dietary and lifestyle habits associated with the risk factors in persons practicing yoga and compare them with those of the general population.

Subjects and methods.
This study consisted of two groups - yoga and general population (GP). The yoga group included 58 persons (17 males and 41 females, aged 26–68 years) who had been practicing yoga daily for at least two years according to the system of Yoga in Daily Life. The general population group included individuals who were selected from a General Practitioner’s surgery in Novy Malin in the Czech Republic to match the yoga group in age and sex. All subjects filled out a questionnaire regarding their dietary and lifestyle habits. The answers from both sample groups were analysed using a two-sample t-test and a Shapiro-Wilk test.

Results.
The Yoga group had significantly lower (p < 0.0001) BMI, consumption of red meat, white meat, fish, sausage, entrails, lard, eggs, white flour dumplings, canned and fried food, and coffee, as well as number of smokers and former smokers. The yoga group also had lower consumption of alcohol (p = 0.016). The yoga group had significantly higher (p < 0.0001) consumption of vegetables and exercised significantly more than the control group. The yoga group also had higher consumption of vegetables (p = 0.009) and whole grain bread (p = 0.014).

Conclusion.
Lifestyle and die-tary habits in persons who practice yoga daily contribute to lower risk factors of cardiovascular diseases.

Keywords:
lifestyle – diet – dietary habits – yoga – prevention


Autoři: V. Čajka;  E. Sovová 1;  D. Pastucha 2;  I. Benušová 2;  P. Dupalová 2;  E. Kudlová 2;  K. Langová 3;  D. Horáková 4;  J. Zapletalová 4 5
Působiště autorů: Ordinace praktického lékaře, Nový Malín 1;  Fakultní nemocnice OlomoucKlinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitacePřednostka: doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph. D., MBA 2;  1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, PrahaÚstav hygieny a epidemiologiePřednosta: doc. MUDr. Milan Tuček, CSc. 3;  Lékařská fakulta Univerzity Palackého, OlomoucÚstav preventivního lékařstvíPřednostka: doc. MUDr. Helena Kollárová, Ph. D. 4;  Lékařská fakulta Univerzity Palackého, OlomoucÚstav lékařské biofyzikyPřednostka: prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. 5
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2013; 93(6): 260-263
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Úvod.
Stravovací návyky, jako součást životního stylu, jsou jedním ze základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Cílem studie bylo vyhodnotit stravovací návyky a některé rizikové faktory životního stylu osob cvičících jógu a srovnat je s běžnou populací.

Soubor a metodika.
Do studie byly zařazeny osoby, které cvičily denně jógu nejméně 2 roky podle systému Jóga v denním životě – soubor Jóga – 58 osob (17 mužů, 41 žen) ve věku 26– 68 let a kontrolní soubor běžné populace (BP) – 58 osob (17 mu-žů, 41 žen) ve věku 28–65 let, který byl tvořen náhodně vybranými klienty ordinace praktického lékaře v Novém Malíně metodou párování tak, aby hodnocené soubory byly shodné v parametru věk a pohlaví (p = 1,0). Ke statistickému zpracování a srovnání obou souborů byly použity dvouvýběrový test a Shapiro-Wilk test.

Výsledky.
Skupina Jóga měla statisticky významně nižší (p < 0,0001) tělesnou hmotnost, BMI, spotřebu červeného masa, bílého masa, ryb, uzenin, vnitřností, sádla, vajec, knedlíků, konzervovaných a smažených potravin, kávy a nižší počet kuřáků a exkuřáků. Skupina Jóga měla nižší (p = 0,016) spotřebu lihovin. Skupina Jóga měla statisticky významně vyšší (p < 0,0001) spotřebu zeleniny a rozsah zájmové pohybové aktivity, dále měla vyšší spotřebu luštěnin (p = 0,009) a tmavého chleba (p = 0,014).

Závěr.
Životní styl a stravovací návyky u osob, které denně cvičí jógu, přispívají ke snížení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Klíčová slova:
životní styl – strava – stravovací návyky – jóga – prevence

ÚVOD

Civilizační nemoci, především kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes, poruchy cholesterolu a obezita jsou hlavní příčinou stále narůstající morbidity a mortality v dnešním světě. Vzniká potřeba hledat efektivní metody prevence, zaměřené především na ovlivnitelné rizikové faktory těchto nemocí. Klíčovou součástí této prevence je ovlivnění životního stylu.

Ve světové literatuře téměř nenacházíme odborné studie sledující vliv cvičení jógy na životní styl. Práce Innese (1, 2) a Gorgona (3) zaměřené na ovlivnění rizikových faktorů civilizačních nemocí v konečném důsledku vedou ke zlepšení životního stylu.

Rovněž práce Streetera (4) zaměřena na zlepšení nálady cestou cvičení jógy dokládá zlepšení kvality života.

SOUBOR A METODIKA

V roce 2010 bylo na oddělení preventivní kardiologie FNOL vyšetřeno 58 osob, 17 mužů a 41 žen, (soubor Jóga), ve věkovém rozmezí 26–68 let (věkový průměr 46,6 ± 12,8 let). Osoby v souboru Jóga cvičily jógu nejméně 2 roky (rozmezí délky cvičení 2–24 let, průměr 10,2 ± 7,5 let), podle jednotného systému Jóga v denním životě (5) denně nejméně 1 hodinu. Autorem systému je indický profesor jógy paramhans svámí Mahéšvaránanda. Systém byl vytvořen v sedmdesátých letech 20. století ve spolupráci s lékaři, psychology a fyzioterapeuty jako odezva na potřebu vytvořit ucelený systém jógových cvičení. Je vybudovaný na principech klasické indické jógy a přizpůsobený životnímu stylu moderního člověka.

Kontrolní skupinu (soubor BP) tvořilo 58 osob, z toho 17 mužů a 41 žen ve věkovém rozmezí 28–65 let (věkový průměr 52,9 ± 10,6 let). Tato skupina byla náhodně vybrána z klientů obvodu praktického lékaře v Novém Malíně metodou párování tak, aby hodnocené soubory byly shodné v parametru věk a pohlaví (p = 1,0).

Tyto osoby vyplnily s poučeným tazatelem dotazník (Kudlová – dotazník Životní styl (6)), který byl schválen etickou komisí LF UP a FNOL Olomouc. Dotazník obsahoval otázky na přítomnost základních rizikových faktorů KVO, na základní antropometrické parametry a na stravovací návyky.

V kategoriálních parametrech byly soubory porovnány pomocí chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu v případě malých četností. V kvantitativních parametrech byly soubory porovnány, v závislosti na normalitě dat, pomocí Mann-Whitney U-testu, resp. Studentova dvouvýběrového t-testu. K ověření normální distribuce dat byl použit test Shapiro-Wilk.

VÝSLEDKY

Přehledně jsou výsledky uvedeny v tabulkách 1 až 4.

Tab. 1. Antropometrické parametry – srovnání souboru jóga se souborem BP
Antropometrické parametry – srovnání souboru jóga se souborem BP

Tab. 2. Stravovací návyky – srovnání skupiny Jóga a BP
Stravovací návyky – srovnání skupiny Jóga a BP

Tab. 3. Stravovací návyky – srovnání skupiny Jóga a BP
Stravovací návyky – srovnání skupiny Jóga a BP

Tab. 4. Habituální návyky – srovnání skupiny Jóga a BP
Habituální návyky – srovnání skupiny Jóga a BP

DISKUZE

Práce ukázala, že osoby, které cvičí jógu, mají nižší výskyt rizikových faktorů KVO než běžná populace. Potvrzuje to i studie Sovové a kol. (7).

Náš soubor Jóga měl průměrné BMI odpovídající normě a hodnoty BMI byly signifikantně nižší (medián 23,5) než u kontrolního souboru (medián 27,9) (p < 0,0001).

Gokal et al. (8) sledovali ve Velké Británii 428 osob ve věku 20–80 (průměr 58) let, které se zúčastnily sedmidenních jógových táborů, kde cvičily jógu dvakrát denně 2 hodiny a jedli 3krát denně pouze vegetariánskou stravu. Šedesát pět procent účastníků mělo diabetes, 81 % mělo hypertenzi, 65 % mělo hyperlipoproteinémii a 41 % mělo nadváhu (BMI 35,97 ± 5,72). Po kurzu 56 % účastníků zhublo, u 38 % účastníků se upravila hypertenze, u 66 % osob byl pokles hladiny cholesterolu, finální hodnoty BMI 25,40 ± 6,09.

Kosuri et al. (9) sledovali vliv jógy na klinické ukazatele a na psychiku u pacientů s diabetem 2. typu. Studie se účastnilo 35 pacientů, kteří 40 dnů cvičili jógu v jógovém táboře. Na konci studie zaznamenali pokles BMI z 26,514 ± 3,555 na 25,771 ± 3.40 (p < 0,001) a k tomu zlepšení pocitu spokojenosti a snížení úzkosti.

Naše soubory se statisticky významně lišily v počtu kuřáků. Výrazně nižší počet kuřáků a velký počet ex-kuřáků v řadách cvičenců jógy potvrzují i výsledky studií McIvera (10) a Sharmy (11), které naznačují, že jóga může pomoci přestat kouřit, a i takto může výrazně ovlivnit kvalitu životního stylu.

U skupiny Jóga jsme shledali větší aktivitu žít zdravěji. Rozsahem a rozmanitostí zájmové pohybové aktivity (aerobik, tělesná cvičení, cvičení jógy, běh, lyžování, cyklistika, tanec, míčové hry, tenis, snowboard, windsurfing, práce na poli a chov zvířat) se statisticky významně (p < 0,0001) liší od skupiny BP.

Je obecně známou pravdou, že cvičenci jógy postupně mění své stravovací návyky. Těžká a energeticky vydatná jídla, jejichž trávení jim ubírá energii, nahrazují jídly lehce stravitelnými. V mnoha případech si začínají připravovat stravu sami. Přirozeně přecházejí na vyváženou, plnohodnotnou, většinou laktovegetariánskou stravu. Soubor Jóga dokumentuje statisticky významně nízkou konzumaci červeného a bílého masa (p < 0,0001), sádla (p < 0,0001), ryb (p < 0,0001), vnitřností (p < 0,0001), uzenin (p < 0,0001), vajec (p < 0,0001), knedlíků (p < 0,0001), smažených a konzervovaných potravin (p < 0,0001), kávy (p < 0,0001) a vysokou konzumaci zeleniny (p < 0,0001).

Limitace studie – soubor Jóga byl statisticky významně mladší, ale rozdíl mediány věku byly 47 a 55 let. Dá se předpokládat, že tento rozdíl nebude mít na výsledek vliv, a osoby, které cvičí jógu 10 let, nezmění ani ve vyšším věku své stravovací návyky.

ZÁVĚR

Práce prokázala statisticky významné rozdíly sledovaných ukazatelů životního stylu mezi souborem Jóga a kontrolní skupinou Běžná populace, a to v hodnotách tělesné hmotnosti, BMI, dále v oblasti kouření a zájmových pohybových aktivit. Životní styl a stravovací návyky u osob, které denně cvičí jógu, přispívají k snížení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V jejich jídelníčku převažují čerstvé a lehce stravitelné potraviny, především zelenina, cereální pečiva a tmavý chléb, luštěniny, ovocné džusy, neslazené nápoje a máslo. Výrazně je snížená spotřeba masa, ryb, vajec, sádla, lihovin, kávy, slazených nápojů, bílého a sladkého pečiva, smažených a konzervovaných potravin. Respondenti obou sledovaných skupin mají zájem jíst a žít zdravěji, přičemž účastníci skupiny Jóga se domnívají, že již jí a žijí zdravě, účastníci kontrolní skupiny převážně „neví jak“ zlepšit kvalitu svého života.

Doložené výsledky, propojené s tělesnými a dechovými jógovými cviky, očistnými a meditačními jógovými technikami, vytváří reálnou alternativu pro zlepšení životního stylu člověka v současném světě.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR číslo NT 11098-4.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Vít Čajka

Ordinace praktického lékaře

Nový Malín 43, 788 03 Nový Malín

e-mail: joga.malin@seznam.cz


Zdroje

1. Innes KE, Bourguignon C, Pylor AG, et al. Risk indices associated with the insulin resistance syndrome, cardiovascular disease, and possible protection with yoga: a systematic review. J Am Board Fam Med 2005; 18(6): 491–519.

2. Innes KE, Vincent HK. The influence of yoga-based programs on risk profiles in adults with type 2 diabetes mellitus: a systematic review. Evid Based Complement Alternat Med 2007; 4(4): 469–486.

3. Gordon LA, Morrison EY, McGrowner DA, et al. Effect of exercise therapy on lipid profile and oxidative stress indicators in patients with type 2 diabetes. BMC Complement Altern Med 2008; 13: 8–21.

4. Streeter CC, Whitfield WH, Owen L, et al. Effects of yoga versus walking on mood, anxiety, and brain gaba levels: a randomized controlled mrs study. J Altern Complement Med 2010; 16(11): 1145.

5. Maheshvarananda PS. Systém Jóga v denním životě. Vienna: Ibera Verlag/EUP 2000.

6. Kudlová E, Slámová A. Analýza životního stylu seniorů žijících v domácím prostředí se zaměřením na stravovací návyky. Prakt. Lék. 2006; 86(8): 439–442.

7. Sovová E, Kaletová M, Nakládalová M, et al. Vliv cílené intervence na výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u zdravotnických zaměstnanců. Vnitř. Lék. 2006; 5: 21–25.

8. Gokal R, Shillito L, Maharaj SR. Positive impact of yoga and pranayam on obesity, hypertension, blood sugar and cholesterol: a pilot assesment. J Altern Complement Med 2007; 13(10): 1056–1058.

9. Kosuri M, Sridhar GR. Yoga practice in diabetes improves physical and psychological outcomes. Metabolic Syndrome and Related Disorders 2009; 7(6): 515–518.

10. McIver S, O’Halloran JP, McGartland M. The impact of hatha yoga on smoking behavior. Altern Ther Health Med 2004; 10(2): 22–23.

11. Sharma M, Corbin DE. A preliminary study of the effects of an innovative social cognitive theory – driven, yoga – based behavioral intervention on smoking cessation. Californian Journal of Health Promotion 2006; 4(4): 63–76.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2013 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Antiseptika a prevence ve stomatologii
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci: od výzkumu do klinické praxe nejen očních lékařů
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se